“Zjistilo se, že ježci jsou přirozeným přenašečem rezistentních bakterií zlatého stafylokoka. Myslelo se, že bakterie rezistentní na antibiotika se vyvinuly až po používání antibiotik v medicíně ve velkém měřítku, ale v této publikaci jsme ukázali, že se to vyvinulo už dříve u ježků. A to proto, že mají na kůži plísně, které produkují látky velmi podobné penicilinu,” řekla ČTK Barbora Černá Bolfíková z ČZU, která se na výzkumu podílela. Tyto mikroskopické houby podle ní vylučují beta-laktamová antibiotika, která zapříčinila vznik stafylokoků rezistentních na methicilin.
“Zřejmě někdy před 200 lety se rezistence vyvinula a později došlo k přenosu na člověka. A od té doby se to udržuje v lidské populaci. A s nástupem antibiotik došlo k tomu, že se to hodně rozšířilo,” dodala vědkyně, která působí na Katedře chovu zvířat a potravinářství v tropech.
Výzkum shromažďoval stěry z kůže ježků z území celé Evropy. Následně, mimo jiné, sekvenoval genomy bakterií. Výzkum vedli odborníci ze sérologického institutu v Kodani, spolupracovali na něm však i vědci z Oxfordské univerzity a řady dalších institucí. Za ČR se na výzkumu podílel ještě Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Černá Bolfíková se chce problematice věnovat nadále. “Nás určitě bude zajímat, jak se to vyvinulo. V České republice jsou dva druhy ježků. Nás zajímá, jestli se nějakým způsobem liší v různých patogenech, pokud ano, tak jakým způsobem a co to znamená pro ty ježky,” uvedla.
