Svaz letos očekává velmi obtížná jednání se zástupci poskytovatelů zdravotní péče o jejích úhradách v roce 2024, protože rezervy pojišťoven budou podle svazu vyčerpané.
Pojišťovny loni v listopadu odevzdaly své zdravotně-pojistné plány na letošní rok. Proti loňskému roku navyšují úhrady o 8,5 procenta, což je zhruba o procentní bod víc než očekávaný nárůst příjmů.
“Deficit v roce 2023 se ještě uhradí ze zůstatků na fondech pojišťoven, ale už se nebezpečně přiblížíme hranici, kdy nebude z čeho dál čerpat. Navíc deficit prakticky znemožní cenové dohody pro rok 2024, o nichž by se mělo začít jednat už v březnu,” uvedl v tiskové zprávě prezident svazu Ladislav Friedrich.
Pojišťovnám taková finanční situace podle něj umožní nabídnout meziroční navýšení úhrad jen o tři až čtyři procenta, poskytovatelé ale budou i kvůli inflaci očekávat výrazně víc.
Hlavní příčinou schodků jsou podle svazu centrálně určované ceny za vykázanou péči, které jdou nad možnosti systému a které pojišťovny nemohou ovlivnit. “Nejen vedou k deficitům, ale omezují možnosti zdravotních pojišťoven reagovat na konkrétní situaci jednotlivých poskytovatelů péče a smluvně intervenovat ve prospěch pacientů,” sdělil Friedrich.
Spravedlivější by podle něj bylo, aby každá ordinace i nemocnice měla přiměřený zisk, který by odpovídal nákladům a kvalitě služeb pro pacienty. “Toho však plošným cenovým předpisem dosáhnout nelze,” dodal.
Dohodovací řízení mezi zdravotními pojišťovnami a zástupci 14 segmentů zdravotní péče na rok 2024 začne letos v březnu. V červnu by pak mělo být jasné, zda se dospěje k dohodám, nebo ministerstvo pro některé oblasti péče úhrady určí. Do konce října pak ministerstvo výsledky dohod i navržené úhrady pro segmenty bez dohod shrne v úhradové vyhlášce na rok 2024.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) před koncem loňského roku uvedl, že chce letos dosáhnout v dohodovacím řízení některých změn. “Chtěl bych dosáhnout změny dohodovacího řízení tak, abychom se bavili o delším horizontu, třeba dvou let,” uvedl tehdy Válek. V letošním roce je naposledy fixně stanovená měsíční částka 1900 korun, kterou stát hradí do systému veřejného zdravotního pojištění za děti, seniory nebo nezaměstnané. Od roku 2024 státní platby do zdravotnictví porostou o inflaci a o polovinu růstu reálné mzdy. Pokud by ekonomika nerostla, zůstane platba stejná.
van rot
