Poznání molekulárních mechanismů, které ovlivňují vývoj biologických hodin v mozku plodu v jeho časných vývojových stadiích, má podle autorů studie velký význam pro porozumění souvislostí mezi poruchou vývoje biologických hodin a rozvojem zdravotních obtíží v dospělosti.
Hlavní biologické hodiny sídlí v části mozku zvané hypothalamus a synchronizují se se střídáním světla a tmy. Ovládají rytmus prakticky všech tělesných funkcí. U plodu ale ještě nejsou plně funkční, jejich vývoj závisí na signálech od matky a dozrají až po narození dítěte.
Dexametazon je lék ze skupiny kortikosteroidů, který nahrazuje účinky hormonů kůry nadledvin (kortizolu), díky čemuž umožňuje rychlejší vývoj orgánů plodu. Na to, že léčivo ovlivňuje nastavení biologických hodin v mozku plodu, poukázala už předchozí studie FGÚ AV ČR.
Podle prvního autora aktuální studie Martina Sládka z FGÚ AV ČR nové výsledky získané pomocí myšího modelu poprvé nabídly vysvětlení mechanismu, jak může zvýšená hladina glukokortikoidů v těle matky na molekulární úrovni ovlivnit vyvíjející se hodiny plodu a přeprogramovat genovou aktivitu v části mozku, kde sídlí biologické hodiny.
„Znovu jsme prokázali i v této studii, že dexametazon ovlivní chod cirkadiánních hodin v suprachiasmatickém jádru v mozku plodu mnohem výrazněji než v tom dospělém, a to v závislosti na tom, kdy je lék během dne podáván. Pomocí analýzy exprese celého myšího genomu jsme identifikovali konkrétní geny, které se tohoto procesu účastní,“ popsala vedoucí Oddělení biologických rytmů FGÚ AV ČR Alena Sumová. Analýza exprese genů je laboratorní metoda, která zjišťuje, které geny jsou v buňce aktivní a v jak velké míře.
Poznatky podle výzkumníků není možné bezprostředně aplikovat do klinické praxe u lidí. Mohou ale pomoci lépe pochopit, jak načasování a okolnosti podání glukokortikoidů souvisejí s vývojem časového systému, a podpořit tak další výzkum péče o riziková těhotenství nebo předčasně narozené děti.
ris mha
