MedNews.cz

WHO oznámila vymýcení třetího typu viru dětské obrny

24 října, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Ženeva 24. října (ČTK) – Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes oznámila, že díky globální očkovací kampani byl vymýcen další typ nebezpečného viru přenosné dětské obrny. Podle ní jde o “milník pro lidstvo”, protože nebezpečí nákazy jediným zbývajícím typem polioviru už hrozí jen v několika asijských zemích. Počet případů dětské obrny, která zasahuje nervovou soustavu a často zanechává trvalé následky v podobě paralýzy, se od roku 1988 celkově snížil o 99 procent.

“Vymýcení polioviru třetího typu je obrovským mezníkem na cestě ke světu bez obrny, nesmíme teď ale polevit,” uvedla Matshidiso Moetiová, která v rámci WHO zodpovídá za oblast Afriky.

Dětská obrna je virové infekční onemocnění, které bylo díky očkování v západním světě vymýceno už před půlstoletím. V zemích třetího světa ale kvůli nákaze každoročně umíraly nebo zůstávaly ochrnuty desetitisíce dětí. Virus obrny se dělí na tři typy, z nichž ten druhého typu byl vymýcen už v roce 2015. Komise WHO nyní oznámila vymýcení třetího typu obrny.

Nákaza prvním typem viru se nyní omezuje zejména na Afghánistán a Pákistán, kde letos zaznamenali 88 nových případů. Minulý měsíc ovšem první dva nové případy dětské obrny po 20 letech nahlásily i Filipíny, kde nyní úřady plánují celostátní očkovací kampaň.

V někdejším Československu byla obrna vymýcena už v roce 1960, děti jsou nyní proti ní povinně očkovány v rámci takzvané hexavakcíny.

Zpravodaj

Masarykova univerzita zahájila projekt na získání 100 litrů krve

23 října, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Brno 23. října (ČTK) – Masarykova univerzita v Brně dnes ve spolupráci s nemocnicemi zahájila akci, jejímž cílem je získat od dárců 100 litrů krve. Krev dnes v rámci akce daruje ve Fakultní nemocnici Brno a Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně v plánovaných termínech 80 lidí, řekla ČTK Ema Wiesnerová z tiskového oddělení univerzity. Člověk daruje 450 mililitrů, na 100 litrů je potřeba 222 dárců. Kvůli zájmu univerzita prodloužila akci a nabídne několik termínů až do 28. ledna.

Univerzita letos slaví 100 let od založení. Akce proto nese název 100 litrů krve díky MUNI. Jejím účelem je podpořit dárcovství krve. Zájemci se mohli hlásit přes internet dopředu už od konce září. “Přihlásilo se nám asi 300 lidí. Krev mohou darovat ve stanovených termínech vždy od sedmi a poté od devíti hodin. Mnoho termínů už je nyní plných,” uvedla Wiesnerová.

Informace o projektu i možnost přihlásit se najdou lidé na webových stránkách. Podle Wiesnerové mohou zájemci přijít i v jiných termínech a darovat krev v různých nemocnicích po celé České republice, je však potřeba zaslat potvrzení o darování krve na adresu darujkrev@muni.cz, aby se odběr počítal k univerzitní akci. “K darování se mohou přihlásit studenti, akademici, zaměstnanci i absolventi univerzity, ale také další lidé, kteří chtějí podpořit akci a Masarykovu univerzitu,” uvedla Wiesnerová.

Organizátoři chtějí výročí využít k širší osvětě a propagaci dárcovství krve. “Věříme, že pro tuto dobrou věc nadchneme spoustu lidí a spustíme lavinu pravidelného dárcovství. Mnoho lidí si totiž neuvědomuje, jak cenná krev je a že se bez ní moderní medicína neobejde,” uvedla koordinátorka akce, studentka Lékařské fakulty MU Natália Antalová. Krev mohou darovat lidé starší 18 let s váhou alespoň 50 kilogramů, kteří jsou aktuálně zdraví a netrpí závažnou chronickou nemocí.

