MedNews.cz

Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění otevírá pacientům s inkontinencí nové…

5 prosince, 20193 srpna, 2020
by CRS Webmaster

Začátkem prosince 2019 vstupují v platnost změny zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, upravující výše finančních a kusových limitů na zdravotnické prostředky, které pojišťovny hradí pacientům. Mezi zdravotnické prostředky se řadí i inkontinenční pomůcky. Klíčovými změnami pro oblast inkontinenčních zdravotnických prostředků, které s sebou novela zákona přináší, jsou změna metodiky pro lékaře, podle níž se stanovuje stupeň inkontinence, možnost kombinovat jednotlivé typy inkontinenčních pomůcek podle potřeb pacienta a fixní spoluúčast pacientů s diagnostikovaným I. a II. stupněm inkontinence.

Novela zákona je výstupem mnohaměsíční práce Komise pro kategorizaci a úhradovou regulaci zdravotnických prostředků. „Změny byly dlouho a důkladně diskutovány mezi všemi jejími členy. Byli to zástupci z řad zdravotních pojišťoven, odborných společností lékařů, profesních komor, pacientských i průmyslových asociací. Nejde pouze o „změnu pro změnu“, novela je koncipována ve prospěch pacientů a zabránila již akutně hrozící spoluúčasti pacientů ve výši 25 % z ceny u většiny pomůcek. V mnoha oblastech zdravotnických prostředků přinese novela pacientům mnoho výhod a nových možností,“ vysvětluje JUDr. Jakub Král, Ph.D., odborník na zdravotnické právo a regulaci zdravotnických prostředků ze společnosti Porta Medica, který se rovněž na přípravě novely zákona podílel.

Pro pacienty s inkontinencí, kterých je v České republice zhruba 400 tisíc, nastávají tři klíčové změny. První z nich je nová metodika, na jejímž základě lékař stanoví pacientovi stupeň inkontinence (I., II., či III. stupeň). Pro určení stupně inkontinence byl před novelou zákona zjišťován mimovolný únik moči (množství moči v ml) za 4 hodiny. Nové znění zákona sledovanou dobu prodlužuje na 24 hodin. „Tuto změnu vnímáme jako velké pozitivum pro pacienty,“ říká MUDr. Lukáš Horčička, urogynekolog, vedoucí lékař zdravotnického zařízení GONA s.r.o., předseda sdružení Incoforum z.s. „Měření mimovolného úniku moči po dobu 24 hodin je v souladu s celosvětovým přístupem urologů i evropských odborných společností, které vždy zdůrazňovaly, že je třeba měřit únik moči za celých 24 hodin, nikoli za 4 hodiny, jak tomu bylo předtím,“ dodává. Prodloužením sledované doby na 24 hodin je možné inkontinenci diagnostikovat i pacientům s nižším množstvím úniku moči (od 50 ml za 24 hodin).

Druhou klíčovou změnou je možnost kombinovat pomůcky na lékařský předpis. Pacienti s diagnostikovanou inkontinencí mají nárok na vystavení poukazu na inkontinenční pomůcky. Dříve bylo možné vystavit pacientovi pouze poukaz na jeden typ pomůcek pevně svázaný s jedním stupněm inkontinence (např. inkontinenční vložky pro I. stupeň inkontinence). S novelou přichází možnost podle potřeb pacienta inkontinenční pomůcky kombinovat a vystavit poukazy na jakýkoli typ v rámci zákonného finančního limitu.

Při předepisování poukazů je třeba dodržet dva limity – kusový a finanční. Jakmile je dosaženo jednoho z nich, lékař pacientovi nemůže dále v daném období poukaz vystavit. Novela zákona zavádí změnu ve finančním limitu: povinnou fixní spoluúčast pacientů s I. nebo II. stupněm inkontinence. Pacienti s III. stupněm inkontinence nemají spoluúčast stanovenou. Procenta povinné spoluúčasti se vždy řídí diagnostikovaným stupněm inkontinence. Pacienti s I. stupněm inkontinence mají povinnost spolupodílet se na úhradě pomůcek 15 %. Pacientům s II. stupněm inkontinence zákon ukládá spoluúčast 5 %. Fixní spoluúčast pacienta navyšuje stanovený úhradový limit pojišťovny (kolik pacientovi maximálně přispěje na inkontinenční pomůcky zdravotní pojišťovna). Ve výsledku je tedy možné, aby lékař pacientovi vystavil poukazy na větší počet kusů balení než dosud. Tedy počet balení, jejichž celková cena odpovídá součtu těchto dvou částek (úhrady od zdravotní pojišťovny a doplatku pacienta).

