MedNews.cz

Svatoanenská nemocnice v Brně otevře centrum pro dárce krve

9 října, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Brno 9. října (ČTK) – Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně bude mít od pondělí odběrové centrum pro dárce krve. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí nemocnice Dana Lipovská. Dosud tam lidé krev darovat nemohli, nemocnice odebírala pouze takzvané autotransfuze od pacientů, kteří se chystali na operaci a krev darovali sami sobě. Nemocnice také musela krev nakupovat.

První dárci mohou přijít do prvního podzemního podlaží (-1) budovy B1 v pondělí od 6:30 do 10:30. “Odběrové centrum bude zatím fungovat jednou týdně, a to každé pondělí v uvedeném čase. Dárci se mohou telefonicky objednat na čísle 543 182 190,” uvedla Lipovská. Časem jsou v plánu dva odběrové dny v týdnu. Nemocnice chystá změnu i na webových stránkách, kde bude například barometr stavu zásob krve.

V říjnu se spustí také elektronické objednávání. “Často se nám stávalo, že lidé přišli nebo volali, že by rádi darovali krev. Protože naše nemocnice sídlí v centru Brna, bylo to pro ně mnohdy jednodušší než jezdit jinam,” uvedla primářka Krevní banky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Jarmila Celerová. Nejvíce krve odebírá Fakultní nemocnice Brno, která má transfuzní stanici v Bohunicích, jež jsou od centra vzdálené několik kilometrů.

Dalším důvodem zřízení odběrového centra u svaté Anny je také fakt, že nemocnice v případě potřeby musela krev nakupovat z jiných zdravotnických zařízení. “Rádi bychom vybudovali síť aktivních dárců, kteří nám pomohou pokrýt potřebu krve v případech větších operací či zákroků. Budeme za každého dárce moc rádi, já sám jsem krev daroval pravidelně, mám to v plánu i v naší nemocnici,” uvedl ředitel nemocnice Vlastimil Vajdák.

Zpravodaj

Vlastivědné muzeum výstavou mapuje historii zubního lékařství

9 října, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Olomouc 10. října (ČTK) – Šlapací zubní vrtačku, zubní křeslo z počátku 20. století či pec pro vypalování dentální keramiky najdou návštěvníci na nové výstavě Vlastivědného muzea v Olomouci. Expozice mapující historii a současnost zubního lékařství zaujme diváky i dalšími kuriozitami jako je kovový rozvěrač úst a držič rtů nebo dobový zubní skleník. Výstava, kterou muzeum připravilo ve spolupráci s olomouckou klinikou zubního lékařství, bude otevřena do 17. listopadu.

“Pro mne to byl zajímavý výlet do historie olomouckého zubního lékařství. V roce 1949 olomoucká stomatologie ve fakultní nemocnici neměla nic víc než dřevěnou budovu, pět pracovníků včetně uklízečky a žádného studenta. Po 70 letech máme dvě specializované kliniky s desítkami zaměstnanců, s tisícovkami vyškolených stomatologů a s neuvěřitelným vybavením,” řekl dnes novinářům vedoucí historického ústavu muzea Filip Hradil. Pokrok je tak podle něj patrný nejen v technologiích, ale i v otázce personální či ve vybavení.

Exponáty na výstavu zapůjčili soukromí sběratelé či olomoucké kliniky, pocházejí také ze sbírek muzea. Autoři výstavy je hledali také po půdách zubních lékařů a část získali také ze Stomatologického muzea 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. “Výstava představuje současnou podobu stomatologie ve všech jejích základních oborech a seznamuje návštěvníky s vývojem některých lékařských metod a zákroků, které si tento úzce specializovaný obor v průběhu doby osvojil,” uvedl zubní lékař Ladislav Korotvička, který uspořádání výstavy inicioval.

Vlastivědné muzeum v Olomouci nepořádá výstavu se stomatologickou tematikou poprvé, ale navazuje na starší tradice. V roce 1958 se v muzeu uskutečnila dokumentační výstava O výsledcích ortodontické péče, kterou uspořádal tehdejší přednosta zubní kliniky Josef Šimek. V roce 1986 se zde uskutečnila výstava Vysoké školy pro vědu a praxi, na níž se prezentovala také řada nově vyvinutých přístrojů pro zubní praxi.

Současná výstava s názvem Historie a současnost zubního lékařství aneb Víme, jak na zubní kaz se koná při příležitosti jubilejního 10. ročníku mezinárodní konference zubních lékařů, dentálních hygienistek, sester a studentů zubního lékařství v Olomouci.