Zpravodaj

V Písku používají při léčbě rakoviny prsu feromagnetické látky

23 října, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Písek 23. října (ČTK) – Písecká nemocnice zatím jako jediná v Jihočeském kraji odstraňuje sentinelové uzliny specifickou metodou. Jde o vyšetření a zákrok, který je součástí léčby rakoviny prsu. Lékaři při tom používají feromagnetické látky. Tuto metodu používají pouze tři nemocnice v Česku. ČTK to řekl ředitel písecké nemocnice Jiří Holan.

“V minulosti se při zhoubném nádoru odstraňovaly všechny uzliny z podpaždí. Některé ženy měly po jejich odstranění dlouhodobé, až několikaleté komplikace ve smyslu otoků horní končetiny. Tyto otoky jsou nepříjemné a zhoršují kvalitu života, zejména pokud se vyskytují na dominantní končetině,” uvedla primářka chirurgického oddělení písecké nemocnice Marta Horáková.

V Písku ročně vykonají přibližně 100 operací zhoubných nádorů prsu, dalších přibližně 50 se týká nezhoubných onemocnění. Nemocnice nyní nově používá ke značení sentinelové uzliny feromagnetickou látku bez potřeby nukleární medicíny. Pacientku tak vyšetří i odoperují na jednom pracovišti v Písku a žena nemusí nikam cestovat. Signál z uzliny lze navíc detekovat dalších sedm dnů, operace první den není nezbytná.

“V oblasti léčby nádoru prsu jdeme s dobou. Je to jedna z hlavních náplní nejen našeho chirurgického pracoviště, ale celé nemocnice, která jako jediné krajské lůžkové zařízení disponuje screeningovým mamografem. Všechny pacientky s nádorem prsu řeší tým, v němž jsou zastoupeni onkolog, radiolog, chirurg a případně další specialista,” uvedla primářka. Dodala, že oddělení navíc spolupracuje s Ústavem péče o matku a dítě, kde se provádí stovky operací tohoto typu ročně a je největším centrem pro léčbu nádoru prsu v České republice.

Zpravodaj

Záchranáři ze Zlínského kraje mají nové výcvikové středisko

22 října, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Zlín 22. října (ČTK) – Zdravotnická záchranná služba (ZZS) Zlínského kraje má nové vzdělávací a výcvikové středisko. Vzniklo nástavbou na sídle ZZS ve Zlíně. Investice si vyžádala 38 milionů korun, řekl dnes ČTK ředitel krajské záchranné služby Josef Valenta.

Záchranáři mají k dispozici víc výukových prostor pro teoretickou přípravu i praktický nácvik. Nové vybavení a simulátory umožňují nácvik situací, které se co nejvíce podobající reálným zásahům. K dispozici je například výukový model člověka, který umožní nacvičit péči o pacienta v kritickém stavu, simuluje různá zranění včetně amputovaných končetin či střelných zranění, srdeční, dechové a neurologické potíže. “Na figuríně se dá nacvičit například drenáž hrudní dutiny, různá vyšetření. Figurína reaguje na podněty i léky,” uvedl záchranář a lektor Jaroslav Sedlář. V místnosti je také kamerový systém, který umožní po dokončení nácviku situaci rozebrat.

K dispozici je i počítačová místnost, počítače jsou vybaveny aplikací pro simulaci událostí s hromadným postižením lidí, dispečerskou aplikací pro výcvik operátorů a operátorek. V exteriéru je prostor pro výcvik zejména transportních technik i za nepříznivých podmínek.

Ročně se ve středisku bude školit asi 3600 lidí, lektorů je 20. “Nové prostory vytvářejí takové podmínky, abychom byli schopni najednou školit až 80 účastníků rozdělených do menších skupin deseti až 12 lidí, aby efektivita školení byla co největší,” uvedl Valenta. Přes polovinu účastníků školení podle něj tvoří zdravotničtí záchranáři, účastní se jich také policisté, profesionální i dobrovolní hasiči. “Školení budeme nabízet zdravotnickému personálu krajských nemocnic, zájem je ze strany úřadů na proškolení pracovníků v podobě první pomoci,” uvedl Valenta.