„Chápeme, že se změny plynoucí z novely zákona mohou zdát složité a nemusí být vždy plně srozumitelné. Z toho důvodu jsme pro pacienty připravili průvodce změnami, který by jim měl pomoci se v nich snadněji orientovat. Je dostupný na stránkách www.tenacz.cz,“ říká Mgr. Monika Hradecká, Public & Regulatory Affairs Manager CZ&SK, Essity Czech Republic.

Novela zákona umožňuje rovněž rychlejší registraci nových zdravotních prostředků do systému úhrad z veřejného zdravotního pojištění. „Dříve bylo možné registrovat novinky pouze dvakrát do roka, nyní je bude možné registrovat kdykoli. Pacienti budou mít tak rychlejší přístup k novým inovativním produktům,“ uzavírá Mgr. Hradecká.

Zpravodaj

Novela zákona změní úhrady léků nebo práci revizních lékařů

5 prosince, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 5. prosince (ČTK) – Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou připravuje ministerstvo zdravotnictví, má změnit úhrady moderních léků, dohodovací řízení nebo práci revizních lékařů zdravotních pojišťoven. Na dnešním setkání s novináři to řekl ministr Adam Vojtěch (za ANO). Mění se několik desítek ze 61 paragrafů zákona, do meziresortního připomínkového řízení ho ministerstvo předloží v polovině prosince.

“Asi nejzásadnější oblastí je otázka úhrady drahých inovativních léčiv. Cílem je umožnit rychlejší vstup inovací do systému za předpokladu finanční udržitelnosti,” řekl ministr. Kromě efektivity nákladů, podle níž se léky hodnotily dosud, budou hrát roli také méně objektivní kritéria jako například kvalita života pacienta.

Snáze budou do systému úhrad z veřejného zdravotního pojištění vstupovat také léky na vzácná onemocnění. “Pacientů je málo a někdy se nepodaří shromáždit dostatek dat z reálné klinické praxe, podle nichž můžeme lék zhodnotit,” vysvětlila ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová. Spolupracovat tak bude Česko také se zeměmi visegrádské čtyřky.

Jde například o některé léky na cystickou fibrózu, svalovou dystrofii nebo různé hematoonkologické diagnózy. Klasickým hodnocením by neprošla ani takzvaná genová terapie, kdy pacienta léčí jeho vlastní, geneticky upravené buňky. Jedna ampule léku stojí zhruba 49 milionů korun. Česko ji pacientům, kterým prospěje, hradí.

Novela by měla eliminovat asi třetinu žádostí pacientů na zdravotní pojišťovny o mimořádnou úhradu jinak z pojištění nehrazené léčby, na takzvaný paragraf 16. Nyní jich dostávají asi 450.000 ročně, 90 procent vyřídí kladně a zaplatí za ně přes dvě miliardy korun.

Novela chce také sjednotit rozhodování pojišťoven o těchto žádostech. Dosud je posuzoval revizní lékař, který často nebyl odborníkem na danou specializaci. Neúspěšní pacienti se často obraceli na soudy, které podle náměstka Radka Policara nerozhodovaly jednotně. Nově bude proces běžným správním řízením, každá pojišťovna zřídí odvolací orgán – revizní komisi, jejímiž členy budou zástupci lékařských společností i ministerstva. Cílem je podle ministra rozhodování pojišťoven sjednotit. VZP už teď rozhoduje podle stanovisek lékařských společností, přiklánět se k nim budou i ostatní pojišťovny.

Moderní léčiva, která mohou předepisovat jen vybrané nemocnice, loni stála veřejné zdravotní pojištění téměř 17 miliard korun, každý rok je to zhruba o dalších deset až 15 procent víc. Finanční udržitelnost systému, kam stále vstupují nové drahé léky, mají podle náměstka ministra Filipa Vrubela zajistit například smlouvy s výrobci o tom, že pokud lék pacientovi nezabere, nebude pojišťovna léčbu firmě hradit.

Zákon podle ministra upraví také proces dohodovacího řízení, ve kterém zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče vyjednávají se zdravotními pojišťovnami. Ministerstvo se zaměří na jednotlivé vyjednavače a platnost jejich plných mocí. Chce také více zveřejňovat protokoly z jednání. Mění také úhrady některých zdravotnických prostředků, část budou moci předepisovat i sestry.