Zpravodaj

V Turnově přibylo 20 lidí nakažených žloutenkou, jde o epidemii

9 října, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Liberec 10. října (ČTK) – V Libereckém kraji od začátku října přibylo dalších 20 lidí nakažených žloutenkou typu A. Od začátku roku jich tak je už 69, loni žloutenkou onemocněli jen dva lidé. Nové případy mají souvislost s ohniskem v Turnově. Jde o lokální epidemii, řekla dnes ČTK mluvčí Krajské hygienické stanice v Liberci Zuzana Balašová.

Případy spojené s Turnovem hygienici evidují od poloviny září, zatím jich je 39. Hygienici předpokládají, že se lidé nakazili prostřednictvím takzvaného vehikula, kterým může být například potravina. “Bohužel jsme zdroj zatím nezjistili,” uvedla Balašová.

Mluvčí Krajské nemocnice v Liberci Václav Řičář ČTK řekl, že infekční oddělení je kvůli nemocným se žloutenkou téměř plné. “Máme tam 25 lůžek. Kolem 20 nám kontinuálně zabírá žloutenka typu A z Turnovska, každý den nám přicházejí dva noví pacienti. Lidi u nás poleží týden, my je pak jako bezinfekční pouštíme,” uvedl Řičář.

Žloutenka typu A, označovaná také za nemoc špinavých rukou, se přenáší především kontaktem. Lidé se ale mohou nakazit také kontaminovanou vodou, potravinami a znečištěnými předměty. Nemoc se projevuje dva až sedm týdnů od nákazy. Jde o onemocnění jater. Pacient má zažívací potíže, může mít také příznaky podobné chřipce či nervové potíže. Mezi příznaky nemoci patří zvýšená teplota, bolest svalů a kloubů, nevolnost. U dospělých se častěji než u dětí projeví nemoc také žlutým zabarvením kůže a očního bělma. Odborníci radí očkování, u kterého ochrana proti žloutence A nastupuje dva týdny po první dávce.

Další letošní případy v Libereckém kraji nemají s Turnovem nic společného. Na začátku roku hygienici evidovali dva importované případy z Egypta a další dvě ohniska se objevila na jaře v Liberci a Jablonci nad Nisou. Nemoc v těchto místech se šířila hlavně v komunitě nitrožilních uživatelů drog a lidí bez domova, nakazilo se mezi nimi zatím 21 lidí.

Zpravodaj

Nemocnice v Brně propustila chlapce nakaženého tetanem

9 října, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Brno 10. října (ČTK) – Fakultní nemocnice Brno ve středu asi po měsíci propustila tříletého chlapce, který onemocněl tetanem. Informaci České televize potvrdil ČTK mluvčí nemocnice Pavel Žára. Podle něj chlapce čeká další rekonvalescence. Hoch neměl zákonné očkování.

“Jeho stav byl takový, že jsme ho mohli propustit, ale čeká ho ještě další rekonvalescence,” uvedl Žára. Vedoucí protiepidemického odboru jihomoravské hygienické stanice Renata Ciupek ČTK řekla, že nejsou potřebná žádná protiepidemická opatření, protože nákaza není přenosná.

Očkování proti tetanu v rámci takzvané hexavakcíny patří mezi povinná očkování. Hygienici dřív uvedli, že každé dítě by mělo být do roka věku očkované. Oni pak mají rok na to, aby v případě neočkování zahájili se zákonnými zástupci přestupkové řízení. V tomto případě je ale lhůta k zahájení řízení už promlčená. “Zkoumáme možnosti, jestli se neotevře cesta k dalším řešením,” uvedla bez podrobností Ciupek.

Podle ní byl na jižní Moravě poslední případ tetanu v roce 1997 u dospělého. Hexavakcína obsahuje protilátky také proti obrně, hepatitidě B nebo záškrtu. Hygienici evidují desítky případů ročně, kdy rodiče dítě neočkují. Některé případy končí pokutou jindy podle Ciupek promlčením.

Chlapec byl hospitalizován začátkem září. Podle hygieniků očkování odmítla matka. Dítě bylo už v srpnu ošetřeno v brněnské nemocnici, protože si zasunulo zrezivělou baterii do nosu. V nemocnici tehdy nikoho nenapadlo, že není očkované a nasazená antibiotika prý matka hochovi nedávala.

