O tom, že trpí celiakií, se dozvěděl náhodou, když se jeho kožní lékařka rozhodla zjistit, jestli se za jeho atopickým ekzémem neskrývá nějaký druh alergie. Místo alergenů však krevní testy odhalily závažné autoimunitní onemocnění. Sociální geograf Jiří‑Jakub Zévl proto už půl roku dodržuje přísnou bezlepkovou dietu, což je jediná účinná forma léčby tohoto onemocnění.
„Podobně jako některým rockovým hvězdám, i mně se stal 27. rok života osudným,“ říká s nadsázkou Jiří-Jakub Zévl, který musel kvůli celiakii ze svého jídelníčku navždy vyřadit vše, co obsahuje lepek. Autoimunitní onemocnění, při němž dochází k chronickému zánětu tenkého střeva, se v jeho případě podařilo zachytit v raném stadiu. Sám nepozoroval žádné příznaky, které by naznačovaly, že celiakií trpí. Nebýt alergologických testů, na něž jej odeslala kožní lékařka, za kterou dochází kvůli atopickému ekzému, pravděpodobně by se na nemoc nepřišlo. „Než mi lékaři řekli, že trpím celiakií, moc informací jsem o tomto onemocnění neměl. Teprve postupně jsem zjišťoval, jak je závažné a jaké mohou být následky, když se nedodržuje bezlepková dieta,“ vysvětluje Zévl. Protože rád vaří, a je tak zvyklý vyhýbat se polotovarům, nebyl pro něj přechod na bezlepkové stravování příliš náročný. Za negativní dopad považuje spíš společenskou stránku stolování. Obědvat s kolegy v restauraci nebo vysokoškolské menze je pro něj prakticky nemožné: „Vybrat nějaké jídlo z obědového menu je pro mě většinou vyloučené. Málokdy najdu něco, co si mohu bez obav dát. Zejména česká kuchyně je celiakii málo nakloněna. Obědy si proto vařím sám a do práce si je nosím v krabičkách,“ doplňuje Zévl. Vzdát se musel nejen obědů s kolegy, ale také řady oblíbených jídel. Nejhůř se mu loučilo s typicky českým nápojem – pivem, které sice existuje i v bezlepkové variantě, ale pouze v lahvích. „Na pivu bych si rád pochutnal, dokonce jsem sbíral pivní zátky. Užíval jsem si rozmanitost různých pivních druhů. S tím je teď konec,“ přiznává Zévl.
Zorientovat se v bezlepkových potravinách mu pomohli pacienti se stejným onemocněním, se kterými se setkal prostřednictvím pacientské organizace Společnost pro bezlepkovou dietu. „Bohužel se stává, že si zvyknete na nějaký bezlepkový výrobek, a on časem přestane být bezlepkový. Třeba jako když se v minulosti přesunula výroba lentilek, a tím se změnilo jejich složení, které najednou obsahovalo i pšeničnou mouku. Tohle všechno naše pacientská komunita sleduje a sdílí,“ dodává Zévl.
Nyní ve spolupráci s pacientskou organizací spustil petici, jež upozorňuje na fakt, že zdravotní pojišťovny léčbu celiakie, kterou je celoživotní bezlepková dieta, nehradí. Bezlepkové stravování totiž klade vyšší finanční nároky na rodinný rozpočet než nákupy potravin bez dietního omezení. Některé pojišťovny na něj přispívají z fondu prevence. Příspěvky však často mají různá omezení, jsou nízké nebo se týkají pouze dětí.
