Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Zpravodaj

Liberečtí hygienici evidují od začátku roku 124 případů žloutenky

  • 29 listopadu, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Liberec 29. listopadu (ČTK) – Liberečtí hygienici od začátku roku evidují 124 případů žloutenky typu A. Z toho devět nemocných má sice trvalé bydliště mimo Liberecký kraj, ale vazbu na ohnisko nákazy v Turnově. Za poslední týden se objevily v kraji čtyři nové případy. ČTK o tom dnes informovala krajská ředitelka protiepidemického odboru Jana Prattingerová. Hygienici se domnívají, že původní zdroj infekce žloutenkou typu A už v kraji asi nepůsobí, a tudíž by měla epidemie dál ustupovat.

Za celý loňský rok v Liberecké kraji žloutenkou onemocněli jen dva lidé. Dvě ohniska žloutenky se na jaře objevila v Liberci a Jablonci nad Nisou. Nemoc v těchto místech se šířila hlavně v komunitě nitrožilních uživatelů drog a lidí bez domova. Na podzim se začala šířit v běžné populaci v Turnově. “U 83 nemocných jsme epidemiologickým šetřením zjistili vazbu na město Turnov,” uvedla Prattingerová. Za vysoce pravděpodobné považují hygienici, že jedním ze zdrojů nákazy byla užitková voda používaná v zahrádkářských koloniích v Turnově. Nakažlivá už ale není, nové případy z posledních týdnů přibyly v důsledku kontaktu nemocných se zdravými. Žloutenka má dlouhou inkubační dobu, projevuje dva až sedm týdnů od nákazy. Jde o onemocnění jater.

Žloutenka typu A, označovaná také jako nemoc špinavých rukou, se přenáší především kontaktem. Lidé se ale mohou nakazit i kontaminovanou vodou, potravinami a znečištěnými předměty. Žloutenka se projevuje zažívacími potížemi, pacient může mít také příznaky podobné chřipce či nervové potíže. Mezi příznaky nemoci patří zvýšená teplota, bolest svalů a kloubů, nevolnost. U dospělých se častěji než u dětí projeví nemoc i žlutým zabarvením kůže a očního bělma.

zdroj: obrázek

Aktuálně

Na Novém Zélandu mají první spermabanku pro HIV pozitivní…

  • 28 listopadu, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Auckland 28. listopadu (ČTK) – Jen několik dní před 1. prosincem, na který připadá světový den boje proti AIDS, vznikla na Novém Zélandu první spermabanka pro dárce nakažené virem HIV. Založily ji tři charitativní organizace, které tak chtějí přispět k boření některých mýtů o nakažených, jež panují ve většinové společnosti. Všichni dárci banky sice budou HIV pozitivní, nicméně díky moderním léčebným postupům u nich již nehrozí přenos viru na další osoby, informoval zpravodajský server BBC.

Instituce nazvaná Sperm Positive již našla první tři dárce. Damien Rule-Neal, který je jedním z nich, řekl místní rozhlasové stanici, že když o své nemoci informoval svého zaměstnavatele, čelil šikaně a nakonec z práce odešel.

“Máme vědecky potvrzené, že díky léčbě přestanete být infekční,” řekl Rule-Neal. “Viděl jsem hodně kamarádek, které měly děti i přesto, že mají HIV. Je to ukázkou toho, že nám věda a léky vrátily tuto schopnost,” dodal.

Ruleovi-Nealovi diagnostikovali nákazu HIV v roce 1999. Dnes je zdravý, ženatý, má dvě děti a tři vnoučata.

Léčba HIV v posledních letech zaznamenala několik pokroků, včetně první transplantace ledvin mezi dvěma nakaženými pacienty letos v březnu. Antiretrovirová léčba, při níž pacienti denně berou určitou kombinaci léků, díky nimž se virus v těle dále nešíří, může snížit množství viru v krvi na nezaznamenatelné hodnoty.

