Brno 8. července (ČTK) – Vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu v Brně (FNUSA-ICRC) zkoumali covid-19 u 84 dobrovolníků. Z nich 47 nemoc prodělalo a zbytek ne. Vzorky zdravých lidí vědci využili k prokázání, že mají neměřitelnou hladinu specifické imunity proti tomuto koronaviru. Podle toho lze jasně prokázat, kdo se s nemocí potkal, a kdo nikoliv. V tiskové zprávě to dnes uvedla Dana Lipovská, mluvčí Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, pod kterou centrum spadá.
Vědci získali vzorky 84 dobrovolníků pro výzkum buněčné imunity. Nejdříve je nechali inkubovat s virovými proteiny a druhý den analyzovali na průtokovém cytometru. “Zjišťovali jsme, zda jsou mezi nimi buňky paměťové, které si tělo vytvoří výhradně po styku s onemocněním. Paměťové buňky pak ve zkumavce při styku s kousky viru reagují produkcí specifického interferonu. Díky tomu změříme, kolik takových buněk člověk má,” uvedla vedoucí Centra buněčného a tkáňového inženýrství FNUSA-ICRC Irena Koutná.
Výzkumy přinesly poznatky. “Zjistili jsme, že variabilita paměťové stopy mezi lidmi, kteří nemoc prodělali, je velice široká. Jsou jedinci se slabou a silnou stopou. Velice důležité bude vědět, jak se počty buněk budou lišit zhruba za pět až šest měsíců, tedy budeme sledovat dynamiku úbytku počtu těchto buněk v čase,” řekla Koutná. Data podle ní vědcům zodpoví na otázky, zda u pacientů, kteří nemoc prodělali, nemůže přijít třeba do půl roku znovu.
Na podzim se uskuteční druhá fáze projektu, kdy budou dárci znovu pozvaní k odběru krve, aby se mohl experiment zopakovat. “Tím bychom získali informaci o vývoji imunitního systému po určité době od infekce. A také bychom zjistili, zda je imunitní systém schopen reagovat na SARS COV2 se stejnou intenzitou a jestli jsou zapojeny stejné subpopulace imunitních buněk nebo se spektrum změnilo,” řekla Koutná.
Centrum chce data publikovat a představit odborné veřejnosti, jak se chová paměťová imunita. Zároveň chce diskutovat o tom, zda pacienti s vysokou mírou buněčné imunity mohou sloužit jako dárci specifických buněk pro léčbu akutně závažně nemocných.
hor kš
