Strategii připravily MZd a úřad vlády ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a Dětským fondem OSN (UNICEF). Instituce ji podle ministerstva konzultovaly se širokým okruhem expertů a expertek. “Program je zaměřen na posílení vazby mezi matkou a dítětem, zajištění minimální kvality péče ve všech českých nemocnicích a podporu kojení u žen, které kojit chtějí,” uvedlo ministerstvo.
Opatření mají nastavit lepší podmínky pro ženy a novorozence v Česku. Usilují například o přívětivější porodnice s důrazem na minimalizaci separace matky a dítěte a komerčních tlaků. “Aby poporodní péče byla co nejvíce podporující, respektující a v souladu s aktuálním vědeckým poznáním,” uvedl úřad. Klíčovými body dokumentu jsou také nepřerušovaný kontakt matky a dítěte po porodu, podpora kojení jako biologické normy a rozvoj sítě sběren a bank mateřského mléka.
Program se má zaměřit i na rozšíření vzdělávání zdravotnického personálu, lepší sběr a analýzu dat z nemocnic ke kvalitnějšímu rozhodování státní správy i podpoře informované a svobodné volby žen. “V neposlední řadě strategie směřuje k lepšímu propojení nemocnic a komunitních služeb, aby každá rodina měla při odchodu z porodnice kontakty na odborné laktační poradenství a další formy podpory,” uvedlo MZd.
“Vytváření vstřícného prostředí a podmínek pro podporu kojení na všech úrovních je nedílnou součástí podpory reprodukčního zdraví a práv žen. Ze strategie budou těžit i ženy, které své děti kojit nemohou nebo nechtějí. Postupy programu BfHI totiž podporují mateřské kompetence všech žen, tedy i těch po komplikovaném porodu nebo císařském řezu. Vztahují se i na případy nedonošených či nemocných dětí,” řekla zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
Na realizaci strategie mají spolupracovat státní instituce s poskytovateli zdravotních služeb, dohlížet na ni má Komise pro výživu kojenců a malých dětí na MZd.