Zpravodaj

Praha připravuje opatření pro boj s AIDS, přidala se k iniciativě

5 prosince, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 5. prosince (ČTK) – Hlavní město se připojilo k mezinárodní iniciativě měst Fast-Track Cities, která je zaměřena na aktivní přístup v boji proti epidemii AIDS a HIV. Zástupci města dnes podepsali deklaraci o připojení. Magistrát zároveň připravuje opatření, která budou mít za úkol přispět k naplnění cílů iniciativy v Praze ohledně informovanosti a léčby osob nakažených virem HIV.

Podle stránek iniciativy, která vznikla v roce 2014, je do ní zapojeno více než 300 měst po celém světě. Spolupracující města se zavazují usilovat o cíle označené 90-90-90, tedy aby alespoň 90 procent HIV pozitivních lidí o svém statusu vědělo, 90 procent bylo léčeno antiretrovirovými léky a 90 procent mělo tzv. potlačenou virovou nálož. To znamená, že je virus v krvi nezjistitelný a odpadá i riziko jeho přenosu sexuálním stykem.

Praha podle informací magistrátu připravuje soubor opatření, která budou mít za úkol zajistit lidem trvalý přístup k testování. Cílem je také bojovat proti stigmatizaci lidí s HIV a dalšími infekcemi. Magistrát v tom plánuje spolupracovat s odborníky, zdravotnickými organizacemi či policií.

“V České republice přibývá úspěšně léčených pacientů, ale stále přetrvávají některé mýty bránící především snižování výskytu nákazy, která se naopak zvyšuje. Například neplatí, že HIV infekce se přenáší výhradně při sexu muže s mužem, bohužel roste počet heterosexuálně přenesených infekcí a také to je potřeba řešit,” řekla radní pro zdravotnictví Milena Johnová (Praha Sobě).

Podle odborníků Státního zdravotního ústavu (SZÚ) se v Česku výrazně zvýšil počet nemocných s HIV, kteří se léčí. V roce 2013 jich bylo 75 procent, loni přes 95 procent. Informace dnes zazněla na tiskové konferenci ke Světovému dni boje proti AIDS. Lidí nakažených HIV bylo v Česku od roku 1986 zjištěno zhruba 3600, nemoc AIDS se rozvinula zhruba u 660 z nich. Asi 300 lidí jí podlehlo. Kolem 530 lidí v ČR podle odhadů neví, že jsou nakažení.

Zpravodaj

La Repubblica: Chodíš pomalu? Stárneš rychle!

4 prosince, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Řím 4. prosince (ČTK/La Repubblica) – Studie zveřejněná nedávno na stránkách vědeckého časopisu Journal of American Medical Association (JAMA) ukazuje, že pomalejší tempo chůze je indikátorem rychlejšího fyzického i duševního úpadku. A to již od pětačtyřiceti let, píše italský deník La Repubblica.

Chodíš pomalu? Pravděpodobně stárneš poněkud rychleji. Není to žádné módní úsloví, které by používali četní milovníci rychlé chůze, ale – pravda, poněkud zjednodušený – výsledek výzkumu vědců z americké Dukeovy univerzity. Jejich rozsáhlé studie se zúčastnily stovky mužů a žen narozených v letech 1972 a 1973 v novozélandském městě Dunedin. Autoři výzkumu analyzovali výsledky lékařských vyšetření u 904 mužů a žen od jejich útlého dětství až do pětačtyřiceti let.

Studie ukázala, že ti, kdo chodili pomalu, vykazovali více známek stárnutí: stav chrupu, plic a imunitního systému byl obecně horší u těch, kdo dávali v životě přednost pomalé chůzi, než u těch, kdo chodili rychle. “Skutečně překvapivé je to, že se tak děje už u osob ve věku 45 let, a nikoli u geriatrických pacientů, u nichž je pomalá chůze obvyklá,” komentovala výsledky hlavní autorka studie Line Rasmussenová. Zajímavé je, že horší zdravotní stav vykazují lidé již ve 45 letech, kdy jsou ještě poměrně mladí.

