Nejrovnější přístup k péči praktického lékaře mají podle Jakuba Hlávky, vedoucího Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně, který na studii na sociální síti X upozornil, obyvatelé Zlínského a Jihomoravského kraje a Prahy, největší nerovnost panuje v krajích sousedících s Německem, jako je Ústecký, Plzeňský, Karlovarský a Jihočeský.
Podle mapy, která je součástí studie, je horší dostupnost praktických lékařů pro dospělé v západní polovině České republiky a při hranicích krajů. Vysoký podíl obyvatel, pro které je péče méně dostupná, je podle mapy v okresech Praha-východ a Praha-západ, na Benešovsku, Mělnicku a Berounsku.
Praktičtí lékaři pro děti podle studie nejvíc chybí obyvatelům okresů Tachov, Domažlice, Rakovník, Beroun, Mělník, Praha-východ, Jihlava a Znojmo. U zubních lékařů jsou označené oblasti Litoměřicka, Rakovnicka, Benešovska a Prachaticka.
“Výsledky poukazují na koncentraci kapacit do velkých měst, zatímco v jejich spádových oblastech je dostupnost primární péče nižší. Zvláště markantní je toto rozdělení v případě Středočeského kraje, který fakticky tvoří z hlediska dostupnosti primární péče vnitřní periferii,” uvedl Hlávka.
Detailnější analýzu by si podle něj zasloužily příhraniční oblasti, zvážit by se mohl i potenciál přeshraničního poskytování péče. “Další vývoj měření dostupnosti primární péče by měl lépe zohlednit kapacity konkrétních poskytovatelů primární péče, například počet ordinačních hodin, smluvní vztahy se zdravotními pojišťovnami či nabídku vybraných služeb pro pacienty, například v oblasti rychlé diagnostiky,” doplnil Hlávka.
Zajištění dostupnosti péče je podle zákona odpovědností zdravotních pojišťoven. Nařízení vlády stanoví, jak dlouho maximálně může pacient k lékaři cestovat. U oborů praktického lékařství pro dospělé i pro děti, gynekologie nebo stomatologie mají být dostupní do 35 minut cesty.
Dostupnost analyzují také pojišťovny, podle dat Všeobecné zdravotní pojišťovny pacienti nejdéle k praktickému lékaři pro dospělé cestují v jihozápadním a severozápadním pohraničí. U dětských lékařů navíc například v příhraničí Tachovska a Domažlicka, dostupnost podle zákona je ale podle pojišťovny zajištěna pro všechny obyvatele.
V současné době je 40 procent praktických lékařů starších 60 let, dá se tedy očekávat jejich odchod do penze. Podle dřívějšího vyjádření ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) se situace zlepší do několika let, na profesi se připravuje 1667 nových. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky je ale problém nové lékaře do některých regionů dostat.
