“Při stávajícím tempu vývoje dostupné zdroje nepokryjí nárůst potřeb, zatíží státní rozpočet a nenechají manévrovací prostor pro dodatečné investice na zlepšení kvality péče či balancování externích šoků,” píše šestice autorů z BCG ve studii.
Studie vychází z demografické projekce statistického úřadu a dat ministerstva práce i Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Autorský tým vytvořil model ke zjištění potřeby péče a nákladů do roku 2035. Za základ vzal ceny roku 2021. Vyčíslil dopad zavedení pomocných technologií pro seniory podle pilotních programů, akademických výzkumů i zkušeností z ciziny.
Podle studie v roce 2035 budou senioři tvořit téměř čtvrtinu obyvatel, teď je to pětina. Výrazně přibude lidí nad 80 let. Nyní je v tomto věku každý dvacátý člověk v Česku, v roce 2035 let by to měl být zhruba každý dvanáctý. Podle expertů na sociální problematiku je vedle důchodové reformy potřeba k zajištění udržitelnosti i reforma a modernizace péče.
K zajištění potřebné péče by bylo do roku 2035 v seniorských domovech potřeba 28.000 nových míst, tedy celkem asi 83.000. Pečujících pracovníků by mělo přibýt z 98.000 na 143.000. Podle studie při zachování současného tempa rozvoje by do 11 let vzniklo ale 13.000 lůžek a personál se posílil o 32.000 lidí. Chybělo by tak 15.000 míst a 16.000 pečovatelů.
Náklady na potřebnou péči by v příštích letech rostly ročně asi o 2,5 procenta. Stála by tak v roce 2035 v cenách roku 2021 o 90 miliard korun víc. Podle studie by z toho 20 až 30 miliard korun zvládl pokrýt růst ekonomiky. Schodek systému by tedy dosahoval 60 až 70 miliard korun.
Tlak na výdaje by snížilo plošnější využívání technologií. Podpořily by soběstačnost lidí v domácím prostředí, přispěly ke zkvalitnění péče v zařízeních a fungovaly i preventivně. “Technologie, které jsou již nyní známé a nejméně ve stadiu testování, mohou v roce 2035 ušetřit v ČR až 31 miliard z potřebných finančních nákladů, až 10.000 míst potřebné lůžkové kapacity a až 11.000 lidí z potřebné kapacity personálu,” uvádí studie s tím, že by bylo v příštích 11 letech potřeba investovat asi 24 miliard korun a se zaváděním technologií by se mělo začít už letos.
Studie hodnotila 55 technologií, z nich vybrala sedm. Patří mezi ně senzory pohybu a pádu či detektory nepravidelností ve svícení či fungování spotřebičů s napojením na asistenční službu, tlačítka k přivolání okamžité pomoci, chytré hodinky s monitorováním srdečních funkcí, telemedicína či komunikační technologie.
Autoři sepsali celkem 21 doporučení. Navrhují, aby ministerstvo práce spustilo a řídilo program k zavádění technologií do praxe. Mimo jiné by se měla upravit legislativa a stanovit pravidla pro finanční pobídky. Ministerstvo práce na změnách pracuje. K dispozici jsou na modernizaci sociální péče peníze z Národního plánu obnovy.