Podle Sedláře se úroveň školení v novém středisku výrazně zvýšila. Dodal, že v poslední době stoupá počet výjezdů k chronickým pacientům a kritická péče se upozaďuje, záchranáři však musí být neustále připraveni na všechny situace. “Nedá se to nahradit ničím jiným než tréninkem a nácvikem situací. Záchranář se někdy dostane například k dítěti v kritickém stavu třeba jen jednou za život, ale musí to znát a musí to umět,” uvedl Sedlář.

Výstavba střediska začala loni v červnu a skončila letos v říjnu, 21 milionů korun dal na investici Zlínský kraj, necelých 16 milionů šlo z evropských dotací a milion korun ze státního rozpočtu.

Zpravodaj

Ordinace pro bezdomovce mohou získat dotaci až 7,5 milionu…

22 října, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 22. října (ČTK) – Poskytovatelé zdravotních služeb mohou získat na dva roky až 7,5 milionu korun na provoz ordinace pro bezdomovce v Praze, Brně, Ostravě, Liberci, Olomouci nebo Plzni. Peníze z Evropského sociálního fondu rozdělí ministerstvo zdravotnictví, které o tom dnes informovalo v tiskové zprávě. V Česku žije podle ministerstva práce téměř 24.000 bezdomovců, z toho 2600 bylo mladších 18 let.

Nejvíce lidí bez domova je v Moravskoslezském kraji a Praze, zhruba polovina žije venku nebo využívá přechodné noclehárny pro lidi bez přístřeší. V Praze už podobné ordinace fungují včetně zubní, psychiatrické a gynekologické, často mají ale problém získat pro ni lékaře. Na jejich provoz přispívá magistrát.

“Náš zdravotní systém garantuje všem občanům stejný přístup ke zdravotní péči. Nicméně osoby bez přístřeší se často hůře sociálně adaptují, nemají osvojené hygienické návyky a vedle zdravotních obtíží, které se u nich vyskytují, se objevují i obtíže s komunikací. Mnohdy tak v případě problémů nevyhledají pomoc, jelikož mají obavy, že je lékaři nepřijmou,” uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Ordinace podle něj mohou pomoci s rozpoznáváním infekčních a parazitárních onemocnění u jejich populace. Současně budou působit i preventivně ve vztahu k zneužívání návykových látek a vzniku závislostí.

Podmínkou poskytnutí dotace je pilotní provoz ordinace na 24 měsíců. Zájemci mají možnost podat žádost od 18. do 29. listopadu. Podrobnosti uvedlo ministerstvo na webu.

V Moravskoslezském kraji žije asi 3540 bezdomovců, v hlavním městě zhruba 3250 a v Jihomoravském kraji přibližně 2450. Většina bezdomovců v metropoli nepochází z Prahy, ale přišla do metropole z jiných krajů, nízké procento z ciziny. Trvalé bydliště má v Praze pouze 40 procent lidí žijících na ulici.

Mezi bezdomovci přespávajícími venku a v noclehárnách je 80 procent mužů. V azylových domech žije 30 procent žen, 38 procent mužů a 32 procent dětí.

zdroj: obrázek

Zpravodaj

Vědci v nemocnici v Ostravě monitorují pohyb pacientů

21 října, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Ostrava 21. října (ČTK) – Vědecký tým z Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava pomáhá ve Fakultní nemocnici Ostrava monitorovat pohyb pacientů. Díky svým měřením jsou vědci schopni přesně určit čas, který pacient strávil v konkrétních místnostech. Data se pak dále zpracovávají a měla by nemocnici pomoci v logistice i při zajištění větší bezpečnosti pacientů. Novinářům to dnes řekla mluvčí univerzity Petra Halíková.

Vědci ve spolupráci s nemocnicí a soukromou firmou vyvinuli lokalizační a identifikační elektronický systém, který monitoruje pohyb pacientů v prostorách fakultní nemocnice v reálném čase. Lokalizační systém využívá různých bezdrátových technologií, které se mohou použít v uzavřených prostorách.

“Náš systém využívá infračervené světlo, které umožňuje lokalizovat pacienta s přesností na místnost, avšak pro komunikaci s počítačem už kombinuje a využívá jinou technologii, radiofrekvenční komunikaci,” uvedl člen řešitelského týmu Tomáš Urbanczyk.