Sperm Positive nebude fungovat jako klasická spermabanka. Lidem, kteří by měli o zde uložené vzorky zájem, však zprostředkuje kontakt na již zaběhnutá zařízení.

HIV i přes pokroky v léčbě stále zůstává jednou z největších hrozeb pro veřejné zdraví. V roce 2018 bylo na světě asi 38 milionů lidí nakažených HIV/AIDS.

 

Zpravodaj

Duševně nemocní často končí v nemocnici, i když to nepotřebují

  • 28 listopadu, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Klecany (u Prahy) 28. listopadu (ČTK) – Zhruba čtvrtina lidí se závažným duševním onemocněním pobývá v psychiatrických nemocnicích nikoliv kvůli svému stavu, ale protože je pro ně nedostupná komunitní péče, případně nemají kam jít. Ukázal to projekt vedený odborníky z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), který má zhodnotit kvalitu psychiatrické péče včetně efektivity nákladů. Hospitalizace je mnohem dražší než komunitní služby a podle odborníků by měla být určena pouze těm, kteří ji opravdu potřebují.

Výsledkem projektu má být mimo jiné účelnější vynaložení peněz na psychiatrickou péči a rozvoj systému podle potřeb pacientů. Podobná metodika dosud v Česku nebyla, sdělil dnes ČTK mluvčí ústavu Jan Červenka.

Metodika má dvě hlavní části. První je zaměřená na psychiatrickou péči jako celek a sleduje například strukturu služeb, počet lidí, kteří se léčí, a rozpočty. Umožní hodnocení změn při reformě psychiatrické péče.

Druhá část se zabývá efektivitou nákladů, například v psychiatrických službách. “Díky této metodice se již například podařilo prokázat, že přibližně čtvrtina lidí se závažným duševním onemocněním hospitalizovaných v psychiatrických nemocnicích zde pobývá nikoli kvůli svému špatnému psychickému a sociálnímu fungování, ale prostě proto, že komunitní služby pro ně nejsou dostupné, popřípadě nemají kam jít,” uvedla místopředsedkyně Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti J.E. Purkyně Simona Papežová.

Hodnocení efektivity nákladů služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění a státního rozpočtu je podle Petra Winklera z Národního ústavu duševního zdraví absolutní nezbytnost. “Zjistili jsme například, že péče o jednoho takového pacienta, který by mohl být v komunitních službách, ale je z nějakého, zpravidla sociálního důvodu hospitalizován v psychiatrické nemocnici, vyjde zhruba o 350.000 korun za rok dráž,” uvedl.

Systém péče o duševní zdraví se v České republice zásadně mění. Vznikají centra duševního zdraví, testují se nové služby, transformují se psychiatrické nemocnice, vznikla Rada vlády pro duševní zdraví, přibývají projekty zaměřené na prevenci sebevražd i demence, rozšiřuje se osvěta v oblasti duševního zdraví. Winkler ale

Zpravodaj

Lékaři v Brně evidují víc žadatelů o změnu pohlaví

  • 28 listopadu, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Brno 28. listopadu (ČTK) – Případů poruch pohlavní identity a zájem o změnu pohlaví v posledních letech přibývá. Sexuologické oddělení Fakultní nemocnice Brno za loňský rok eviduje 48 poruch pohlavní identity, zatímco v roce 2012 jich bylo 25. Primářka oddělení Petra Sejbalová dnes novinářům řekla, že jen za posledních šest dní se přihlásilo dalších šest lidí. Nárůst žádostí o změnu pohlaví eviduje i celostátní odborná komise, která loni projednávala 125 žádostí, o rok dřív jich bylo o osm méně.

Proces změny pohlaví trvá přes dva roky, obsahuje čtyři fáze jako diagnostika, hormonální terapie, operační zákrok a pooperační péče, která pak trvá celý život.

Letos za devět měsíců zaznamenalo brněnské oddělení 26 případů, z toho deset ve věku do 18 let a 16 u lidí starších 18 let. Podle Sejbalové lze poznat poruchu pohlavní identity už i u dětí před pubertou. S pacientem se ale pracuje, operace je možná až po 18. roku věku, hradí ji pojišťovna. Pozdější kosmetické úpravy, například zvětšení prsou, si pacient už musí platit.

