MedNews.cz

Liberecká Advaita chystá program pro léčbu závislostí dětí

25 listopadu, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Liberec 25. listopadu (ČTK) – Liberecký spolek Advaita od ledna rozšíří své služby o adiktologický program pro děti a mládež. Má jim pomoci zbavit se návykového chování a závislosti na alkoholu, drogách nebo nadměrného užívání počítače či mobilu. Taková služba podle Advaity dosud v Libereckém kraji není.

“V návaznosti na programy primární prevence vnímáme, že pro dětské klienty není třeba realizovat pouze programy preventivní, ale také terapeutické, ty však dosud v Libereckém kraji nebyly k dispozici,” uvedla v tiskové zprávě vedoucí programů primární prevence Advaity Barbora Mrázová.

Advaita působí nejen v Liberci, ale poradny má také v Jablonci nad Nisou, Frýdlantu, Semilech, Turnově, Novém Městě pod Smrkem a České Lípě. Úvodní konzultace pro děti se závislostí bude poskytovat ve všech svých poradnách, specializovanou péči pak v Liberci, Jablonci a České Lípě. “V našich podmínkách považujeme za neefektivní zřízení nového samostatného zařízení, proto bude tento program navazovat na již existující ambulantní služby, bude využívat jejich prostor a poskytovat je bude odborný personál, který má dlouholeté zkušenosti,” uvedla vedoucí poraden pro gambling a jiné závislosti Drahuše Tkáčová.

Advaita zatím nedokáže odhadnout, kolik dětí nové služby využije. “Potřebnost adiktologických poraden pro děti opakovaně poptávají OSPODy, kurátoři, Středisko výchovné péče a školy, se kterými dlouhodobě spolupracujeme,” řekla ČTK výkonná ředitelka Advaity Olga Merglová. Náklady na tuto službu na příští rok si podle ní vyžádají 1,863 milionu korun, většinu chce nezisková organizace pokrýt ze státní dotace. Žádá o 1,5 milionu z programu Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky. “Služby dětem a mladistvým začneme ale v příštím roce nabízet v omezené míře i v případě, že projekt podpořen nebude. Pokládáme to za potřebné,” dodala Merglová.

Advaita v Liberci působí od roku 1997. Původně pomáhala jen lidem závislým na drogách. Později se začala věnovat i těm, kteří bojovali se závislostí na alkoholu, sázení nebo hráčství. V posledních letech nabízí i pomoc při léčení závislosti na počítačích, internetu a sociálních sítích.

Zpravodaj

Výzkum: Syndrom vyhoření se týká čtvrtiny středoškolských učitelů

25 listopadu, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Brno 25. listopadu (ČTK) – Až čtvrtina učitelů středních škol v Jihomoravském kraji je podle výsledků nového výzkumu ohrožená syndromem vyhoření, anebo jím už přímo trpí. Syndrom vyhoření, tedy ztráta profesního zájmu, předchází výraznému snížení pracovních schopností. Novinářům to dnes řekli odborníci z Masarykovy univerzity a členové organizace Age Management.

Na výzkumu pracoval Ústav pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Zapojilo se 533 učitelů. U jedné pětiny středoškolských učitelů v Jihomoravském kraji už výzkumníci zaznamenali průměrnou či podprůměrnou pracovní schopnost, nejčastěji jde o padesátníky. “Jako konkrétní překážky, které omezují výkon profese, učitelé uváděli nejen vysokou psychickou náročnost povolání spojenou s dlouhodobým stresem, ale také velké zatížení administrativou a dalšími výukovými i nevýukovými povinnostmi, což se nepříznivě promítá v množství a kvalitě odpočinku,” uvedl vedoucí výzkumu Petr Hlaďo.

Pracovní schopnost definují odborníci jako rovnováhu mezi všemi nároky dané práce a možnostmi jednotlivce dostát nárokům v podmínkách daného pracoviště. U mladých učitelů plných energie bývá pracovní schopnost vysoká, časem ale roste míra opotřebení, pocit vyhoření, objevují se i zdravotní problémy, což může vést ke snížení schopností i dřívějšímu odchodu ze školství.

