Podle průzkumu agentury STEM mělo loni nadváhu 38 procent lidí, o čtyři procentní body více než v roce 2013. Obezitou pak trpělo 28 procent lidí, což představuje nárůst o sedm procentních bodů. “Jsou to čísla neobyčejně dramatická, protože povedou nepochybně k výskytu komplikací obezity v dalších deseti a více letech a bude to stát obrovské kvantum peněz,” řekl předseda ČLS Štěpán Svačina. Podle Svačiny vzrostl i počet obézních dětí.
Počet obézních a lidí s nadváhou v Česku podle něj stoupal po roce 1990, po přelomu tisíciletí se ale stabilizoval a v letech 2008 až 2013 byl podle průzkumů zhruba stejný. Lékaři upozorňují na to, že obezita je závažné onemocnění, které mnozí pacienti i zdravotníci podceňují. Jen asi čtyři obézní lidé z deseti mají obezitu zapsanou ve svých zdravotních záznamech.
Dopady obezity
Lidé s obezitou mají častěji cukrovku druhého typu, nádorová i kardiovaskulární onemocnění, ale i těžší průběh covidu-19 a větší mortalitu. Obezitu je možné léčit. Kromě úpravy jídelníčku a zvýšení fyzické aktivity jsou na lékařský předpis dostupné léky, které například potlačují chuť k jídlu, zabraňují vstřebávání tuků ze stravy nebo zpomalují vyprazdňování žaludku. V případě vysokého stupně obezity je možný také chirurgický zákrok, který hradí zdravotní pojišťovny. Léky na obezitu ze zdravotního pojištění hrazené nejsou, měsíční náklady na ně jsou podle typu léku asi od 1000 do 4800 korun. Léčba obezity je ale podle lékařů výrazně levnější než léčba jejích následků.
Péči o obézní pacienty mají na starosti především praktičtí lékaři. Specializovaná obezitologická centra, která fungují spíše ve větších městech či při některých nemocnicích, mají omezenou kapacitu. Praktičtí dětští lékaři dostávají od Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) bonifikace za to, že věnují větší péči obézním dětem. U praktiků pro dospělé podobné úhrady podle Svačiny neexistují. Často chybí také navazující péče, mnozí obézní pacienti potřebují také podporu psychologa a nutričního terapeuta.