Podle výzkumu je rovněž možné předpovídat, kdo bude chodit pomalu a kdo rychle, již v předškolním věku. Na základě všech informací o účastnících studie vědci zjistili, že ve třech letech vykazují pomalí a rychlí různé výsledky v neurokognitivních testech, kdy se měří motorická kapacita, IQ, schopnost porozumět řeči, schopnost snášet frustraci a emotivní sebekontrola. U pokusných osob byla provedena rovněž magnetická rezonance, která vše potvrdila. Pomalejší chodci měli starší mozek než ti rychlí. Rovněž pomalu chodící osoby vypadaly méně mladě než jejich vrstevníci, kteří chodí rychle.

“Lékaři vědí, že pomalí chodci ve věku od 60 do 80 let mají tendenci zemřít dříve než rychlí chodci,” uvedla další autorka studie Terrie Moffittová. “Tato studie zkoumala období od předškolního do středního věku a ukázala, že pomalá chůze je problematickým příznakem již desítky let před nástupem stáří,” dodala.

Výzkum vypovídá o tom, že již v útlém dětství lze pomocí jednoduchých testů zjistit známky tendence k poněkud rychlejšímu stárnutí, a to nejen fyzickému. A především ukazuje, že rychlost chůze je jednoduchým a levným indikátorem zdravotního stavu v dospělém věku. Jde o skutečně levnou záležitost, kterou mohou podle autorů studie zařadit lékaři do komplexních prohlídek. Jestliže ve 45 letech víme, že stárneme poněkud rychleji, můžeme toto stárnutí trochu zpomalit.

Zpravodaj

Aplikace vědce ZČU Plzeň pomáhá lékařům s léčbou jater a rakoviny

4 prosince, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Plzeň 4. prosince (ČTK) – Vědec z výzkumného centra NTIS Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) vyvinul pro pacienty s nádorovým onemocněním jater analyzátor Lisa. Lékaři tak mohou ještě před operací vědět, jak velký bude takzvaný zbytkový objem jater po případném odstranění části s nádorem, a tomu přizpůsobí strategii léčby. Autor aplikace Miroslav Jiřík z katedry kybernetiky pracuje také v Biomedicínském centru Lékařské fakulty UK Plzni, řekla dnes ČTK mluvčí ZČU Šárka Stará.

Lisa je platforma výzkumu prokrvování jater. Předoperační odhad velikosti jater po odstranění nádoru vychází z takzvaného cévního stromu jater, tedy ze snímků z počítačových tomografů. “Unikátním přínosem naší aplikace je schopnost zpracovávat také data s rozlišením mikrometrů, která zachycují nejjemnější cévní struktury. Data pak slouží k výzkumu proudění krve játry a k modelování průtoku s výhledem na klinické použití,” řekl Jiřík. Lékařům a vědcům rozšiřuje možnosti klinické péče a umožňuje jim provádět operační výkony na hranici operovatelnosti. Dokáže odhadnout regenerační potenciál zbytku jater po operaci.

Jiřík se dlouhodobě věnuje metodám počítačového vidění a strojového učení v medicíně. Jeho aplikaci Lisa udělila biotechnologická firma Roche cenu Czech DIGI@MED Award 2019 za inovativní myšlenku využívající digitální technologie ve zdravotnictví. “K nalezení současného výzkumného směru a významnému pokroku došlo po navázání spolupráce s laboratoří nádorové léčby a regenerace tkáně v Biomedicínském centru v Plzni. Do budoucna plánujeme rozšiřovat možnosti aplikace o dokonalejší model prokrvování a provádět hlubší ověřování v klinické praxi,” uvedl Jiřík. Cenu udělila porota renomovaných odborníků ze zdravotnictví a IT technologií. Roche patří z hlediska tržeb k největším farmaceutickým a biotechnologickým společnostem na světě.

Zpravodaj

Nejvíce vážných pracovních úrazů bylo loni ve stavebnictví

3 prosince, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 3. prosince (ČTK) – Stavebnictví drží v Česku prvenství v počtu pracovních úrazů, které si vyžádaly hospitalizaci delší než pět dní. Loni se na stavbách velmi vážně zranilo 403 lidí, což je více než třetina z celkového počtu 1126 úrazů, které se staly lidem zaměstnaným v průmyslových firmách. Vyplývá to z údajů Státního úřadu inspekce práce za rok 2018.

Riziková je především práce ve výškách, výkopech či obsluha zdvihacích zařízení. Jednu z předních příček drží stavebnictví i v délce pobytu pracovníků na neschopence. Zatímco průměrná délka pracovní neschopnosti je v Česku je 42 dní, pracovníci ve stavebnictví marodí 52 dní.