Vědci nyní systém využívají u pacientů urgentního příjmu. Kromě informací o jejich pohybu ale systém dokáže s pomocí zdravotnického personálu zachytit a dále zaznamenat i různé změny zdravotního stavu pacientů. “Jedná se o situace, které mohou nastat během ošetření pacienta. Například, že se mu přitížilo nebo dostal záchvat nebo ho převezli z urgentního příjmu na oddělení,” podotkl Urbanczyk.

Pracovníci na urgentním příjmu tak mohou sledovat průběh pacientova ošetření. “Při záchraně lidského života hrají hlavní roli minuty, někdy i sekundy. Je to prioritní veličina a díky našemu zařízení je čas důsledně sledován,” vuvedl Urbanczyk.

Systém už vědci z Katedry kybernetiky a biomedicínského inženýrství testovali u více než 400 pacientů. Získaná data by měla pomoci zkvalitnit logistiku i napomoci modernizaci zdravotnické dokumentace. Podle odborníků lze systém využít i na jiných odděleních.

Zpravodaj

Masarykova univerzita plánuje institut veřejného zdravotnictví

21 října, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Brno 21. října (ČTK) – Masarykova univerzita v Brně chystá projekt výzkumně-vzdělávacího institutu veřejného zdravotnictví. Novinářům to dnes v Brně na krajské konferenci ke zdravotnictví řekl rektor univerzity Martin Bareš. Institut by se měl zaměřit na stárnutí populace. V areálu kampusu by podle Bareše mohly vzniknout do roku 2023 budovy odhadem za půl miliardy až miliardu korun. Univerzita na to chce čerpat podporu z Evropské unie a od státu.

Z informací na konferenci ke krajskému zdravotnictví vyplynulo, že z 1,2 milionu obyvatel kraje tvoří pětinu senioři. V roce 2050 by měli tvořit skoro třetinu.

Na projektu chce univerzita spolupracovat s různými partnery, ať už s Vysokým učením technickým, hospodářskou komorou, firmami, ale předjednanou spolupráci má i s Fakultní nemocnicí Brno a Fakultní nemocnicí u svaté Anny v Brně, uvedl Bareš. Podle něj může Fakulta informačních technologií VUT spolupracovat například na vývoji umělé inteligence. “Musíme hledat chytrá řešení a využít nástroj umělé inteligence, díky kterému bychom mohli seniory nechat doma. Příkladem jsou například chytré náramky nebo roboti, kteří řeknou seniorům, kdy je potřeba se napít,” uvedl Bareš.

Institut by měl několik základních pilířů. “Není to čistě vědecký projekt, ale má dopad do vzdělávací činnosti. Chceme vytvořit nové studijní programy jako například veřejné zdravotnictví. Jeho absolventi by pak lépe rozuměli řízení zdravotnictví, oblasti pojišťoven, ale také třeba tomu, zda potřebujeme tolik různých přístrojů. Jedna věc je mít přístroje a druhá věc je zajistit personál,” uvedl Bareš.

Dalším pilířem je celoživotní vzdělávání. “Není možné dostudovat fakultu a pak už se nevzdělávat, protože může přijít změna například kvůli klimatické krizi a jiným výzvám. Je potřeba kontinuální rekvalifikace,” řekl Bareš. Součástí institutu by mohly být doktorandské školy.

“Doktorandi z různých fakult by se na jednom místě podíleli na řešení stejného problému z různých pohledu,” poznamenal Bareš. Podle něj by v mohlo v budoucnu v institutu vzniknout zázemí pro plánovaný program farmacie.

zdroj: OBRÁZEK

Zpravodaj

Od příštího roku změní zdravotní pojišťovnu téměř 62.000 lidí

21 října, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 21. října (ČTK) – Od příštího roku změní zdravotní pojišťovnu podle předběžných dat, která má ČTK k dispozici, téměř 62.000 lidí. Podzimního přestupního termínu jich využilo téměř o 3000 víc než před rokem. V ČR působí sedm zdravotních pojišťoven. Lidé mohou o změnu žádat do konce března, kdy změní pojišťovnu od pololetí, a do konce září, kdy je změna od dalšího kalendářního roku.

