“Výskyt alergických onemocnění roste, a tím i zatížení socio-ekonomických a zdravotnických systémů. Proto se mnoho vědců věnuje hledání způsobu, jak rozvoj alergie předvídat a případně mu zabránit,” sdělil spoluautor výzkumu Viktor Černý k tomu, proč se tým zaměřil na novorozence. “Je to složité, protože alergie vznikají z různých důvodů. Víme ale, že prenatální období je v tomto ohledu zásadní,” dodal vědec.
Právě chlapce alergie v dětství trápí častěji než dívky. Ženy naopak alergie více postihují v dospělosti. Studie podle expertů prokázaly u chlapců v předpubertálním věku vyšší výskyt jak respiračních, kožních nebo potravinových alergií, tak i prudkých reakcí organismu po kontaktu s alergenem. Najít odlišnost, která to způsobuje, by tak mohlo znamenat objev parametru, na jehož základě by se zvýšené riziko alergie odhalilo. Pupečníková krev je pak podle Černého obzvlášť vhodný materiál k výzkumu, neboť ji lze získat šetrně hned po narození, aniž byl zatížen krevní oběh dítěte.
Autoři studie, kterou publikoval časopis Biomedicines, se zaměřili na takzvané regulační T lymfocyty. Tyto buňky jsou podle vědců zásadní k udržení rovnováhy imunitního systému. Posuzují škodlivost cizorodých látek a zároveň tlumí imunitní reakci proti těm, které vyhodnotí jako neškodné. Pokud se to ale u potenciálního alergenu nepodaří, může vzniknout alergie. Regulační T lymfocyty se dělí na přirozené a získané, které vzniknou až po setkání s vnějšími podněty. Děti mají zpočátku získaných mnohem méně než přirozených, neboť před narozením dochází k malému kontaktu s vnějším světem. Placenta a plod na druhou stranu nejsou sterilní, a regulační buňky tak vznikají i během vyzrávání imunity těsně před porodem a po něm.
“Právě těchto klíčových buněk jsme u novorozených chlapců zaznamenali menší množství než u děvčat. Jejich imunitní systém je tedy při příchodu na svět v tomto ohledu méně vyzrálý, a to je zřejmě příčinou, proč u nich v předpubertálním věku o něco častěji vznikají alergie,” uvedl Černý. Podle týmu by právě počet a funkčnost těchto buněk mohly být ukazateli budoucího rizika rozvoje alergie. “Nejsme ovšem ve stadiu, kdy bychom tuto metodu mohli hned začít využívat. Na to je příliš komplikovaná a žádný rychlý test k dispozici v současnosti nemáme. Snažíme se pochopit mechanismy a zpřesnit naše poznání,” uzavřel Černý.