Loni provedl Státní úřad inspekce práce 3192 kontrol ve stavebnictví. Častá pochybení zjistili inspektoři u malých a středních podniků, které se zabývají stavebními konstrukcemi. Nejčastějšími prohřešky byla chybějící ochrana proti pádu, nestejně vysoká zábradlí na schodištích nebo chybějící ochrana proti pádu věcí.

“Další rizika plynou z lehkovážného přístupu k používání a stavu osobních ochranných prostředků, jako jsou přilby, bezpečnostní postroje, karabiny, lana a tlumiče pádu a zachycovače pádu. Důležité je také plánování pracovních činností, které vede k eliminaci zbytečně častých výstupů do výšek a sestupů, během nichž hrozí zvýšené riziko uklouznutí či pádu,” vysvětlil analytik pracovních rizik ve stavebnictví ze společnosti Ardon Safety Lubomír Winkler.

Nejrizikovější je na stavbách práce ve výškách, následovaná zemními pracemi. Při těch se stane nejvíce pracovních úrazů v tomto odvětví, a to včetně smrtelných. Při výškových pracích se loni zranilo 236 lidí, při práci na úrovni země 167. “Obecně lze říct, že každý druhý smrtelný úraz se stane při výškových pracích,” dodal Winkler.

Podle odborníků za to může mimo jiné fakt, že na stavbách chybí proškolení pracovníci hovořící v rodném jazyce, protože firmy stále častěji na kvalifikované pozice najímají agenturní zaměstnance, často i ze zahraničí. “Kvůli vysoké poptávce po pracovnících a současně jejich nedostatku jsou často na práci na stavbách najímáni lidé s výrazně horší kvalifikací, než by bylo potřeba. To je například při obsluze a provozu zdvihacích zařízení či vázání břemen obzvlášť nebezpečné,” doplnil školitel bezpečnosti práce ze společnosti Bureau Veritas Petr Kaňka.

Běžnou praxí ve stavebnictví je řetězení subdodavatelů. Koncové firmy ale často nevědí, kdo za bezpečnost na stavbě zodpovídá a neúčastní se ani kontrolních dní, protože nejsou na začátku stavby seznámeni s bezpečnostními pokyny. Dodržování bezpečnosti na stavbě má na starosti koordinátor bezpečnosti práce, který má za zákona povinnost pracovat se všemi zhotoviteli, předávat jim zjištěná rizika a zjišťovat nedostatky a porušování bezpečnostních předpisů. To se ale v praxi neděje, podotkl Kaňka.

Prohřešky podle něj dělají i samotní koordinátoři, protože kontroly provádějí formálně, nebo jejich zjištění nejsou brána odpovědnými vedoucími v potaz. Upřednostňuje se nejrychlejší způsob provedení proti odpovědnému způsobu, kdy nebývají zaměstnanci vystaveni nepřijatelným rizikům, uzavřel.

Zpravodaj

Health Care Institut: Zdravotní pojišťovnou roku je VZP

3 prosince, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 3. prosince (ČTK) – Zdravotní pojišťovnou letošního roku je podle hodnocení neziskové organizace Health Care Institut (HCI) největší Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Druhé místo získala nejmenší pojišťovna Zdravotní pojišťovna Škoda. Výsledky byly dnes vyhlášeny na odborné konferenci Efektivní nemocnice. V ČR působí sedm zdravotních pojišťoven, hodnotili je ředitelé nemocnic, ambulantní lékaři a pojištěnci.

Právě u nich nejvíce bodovala VZP, jejich hlas měl na výsledku šedesátiprocentní podíl. “Těší nás, že jsme uspěli zrovna v hodnocení pojištěnců, protože jsme tu pro ně,” řekl ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Z dílčích kategorií pojišťovna získala ocenění také za svou online komunikaci. Podle Kabátka to bylo překvapivé, protože ji nepovažuje za nejsilnější stránku pojišťovny.

Za největší zdravotní pojišťovnou VZP, která má mezi klienty asi 60 procent Čechů, skončila Zaměstnanecká pojišťovna Škoda, která je s přibližně 60.000 pojištěnci naopak nejmenší a působí především v regionech s výrobními závody Škoda Auto, tedy především na Mladoboleslavsku. Třetí příčku obsadila Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, která je v Česku třetí největší. Stejné pořadí hodnotitelé a porota stanovili i loni.

