S tímto scénářem se zřejmě setkalo asi 15 procent britských zdravotníků, které sledovali autoři studie mapující odezvu T-lymfocytů během první vlny pandemie v Londýně. U 58 účastníků výzkumu se koronavirus nikdy nepotvrdil, i když byli vystavení vysokému riziku nákazy. Vzorky krve však ukázaly, že mají zvýšený počet T-buněk reagujících na covid-19 ve srovnání s hladinou, která u nich byla pozorována před pandemií. Také měli více T-lymfocytů než lidé, kteří nebyli viru vystavení vůbec. Na virovou infekci u nich rovněž ukazoval i jiný zánětlivý marker.
Závěry studie naznačují, že tato skupina měla paměťové T-buňky z předchozích infekcí od jiných sezónních koronavirů způsobujících běžné nachlazení, které ji chránily před covidem-19. Tyto buňky rozpoznají SARS-CoV-2 a reagují dostatečně rychle, aby se s nákazou vypořádaly v její nejranější fázi.
“Každý má neoficiální důkazy o lidech, kteří byli vystavení infekci, ale nepodlehli jí. Nevěděli jsme, zda se tito jedinci dokázali viru vyhnout úplně, nebo se ho zbavili dříve, než ho detekovali rutinní testy,” uvedl hlavní autor studie Leo Swadling, který působí jako imunolog na londýnské univerzitě UCL.
Aktivace imunitního systému
“Tato studie identifikuje nový, přechodný stav, kdy je jedinec dostatečně vystaven viru, aby se aktivovala část jeho imunitního systému, ale ne dostatečně na to, aby pocítil příznaky, detekovali jsme u něj významnou hladinu viru nebo se vytvořila protilátková odpověď,” uvedl profesor biomedicínské technologie na Univerzitě v Readingu Alexander Edwards.
Zjištění by mohlo pomoci s vývojem další generace vakcín proti covidu-19. Preparáty, které jsou nyní dostupné, se zaměřují na vyvolání odpovědi na celý protein na povrchu koronaviru, který je jedinečný pro virus způsobující nemoc covid-19, nebo pro jeho část. Látka, která by se zaměřovala na T-buňky, by mohla vytvářet déle trvající imunitu a také by pravděpodobně chránila před novými variantami koronaviru.
