Praha 2. listopadu (ČTK) – Lékaři, kteří budou chtít působit v posudkové službě, v hygienické službě či v epidemiologii, budou moci snáze získat druhou specializaci. K novele zákona o specializačním vzdělávání, která jim má umožnit ponechat si uznat část dřívějšího vzdělání, se podle tiskového odboru dnes souhlasně vyslovila vláda. Návrh podal jako poslanecký bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Zákon také řeší problém akreditací pracovišť, kde se mohou lékaři učit. Přísnější požadavky zákon chystá pro lékaře ze zahraničí.
Specializovanou způsobilost v oboru hygiena a epidemiologie by nově mohli získat i lékaři, kteří v těchto oborech medicíny dlouhodobě působí, ale nemají druhou atestaci. Lékaři získávají atestace v základních oborech a poté v nástavbových oborech, které se zaměřují na užší část oboru. Nově by mohli žádat o přiznání specializované způsobilosti i ti, kteří mají v oboru základní atestaci a praxi.
“Novela navrhuje, aby mohli specializovanou způsobilost získat za předpokladu, že se oblasti dlouhodobě věnovali. Tím podpoříme vstup lékařů do této odbornosti a personálně posílíme krajské hygienické stanice,” uvedl k tomu začátkem září Vojtěch.
Současná epidemie koronaviru ukázala, že odborníků je v krajských hygienických stanicích (KHS) nedostatek. Pracuje tam zhruba 2200 lidí, z toho lékařů asi dvě stovky. Ještě před deseti lety bylo zaměstnanců KHS dvojnásobně. Letos v létě vláda schválila posílení KHS o 134 míst. V některých krajích, zejména v Praze a Středočeském, se ale místa nedaří obsadit. Platy tam jsou podle tabulek pro státní zaměstnance nižší než pro lékaře třeba v nemocnicích. Hygienikům začínají na 22.980 Kč, v nemocnicích na 33.420 Kč. Zájem není ani obor studovat. Ročně absolvují hygienickou specializaci na lékařských fakultách jeden či dva doktoři.
“Jedním z cílů předloženého návrhu zákona je zlepšit nevyhovující personální situaci v oblasti lékařské posudkové služby, a to prostřednictvím úpravy vzdělávání v nástavbovém oboru, jehož absolvováním se získává zvláštní specializovaná způsobilost v oboru posudkové lékařství,” píše se v předkládací zprávě k dokumentu.
Posudkoví lékaři pracují v České správě sociálního zabezpečení spadající pod ministerstvo práce a sociálních věcí. Schvalují invalidní důchody a další sociální dávky. Pokud se chtěl lékař připravovat na tuto specializaci, musel se jí věnovat na půl úvazku. Nově by pro posudkové lékaře a obor hygiena a epidemiologie mohlo stačit 0,2 úvazku.
Návrh má také zjednodušit vzdělávání všeobecných praktických lékařů v základním kmeni, tedy prvních letech studia. Praktičtí lékaři mají povinné odborné praxe v oborech vnitřní lékařství, chirurgie, anesteziologie a intenzivní medicína, gynekologie a porodnictví nebo pediatrie. Dosud je mohli absolvovat jen ve zdravotnických zařízeních, která měla akreditaci pro vzdělávání praktických lékařů, nově to bude možné podle návrhu novely i tam, kde se vzdělávají jen lékaři specialisté.
Novela má řešit také problém s akreditacemi zdravotnických pracovišť, která si ji musela obnovit po novele zákona v roce 2017. Lékařům se bude započítávat i praxe v zařízeních, která novou akreditaci zatím nezískala, ale podle předchozích pravidel ji měla.
Upravuje také působení zahraničních lékařů. Reaguje tím mimo jiné na kritiku České lékařské komory a České stomatologické komory kvůli působení lékařů ze zemí mimo Evropskou unii. Současný zákon jim ukládá povinnost mít praxi pod odborným vedením atestovaného lékaře. Podle kritiků je tato povinnost plněna formálně. Nově by museli být na pracovišti vždy oba ve stejnou dobu. Zpřísňují se i požadavky na zdravotnická zařízení, kde mohou zahraniční lékaři praxi vykonávat.
van rem jw