Ředitelé nemocnic vyhodnotili jako nejlepší Zaměstnaneckou pojišťovnu Škoda, stejně hlasovali ambulantní lékaři. Hodnocení pojišťoven z pohledu pojištěnce kombinovalo dotazníkové šetření a kontakt fiktivních klientů s pojišťovnou jak na pobočce, tak prostřednictvím telefonu či e-mailu. Nejlépe prošla VZP.

Pořadatelé hodnotili ještě preventivní programy pojišťoven pro děti a dorost a finanční stav pojišťoven. Preventivní programy má podle poroty nejlepší pojišťovna Škoda.

V hodnocení finančního zdraví, kde byly posuzované reálné údaje za loňský rok, zvítězila Zdravotní pojišťovna Škoda, za ní se umístila druhá nejmenší RBP (dříve Revírní bratrská pokladna) spojená v minulosti především s regiony s těžbou uhlí. Třetí skončila Česká průmyslová zdravotní pojišťovna sídlící v Ostravě.

Zpravodaj

FN Olomouc zpřísní kritéria pro ošetření na zubní pohotovosti

2 prosince, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Olomouc 2. prosince (ČTK) – Fakultní nemocnice v Olomouci (FN Olomouc) od poloviny prosince kvůli rostoucímu počtu případů zneužívání lékařské péče i agresivnímu chování některých pacientů zpřísní kritéria pro ošetření na své zubní pohotovosti. Nepřetržitý provoz pohotovosti zůstane zachován, avšak od 16. prosince lékaři v nočních hodinách ošetří chrup pouze pacientům s úrazem, krvácením nebo ve stavu, který ohrožuje jejich život. ČTK to dnes řekl mluvčí FN Olomouc Adam Fritscher.

Lékařská pohotovost není podle Fritschera určena pro běžné vyšetřovací nebo léčebné výkony, které lze vyžádat v době běžného denního provozu zdravotnických zařízení. “V případě zubní pohotovosti však tuto skutečnost někteří pacienti odmítají brát na vědomí a dožadují se i zcela běžných výkonů v jakoukoliv denní a noční dobu. A jejich počet navíc stále stoupá,” uvedl Fritscher.

V roce 2003 podle Fritschera vyhledalo zubní pohotovost v olomoucké fakultní nemocnici 4189 lidí, o šest let později to už bylo 10.380 pacientů a loni 16.938. Ve všední den tak lékaři ošetří na olomoucké zubní pohotovosti v průměru 35 až 40 lidí, o víkendu je jich 90 až 110. Lékaři podle Fritschera často ošetřují pacienty s dlouhodobě neudržovaným chrupem a bez akutních potíží, kteří nemající čas na standardní ošetření během dne. Ošetření se dožadují také agresivní, vulgární a opilí lidé nebo lidé pod vlivem drog.

Zubní pohotovost ve FN Olomouc nyní podle Fritschera jako jedna z mála v celé České republice funguje v nepřetržitém režimu i o víkendech a svátcích. “Pohotovostní službu na naší klinice využívají lidé z celého našeho kraje, kde zubní pohotovost funguje ve velmi omezené míře už jen o víkendech v Šumperku a Jeseníku, ale také pacienti z Moravskoslezského, Zlínského, Jihomoravského a části Pardubického kraje,” upozornil přednosta Kliniky ústní, čelistní a obličejové chirurgie FN Olomouc Peter Tvrdý.

Zubní pohotovost ve FN Olomouc zajišťuje 16 lékařů a 18 zdravotních sester. Zejména v dobách dovolených má personál často více pohotovostních služeb za sebou, aby mohla být zubní pohotovost zajištěna. Všichni pacienti se nicméně dožadují akutního a definitivního ošetření, i když to jejich stav v některých případech nevyžaduje. K tomu se přidávají pacienti s drobnými úrazy zubů nebo dutiny ústní, které nevyžadují hospitalizaci, ale ošetření probíhá vzhledem ke krvácení přednostně,” podotkl Tvrdý.

Podle něj roste počet případů verbální agrese ze strany pacientů, což souvisí s čekací dobou dvě až tři hodiny, která je dána vysokým počtem příchozích pacientů. Od 16. prosince se proto podmínky pro ošetření na pohotovosti zpřísní. “Neakutní případy budou již kategoricky odkazovány na běžné ordinační hodiny, případně ke svému praktickému zubnímu lékaři,” dodal Tvrdý.

