Celkem 12 standardních lůžek, dvě nadstandardní a vyšetřovací místnost je v prostorech, kde sídlila kardiochirurgie, která se přestěhovala do nového pavilonu. Pacienti se na rekonstrukční medicínu dostanou v některých případech v akutní fázi, například po úraze, většinou ale na doporučení. “Třeba ve chvíli, kdy nedochází ke spontánní regeneraci horní končetiny,” uvedl Humhej. Operují zde novorozence i seniory. Záběr zákroků je velmi široký.
Nejčastějšími výkony jsou rekonstrukce poraněných periferních nervů a tzv. brachiálních plexů, tedy pažní nervové pleteně, která zajišťuje motoriku a citlivost celé ruky. Pokud nefunguje, člověk má omezenou hybnost nebo má ochrnutou paži. “Nikdy už nevrátíme stoprocentně vše zpátky, ale jsme schopni velmi výrazně postižení zmírnit,” uvedl primář. Lékaři mohou odebrat část fungujícího loketního nervu, který v daném místě není potřeba, na nefungující nerv pro biceps. Nebo se takto přemístí volný sval ze stehna na paži.
Plastická chirurgie doposud v Ústí chyběla, přitom je podle Humheje potřeba napříč medicínskými odbornostmi. Lze třeba odstranění prsa kvůli nádoru spojit s jeho rekonstrukcí. Věnovat se chce tým odborníků také chirurgii ruky, konkrétně chirurgické léčbě poruchy svalového napětí (spasticity) a výkonům u pacientů s ochrnutím za účelem zlepšení funkce horní končetiny.
Na pracovišti vedle lékařů budou také působit fyzioterapeuti, ergoterapeuti či protetici. “Hlavní výhoda je, že pacienta řeší odborníci na místě. Dříve bych třeba rekonstruoval nervy a pak odesílal pacienta na plastickou chirurgii do jiného města nebo bych i musel jet s ním. Teď stanovíme v týmu rovnou nejlepší postup a pacient to bude mít dříve za sebou,” uvedl Humhej, kterému se podařilo přilákat do týmu lékaře na zajímavé okruhy diagnóz. “Některé to natolik oslovilo, že byli ochotni k nám přejít. Výzvou je pro nás rozjet oddělení, která takto fungují v západních zemích,” dodal.