Měření pracovní schopnosti se na území Jihomoravského kraje prováděla podle finského vzoru. Tamní experti vyvinuli i nástroje, které mají zaměstnancům pomoci jejich schopnost opět zvýšit. U Finů se chtějí Češi inspirovat.

“Naším hlavním cílem je prevence syndromu vyhoření, zvládání kariérních i osobních změn. Program budeme dále modifikovat na základě zjištění z výzkumu a snažit se ho přizpůsobit podmínkám českých učitelů,” řekla Ilona Štorová, předsedkyně spolku Age Management.

Vznikla skupina odborníků, kteří se budou podílet na přípravě učebních textů a příruček pro středoškolské učitele. Momentálně mají vyškolených 38 lektorů. Členové organizace musí nyní program upravit a pilotně ověřit, příští rok jej chtějí nabídnout českým učitelům.

Zpravodaj

Lidé se mohou nechat anonymně testovat na HIV a žloutenku

25 listopadu, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 25. listopadu (ČTK) – Začíná Evropský týden testování na HIV a žloutenku, kdy se lidé zdarma a anonymně mohou nechat na tyto nemoci vyšetřit. Mobilní testovací místo bude například od 10:00 dopoledne před ministerstvem zdravotnictví. Testování se zúčastní ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a předseda České společnosti AIDS pomoc Robert Hejzák. Seznam dalších testovacích míst je na webu Prevence HIV.

Česká republika je podle portálu Politico pátou zemí s nejvyšším nárůstem počtu nově nakažených HIV, od roku 2010 se za osm let zvýšil o 128 procent. Před ČR jsou Filipíny, Egypt, Madagaskar a Černá Hora. Na šestém místě skončilo Slovensko.

Do konce letošního září počet nemocných s diagnostikovanou infekcí HIV v Česku dosáhl 3549, z toho 1729 žilo v Praze. AIDS se od roku 1986 projevilo v tuzemsku u 663 nemocných. Z nich 308 nemoci podlehlo.

Odborníci z řad neziskových organizací, které se věnují práci s drogově závislými, kritizují omezení financování. Na péči o závislé má podle těchto organizací příští rok jít z rozpočtu o 35 milionů korun méně než letos, budou tak zřejmě chybět peníze na ambulance, prevenci i výměnu stříkaček.

Zpravodaj

Vinohradská nemocnice rozšíří služby svojí pohotovosti

22 listopadu, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 22. listopadu (ČTK) – Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) od Nového roku otevře dětskou lékařskou pohotovostní službu a rozšíří o jednu ordinaci pohotovost pro dospělé. Vedení nemocnice služby rozšíří na základě domluvy s magistrátem a Prahou 10, která od příštího roku uzavře pohotovost v malešické poliklinice. Hlavní město dosud na pohotovostní služby ve FNKV dávalo přes dva miliony korun, po rozšíření by se částka měla zvýšit o tři miliony. Novinářům to dnes řekli zástupci nemocnice, města a městské části.

Podle ředitele nemocnice Petra Arenbergera by měly rozšířené služby plně nahradit pohotovost v Malešicích, která k 31. prosinci skončí. “V zásadě by se z mého pohledu nemělo nic měnit, naopak doplňková vyšetření jsou tady v areálu mnohem blíže,” uvedl. Starostka Prahy 10 Renata Chmelová (Vlasta) k tomu doplnila, že asi polovina lidí, kteří se nechali ošetřit v Malešicích, stejně musela jet na další vyšetření do FNKV.

Posílení pohotovosti pro dospělé bude spočívat v přidání jedné ordinace, která se zaměří na lehčí případy. Ohledně dětské pohotovosti nyní podle Arenbergera nemocnice dojednává úhrady s pojišťovnami, což by mělo být hotovo v nejbližších týdnech. “Personálně to z větší části zajistíme s lékaři, kteří dosud byli na poliklinice v Malešicích,” dodal ředitel.

