Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus už předtím naznačil, že brzy by mohlo být rozhodnuto o změně názvu infekční nemoci. Organizace jenom za letošek eviduje na 1600 potvrzených případů a dalších zhruba 1500 případů, kdy existuje podezření na nákazu. Nemoc se vyskytla v přibližně 40 zemích, včetně těch, kde je vzácná. V Česku se zatím laboratorně potvrdilo šest případů nákazy opičími neštovicemi.
Pojem opičí neštovice může podle mluvčího WHO ukazovat na jejich původ v Africe. Do května se sice vir a nemoc vyskytovaly téměř výlučně v Africe, ale název je podle něj zavádějící.
Virus opičích neštovic byl poprvé prokázán v roce 1958 u opic v jednom výzkumném ústavu v Dánsku. Podle dnešních znalostí by však měl být rozšířen hlavně mezi malými hlodavci, zatímco opice jsou jen přechodným hostitelem.
Nemoc se u lidí začala vyskytovat v Konžské demokratické republice v 70. letech minulého století a donedávna byly rozšířeny hlavně v částech střední a západní Afriky.
Už při výskytu koronaviru na konci roku 2019 WHO rychle zakročila, aby zabránila šíření názvů jako wuchanský či čínský virus. Od 11. února 2020 má vir oficiální název SARS-CoV-2 a nemoc, kterou vyvolává, covid-19.
WHO na příští čtvrtek svolala zasedání krizového výboru, aby vyhodnotil, zda opičí neštovice představují ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Onemocnění má ve většině případů lehký průběh, projevuje se horečkou a hnisavými pupínky na kůži. Přenáší se blízkým kontaktem mezi lidmi nebo například při sdílení oblečení nebo ložního prádla.