Sejbalová uvedla, že do 18. roku věku je spíš více dívek, které se cítí být chlapcem, s přibývajícím věkem se poměr začíná vyrovnávat. Oddělení má i pacienty starší 50 let. Loni oddělení mělo 48 případů a z toho 11 ve věku do 18 let, předloni pak bylo z celkových 44 pacientů celkem osm nezletilých.

Lékaři neví, co nárůst způsobilo. Podle Sejbalové je vždy větší vlna zájmu po medializaci různých případů a mají na to vliv i sociální sítě. Ředitel nemocnice Roman Kraus si myslí, že v minulosti se lidé styděli transsexualitu přiznat, ale nyní už tomu tak není, obdobné je to podle něj u homosexuality.

Přeměna pohlaví je podle odborníků proces, který trvá několik let. První fází je diagnostický proces, který trvá asi rok. S pacientem pracují sexuologové, psychologové a psychiatři, aby se zjistilo, zda za jeho pocity není například nějaká duševní porucha. Pacienta prohlédnou i gynekologové nebo urologové.

Následuje asi roční hormonální terapie s endokrinology, kteří člověku podávají potřebné látky a hormony. Díky nim například ženám začnou růst vousy, naopak u mužů vedou k úbytku vousů nebo k nárůstu vlasů a podobně. Mění se také chování. Podle lékařů mohou hormonální změnu provázet negativní účinky, proto je nutná spolupráce mezi různými lékařskými obory. Po absolvování těchto dvou fází může člověk podat žádost specializované komisi ministerstva zdravotnictví, která schvaluje finální operaci. Po ní následuje pooperační péče, která trvá do konce života.

Odborná komise pro provádění změny pohlaví transsexuálních pacientů loni v Česku projednala 125 případů, z toho u 48 to byla změna z muže na ženu a v 77 z ženy na muže. Žádostí přibývá, v roce 2012 šlo o 13 případů, přičemž u čtyř žádali muži změnu na ženu a devět žen změnu na muže. Do konce letošního července komise posuzovala 65 žádostí, a to 22 na změnu z muže na ženu a ve 43 případech změnu z ženy na muže. Více žádostí je o přeměnu z ženy na muže. Operaci komise nedoporučuje jen málokdy.

 

 

Zpravodaj

Stát zřejmě bude odškodňovat rodiče, jimž zemře dítě po očkování

  • 27 listopadu, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 27. listopadu (ČTK) – Stát zřejmě bude odškodňovat rodiče, jejichž dítě po povinném očkování zemře nebo bude mít vážné zdravotní potíže. Sněmovna dnes vládní návrh zákona schválila. Upravila jej tak, že stát bude místo majetkové a nemajetkové újmy nahrazovat ztížení společenského uplatnění očkovaného a náklady na péči o něj, jeho zdraví nebo domácnost. Náhrada za duševní útrapy rodičů v předloze zůstala beze změn. Návrh nyní čeká posouzení v Senátu.

Ministerstvo by odškodnění vyplácelo podle předlohy do půl roku od doručení žádosti, pokud chybu neudělal očkující lékař nebo výrobce vakcíny. Maximální výši náhrady předloha nestanoví, ministerstvo chce postupovat podle občanského zákoníku a podrobnosti stanovit vyhláškou. Předpokládá, že celková výše náhrad nepřesáhne 100 milionů korun ročně. Odškodnění by se podle odborníků mohlo týkat méně než deseti případů ročně. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) uvedl, že náhrady by také mohly “otupit hrany odpůrců očkování”.

Podmínkou odškodnění bude žádost podaná ministerstvu do tří let od doby, kdy újma vznikla. Kvůli obtížnému prokazování předloha nevyžaduje důkaz příčinné souvislosti. Neúspěšní žadatelé by se mohli obrátit do čtyř let na soudy.