Tetanus neboli strnutí šíje způsobují bakterie Clostridium tetani. Nemoc se projevuje křečemi a ztrátou koordinace svalových pohybů. Bez lékařské pomoci může skončit smrtí. V Česku se v posledních letech objevil nejvýše jeden případ ročně, někdy žádný.a

Zpravodaj

Dům pro seniory a lidi s Alzheimerovou chorobou má mít 100…

7 října, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 8. října (ČTK) – Nový dům pro seniory a lidi s Alzheimerovou chorobou, který plánuje postavit na Vinohradech Praha 2, by měl mít 100 lůžek a klientům bude poskytována čtyřiadvacetihodinová péče. Stavba by mohla začít v roce 2021. Na dotaz ČTK to dnes řekla místostarostka Prahy 2 Alexandra Udženija (ODS). V sociálních zařízeních zejména pro lidi trpící demencí je nyní nedostatek míst. Náklady na vybudování domova zatím nejsou známy.

“Z demografického hlediska se očekává během příštích dvaceti let nárůst počtu seniorů nad 75 let až na dvojnásobek, kdy stávající kapacity se již nyní jeví jako nedostačující. Zajištění dlouhodobé péče osobám, které budou ve značné míře anebo zcela závislé na odborné péči, je tak zcela nezbytné,” uvedla Udženija.

Domov bude stát na území vymezeném ulicemi Italská, Lichnická, Španělská a Kunětická. Na pozemku jsou teď tenisové kurty, jde ale o stavební parcelu. “Teď vybíráme projektanta, až bude hotový projekt, tak se teprve bude vybírat zhotovitel. Pokud vše půjde podle plánu, tak chceme kopnout v roce 2021,” řekla Udženija.

Na kolik vyjde stavba, jejíž součástí budou i garáže, zatím není jasné. Konečná cena se odvine mimo jiné od podoby projektu nebo tendru na zhotovitele. O financování projektu bude radnice jednat s hlavním městem a zároveň zjistí, zda na něj lze získat peníze z evropských fondů.

Praha 2 obdržela osm nabídek na projekt. Vítěze vybere komise, v níž usednou například radní Prahy 2, náměstek primátora Petr Hlaváček (za TOP 09) nebo ředitel Institutu plánování a rozvoje (IPR) Ondřej Boháč. První zasedání se bude konat tuto středu.

Zpravodaj

Intenzivní neurorehabilitaci dětí mají od ledna hradit pojišťovny

6 října, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Ostrava 7. října (ČTK) – Intenzivní neurorehabilitaci dětí s dětskou mozkovou obrnou by od ledna měly začít hradit pojišťovny. Při dnešní konferenci Máme jiné dítě, nechceme jiný život, která se věnuje péči o rodiny dětí s , to dnes v Ostravě řekl ředitel odboru přímo řízených organizací ministerstva zdravotnictví Jan Michálek. Intenzivní rehabilitační péči mají dětem poskytovat odborné léčebné ústavy.

Ke změně úhradové vyhlášky přispěla i dvouletá studie Sanatorií Klimkovice, která prokázala, že standardní koncepce rehabilitace dětí s dětskou mozkovou obrnou je nedostatečná a intenzivní neurorehabilitace dětem pomáhá výrazněji. Odborný garant studie, lékař Zdeněk Machálek řekl novinářům, že kapacita v odborných léčebných ústavech nebude dostačující.

Z vyhlášky vypadly lázně, které přitom na rozdíl od léčebných ústavů intenzivní neurorehabilitaci dětí už poskytují. “Budeme se snažit, aby do toho byly zařazeny i lázně,” řekl poslanec Aleš Juchelka (ANO).

Děti s dětskou mozkovou obrnou nebo jiným poškozením mozku mají problémy například s polykáním, rozvojem řeči, opožďuje se jejich pohybový vývoj, mohou mít i problémy s chápáním toho, co se kolem nich děje. Intenzivní rehabilitaci si dosud rodiče musí platit sami. Peníze shánějí různými způsoby, za měsíční rehabilitaci platí více než 60.000 korun. “Dokonce ještě stále sbíráme víčka. Nějaká malá částka z toho ještě občas je,” uvedla například maminka dítěte s mozkovou obrnou i dalšími onemocněními Lucie Matouš Rosická.

