Bez počítačů, tabletů a hlavně mobilních telefonů si dnes už život nedokážeme ani představit. Statisticky sedí každý Čech u počítače průměrně osm hodin denně. Ale lidské tělo není na výdobytky moderní doby ještě plně přizpůsobeno a tak nám používání zmíněné elektroniky přivádí řadu zdravotních komplikací. Jedním z nejožehavějších problémů je poškození zraku. Pálení očí a bolest hlavy se dá ještě napravit. V horších případech už ale nepomůže ani operace. Krátkozrakostí trpí převážně díky špatnému životnímu stylu už téměř každý třetí člověk na Zemi.
Syndrom počítačového vidění už po třech hodinách u PC
Bolest hlavy, pálení a zarudnutí očí, slzení, potíže se zaostřováním. To jsou nejčastější příznaky toho, že do obrazovky či displeje hledíme už příliš dlouho. Tento stav se nazývá jako Syndrom počítačového vidění, může být doprovázen bolestí hlavy, krční páteře či ramen v důsledku nepřirozeného držení těla u počítače. Trpí jím až 90% lidí, kteří tráví u počítače denně alespoň tři hodiny. Potíž obvykle vymizí krátce po ukončení práce na počítači.
Syndrom suchého oka může vést k trvalému poškození zraku
Při dlouhodobém sledování monitoru může dojít také k pocitu suchého oka. Zde už ovšem v krajních případech hrozí i trvalé následky. „Syndrom suchého oka na počátku způsobuje zejména subjektivní potíže typu pálení očí, pocit písku v očích, řezání očí. Pokud se tyto počínající příznaky neléčí, dochází osychání rohovky. Na rohovce se zároveň tvoří vlákna – filamenta, která zhoršují nepříjemné pocity spojené se suchostí očí. Zároveň dochází k oslabení přirozené ochrany rohovky – epitelu a slzného filmu, což může vést ke snadnému průniku infekce rohovkou a vzniku rohovkového vředu,“ varuje MUDr. Jana Mikšovská, oční lékařka kliniky DuoVize. Podle odborníků může vést rohovkový vřed k vytvoření neprůhledné skvrny na rohovce, k prasknutí rohovky, nebo dokonce k nutnosti její transplantace.
Krátkozrakostí trpí pětina Čechů
Počítačům je připisován masivní nárůst krátkozrakosti ve světě. V lepším případě se jedná pouze o takzvanou krátkozrakost falešnou, kdy dochází k dočasnému ochabnutí přetíženého zaostřovacího svalu v oku. Jedná se o jakousi obrnu zaostřování. Sval ale po odpočinku opět zregeneruje a schopnost zaostřovat se vrací. Horší je krátkozrakost trvalá, která se dostavuje jako následek pravidelného a dlouhodobého přetěžování akomodačního svalu.
„Dlouhodobé čtení a práce na krátkou vzdálenost vyžaduje ostrý obraz do blízka, což u očí umožňuje zvýšená akomodace čočky. Tato dlouhodobá činnost na blízko, vyžadující udržení ostrého sítnicového obrazu, vede k růstu očního bulbu a vzniku či postupnému zhoršování krátkozrakosti a následnému nárůstu počtu dioptrii. U krátkozrakých očí dochází také k atrofii akomodačního svalu, následkem čehož nevzniká ostrý obraz na sítnici při práci do blízka a toto opětovně může vést k progresi krátkozrakosti,“ vysvětluje MUDr. Andrea Janeková, lékařka Očního centra Praha.
V České republice trpí v současné době myopií, neboli krátkozrakostí, celá pětina obyvatel. V celosvětovém měřítku je krátkozraký dokonce každý třetí člověk na Zemi. „Dnes se přikládá velký význam v progresi krátkozrakosti právě nadměrné zrakové zátěži do blízka,“ potvrzuje doc. Šárka Skorkovská, primářka oční kliniky NeoVize.
Jak problémům předcházet?
Řešení je nasnadě: omezte pobyt u počítače, nepřehánějte to s mobilními telefony a choďte do přírody. Copak je to ale v dnešní době možné? Prakticky nikoli. Odborníci proto doporučují zavést do denního režimu alespoň pravidlo „20/20/20“. Po každých dvaceti minutách práce s počítačem se alespoň na dvacet vteřin zadívejte na bod vzdálený minimálně 20 stop (což odpovídá zhruba šesti metrům). Ulevíte tak akomodačním svalům, oči procvičíte, zabráníte vysychání.
Pokud nosíte brýle, u počítače je rozhodně nesundávejte!
„Práce na PC je zrakově náročná práce, proto nekorigovaná refrakční vada může u počítače působit astenopické obtíže spojené s bolestí hlavy, únavou očí a zarudnutím očí. Proto doporučujeme nosit brýlovou korekci, která tuto refrakční vadu koriguje zvláště při náročné práci u počítače,“ radí doc. Šárka Skorkovská.
Dodržujte „bezpečnou vzdálenost“ a dostatek světla
Vzdálenost monitoru počítače by měla být podle docentky Skorkovské přibližně 60 cm od očí. Monitor by při tom měl být umístěn ve výšce očí. Tím docílíte i správného držení hlavy a omezíte nejen bolest očí, ale také zad a krční páteře.
Optometristka Veronika Halíková vyzdvihuje důležitost správného osvětlení při práci s počítačem. „Pro oči je důležité mít při práci dostatek bílého nebo žlutého světla, ideálně rozptýleného po celé pracovní ploše tak, abychom si nestínili. Osvětlená tedy má být hlavně pracovní plocha, nikoliv oko,“ radí optometristka.
Pozor zejména na děti!
Na dodržování určitých pravidel při používání počítačů a jiných digitálních přístrojů by měli dbát zejména rodiče malých dětí. „Zrak dětí se vyvíjí přibližně do 7-8 let. Do doby, než je vývoj zrakových funkcí ustálen, může vnějším zásahem dojít k jeho poškození,“ varuje MUDr. Petra Teplanová z Dětského očního centra Kukátko a dodává: „Nadměrné používání tabletů a mobilů má na zdravý zrak dětí každopádně vliv. Stejně jako u jiných činností i zde platí, že pro dítě není jednostranná zátěž vhodná a že je nutné střídat pohled na dálku, střední vzdálenost a do blízka – tedy hraní venku, hraní doma a činnosti s pohledem do blízka.“
