„Pacientům nově garantujeme základní síť lékařské pohotovostní služby, zároveň má být odpovědnost za organizaci a zajištění pohotovostních služeb přesunuta z krajů na zdravotní pojišťovny,“ uvedl Válek. Pojišťovny na rozdíl od krajů mají podle něj finanční nástroje na to, aby lékaře dostatečně motivovaly na pohotovostech sloužit. Doplnil, že podle zákona má tuto povinnost každý poskytovatel zdravotní péče.
„Zároveň dochází k výraznému odbourávání administrativní zátěže dopadající na krajské úřady, právě na základě přenesení odpovědnosti za organizaci a zajištění pohotovostních služeb,“ dodal. V říjnu MZd podle něj vypíše dotace na dobudování nebo úpravy urgentních příjmů, povinně v nich bude místo pro pohotovost a triážní sestra, která bude rozhodovat, zda stav pacienta vyžaduje přijetí na urgentním příjmu nebo zda může počkat na ošetření na pohotovosti.
„Tam, kde není pohotovost, nefunguje třídění, všechny pacienty obslouží na urgentním příjmu a to je špatně,“ dodal Válek.
Rozdíl je také v tom, že na pohotovosti lidé platí za ošetření mimo běžnou pracovní dobu lékařů poplatek, kdežto na urgentním příjmu je bezplatné. Proto podle Válka část lidí tuto praxi zneužívá. Zvýšení poplatků nebo jejich zavedení pro zneužití urgentního příjmu ale podle něj ve hře není, dokud nebude mít každý obyvatel ČR možnost mít svého praktického lékaře.
Novela podle MZd také obsahuje opatření, která mají posílit práva pacientů nebo více chránit poskytovatele zdravotních služeb, budou moci například odmítnout pacienta, který se na nich dopustí trestného činu. Nově bude do legislativy zakotvena také funkce nemocničního ombudsmana a činnost dobrovolníků nebo duchovní služby v nemocnicích.