Zpravodaj

Brno se připojilo ke sbírce zdravotních potřeb pro bezdomovce

2 prosince, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Brno 2. prosince (ČTK) – V Brně dnes začala sbírka zdravotnických potřeb pro lidi bez domova, ke které se připojilo i město Brno. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek. Do 31. prosince mohou lidé odevzdat zdravotnický materiál na magistrátu a dalších místech.

Sběr je součástí projektu s názvem Medicinaulici Brno. Shromážděný materiál dostane mezinárodní organizace Sant Egidio. Vznikla v 70. letech minulého století v Římě a rozšířila se do celého světa, působí i v Brně. Pomáhá lidem bez domova a spolupracuje s mladými mediky. “Sesbíraný materiál použijeme při každotýdenním ošetřování lidí bez domova, které se koná přímo na ulici. Mnozí z bezdomovců z různých důvodů nemohou nebo nechtějí přijít do nemocnice, právě těm se chceme více věnovat,” řekl Michael Král z projektu Medicinaulici Brno.

Dárci mohou nosit materiál na odbor zdraví brněnského magistrátu na Dominikánském náměstí 3 od pondělí do pátku vždy od 08:00, ve středu do 17:00, v úterý do 15:30, ve čtvrtek do 15:00 a v pátek do 14:00. Sběr je možný i na dalších místech, a to v Centru pro rodinu a sociální péči v Biskupské ulici, na Family pointu v Josefské ulici, v kostele sv. Michala, kostele sv. Jakub a katedrále Petrov vždy po mši v sakristii, ale také v Café Plovárna na Mendlově náměstí.

Lidé mohou nosit obvazy, elastická obinadla, gázy, náplasti, pinzety, nůžky, ale také zdravotnické rukavice nebo autolékárničky. Podle náměstka primátorky Petra Hladíka (KDU-ČSL) lze použít i staré autolékárničky, které už člověk musí z auta vyřadit, ale nemají poškozené obaly a materiál je nepoužitý.

Zpravodaj

Co čekat od umělého oplodnění

2 prosince, 20193 srpna, 2020
by CRS Webmaster

Neplodnost jako jedna z civilizačních chorob výrazně ovlivňuje život dnešní společnosti. Problémům s početím potomka aktuálně vzdoruje každý pátý pár. S vyřešením velmi často pomůže až odborná lékařská pomoc za pomoci umělého oplodnění. Jak vše probíhá prozradí odborníci z klinik GynCentrum a ISCARE.

Pokoušíte se počít potomka, ale nedaří se vám? Pokud provozujete se svým partnerem pravidelný nechráněný pohlavní styk jeden rok a stále ne a ne otěhotnět, je na čase vyhledat lékařskou pomoc. Prvotní úkol bude jasný – nalézt příčinu neplodnosti. U žen je často spojená s nedostatkem vajíček vzniklým díky dlouhodobému užívání hormonální antikoncepce. „Pokud nebylo tělu v mládí dopřáno dozrát a naučit se fungovat přirozeně, může se po vysazení antikoncepce stát, že žena nebude nějakou dobu vůbec menstruovat a produkovat vajíčka, její cyklus nepoběží,“ potvrzuje primář kliniky GynCentrum Daniel Struppl. Muži zase často trpí malým počtem pohyblivých spermií v důsledku varikokély (rozšíření cév v oblasti varlat).

Pro zjištění příčiny je třeba provést různá vyšetření. V případě ženy je nutné gynekologické, ultrazvukové a hormonální vyšetření, u mužů je třeba vyšetřit spermiogram, u obou pak vyšetření na pohlavně přenosné nemoci (HIV, syfilis, hepatitida B a C). Pokud výsledky vyšetření potvrdí, že neplodnost nelze léčit jinak než umělým oplodněním, je třeba vše společně s lékařem naplánovat a v dalším cyklu realizovat. Umělé oplodnění probíhá v rámci jednoho cyklu. Většinou druhý den menstruace začíná stimulace vaječníků, odběr vajíček je obvykle mezi 10.-14. dnem cyklu a o 5 dnů později transfer embrya. V době očekávané menstruace už může být žena těhotná (tzn. 2 týdny po přenosu embrya).