Náklady na rozšířené služby nemocnice odhaduje na osm až deset milionů korun ročně. “Pokud bude o pohotovost zájem, tak se částka částečně dorovná úhradami z pojišťoven,” řekl Arenberger. Proto chce nemocnice po třech měsících provoz ekonomicky vyhodnotit a rozhodnout o tom, jak dále pokračovat.

Magistrát by podle radní Mileny Johnové (Praha Sobě) měl zvýšit příspěvek na provoz pohotovosti, který je nyní něco přes dva miliony korun, o další tři miliony. O tom musí ještě rozhodnout orgány města. Vedení Prahy 10 chce nemocnici poskytnout dar 300.000 korun, rozhodovat o tom bude zastupitelstvo městské části v pondělí.

Radní Johnová uvedla, že magistrátní politikou je již dlouhou dobu soustředit pohotovosti do nemocnic, kde lze pacienty rovnou odeslat na další vyšetření přímo v areálu. Výjimkou je zatím pohotovost v městské poliklinice, která by se ale měla v blízké budoucnosti přesunout do Nemocnice Na Františku. Radní dodala, že v příštím roce chce vedení magistrátu vytvořit aplikaci, jejímž prostřednictvím lidé zjistí aktuální čekací doby na pohotovostech.

Dosud Praha podle Johnové na fungování pohotovostí ročně dávala přes dvacet milionů korun. Na příští rok radní do rozpočtu navrhuje zvýšení na 35 milionů. O rozpočtu by mělo hlasovat prosincové zastupitelstvo.

K uzavření pohotovosti v Malešicích a také dětské zubní pohotovosti v ulici Nad Olšinami vedení Prahy 10 přistoupilo z finančních důvodů. Ušetřených 12,5 milionu ročně plánuje dát na zajištění sociálních služeb, které jsou podle Chmelové výrazně podfinancované. Vedení radnice čelí kvůli plánovanému kroku kritice ze strany opozice.

FNKV je jednou z deseti českých fakultních nemocnic, v Praze kromě ní sídlí Všeobecná fakultní nemocnice a Fakultní nemocnice Motol. Podle Arenbergera má v současnosti přes 3000 zaměstnanců a obrat více než pět miliard korun ročně.

Zpravodaj

V Olomouci začala sbírka Vánoční hvězda na pomoc nemocným…

21 listopadu, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Olomouc 21. listopadu (ČTK) – Na řadě míst v Olomouci, ale i po celé republice začala tento týden charitativní sbírka s názvem Vánoční hvězda určená na pomoc onkologicky nemocným dětem. Lidé mohou přispět zakoupením symbolu Vánoc, pryšců nádherných. Olomoučtí floristé pro tyto účely vypěstovali přes 50.000 květin, řekla dnes ČTK ředitelka pořádajícího sdružení Šance Herta Mihálová. Sbírka má dlouholetou tradici a dárci jsou rok od roku štědřejší. Loni vynesla rekordní více než tři miliony korun.

“Sbírka začala tento týden. Letos se připravujeme na větší nápor, protože loni se prodalo přes 56.000 kusů živých květin. Vím, že stoprocentně i letos budeme tohoto čísla dosahovat. Ohlas je stále velký. Vánoční hvězdy pro nás chystají floristé v Olomouci, jsme jim vděční, že nám dokážou zajistit takové množství,” uvedla Mihálová.

Sbírku organizují dobrovolníci a podle ředitelky je poměrně náročná na logistiku; květiny se totiž rozvážejí po celé republice. Zakoupit si ji mohou za 100 korun lidé nejen v Olomouci, ale také v řadě dalších měst na Moravě i v Čechách. Vánoční květiny si ve sbírce nekupují jen jednotlivci, ale i organizace. Mezi největší odběratele patří například základní školy. V Olomouci si květinu mohou lidé koupit po celou dobu konání sbírky do 10. prosince například v Galerii Caesar, 1. prosince se bude prodávat ve zdejších nákupních centrech.

