Jednu z výzev obdržela americká poradenská společnost Chemonics, která s USAID spolupracuje na dodávkách léků proti řadě onemocnění po celém světě. Memorandum se vztahuje na práci firmy v oblasti léčby HIV, malárie a tuberkulózy, ale také na antikoncepci a zdravotnické potřeby pro matky a děti, řekl agentuře Reuters jeden zdroj z USAID a jeden bývalý pracovník USAID.
“Je to katastrofa,” prohlásil někdejší ředitel pro globální zdraví v USAID Atul Gawande, který z agentury odešel tento měsíc. “Darované léky udržují naživu 20 milionů lidí, kteří žijí s HIV. To dnes končí,” dodal. Přerušení léčby nemocí pro pacienty znamená riziko, že onemocní, a zejména v případě HIV riziko přenosu viru na další osoby. Podle Gawandeho se také mohou vyskytnout kmeny viru odolné vůči lékům.
Také další partneři USAID obdrželi oznámení, že nebudou moci dodávat léky na kliniky, i když je mají na skladě, nebo otevírat kliniky, pokud je financují Spojené státy. Jsou mezi nimi organizace, které pracují s 6,5 milionem sirotků a zranitelných dětí s HIV ve 23 zemích, uvedl Gawande.
Trump 20. ledna, v den složení prezidentské přísahy, nařídil na 90 dnů pozastavit poskytování zahraniční pomoci, dokud nebude posouzena její efektivita a soulad se zahraniční politikou USA. Jeho administrativa také nařídila dovolenou 60 vysokým úředníkům USAID, sdělily agentuře Reuters v pondělí zdroje obeznámené se záležitostí.
Humanitární organizace a agentury OSN tvrdí, že pokud bude zmrazení americké zahraniční pomoci trvalé, mohou se potýkat s drastickým omezením své schopnosti distribuovat kromě zdravotní péče také přístřeší nebo potraviny. Ředitelka Světového potravinového programu (WFP) v Afghánistánu Hsiao-Wei Lee sdělila Reuters, že krok USA znepokojuje, jelikož WFP již nyní dostává jen asi polovinu pomoci, kterou pro Afghánistán potřebuje. Více než šest milionů lidí tam podle ní přežívá “jen o chlebu a čaji”.
Francouzská organizace Action Against Hunger v rámci rozhodnutí Trumpovy administrativy obdržela příkaz k zastavení svého programu pomoci těžce podvyživeným dětem v uprchlických táborech v Etiopii, sdělily Reuters dva zdroje. V loňském roce tam skupina léčila na 3000 dětí trpících těžkou akutní podvýživou. Organizace dohlíží na potravinovou pomoc pro celkem 400.000 lidí žijících v těchto táborech na hranicích Etiopie s Jižním Súdánem.
Podle Mezinárodní kampaně za zákaz nášlapných min (ICBL) byly Spojené státy v roce 2023 největším dárcem na boj proti nášlapným minám. Celkově přispěly 310 milionů dolarů (7,45 miliardy korun), což představovalo 39 procent veškeré mezinárodní podpory. Mezi země, kde si neodstraněné miny vyžádaly nejvíce obětí, patřily Sýrie, Barma, Ukrajina a Afghánistán.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes prohlásil, že nechá vypracovat zprávu o dopadech pozastavení zahraniční pomoci ze strany USA na ukrajinské humanitární programy. “Určíme, které z nich jsou klíčové a vyžadují okamžité řešení,” řekl Zelenskyj o programech.
Opatření nové americké administrativy ohrozilo dodávky životně důležité pomoci od největšího dárce na světě v hodnotě miliard dolarů. Spojené státy ve finančním roce 2023 rozdělily pomoc v hodnotě 72 miliard dolarů (1,73 bilionu Kč), což je 42 procent veškeré humanitární pomoci, kterou OSN zaznamenala za rok 2024.