Zpravodaj

Domov pro seniory v Brně může vzdělávat nelékařské pracovníky

  • 27 listopadu, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Brno 27. listopadu (ČTK) – Nelékařské zdravotnické pracovníky může vzdělávat Domov pro seniory Holásecká v Brně. Jako první zařízení sociálních služeb v republice získal akreditaci od ministerstva zdravotnictví, řekla dnes novinářům primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS). Podle náměstka primátorky Roberta Kerndla (ODS) mohou zdravotní sestry a bratři z domovů získat vědomosti a vyzkoušet si je přímo v praxi.

Příspěvková organizace města získala oprávnění ke vzdělávání pracovníků v praktické části specializačního programu nazvaného Organizace a řízení ve zdravotnictví. “Získání akreditace je složitý proces. Všichni bratři a sestry budou mít možnost nejen získat vědomosti, vzdělání, ale přímo v rámci pobytového zařízení pro seniory si v praxi vyzkoušet nabyté zkušenosti,” uvedl Kerndl.

Cílem vzdělávání je připravit k výkonu nové zdravotní sestry a bratry, rozvinout jejich manažerské a organizační schopnosti a naučit je dovednostem v kategorii lidských zdrojů. “Akreditace má pro domov velký význam, protože vedení domova se dlouhodobě soustředí na zlepšování kvality všech poskytovaných služeb, což je pro domov prioritou,” doplnil Kerndl. Vaňková připomněla, že domov v roce 2014 prošel jako první akreditačním auditem Spojené akreditační komise České republiky a získal akreditaci, která dokádá, že zařízení splňuje přísné požadavky na kvalitu a bezpečnost poskytované péče. Domov má také certifikát Značka kvality v sociálních službách.

Brno má 11 domovů pro seniory. Domov Holásecká má přes 100 míst, město tam plánuje za 160 milionů rozšířit kapacitu skoro o dalších 60 míst.

 

 

 

Zpravodaj

Spalničky mají v Kongu přes 5000 obětí, dvakrát více než…

  • 27 listopadu, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Ženeva/Kinshasa 28. listopadu (ČTK) – Od začátku letošního roku zemřelo v Kongu na spalničky 5110 lidí. Je to více než dvojnásobek počtu obětí, které si v zemi od loňského srpna vyžádala epidemie eboly. S odkazem na středeční vyjádření představitelů Světové zdravotnické organizace (WHO) o tom informovala agentura AFP.

“Epidemie (spalniček) v Kongu je největší na světě. Je jedna z největších, jaké jsme kdy viděli,” uvedla Kate O’Brienová, ředitelka oddělení imunizace WHO. Upřesnila, že od ledna se v zemi vyskytlo více než čtvrt milionu případů nákazy.

Úřady epidemii spalniček v zemi vyhlásily naposledy v červnu a znovu pak v září. Následně zahájily masivní očkovací kampaň, která by měla být završena do konce roku. Podle O’Brienové se ale nákaza rozšířila po celé zemi, nejvíce zranitelné jsou přitom děti.

Spalničky vzbuzují daleko méně pozornosti než epidemie eboly, která loni propukla na východě Konga. Ebola je jednou z nejsmrtelnějších nemocí na světě, v Kongu na ni zemřou asi dva ze tří lidí, kteří se jí nakazí. Podle posledních údajů zabila v zemi již přes 2200 lidí. WHO oznámila, že začala zřizovat týmy, které budou v terénu bojovat proti oběma nemocím naráz.

Práci WHO a dalších organizací stále ztěžují násilnosti, které panují na východě země. Organizace v úterý oznámila stažení téměř 50 pracovníků z oblasti kvůli zhoršené bezpečnostní situaci. Od začátku měsíce v okolí města Beni při útocích ozbrojenců zemřelo na 100 civilistů. WHO uvedla, že je rostoucím násilím “extrémně znepokojena” a že boje v oblasti mají “katastrofální dopady” na snahy o kontrolu šíření onemocnění.