Výtěžek ze sbírky každoročně stoupá. První ročník v roce 1998 vynesl 58.700 korun, loni výtěžek z prodeje vánočních hvězd překročil třímilionovou hranici. Více než 600 dobrovolníků tehdy rozvezlo a prodalo bezmála 57.000 vánočních hvězd ve 156 městech a obcích. Peníze směřují na pomoc hemato-onkologickému oddělení Fakultní nemocnice v Olomouci, kde se léčí děti s nádorovými onemocněními krvetvorby, jako jsou leukémie či lymfomy. Z loňské sbírky se peníze využily na rekonstrukci oddělení včetně dětské herny, vybudována byla například klimatizace. Peníze šly i na rekondiční pobyty dětí. Štědrost dárců nyní umožnila pořadatelům pomoci i ostatním oddělením dětské kliniky fakultní nemocnice.

Kromě vánočních hvězd mohou lidé přispět do sbírky i koupí adventních věnců, které se od tohoto týdne prodávají přímo v dětské klinice. Vytvořili je nemocné děti, jejich rodiče, sestřičky a další dobrovolníci během akce s názvem Věncování, jejíž tradice trvá už 21 let. Výtěžek z akce, který loni činil více než 200.000 korun, poslouží i tentokrát malým pacientům, ale pomůže i jejich rodinám v těžké sociální situaci.

Zpravodaj

Litoměřická nemocnice má být do pololetí 2020 převedena na…

21 listopadu, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Ústí nad Labem 21. listopadu (ČTK) – Městská nemocnice v Litoměřicích má být do pololetí roku 2020 převedena na Krajskou zdravotní, která spravuje pět nemocnic na severu Čech. Dohodlo se na tom vedení Ústeckého kraje se zástupci města, jemuž zdravotnické zařízení patří. Nemovitosti by měl kraj získat zdarma, koupit by měl samotnou akciovou společnost. Navržen je osmiletý splátkový kalendář. Novinářům to dnes řekl hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM).

Politici se sešli po referendu, v němž se obyvatelé Litoměřic vyslovili proti prodeji nemocnice soukromému subjektu. Připraveno je nyní memorandum o společném záměru mezi krajem, městem, Krajskou zdravotní a nemocnicí, které budou schvalovat krajští a městští zastupitelé.

“Našli jsme schůdnou cestu pro obě strany,” řekl starosta Ladislav Chlupáč (ODS). Požadavek zástupců kraje na bezúplatný převod nemovitostí a úplatný převod akcií nemocnice má podle zástupců města svou logiku. “Nemovitosti město bezúplatně dostalo od státu, zatímco do provozu nemocnice mohutně investovalo,” uvedl místostarosta Karel Krejza (ODS).

Cenu za 100 procent akcií určí znalec. “Kraj by částku neplatil najednou, ale ve splátkách zhruba osm let,” uvedl Bubeníček. Dříve se mluvilo o částce zhruba 340 milionů korun, což zahrnovalo budovy i akcie.

Do Krajské zdravotní by se měla litoměřická nemocnice začlenit do pololetí příštího roku. “Snaha je, aby se to stihlo komplet do pololetí všechno vyřídit, protože pak už je konec volebního období,” uvedl hejtman.

Litoměřice už provozovat nemocnici nechtějí kvůli nutným investicím do majetku. Zařízení hospodaří bez dluhů.

Zpravodaj

Úmrtnost za 10 let klesla o sedminu, posouvá se do…

20 listopadu, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 20. listopadu (ČTK) – Úmrtnost v Česku za posledních deset let poklesla zhruba o sedminu a lidé umírají také v pozdějším věku. Nejčastější příčiny ale zůstávají stejné, a to nemoci srdce a cév a rakovina. Ty byly loni za úmrtím téměř tří pětin zemřelých. Aktuální údaje dnes na tiskové konferenci zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni zemřelo 112.920 lidí.

Téměř třetinu z nich připravily o život nemoci srdce a cév. Hlavním důvodem byla chronická ischemická choroba a selhání srdce, podíl akutních infarktů klesá. Zhoubné nádory byly za úmrtím čtvrtiny zemřelých. Nejčastěji to byla rakovina plic. Následovaly nádory tlustého střeva a konečníku a slinivky, u mužů pak prostaty a u žen prsu. Třetí příčinou zůstávají cévní nemoci mozku, byly za každým čtrnáctým úmrtím.

