WHO: Potraviny by měly mít na přední straně obalu údaje o výživových hodnotách

Autor: redakce | Aktuálně | 18. 10. 2024

Zvýšená spotřeba potravin s vysokým obsahem soli, cukru a tuku je klíčovým faktorem vedoucím ke vzniku obezity, kterou má více než miliarda lidí na světě. Každý rok kvůli nemocem, jež jsou s obezitou spojovány, zemře osm milionů lidí. Jde třeba o cukrovku nebo onemocnění srdce. Agentura Reuters píše, že navzdory těmto nepříznivým statistikám se vládám nedaří zavést taková opatření, která by epidemii obezity zastavila.

WHO uvádí, že v současnosti jen 43 z jejích 194 členských zemí má na přední straně obalů povinné nebo dobrovolné značení navzdory tomu, že takové štítky mohou mít vliv na chování spotřebitelů.

WHO na návrzích doporučení ohledně označování potravin a nápojů pracuje od roku 2019, hotové mají být začátkem příštího roku. Jejich cílem je “podpořit spotřebitele, aby při nákupu jídla vybírali zdravější varianty,” řekla Katrin Engelhardtová z oddělení výživy a bezpečnosti potravin WHO.

Tato agentura OSN doporučuje, aby vlády zavedly taková označení, která obsahují jak informace o výživových hodnotách dané potraviny, tak nějaké vysvětlení ohledně zdravotní prospěšnosti daného výrobku. Jako příklad uvádí NutriScore, které vzniklo ve Francii, a které používá vícero evropských zemí. Potraviny řadí od kategorie A, označované zelenou barvou a mající vysokou výživovou hodnotu, až po E. Do této kategorie značené červeně spadají potraviny s vysokým obsahem soli, tuku, cukru nebo kalorií.

Chile a další jihoamerické země používají “drsnější” značení. Na přední straně obalu jsou varování, že výrobek má vysoký obsah cukru, soli nebo tuku. Varování má podobu černého osmiúhelníku připomínajícího značku “stop”.

Lindsey Smithová Taillieová, odbornice na označování potravin ze Severokarolínské univerzity, říká, že potravinářské firmy vystupují proti varováním na potravinách a snaží se, aby na nich byly jen nutriční informace, ale ne vysvětlení, jak je chápat. Tak tomu je třeba ve Spojených státech.

Podle Smithové Taillieové jdou sice doporučení WHO o krok dál než požadavky potravinářských firem, jsou i tak “poměrně slabá”. Připomíná, že před většinou zemí leží úkol zajistit, aby jejich obyvatelé přijímali méně přidaného cukru, soli, nasycených tuků a všeobecně vysoce zpracovaných potravin.

WHO uvádí, že nemá dost důkazů k tomu, aby dokázala určit, který systém značení je nejlepší.

Mezinárodní aliance výrobců potravin a nápojů (IFBA), do které patří giganti jako The Coca Cola Company nebo Mondeléz International, uvádí, že její členové si stanovili minimální standarty platné na celém světě. Jde o výčet živin na zadní straně obalu a pokud to je možné, informace přinejmenším o energetické hodnotě na přední straně balení. Šéf aliance Rocco Renaldi říká, že IFBA nepodporuje “přístupy, které démonizují určité výrobky”. Označení varující před zdravotními dopady konzumace podle něho nepatří na potraviny, které jsou považovány za bezpečné, mají schválení pro příslušný trh a těší se oblibě spotřebitelů.