Více pojištěnců, než od nich odejde, přejde příští rok ke třem pojišťovnám. Asi o 2400 lidí si polepší Oborová zdravotní pojišťovna (OZP). “S nabídkou preventivních programů, zejména s příspěvkem až 2000 korun na dentální hygienu, jsme se skvěle strefili klientům do jejich představ a potřeb. Přispělo k tomu jistě i to, že jsme se rozhodli umožnit čerpání příspěvků i přes kupony,” sdělil ČTK generální ředitel OZP Radovan Kouřil.

Téměř 2000 klientů navíc získala také Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR, která je zhruba s 1,3 miliony klientů druhou největší v Česku. “Velice si vážíme toho, že pro stávající klienty a rovněž pro více než 10.000 dalších, kteří se k pojišťovně přihlásili, nejsou motivem ke změně jen ‘lákadla’ horentních bonusů z fondu prevence,” uvedla mluvčí pojišťovny Hana Kadečková.

Po ztrátě 530 pojištěnců si mírně polepšila i Zdravotní pojišťovna zaměstnanců Škoda, která získala o 12 klientů víc. Vyjádření pojišťovny ČTK zjišťuje.

Předběžná data ukázala u Vojenské zdravotní pojišťovny (VoZP) záporné saldo zhruba 830 pojištěnců. Podle vedoucího oddělení marketingu pojišťovny Jana Matese dodatečně zpracované přihlášky ukazují saldo o 190 pojištěnců příznivější. “V příštích měsících přibudou v řadách pojištěnců VoZP ještě noví vojáci, kteří nastupují do armády, takže k 1. lednu očekáváme mírně plusové saldo,” sdělil ČTK.

Přibližně o 870 klientů méně bude mít od roku 2020 třetí největší, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP). “Saldo odchodů a příchodů v rámci podzimního přestupního termínu mezi pojišťovnami je mírně záporné, celková bilance za celý rok je ale kladná,” uvedla k tomu na dotaz ČTK mluvčí pojišťovny Elenka Mazurová.

Zdravotní pojišťovně RBP ubude začátkem roku přes 1200 pojištěnců. Druhou nejmenší pojišťovnu opustí přes 8300 lidí, přejde k ní 7100. V RBP se dlouhodobě počet klientů pohybuje mezi 420.000 až 430.000. “Do roku 2017 jsme registrovali roční nárůst v průměr kolem 1000 až 1500 nových klientů. V posledních letech ale ztrácíme. Možná i proto, že působíme v regionech s velmi dynamickými ekonomicko-sociálními změnami a s vysokou konkurencí služeb nejenom zdravotních pojišťoven, kde je fluktuace pojištěnců zcela zákonitě vyšší. To ovšem nepovažujeme za žádnou hrozbu. Stále jsme prokazatelně ekonomicky stabilní zdravotní pojišťovnou,” uvedl výkonný ředitel RBP Antonín Klimša.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) je s 5,9 miliony klientů největší v Česku. Od začátku roku jí ubude zhruba 1500 pojištěnců, což je méně než před rokem. “Potvrzuje se trend, že už několik let je počet klientů VZP stabilní. Masivní odchody, kdy opouštělo pojišťovnu řádově i sto tisíc pojištěnců, jsou pryč,” řekl ČTK ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

Loni v podzimním termínu nejvíc klientů přibylo ČPZP, druhý největší přírůstek evidovala ZPMV. Asi o 250 lidí si polepšila ZP Škoda. Ostatní zdravotní pojišťovny zaznamenaly úbytek, nejvíc lidí odešlo od VoZP.

Podle kritiků není český systém veřejného zdravotního pojištění pravým pojišťovnickým systémem, protože si pojišťovny nemohou reálně konkurovat. Jako jediný nástroj, kterým se mohou reálně odlišit, mají kromě smluvní politiky příspěvky z fondu prevence, z nichž klientům proplácejí například očkování, pravidelnou pohybovou aktivitu, ale také některá vyšetření.