“Pořadí prvních tří příčin úmrtí pro muže a ženy je stejné. Od čtvrtého místa se to liší. U mužů jsou na čtvrtém místě nehody, tedy náhodná úmrtí. Ty už žen zaujímají až osmé místo. Naopak u žen nalezneme mezi častějšími příčinami smrti Alzheimerovu chorobu a jiné demence či cukrovku,” uvedla Terezie Štyglerová z ČSÚ.

U mužů se celková úmrtnost mezi lety 2009 a 2018 snížila o 13 procent. Zatímco před deseti lety zemřelo 1752 mužů na 100.000 obyvatel, loni 1519. Celková úmrtnost žen klesla o 14 procent. V roce 2009 zemřelo na 100.000 obyvatel 1155 žen, loni 993. Podle statistiků za poklesem je hlavně úbytek úmrtí právě u nemocí srdce, zhoubných novotvarů a cévních onemocnění mozku.

Čísla ukazují, že lidé v Česku také umírají později než před lety. “Snižuje se úmrtnost ve středním a vyšším věku. Úmrtí se postupně koncentrují do čím dál vyššího věku. U žen je nižší úmrtnost ve středním i ve vyšším věku, úmrtí se soustředí až do nejvyššího věku kolem 85 let,” řekla Štyglerová.

Nižší úmrtnost mají ženatí a vdané, největší je naopak u svobodných. Lidé nejčastěji umírají v zimních měsících a v březnu a nejméně od května do září, upřesnila Markéta Šafusová z ČSÚ.

Zpravodaj

V ČR přibývá lidí s demencemi, služby pro ně ale…

20 listopadu, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 20. listopadu (ČTK) – V Česku rychle přibývá lidí s Alzheimerovou chorobou a jinými demencemi. Od roku 1990 se jejich počet podle propočtů zdvojnásobil. Loni těmito nemocemi trpělo na 167.000 lidí. Úmrtnost se pak za posledních deset let zvedla víc než sedmkrát. Vyplývá to z údajů České alzheimerovské společnosti (ČAS) a Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle odborníků je důvodem stárnutí společnosti. Rozvoj služeb a specializovaných zařízení s ním ale krok nedrží a neúspěšných žádostí o péči je víc než těch uspokojených, ukázaly sociální statistické ročenky.

Před deseti lety Alzheimerova choroba a demence nepatřily ani do první desítky hlavních příčin úmrtí v Česku. Loni byly už sedmým nejčastějším důvodem. Mohly za smrt každé 23. ženy a každého 45. muže. Zatímco v roce 2009 připadalo na 100.000 obyvatel zhruba šest zemřelých mužů a šest žen s Alzheimerovou chorobou a demencemi, loni to bylo už 42 mužů a 43 žen. Úmrtnost na Alzheimerovu chorobu a demence se tak u mužů mezi lety 2009 a 2018 zvedla o 724 procent, u žen o 737 procent, vyplývá z dat ČSÚ. Celková úmrtnost přitom za desetiletí klesla o sedminu.

Podle propočtů České alzheimerovské společnosti žilo loni v Česku 167.000 lidí s demencemi. “To je jako počet obyvatel Plzně a počet Jaroslavů,” přirovnala ČAS. V roce 1960 to bylo 49.000, o třicet let později 79.000. V polovině 21. století by chorobu mohlo mít na 383.000 Čechů a Češek.

Mezi lidmi nad 65 let demencemi trpí každý třináctý, po osmdesátce každý pátý a po devadesátce každý druhý, spočítala ČAS. Společnost stárne a seniorů přibývá, život se prodlužuje. Podle demografů v příštích desetiletích poroste hlavně počet lidí ve velmi vysokém věku.

Loni v Česku podle statistické ročenky z oblasti práce a sociálních věcí fungovalo 341 domovů se zvláštním režimem pro pacienty s demencemi s 20.075 lůžky. Neuspokojených žádostí o pobyt zůstalo 24.198. V roce 2014 bylo těchto zařízení 263 a bylo v nich 14.354 lůžek. Neúspěšných žadatelů bylo 18.530. Potřeba jsou ale i odlehčovací a další služby.

Podle letošní analýzy Asociace poskytovatelů sociálních služeb připadá na tisícovku lidí nad 80 let asi 36 míst v domovech se zvláštních režimem. Pokud by se kapacita nezvýšila, v polovině století by to bylo už jen zhruba 14 míst na tisícovku osmdesátníků a starších. Pro zachování nynější úrovně služby by se do poloviny století musel počet míst zdvojnásobit, a to na 38.536 lůžek, spočítali autoři. “Přičemž největší nárůst kapacity by bylo nutno realizovat do roku 2035,” uvádí analýza.

Podle ní bude potřeba zajistit dostatečnou kapacitu služeb a k ní také potřebný personál. Počet pracovníků by se měl v domovech se zvláštním režimem víc než zdvojnásobit. Pro “odvrácení budoucího kolapsu sociálních služeb” autoři doporučují zajistit dostatek peněz v rozpočtu na investice, změnit financování péče s ohledem na její rozvoj a pustit do systému i soukromé zdroje. Podle analýzy Česko v dokumentech přípravu na stárnutí systémově neřeší a podniká spíš jen dílčí úpravy. “Česká republika se chová, jako by se jí evropské a národní prognózy (o stárnutí) netýkaly. To je nutné změnit,” uvádí analýza.

Zpravodaj

Nemocnice v Bohumíně nabízí nově CT vyšetření

18 listopadu, 20193 srpna, 2020
by CRS Webmaster

Bohumín (Karvinsko) 18. listopadu (ČTK) – Bohumínská městská nemocnice dnes otevřela nové CT pracoviště, obyvatelé tak za vyšetřením již nebudou muset jezdit do okolních zdravotnických zařízení. Nový počítačový tomograf lékařům umožní rychle a přesně diagnostikovat akutní i chronická onemocnění. Za přístroj nemocnice zaplatila téměř pět milionů korun, nutné stavební úpravy za 3,5 milionu uhradilo město. ČTK to dnes řekla mluvčí radnice Lucie Balcarová.

“Nový CT přístroj je pro naši nemocnici klíčový, a to hlavně pro chirurgické a interní obory. Umožní nám provádět i náročná vyšetření rychle, přesně a maximálně efektivně. Lékařům přinese vysoce kvalitní obrazy a pacienty nebude zbytečně zatěžovat, protože pro vyšetření je zapotřebí jen nízká dávka rentgenového záření,” uvedl ředitel nemocnice Svatopluk Němeček.

Podle primářky radiodiagnostického oddělení Simony Bobkové se CT bude nejčastěji používat k vyšetření při úrazech hlavy, páteře, ale také při podezření na cévní mozkovou příhodu nebo k diagnostice a posouzení rozsahu nádorových onemocnění.

Stavební práce nemocnice zahájila letos v březnu, od léta přístroj testovala. Samotné CT vyšetření trvá deset až 30 minut, vlastní skenování pak jen několik vteřin. Nemocnice předpokládá, že na něm ročně provede až 4500 vyšetření.

Dosud pacienti museli za vyšetřením jezdit do okolních měst, například do Karviné. “Transport vždy znamená časové zdržení, a to může ohrožovat život pacienta. Pracoviště budou moci využívat nejen Bohumíňáci, ale také lidé z okolních měst. Výrazně se jim tak zkrátí čekací lhůty na toto specializované vyšetření,” doplnil Němeček.

Nemocnici v Bohumíně má město pod svou správou už 23 let. Posledních pět let přispívá na její provoz ročně 18 milionů korun, investuje i do modernizace nemocnice. Aktuálně plánuje rozšíření parkování a přesun všech ambulancí, umístěných po jednotlivých odděleních, do jedné budovy.

Zpravodaj

Pacienti s rakovinou slinivky nemají všude stejný přístup k léčbě

18 listopadu, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 18. listopadu (ČTK) – Pacienti s nádorem slinivky nemají podle organizace Onkomaják ve všech regionech stejně rychlý přístup k léčbě. Měli by proto vyhledávat spíše velká onkologická centra. Odborníci doporučují operaci, která je základní možností léčby, absolvovat ideálně do tří týdnů od diagnózy. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci ke čtvrtečnímu Světovému dni rakoviny slinivky.

Tento typ rakoviny je čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí na nádorové onemocnění v Česku, v roce 2025 může být podle odborníků druhou nejčastější. “Chirurgie je aktuálně jediná léčebná modalita. Ostatní jsou jen na omezení růstu nádoru nebo jeho zmenšení,” uvedl přednosta 1. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze Zdeněk Krška.

Podle ředitele VFN Davida Feltla, který dříve působil jako radiační onkolog, se ukázalo, že pokud má pacient nádor omezený na slinivku, tedy nemá metastázy, tak předoperační kombinace ozařování a chemoterapie dokáže zlepšit léčebné výsledky. Kolem 60 procent nemocných kvůli pozdnímu objevení nádoru ale už metastázy má.

Pomoci nádor objevit včas mohou podle onkologů i organizace Onkomaják zejména praktičtí lékaři. Ti, protože se s pacientem potkávají pravidelně, mohou odhalit například zhubnutí bez příčiny, třeba i navzdory cukrovce, které může být jedním z varovných příznaků.

Pozdní stanovení diagnózy je podle přednosty Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty a VFN Luboše Petruželky spolu s rychlým šířením nádoru a jeho metastázováním a vysokým procentem recidivy důvodem relativně krátkého přežití nemocných. “Bez operace se přežití pohybuje kolem šesti měsíců, potom se rozšíří na dva roky,” dodal Krška. Pokud je nádor odhalený včas, je možné pacienta ale i zcela uzdravit.

Mezi první příznaky patří také bolesti břicha, svědění kůže nebo nevolnosti. Jedním z pozdních může být zežloutnutí jako při žloutence, protože jsou postižena játra. Od vzniku první nádorové buňky do prvních příznaků to podle Kršky trvá 14 až 16 let.

zdroj: obrázek

Duben

Květen 2025

Červen

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

26
27
28
29
30
31
1

Květen

31

Žádné akce

2
3
4
5
6
7
8

Červen

1

Žádné akce

Červen

2

Žádné akce

Červen

3

Žádné akce

Červen

4

Žádné akce

Červen

5

Žádné akce

Červen

6

Žádné akce

Červen

7

Žádné akce

9
10
11
12
13
14
15

Červen

8

Žádné akce

Červen

9

Žádné akce

Červen

10

Žádné akce

Červen

11

Žádné akce

Červen

12

Žádné akce

Červen

13

Žádné akce

Červen

14

Žádné akce

16
17
18
19
20
21
22

Červen

15

Žádné akce

Červen

16

Žádné akce

Červen

17

Žádné akce

Červen

18

Žádné akce

Červen

19

Žádné akce

Červen

20

Žádné akce

Červen

21

Žádné akce

23
24
25
26
27
28
29

Červen

22

Žádné akce

Červen

23

Žádné akce

Červen

24

Žádné akce

Červen

25

Žádné akce

Červen

26

Žádné akce

Červen

27

Žádné akce

Červen

28

Žádné akce

30
1
2
3
4
5
6

Červen

29

Žádné akce

Kalendář akcí

Květen 2025

Květen

31

Červen

1

Červen

2

Červen

3

Červen

4

Červen

5

Červen

6

Červen

7

Červen

8

Červen

9

Červen

10

Červen

11

Červen

12

Červen

13

Červen

14

Červen

15

Červen

16

Červen

17

Červen

18

Červen

19

Červen

20

Červen

21

Červen

22

Červen

23

Červen

24

Červen

25

Červen

26

Červen

27

Červen

28

Červen

29

Newsletter