Prvním krokem v samotném procesu je stimulace vaječníků – tzv. ovariální stimulace. Při ní se aplikují injekce folikulostimulačního hormonu, aby došlo k dozrání více vajíček, z kterých pak bude moct být více embryí. „Čím více embryí máme, tím více stoupá šance na otěhotnění. Obvykle se úspěšnost po transferu 1 embrya pohybuje mezi 35-40%. V případech, kdy žena stimulaci odmítá nebo je kontraindikovaná, lze udělat odběr jednoho dominantního folikulu v přirozeném cyklu,“ vysvětluje MUDr. Jan Lacheta, primář IVF klinického centra ISCARE. Folikostimulační hormon (FSH) je hormon hypofýzy, který stimuluje růst folikulů. Kromě toho způsobuje zvýšení hladin estrogenů (cca 10x oproti přirozenému cyklu).

Po stimulaci následuje odběr vajíček. Ten probíhá v krátké celkové anestezii. Trvá obvykle kolem 15 minut, záleží na počtu folikulů (čím více jich je, tím je výkon delší). Po výkonu může pacientka pociťovat mírné bolesti v podbřišku, které bývají tlumeny běžnými analgetiky. Před odběrem je nutné absolvovat standardní předoperační vyšetření (krevní testy, EKG, vyšetření moči). Ještě ten den dochází k dalšímu kroku a sice k oplození vajíček dodanými spermiemi.

Díky novému monitorovacímu přístroji, do kterého jsou embrya (oplozená vajíčka) následně na 5 dní uložena, je možné snímání a analýza dynamiky embryonálního vývoje 24 hodin denně bez ohrožení vývoje. Technologie umožňuje lékařům ponechat embrya v inkubátoru, zatímco kamera pořizuje obraz celého vývoje. To poskytuje neomezené možnosti při vyhodnocování embryí bez jejich stresování při manipulaci a také přináší o každém embryu komplexní informace. Lékaři jsou tak schopni vybrat to nejkvalitnější embryo vhodné pro embryotransfer, čímž se zvyšuje šance na prosperující těhotenství.

Posledním krokem je samotný transfer. „V dnešní době se nejčastěji transferuje 1 embryo. V případech, kdy se opakovaně nedaří, lze zavést embrya dvě – pacientka ovšem nemůže mít jizvu na děloze, například po císařském řezu, operace myomů apod. Pokud by totiž takováto žena měla dvojčetné těhotenství, hrozí riziko ruptury jizvy. Většina center 3 nebo více embryí již nezavádí,“ říká MUDr. Lacheta. Těhotenský test by si pak měla žena provést za 14 dnů po transferu.

Financování IVF v Česku

V Česku hradí pojišťovna 4 cykly ženám ve věku mezi 18 a 39 lety. Pokud si žena nechá v prvních 2 cyklech zavést 1 čerstvé embryo (nezapočítávají se do toho transfery mrazených embryí). V opačném případě má nárok na 3 pokusy. Doplatek pacientky má 2 části – léky (záleží kolik hormonů se celkem aplikuje) a laboratorní metody, které pojišťovna nehradí (nejčastěji se jedná i metodu ICSI – injekce spermie do vajíčka, prodlouženou kultivaci a mrazení embryí).

zdroj: obrázek

Červenec

Srpen 2025

Září

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

1
2
3
4
5
6
7

Srpen

31

Žádné akce

Září

1

Žádné akce

Září

2

Žádné akce

Září

3

Žádné akce

Září

4

Žádné akce

Září

5

Žádné akce

Září

6

Žádné akce

8
9
10
11
12
13
14

Září

7

Žádné akce

Září

8

Žádné akce

Září

9

Žádné akce

Září

10

Žádné akce

Září

11

Žádné akce

Září

12

Žádné akce

Září

13

Žádné akce

15
16
17
18
19
20
21

Září

14

Žádné akce

Září

15

Žádné akce

Září

16

Žádné akce

Září

17

Žádné akce

Září

18

Žádné akce

Září

19

Žádné akce

Září

20

Žádné akce

22
23
24
25
26
27
28

Září

21

Žádné akce

Září

22

Žádné akce

Září

23

Žádné akce

Září

24

Žádné akce

Září

25

Žádné akce

Září

26

Žádné akce

Září

27

Žádné akce

29
30
1
2
3
4
5

Kalendář akcí

Srpen 2025

Srpen

31

Září

1

Září

2

Září

3

Září

4

Září

5

Září

6

Září

7

Září

8

Září

9

Září

10

Září

11

Září

12

Září

13

Září

14

Září

15

Září

16

Září

17

Září

18

Září

19

Září

20

Září

21

Září

22

Září

23

Září

24

Září

25

Září

26

Září

27

Září

28

Září

29

Newsletter