O čtvrtinu se podle vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ Heleny Žemličkové zvýšila četnost infekcí krevního řečiště vyvolaných bakterií Escherichia coli, která je odolná k antibiotiku cefalosporin třetí generace. Tato onemocnění souvisí s infekcemi močových nebo žlučových cest, odkud se dostanou do krve. Může pak nastat sepse, tedy otrava krve.
Téměř na trojnásobek za pět let vzrostl výskyt infekcí krevního řečiště, které způsobují odolné formy bakterie Klebsiella pneumoniae. Tato bakterie způsobuje infekce močových cest nebo zápaly plic, může být také příčinou sepse.
Na problém antibiotické rezistence se ve svém doporučení zaměřuje i Evropská unie. Jednotlivé evropské země si stanovily cíle, kterých chtějí dosáhnout do roku 2030. V celoevropském měřítku výskyt infekce od tohoto typu od E.coli od roku 2019 mírně klesl, u Klebsiell stoupl o více než polovinu. “Česká republika tak spolu s ostatními evropskými zeměmi nijak nepokročila směrem k dohodnutému cíli snížení incidence do roku 2030,” uvedla Žemličková.
Jen mírně snížit se v ČR podařilo výskyt nákaz bakterií takzvaného zlatého stafylokoka (MRSA). “Zlatý stafylokok je jednou z nejčastějších příčin infekcí krevního řečiště. Tyto infekce jsou významnou příčinou závažných komplikací i úmrtí, a to zejména v nemocniční péči,” uvedla hlavní hygienička a ředitelka SZÚ Barbora Macková.
Pro snížení výskytu infekcí, kterými se pacienti nakazí při hospitalizaci, je podle vedoucí Národního referenčního centra pro infekce spojené se zdravotní péčí Lucie Barekové zásadní prevence a kontrola ze strany personálu. Pomohlo by také navýšení možností izolace pro nakažené, například jednolůžkových pokojů.
“Ačkoliv nemocniční infekce představují významný problém pro kvalitu poskytované péče i bezpečí našich pacientů z hlediska vzniku některých infekčních komplikací, obávám se, že nebude ani do budoucna v silách žádné země jim zcela zabránit,” uvedla.
Za vznikem odolných typů bakterií je podle odborníků i nadužívání antibiotik. “Jsme zvyklí, že mnoho běžných bakteriálních infekcí už od dětství řešíme antibiotiky, od angín a nejrůznějších vnitřních zánětů až například po kožní problémy,” popsala Macková. Snižování účinnosti antibiotik je podle ní globálním problémem.
Častější nebo méně časté užívání antibiotik u jedince ale pro riziko jeho nákazy podle odborníků roli nehraje. “Bakterie rezistentní k antibiotikům se šíří stejně jako ty citlivé. Nemusím brát antibiotika vůbec, přesto se mohu nakazit rezistentní bakterií,” vysvětlila Žemličková. Jednotlivec podle ní může přispět celé společnosti tím, že nebude žádat antibiotika v případě, že nejsou potřebná.
Podle předsedy České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Štěpána Svačiny řeší její odborné skupiny zbytečné podávání antibiotik v léčbě lokálních infekcí a v prevenci například ve stomatologii, ortopedii či kardiologii.
