Diagnóza vyhřezlé ploténky je v Česku čím dál častější, podle údajů České průmyslové zdravotní pojišťovny narostl počet takových pacientů o více než 7,5 procenta. Degenerativní onemocnění páteře, jehož hlavním znakem jsou bolesti zad, má obecně řadu příčin – od věkem podmíněného zhoršení výživy plotének přes mechanické přetěžování až po rizikové faktory, jako jsou cukrovka nebo kouření. Tyto potíže se přitom netýkají jen úzké skupiny nemocných, trápí až 44 procent dospělých Čechů.
Počet pacientů s diagnózou vyhřezlých plotének v Česku roste. Kromě odborníků na to poukazují také statistiky České průmyslové zdravotní pojišťovny za poslední čtyři roky. Zatímco v roce 2022 se s onemocněním potýkalo 15 626 pacientů, o dva roky později to bylo zhruba o 1200 více. Nárůst mezi lety 2022 a 2024 tak činí víc než 7,5 % klientů. V první polovině roku 2025 podobné problémy hlásilo něco málo přes deset tisíc pojištěnců (konkrétně 10 008), což potvrzuje negativní trend.
S bolestmi zad se podle odborníků potýká každý člověk nad čtyřicet let věku, 60 procent populace nad 70 roků má dokonce obtíže těžkého stupně.[1] Jejich častou příčinou je degenerativní onemocnění bederní páteře, kam spadá také degenerativní onemocnění plotének páteře, označováno také jako DDD (z angl. degenerative disc disease). Léčba vyhřezlé ploténky není jednoduchá, rizikových faktorů a predispozic pro vznik onemocnění je totiž více.
„Tím nejdůležitějším je porucha transportu živin a odpadních látek z ploténky, která se statisticky s věkem zhoršuje. Dochází k akumulaci kyseliny mléčné a snížení pH, což vede ke spuštění degenerace a následně i bolesti. Další zásadní příčinou je mechanické přetěžování plotének, ať už statické – například kvůli skolióze – nebo dynamické při zvýšené pohybové aktivitě,“ popisuje Pavol Kostka, vedoucí lékař Kliniky impedanční terapie, která pacientům s degenerativním onemocněním páteře pomáhá. Dodává, že mezi rizikové faktory patří také cukrovka, kouření nebo genetické předpoklady.
Nejčastějším řešením akutních i chronických stavů v Česku je hospitalizace a následný chirurgický zákrok. Při něm ale hrozí rizika komplikací včetně infekce, výjimečně může dojít k nehybnosti dolních končetin či k inkontinenci, která pacienta invalidizuje. Navíc i po operaci se může problém opakovat. Ze zahraničních studií vyplývá, že k dalšímu zákroku na základě recidivy může docházet až ve 25 procentech případů, vše je ale podmíněno závažností degenerativního onemocnění páteře, nikoliv subjektivních obtíží.
Mnoho jiných a zároveň státem placených léčebných metod pacienti k dispozici nemají. „V současné chvíli hradíme pouze klasickou operační metodu podle seznamu výkonů. Pojištěncům doporučujeme a z preventivních programů proplácíme příspěvek na pravidelný pohyb,“ říká Elenka Mazurová, mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny.
Potíže se zády zasáhnou téměř polovinu dospělé populace
Bolesti zad jsou přitom první na žebříčku zdravotních potíží, které lidé vnímají jako problém – trápí 44 procent dospělých Čechů. Vyplývá to z výzkumu, na kterém se podílely společnosti Lékárna.cz, Qed Group a ConfessResearch. Mezi typické příznaky degenerativního onemocnění bederní páteře patří kromě typické bolesti v křížové oblasti zad také brnění končetin, necitlivost nohou, vystřelování bolesti do nohou při dlouhém stání či vyšší fyzické námaze nevyjímaje chronickou únavu či malátnost.
Klíčovou roli hraje v léčbě vyhřezlých plotének (DDD) fyzioterapie, která zlepšuje hybnost, posiluje stabilizaci páteře a do jisté míry napravuje nesprávné pohybové návyky. Svou úlohu má i při samotné diagnostice. „Fyzioterapeutické vyšetření (kineziologický rozbor) analyzuje pohybový aparát, odhaluje příčiny bolesti a pomáhá nastavit individuální cvičební plán. Je jednou z klíčových součástí léčby vyhřezlé ploténky, podporuje a doplňuje proces regenerace k dosažení trvalého zdraví i odstranění bolesti,“ vysvětluje fyzioterapeutka Kristina Gašpercová.
Kromě běžných chirurgických zákroků, fyzioterapeutické péče nebo farmakoterapie jsou českým pacientům k dispozici také speciální léčebné metody. Ty ale nejsou komplexně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Jednou z nich je impedanční terapie, která nevyžaduje chirurgický zákrok a zároveň ukazuje slibné výsledky – u 76 procent pacientů vede ke zvětšení objemu meziobratlových plotének o více než 10 procent. „Metoda impedanční terapie se opírá o terapii suchou jehlou v kombinaci se svalovou stimulací. Tím se mění odpor kůže, čímž jsou ovlivněny procesy v analytických částech mozku souvisejících se svalovou kontrolou a následně podpořeny regenerační mechanismy v těle,“ popisuje Kostka.
Základem této speciální léčebné metody je důkladná diagnostika, která zahrnuje magnetickou rezonanci, měření kondukce nervových vláken (EMG), sledování hladiny krevního laktátu. „Impedanční terapie tak v důsledcích obnovuje schopnost fyzického výkonu a vrací lidi do stavu, kdy už nejsou pacienty. Bolesti zad jako hlavní znak degenerativního onemocnění bederní páteře nerecidivují a pacienti se následně už nikde nemusí léčit,“ tvrdí lékař.
To potvrzuje padesátník David Novoveský z Prahy, který se potýkal s bolestmi zad dlouhé tři roky. Jeho diagnózou bylo snížení disků meziobratlových plotének. „Vždycky jsem měl velké problémy s regenerací, po tréninku jsem nemohl dva nebo tři dny chodit,“ popisuje Novoveský. I on patří mezi pacienty, kterým pomohla až impedanční terapie v kombinaci s aktivním a zdravým způsobem života. „Po konzultaci s ortopedem mi bylo řečeno, že je tento stav neléčitelný a při nejlepším je možné zpomalit jeho zhoršování. Dnes se považuji za vyléčeného pacienta a jsem ve stavu, kdy zvedám stokilové činky,“ uzavírá Novoveský.
[1] Lurie, J.D. et al. 2014 nebo Patel, R.V. 2016