Spalničky se projevují výskytem zarudlých skvrn na pokožce a mohou vést až k úmrtí nakaženého. Způsobuje je virus, který se snadno přenáší přímým kontaktem nebo vzduchem. Před objevením vakcín v 70. letech 20. století celosvětově zabíjely mezi sedmi a osmi miliony lidí ročně.

WHO zrušila koncem srpna České republice a dalším třem evropským zemím status zemí, v nichž byly spalničky vymýceny. Nemocí se v ČR letos nakazilo téměř 600 lidí, nikdo jí však nepodlehl. Za zvyšujícím se výskytem onemocnění stojí podle expertů především klesající proočkovanost obyvatelstva.

 

zdroj: obrázek

 

Zpravodaj

Transplantace kostní dřeně zachraňují v ČR životy dětem už 30…

  • 26 listopadu, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 26. listopadu (ČTK) – Ve stínu revolučních událostí v Československu zůstala 28. listopadu 1989 jiná převratná událost – první transplantace kostní dřeně u dítěte v tuzemsku. Tento transplantační program zahájili lékaři hematologie a onkologie pražské Fakultní nemocnice v Motole (FNM), kteří od té doby zachránili životy několika stovkám dětí s poruchami krvetvorby. Od roku 1998 provádí transplantace kostní dřeně u dětí také klinika dětské onkologie v Brně.

Historie transplantací kostní dřeně se v ČR, respektive Československu začala psát již koncem 70. let minulého století. První alogenní (od dárce) transplantace kostní dřeně v ČR byla uskutečněna v roce 1976 v Hradci Králové a první nepříbuzenskou transplantaci kostní dřeně v ČR provedli lékaři v roce 1986 v Ústavu hematologie a krevní transfúze v Praze.

Transplantační program u dětí zahájili v roce 1989 ve FNM; u jeho zrodu stál profesor Jan Starý, nynější přednosta motolské kliniky dětské hematologie a onkologie. V motolské nemocnici tehdy úspěšně transplantovali kostní dřeň pětiletému pacientovi s akutní leukémií. Ročně se zde provede zhruba 30 až 40 transplantací kostní dřeně u dětí. Transplantace je u dětí úspěšná zhruba ze 70 až 90 procent.

Kostní dřeň je rosolovitá tkáň v dutinách kostí, kde se tvoří všechny druhy krvinek. Objemově nepatrnou, ale stěžejní součástí kostní dřeně jsou krvetvorné buňky (kmenové buňky krvetvorby), jež se dokážou přetvořit do všech potřebných typů krvinek – bílých, červených i krevních destiček. Zdravý organismus má kmenových buněk velký nadbytek; většina z nich v klidovém stavu běžně nepracuje a zůstává jen “v rezervě”. Kmenové buňky se z kostní dřeně získávají odsátím – jehlami přes kůži, či z krve po jejich namnožení a vyplavení do krevního oběhu.

Vhodná kostní dřeň se nehledá podle krevních skupin, ale podle deseti dědičných tkáňových znaků bílých krvinek, které se liší ve světovém i regionálním měřítku. V současnosti se krvetvorné buňky získávají odběrem kostní dřeně z pánevních kostí nebo odběrem kmenových buněk z periferní krve. Druhá metoda se obejde bez narkózy. Ani první není podle lékařů nebezpečná či výrazně bolestivá, několik dnů podle nich místo odběru bolí podobně, jako když člověk “spadne na zadek”.

V Česku fungují dva registry dárců. V Českém národním registru dárců dřeně (ČNRDD) je aktuálně zapsáno přes 91.000 lidí. Menší registr provozovaný Institutem klinické a experimentální medicíny (IKEM) má asi 30.000 dárců, obě databáze se částečně překrývají. Registry jsou celosvětově propojeny, databáze tak čítá asi 34 milionů lidí. Podle Pavla Jindry, vedoucího lékaře ČNRDD a primáře hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň, zhruba každý čtvrtý pacient svého dárce nenalezne, nebo se ho podaří nalézt příliš pozdě. Databázi je proto podle něj potřeba stále rozšiřovat. Cílem je počet potenciálních dárců zhruba zdvojnásobit.