Michálek řekl, že pojišťovny by dětem měly platit dva cykly intenzivní neurorehabilitace po 28 dnech během 12 měsíců, přičemž mezi těmito cykly by měla být alespoň šest měsíců pauza. “Pokud léčba bude mít efekt, což se posuzuje před léčbou, po léčbě, pak těch cyklů může být samozřejmě víc,” uvedl.

Podle něj může být tato péče hrazena i v lázních. Musí mít ale na příslušný výkon smlouvou s pojišťovnou. “Ministerstvo se znovu podívá na možnosti, jak rozšířit tuto péči například i na ambulance, tak aby byla dostupná pacientům co nejblíže, tam, kde ji potřebují,” řekl Michálek.

Dodal, že intenzivní neurorehabilitace je pro děti obrovským přínosem a její zařazení do úhrad placených pojišťovnami bere jako úspěch. “Byl schválen léčebný postup, náplň činnosti, co se s člověkem má během dne dělat,” řekl lékař.

Péče v lázních se ale platí jinak než v odborných léčebných ústavech, v nichž je péče hrazena na základě bodového systému za jednotlivé výkony. Aby v lázních mohly pojišťovny intenzivní neurorehabilitaci dětí hradit, musely by podle něj lázně vyčlenit část lůžkové kapacity a udělat z ní odborný léčebný ústav. “My jsme předložili druhý návrh, že to samé lze udělat tak, že pojišťovny nasmlouvají v lázních nějakou kapacitu za podmínek, že to budou platit balíkem,” řekl Machálek.

zdroj: obrázek

Zpravodaj

Turnov chce mít urgentní příjem v nemocnici na jednom místě

3 října, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Turnov (Semilsko) 3. října (ČTK) – Turnov chce mít urgentní příjem v nemocnici na jednom místě, v plánu je i výstavba nového pavilonu pro zlepšení intenzivní péče. Odhadem na to bude potřeba přes 170 milionů korun bez daně. Starosta města Tomáš Hocke (Nezávislý blok) dnes novinářům řekl, že v optimistickém případě se začne stavět v roce 2021.

Zatím je hotová jen studie a musí se vyřešit i to, z čeho se výstavba zaplatí. Turnov o tom jedná s Krajskou nemocnicí Liberec (KNL), pod niž turnovská nemocnice patří. “Zatím směřujeme k dohodě, že část by zaplatila nemocnice (KNL) ze svých provozních peněz a máme usnesení zastupitelstva, že část by bylo ochotno zaplatit město,” uvedl Hocke.

V turnovské nemocnici je nyní interní a chirurgický příjem na různých místech. “Když přijde někdo na pohotovost, tak musí spíše intuitivně tušit, zda má jít na chirurgii či internu,” řekl starosta. Řešením by podle něj byla plánovaná přístavba ambulantního traktu za více než 50 milionů korun, kde by vznikl urgentní příjem. Kromě toho by tam bylo možné rozšířit zázemí pro IBD centrum, které se zabývá nespecifikovanými záněty střev.

Ve fázi studie je zatím i výstavba pavilonu mezi stravovacím traktem a bývalým dětským oddělením, náklady se odhadují na 120 milionů korun. “Měla by to být stavba o třech podlažích, kde to nejzásadnější a nejdůležitější, co nemocnice potřebuje, je rekonstrukce a rozšíření intenzivní péče,” řekl starosta. Počet lůžek pro anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO) by se díky novému pavilonu mohl zvýšit ze sedmi na devět. “Devět bychom chtěli proto, aby se sem vrátila intenzivní péče v oblasti interního lékařství. A pak potřebujeme intenzivní péči pro IBD centrum, protože pacienti před nebo po zákroku ji potřebují. A hodilo by se nám rozšíření intenzivní péče také pro chirurgii,” uvedl Hocke.

V plánu je využít jedno patro nového pavilonu k vybudování důstojného zázemí pro personál nemocnice a jedno pro vytvoření další lůžkové stanice. “Nechceme rozšiřovat kapacitu turnovské nemocnice, ale chceme zlikvidovat pětilůžkové pokoje, které máme na chirurgii a které si myslíme, že nepatří úplně do tohoto století. A rádi bychom pokoje snížili na standardní dvě lůžka,” dodal Hocke.

Zpravodaj

Stavba traumacentra ve vinohradské nemocnici vyjde na 7 mld…

2 října, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 3. října (ČTK) – Stavba traumacentra se 770 lůžky ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady (FNKV) vyjde asi na sedm miliard korun. Projekt je připravený deset let, premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) jej dnes na tiskové konferenci označili za prioritu a chtějí na investici hledat státní peníze. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) nedávno podmínil souhlas s Babišovým projektem úřednické čtvrti v Letňanech výstavbou nové nemocnice v této části města, podle něho ji Praha potřebuje víc než traumacentrum ve vinohradské nemocnici.

Traumacentrum je nemocniční oddělení, kde se koncentrují pacienti ve vážném stavu, například po úrazech či dopravních nehodách. “Domluvili jsme se, že na tom začneme hned pracovat, bude to jedna z priorit,” uvedl Babiš. Podle něj by projekt mohl být podpořen například z rozvojového fondu vytvořeného bankami. Původní náklady byly před deseti lety spočítány na 4,7 miliardy korun, současné odhady jsou asi sedm miliard korun.

Primátor Hřib dnes ČTK řekl, že premiér se mýlí, pokud mluví o stavbě traumacentra. “Takže si to shrňme. Pan premiér se fotí s vizualizaci tzv. traumacentra v Letňanech a poté v Krči. Přitom jde ve skutečnosti o rekonstrukci Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Traumacenter totiž je v Praze už několik. Tenhle projekt slibuje ministerstvo zdravotnictví Praze už deset let a je už ve fázi stavebního povolení,” uvedl Hřib. Podle primátora jde o investici ministerstva do vlastního majetku. Navíc tento projekt neřeší problémy Nemocnice Na Bulovce. “Přijde mi proto krajně nevhodné, že pan premiér to spojuje s jednáním o Letňanech,” dodal Hřib. Nadále prý trvají zmíněné požadavky města.

Vinohradská nemocnice se potýká s problémy danými jejím umístěním v mnoha menších pavilonech. Ročně vynaloží jen na převoz nemocných mezi nimi asi 35 milionů korun. Pokud nemocného do této nemocnice transportuje vrtulník, musí být přeložen do sanitky a převezen do pavilonu. Nový projekt počítá podle nového ředitele FNKV Petra Arenbergera s heliportem na střeše. Do nové budovy se přesune současné traumacentrum a více než polovina všech lůžek vinohradské nemocnice.

Projekt je podle ředitele připravený včetně platného stavebního povolení, nemocnici stál už 150 milionů korun.

Podle ministra Vojtěcha je vinohradské traumacentrum největší v Česku. V jeho spádové oblasti tvořené východní částí Prahy a částí Středočeského kraje žije kolem 1,5 milionu lidí. “Vinohradská nemocnice má průměrně 4893 hospitalizací s traumaty ročně. Je to více než 20 procent ze všech pražských nemocnic,” uvedl ministr. Spolu s Bulovkou a Thomayerovou nemocnicí, kterou premiér navštíví v pátek, do ní míří také nejvíc pražských sanitek. Sídlí tam největší popáleninová klinika, kam se převážejí pacienti z celé ČR.

FNKV je jednou z deseti českých fakultních nemocnic, v Praze kromě ní sídlí Všeobecná fakultní nemocnice a Fakultní nemocnice Motol.

Zpravodaj

Diabetolog: Na cukrovku míří až 15 procent nákladů zdravotnictví

1 října, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 2. října (ČTK) – Na léčbu cukrovky a jejích komplikací míří podle předsedy České diabetologické společnosti Milana Kvapila deset až 15 procent nákladů českého zdravotnictví. Více než polovina z peněz na léčbu cukrovky padne právě na léčbu jejích komplikací, kterými je například selhání ledvin nebo amputace nohou. Novinářům to dnes řekl na tiskové konferenci Diabetické asociace ČR. Nemocných už je více než milion, nemocí trpí asi desetina všech dospělých v Česku.

“Přibývá pacientů a žijí déle. Na druhou stranu se objevují nové léky, které jim prospívají, ale jsou dražší,” uvedl Kvapil, který působí jako přednosta Interní kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole.

Prevence komplikací je podle přednosty 1. interní kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Ivana Rychlíka sice nejlevnější, ale také nejtěžší. Záleží nejen na snaze lékaře, ale také na spolupráci pacienta. Základní léčbou pro zlepšení cukrovky je totiž dieta, pak následují léky a inzulin. Podle Kvapila nasazení moderních léků už u nově diagnostikovaných diabetiků umožní, oddálit poškození ledvin a problémů srdce či cév.

V současné době se s diabetem potýká desetina českých dospělých. Asi 760.000 lidí má předepsáno antidiabetické léky. Mezi první příznaky cukrovky patří neuhasitelná žízeň provázená častým močením. Jejich tělo nedokáže kvůli nedostatku inzulinu dostatečně zpracovávat glukózu. Nemoc se pojí často s obezitou, vysokým krevním tlakem, vysoká hladiny cholesterolu nebo kyseliny močové v krvi.

Nemoc se začne prostupně projevovat například na zraku nebo na stavu špatném nohou vedoucímu až k amputaci, pacientům také často selhávají ledviny. Podle Rychlíka je mezi zhruba 7000 dialyzovanými pacienty v Česku asi 46 procent diabetiků a selháním ledvin různého stádia trpí 40 procent lidí s cukrovkou. Dialýza jednoho pacienta stojí veřejné zdravotní pojištění zhruba 700.000 korun za rok, levnější je transplantace ledviny. Orgánů od dárců ale není dostatek.

Zpravodaj

První dítě ženě s transplantovanou dělohou se narodilo ve Švédsku

30 září, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Stockholm/Praha 2. října (ČTK) – Před pěti lety, 3. října 2014, bylo oznámeno, že v září 2014 přišlo ve Švédsku na svět první dítě z transplantované dělohy. Embryo chirurgové v Göteborgu ženě, která se kvůli genetické poruše narodila bez dělohy, předtím úspěšně implantovali. Šestatřicetiletá žena navíc dostala orgán od své matky, proto se její dítě narodilo ze stejné dělohy jako kdysi ona sama.

Transplantace dělohy je poměrně nový zákrok, poprvé se o ni pokusili na přelomu tisíciletí v Saúdské Arábii, zákrok však nedopadl úspěšně. Vůbec první těhotnou ženou s transplantovanou dělohou se v roce 2013 stala dvaadvacetiletá Turkyně Derya Sertová, ta ale po osmi týdnech potratila. Dělohy se ve světě transplantují i od mrtvých dárkyň, v prosinci 2017 se takové pacientce v Brazílii narodilo dítě.

První transplantaci dělohy v ČR provedli lékaři z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v dubnu 2016. Pacientkou byla třicetiletá žena s vrozenou vadou, která jí neumožňovala mít dítě, a dárkyní její třiapadesátiletá matka. První dítě matce s transplantovanou dělohou se v ČR narodilo 29. srpna letošního roku v motolské nemocnici v Praze. Císařským řezem porodila sedmadvacetiletá žena, která podstoupila transplantaci dělohy v roce 2017.

Podle motolské nemocnice se ve světě u žen s transplantovanou dělohou dosud podařilo 20 porodů, vedle ČR, Švédska a Brazílie to bylo v USA nebo Indii.

Duben

Květen 2025

Červen

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

26
27
28
29
30
31
1

Květen

31

Žádné akce

2
3
4
5
6
7
8

Červen

1

Žádné akce

Červen

2

Žádné akce

Červen

3

Žádné akce

Červen

4

Žádné akce

Červen

5

Žádné akce

Červen

6

Žádné akce

Červen

7

Žádné akce

9
10
11
12
13
14
15

Červen

8

Žádné akce

Červen

9

Žádné akce

Červen

10

Žádné akce

Červen

11

Žádné akce

Červen

12

Žádné akce

Červen

13

Žádné akce

Červen

14

Žádné akce

16
17
18
19
20
21
22

Červen

15

Žádné akce

Červen

16

Žádné akce

Červen

17

Žádné akce

Červen

18

Žádné akce

Červen

19

Žádné akce

Červen

20

Žádné akce

Červen

21

Žádné akce

23
24
25
26
27
28
29

Červen

22

Žádné akce

Červen

23

Žádné akce

Červen

24

Žádné akce

Červen

25

Žádné akce

Červen

26

Žádné akce

Červen

27

Žádné akce

Červen

28

Žádné akce

30
1
2
3
4
5
6

Červen

29

Žádné akce

Kalendář akcí

Květen 2025

Květen

31

Červen

1

Červen

2

Červen

3

Červen

4

Červen

5

Červen

6

Červen

7

Červen

8

Červen

9

Červen

10

Červen

11

Červen

12

Červen

13

Červen

14

Červen

15

Červen

16

Červen

17

Červen

18

Červen

19

Červen

20

Červen

21

Červen

22

Červen

23

Červen

24

Červen

25

Červen

26

Červen

27

Červen

28

Červen

29

Newsletter