Počet pojištěnců	Počet pojištěnců (ke konci roku 2018):	Saldo 12/2019	Saldo 06/2019	Saldo 12/2018
Všeobecná zdravotní	5,93 milionu	-1446	– 2225	-2982
Zdravotní Ministerstva vnitra ČR	1,31 milionu	+1964	+ 4150	+ 3660
České průmyslová zdravotní	1,24 milionu	-869	+ 3754	+5125
Oborová zdravotní	731.000	+2410	+ 4066	-2244
Vojenská zdravotní	700.000	-836	– 1265	-3244
RBP (dříve Revírní bratrská pokladna)	430.000	-1235	– 482	-560
Zdravotní zaměstnanců Škoda	143.000	+12	+ 134	+ 245

zdroj: Centrální registr pojištěnců

Zpravodaj

Hygienici: chřipková sezona bude letos nejspíš vážnější než loni

18 října, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Brno 18. října (ČTK) – Jihomoravští hygienici očekávají, že nadcházející chřipková sezona bude závažnější než ta, která skončila letos na jaře. Naznačuje to změna ve složení vakcíny, kterou se proti chřipce očkuje a ve které se objevily dva nové kmeny viru. Na tiskové konferenci to dnes uvedla vedoucí protiepidemiologického odboru jihomoravské hygienické stanice Renata Ciupek.

“Loňská sezona nepatřila k závažnějším i proto, že tu několik let cirkuloval stejný virový kmen. Ze změny složení očkovací vakcíny lze soudit, že se očekává změna chřipkového viru, což by naznačovalo, že letošní sezona bude vážnější,” uvedla Ciupek.

Chřipková vakcína je stejná pro celou severní polokouli a při její přípravě se zohledňuje například i průběh chřipkové sezóny na jižní polokouli.

Navzdory menší závažnosti loňské chřipkové epidemie zemřelo v kraji na chřipku 18 lidí včetně dvou kojenců. “Je zapotřebí mít na paměti, že chřipka je závažné onemocnění, které se nevyhýbá žádné věkové skupině. Jedinou prevencí je očkování,” uvedla Ciupek.

Na očkování proti chřipce je podle ní právě teď nejvhodnější doba, čas je ale určitě ještě do Vánoc. Potom už hrozí, že se u člověka nevytvoří včas obranné látky před začátkem epidemie. Ta obvykle začíná po Novém roce a trvá šest až osm týdnů.

Proočkovanost proti chřipce se dlouhodobě pohybuje okolo pěti procent. Chřipkou jsou nejvíce ohroženi lidé s chronickým onemocněním srdce a cév, dýchacího systému nebo s cukrovkou, riziko úmrtí u nich v případě onemocnění chřipkou mnohonásobně stoupá ve srovnání se zdravým dospělým. Rizikovou skupinou jsou také lidé starší 65 let, kterým očkování proplácí zdravotní pojišťovny.

Zpravodaj

Migréna v Česku sužuje až milion lidí, někteří diagnózu tají

18 října, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 18. října (ČTK) – Až 300.000 lidí v Česku má více než pět záchvatů migrény do měsíce, 50.000 jich trpí chronickou migrénou. Nemoc jim komplikuje osobní i profesní život, bývá ale zlehčována. Problematické je i to, že někteří pacienti jsou léčeni špatně či vůbec, uvedl neurolog David Doležil. Podle psycholožky Dany Rosické je nutné zlepšit povědomí o této nemoci. Informace zazněly na dnešním kulatém stolu o problematice migrény v pracovním životě.

V Česku se podle Doležila, který je předsedou sekce pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy České neurologické společnosti, s migrénou potýká zhruba milion lidí. Zatímco minimálně pět záchvatů měsíčně prodělá třetina z nich, lidé s chronickou migrénou jich zažijí více než 15 do měsíce. Ženy trpí migrénou až čtyřikrát více než muži, nemoc totiž ovlivňují hormony a záchvaty se často vážou na menstruační cyklus. Mezi další spouštěče patří změna počasí, stres či některé druhy jídla a pití – například alkohol.