První úspěšnou transplantaci kostní dřeně na světě od dárce, jímž nebylo jednovaječné dvojče, provedl v roce 1958 francouzský onkolog Georges Mathé, který tak zachránil život několika zaměstnancům po nehodě ve výzkumném ústavu jaderné fyziky v jugoslávské vesnici Vinča. Stěžejním přínosem, oceněným v roce 1990 Nobelovou cenou, byla na tomto poli práce amerického profesora Edwarda Donnalla Thomase.

 

Zpravodaj

Záchranáři občas ošetřují dítě, u kterého je podezření na týrání

  • 26 listopadu, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Brno 26. listopadu (ČTK) – Jihomoravští záchranáři občas vyjíždějí k ošetření dětí, které utrpěly zranění po útoku blízkého člověka. ČTK to řekla mluvčí záchranářů Michaela Bothová. Při podezření na týrání se záchranka obrací na příslušné orgány. Záchranáři k takovým případům podle Bothové vyjíždějí většinou v krajních situacích, kdy je vážný stav. Někdy už nemohou pomoci, jako například v říjnu v Brně při úmrtí tříměsíčního kojence, z jehož vraždy policisté obvinili matku. V posledních letech obvinila policie na jižní Moravě kvůli týrání dětí asi 30 lidí, případů ale prověřuje více, uvedl policejní mluvčí Pavel Šváb.

Pokud záchranáři ošetřují zraněné dítě a pojmou podezření na násilí nebo týrání, informují příslušné orgány. “Podezření pojmeme v situacích, kdy jsou u jednoho dětského pacienta opakovaná závažná traumata, nebo okolnosti, za kterých měla zranění vzniknout, neodpovídají jejich rozsahu,” uvedla Bothová.

Záchranáři se také mohou při ošetřování pacientů dostat do domácnosti, kde zjistí nevyhovující podmínky pro dítě. “Pokud někdo ví o dětech, kterým pravděpodobně někdo ubližuje nebo žijí v nevyhovujících podmínkách, měl by se pro ně snažit vyhledat pomoc,” zdůraznila Bothová.

V Jihomoravském kraji se v posledních letech objevilo několik případů, kdy matky zavraždily své děti. Tři novorozenci zemřeli ve Vlasaticích a také v Dolních Dunajovicích na Břeclavsku, letos v říjnu našli policisté mrtvého tříměsíčního kojence v autě v Hněvkovského ulici v Brně. V vraždy policie obvinila jeho jednadvacetiletou matku. Jižní Moravou před více než deseti lety otřásla i takzvaná kauza Kuřim, v níž matka s dalšími lidmi týrala své dva syny. V roce 2011 byl zase sledovaný případ týraného Dominika z Brna, kterého bili rodiče.

Podle mluvčího policie za poslední léta počet týraných dětí kolísá. Policisté obvinili od roku 2017 zhruba 30 lidí. “Prověřujeme ale daleko více případů. V nemalé části zjistíme, že se skutek nestal. Nejčastěji jde o křivé obvinění například při vyřizování účtů mezi partnery v rozvodovém řízení. To ale nic nemění na faktu, že je lepší vždy podezření oznámit. Důležitá je role učitelů, sousedů, kteří jsou často jedinými, kdo může oznámením dětem pomoct,” uvedl Šváb.

Prací s týranými a zneužívanými dětmi se zabývá organizace Spondea. “Meziročně evidujeme v průměru 30 týraných a zneužívaných dětí a 110 dětí, které jsou ohrožené násilím mezi rodiči nebo jinými osobami,” uvedla Petra Dolečková ze Spondey. Podle ní z toho mohou vznikat úzkosti, poruchy spánku, depresivní stavy nebo sklony k sebevraždě. Dítě může utíkat z domova, odmítat komunikaci, užívat návykové látky a může se dostat i do posttraumatické stresové poruchy. Spondea se snaží pracovat jak se zasaženým dítětem, tak s jeho rodinnými příslušníky, proces má podle Dolečkové vést ke stabilizaci situace.

