Modelová embrya se podobají embryím v nejranějších stadiích vývoje člověka. Vědci tvrdí, že by mohla napomoci k vysvětlení dopadů genetických poruch a biologických příčin opakovaných potratů. Syntetizované struktury nemají tlukoucí srdce ani zárodky mozku, ale obsahují buňky, z nichž se obvykle vytvoří placenta, žloutkový váček a samotné embryo. Práce však vyvolává závažné etické a právní otázky, protože legislativa v Británii a v mnoha dalších zemích o laboratorně vypěstovaných subjektech nepojednává.
“Přeprogramováním (embryonálních kmenových) buněk můžeme vytvořit modely podobné lidským embryím,” řekla na konferenci Magdalena Žernická-Goetzová z Cambridgeské univerzity a z Kalifornského technologického institutu, která studii vedla.
Syntetická embrya nečekají v blízké budoucnosti klinické testy a zatím ani není jasné, zda by se tyto struktury vůbec byly schopny rozvíjet, dodala vědkyně.
V minulosti vědci implantovali myším umělé embryo vytvořené z kmenových buněk stejného druhu, plody se ale nevyvinuly. V dubnu vědci v Číně podobný pokus provedli s osly, ovšem rovněž bez zásadního vývoje.
Pro vědce je práce s umělým lidským embryem důležitá, aby nahlédli do období, které nazývají černou skřínkou. Ze zákona vědci smějí v laboratoři kultivovat lidská embrya pouze do stanoveného limitu 14 dní. Pak následuje období, o němž se ví jen velmi málo informací, protože další průběh už vědci zachycují až v pozdějších etapách těhotenství na základě vyšetření těhotných žen a studií embryí darovaných pro výzkum.
Vývoj v této oblasti žene kupředu také konkurence. Vedle Žernické-Goetzové na vývoji embryí z kmenových buněk pracuje i skupina ve Weizmannově Institutu v Izraeli.