Většinou však člověk nedovede spolehlivě předvídat příchod záchvatu, který trvá od tří do 72 hodin. “Pro kvalitu života a pracovní výkonnost už není rozdíl, zda má někdo 12 záchvatů měsíčně či 15,” upozornil Doležil s tím, že v případě častějších záchvatů se jako léky předepisují takzvané triptany. Mnozí postižení, včetně těch s těžkými migrénami, se ale léčí jen volně dostupnými analgetiky, což je podle neurologa vhodné pouze u lehké formy nemoci.

Část pacientů se za migrénu stydí, také proto, že se setkali se zlehčováním své diagnózy. Někteří rovněž prošli špatně zvolenou, neúčinnou léčbou a na další hledání pomoci u odborníků rezignovali.

Častá migréna lidem značně komplikuje život. Stále se obávají dalšího záchvatu, nemohou si dělat plány, nebo mají problémy v zaměstnání. Vybírají si kvůli ní i neplacené volno, nebo pracují navzdory urputné bolesti hlavy a svou diagnózu tají.

“Povědomí o migréně na pracovištích je stále velmi nízké. Mnoho lidí to má spojeno s něčím, nad čím lze mávnout rukou,” uvedla psycholožka Dana Rosická, která působila v personalistice a lidských zdrojích. I v tomto případě hrají roli předsudky. Někteří nadřízení podle Rosické migrénu nevnímají jako chorobu, jiní podezírají zaměstnance z lenosti. Právě vstřícný přístup ze strany zaměstnavatele a kolegů může migrenikům dost pomoci, stejně tak možnost flexibilní pracovní doby či práce z domu.

Četnost a sílu záchvatů někdy u lidí s migrénami sníží i preventivní léčba. V Česku je dostupná buď standardní, nebo takzvaná biologická, kterou však nehradí pojišťovny a je finančně náročná. Jedna dávka léku vyjde pacienta zhruba na 14.000 korun.

Migréna je podle Světové zdravotnické organizace třetí nejčastější nemocí na světě. Týká se především lidí v produktivním věku. Poprvé se zpravidla projeví v pubertě a odezní kolem šedesátin. Někteří se s ní ale potýkají až do konce života.

Říjen

Listopad 2024

Prosinec

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

25
26
27
28
29
30
1

Listopad

30

Žádné akce

2
3
4
5
6
7
8

Prosinec

1

Žádné akce

Prosinec

2

Žádné akce

Prosinec

3

Žádné akce

Prosinec

4

Žádné akce

Prosinec

5

Žádné akce

Prosinec

6

Žádné akce

Prosinec

7

Žádné akce

9
10
11
12
13
14
15

Prosinec

8

Žádné akce

Prosinec

9

Žádné akce

Prosinec

10

Žádné akce

Prosinec

11

Žádné akce

Prosinec

12

Žádné akce

Prosinec

13

Žádné akce

Prosinec

14

Žádné akce

16
17
18
19
20
21
22

Prosinec

15

Žádné akce

Prosinec

16

Žádné akce

Prosinec

17

Žádné akce

Prosinec

18

Žádné akce

Prosinec

19

Žádné akce

Prosinec

20

Žádné akce

Prosinec

21

Žádné akce

23
24
25
26
27
28
29

Prosinec

22

Žádné akce

Prosinec

23

Žádné akce

Prosinec

24

Žádné akce

Prosinec

25

Žádné akce

Prosinec

26

Žádné akce

Prosinec

27

Žádné akce

Prosinec

28

Žádné akce

30
31
1
2
3
4
5

Kalendář akcí

Listopad 2024

Listopad

30

Prosinec

1

Prosinec

2

Prosinec

3

Prosinec

4

Prosinec

5

Prosinec

6

Prosinec

7

Prosinec

8

Prosinec

9

Prosinec

10

Prosinec

11

Prosinec

12

Prosinec

13

Prosinec

14

Prosinec

15

Prosinec

16

Prosinec

17

Prosinec

18

Prosinec

19

Prosinec

20

Prosinec

21

Prosinec

22

Prosinec

23

Prosinec

24

Prosinec

25

Prosinec

26

Prosinec

27

Prosinec

28

Prosinec

29

Prosinec

30

Newsletter