 

Zpravodaj

Lékaři: Češi solí příliš, zadělávají si na zdravotní problémy

  • 26 listopadu, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 26. listopadu (ČTK) – Češi jsou třetí v konzumaci soli v Evropě. Prvenství mají balkánské země, druhé místo Maďaři. Nadměrný příjem soli je spojován s hypertenzí – zvýšeným krevním tlakem. S ním roste riziko kardiovaskulárních chorob. Příliš soli snědí i děti, upozornili lékaři a další odborníci na dnešní pražské konferenci Nadbytek soli škodí dětem i dospělým.

Doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) Češi překračují trojnásobně. Podle WHO by měli dospělí denně přijmout pět až šest gramů soli. Muži v Česku jí však podle průzkumů snědí 15 až 16 gramů, ženy 11 gramů.

Pediatr Jan Janda dnes prostřednictvím dat z evropských zemí ukázal na provázanost přílišné konzumace soli s výskytem hypertenze. V Česku trápí 40 procent obyvatel od 24 do 55 let. Mezi staršími se pak s hypertenzí potýká přes 60 procent lidí. Hypertenze je přitom jedním z hlavních rizikových faktorů infarktu, mrtvice, ale i chronického selhání ledvin, zdůraznil další přednášející pediatr Tomáš Seeman.

Nejvíce soli je v pečivu, průmyslově zpracovaných potravinách, ale i masných výrobcích, neboť sůl působí jako konzervant. Cesta ke změně podle Jandy vede přes tlak na výrobce, aby prodávali méně slané produkty, i šíření osvěty mezi lidmi. Častým nešvarem je podle něj i to, že někteří lidé naservírované jídlo automaticky dosolují, při nákupech by také měli studovat složení potravin.

Právě děděné stravovací návyky jsou jedním z důvodů, proč se této problematice věnují pediatři. Příliš solená jídla jedí i děti, které si tak špatné návyky přenášejí do dospělosti.

Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu dnes také shrnula výsledky nedávných průzkumů školních jídelen 28 základních škol napříč Českem. Ukázaly, že všechny školy překročily doporučenou dávku soli, kterou má obsahovat oběd, některé až dvojnásobně. Podle Nejedlé je problémem to, že kuchaři solí podle chuti i při vaření z polotovarů. Změnu má přinést školení personálu a preferování vaření ze základních potravin.

WHO zařadila snížení konzumace soli o 30 procent mezi své priority do roku 2025.

 

Navigace pro příspěvky

1 … 6 7 8 9 10 … 16

Kalendář akcí

Duben

Květen 2025

Červen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
26
27
28
29
30
31
1
Květen

31

Žádné akce
2
3
4
5
6
7
8
Červen

1

Žádné akce
Červen

2

Žádné akce
Červen

3

Žádné akce
Červen

4

Žádné akce
Červen

5

Žádné akce
Červen

6

Žádné akce
Červen

7

Žádné akce
9
10
11
12
13
14
15
Červen

8

Žádné akce
Červen

9

Žádné akce
Červen

10

Žádné akce
Červen

11

Žádné akce
Červen

12

Žádné akce
Červen

13

Žádné akce
Červen

14

Žádné akce
16
17
18
19
20
21
22
Červen

15

Žádné akce
Červen

16

Žádné akce
Červen

17

Žádné akce
Červen

18

Žádné akce
Červen

19

Žádné akce
Červen

20

Žádné akce
Červen

21

Žádné akce
23
24
25
26
27
28
29
Červen

22

Žádné akce
Červen

23

Žádné akce
Červen

24

Žádné akce
Červen

25

Žádné akce
Červen

26

Žádné akce
Červen

27

Žádné akce
Červen

28

Žádné akce
30
1
2
3
4
5
6
Červen

29

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS