Nemocnice Šumperk přeočkovala lékaře a sestry proti spalničkám

Šumperk 1. listopadu (ČTK) – Nemocnice Šumperk nechala přeočkovat 240 svých lékařů a zdravotních sester proti spalničkám, kterými se v posledních letech v Česku ročně nakazí několik stovek lidí. Díky očkování by se mělo snížit riziko, že se zdravotníci při výkonu své profese nakazí touto nebezpečnou infekcí, což by při vyšším počtu nemocných mohlo ohrozit i chod nemocnice. ČTK to dnes sdělila hlavní sestra Nemocnice Šumperk Monika Žaitliková.

Lékaři i sestry z šumperské nemocnice nejprve podstoupili laboratorní vyšetření, které ukázalo, zda jsou vůči spalničkám imunní a mají v těle dostatek ochranných protilátek. “Laboratorní vyšetření zatím podstoupilo zhruba 850 zaměstnanců. U 240 z nich se prokázala nízká hladina protilátek nebo v těle žádné protilátky neměli. Všichni proto byli následně přeočkováni,” uvedla Žaitliková.

Ačkoliv jsou spalničky dětská nemoc, nakazit se mohou i dospělí, kteří mají nízkou hladinu protilátek. Loni bylo v Česku evidováno 203 případů onemocnění spalničkami. Letos do poloviny srpna podle údajů ministerstva zdravotnictví onemocnělo spalničkami 585 lidí. Světová zdravotnická organizace v létě zrušila České republice, Británii, Řecku a Albánii status zemí, v nichž byly vymýceny spalničky.

Nejohroženější skupinou mezi dospělými jsou podle odborníků právě lékaři a sestry, kteří přicházejí s nemocnými do styku. “Přestože se v letošním roce na Šumpersku objevily zatím jen tři případy, nechceme nechat nic náhodě. Naše zaměstnance chceme před případným onemocněním ochránit a zároveň udělat vše pro to, aby v případě opětovného zvýšeného výskytu spalniček v našem regionu nedošlo mezi zdravotníky k šíření nemoci,” podotkla Žaitliková.

Upozornila na to, že v minulých letech musely některé nemocnice omezit provoz kvůli hromadnému nakažení zdravotníků spalničkami. “Toho se chceme samozřejmě vyvarovat a udělat vše pro to, abychom případně nemuseli omezovat zdravotní péči,” dodala.

Spalničky se šíří kapénkami a jsou vysoce nakažlivé. Prvními příznaky jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost a zarudnutí očních spojivek, někdy bílé tečky v ústech. Později se objevuje sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho, ruce a nohy.

Odborník: Zájem o transplantace pupečníkové krve klesá

Praha 1. listopadu (ČTK) – Zájem o transplantace buněk z pupečníkové krve nepříbuzných dárců celosvětově klesá. Využitelnost podle odborníků není příliš velká, zatímco náklady jsou vysoké. ČTK to sdělil vedoucí oddělení buněčné terapie Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) Robert Pytlík. Banka pupečníkové krve zpracovaná ÚHKT letos v polovině roku zastavila příjem štěpů od nepříbuzných dárců. Před 25 lety čeští lékaři poprvé transplantovali pupečníkovou krev, ve světě to bylo o pět let dříve.

Pupečníková krev zajišťuje výměnu potravy a kyslíku mezi matkou a plodem. Nachází se v placentě a pupeční šňůře, je krví dítěte, která se nemísí s krví matky. Po porodu se většinou likviduje, obsahuje ale kmenové buňky. Využívá se k léčbě stejných onemocnění jako jiné zdroje krvetvorných buněk, tedy nádorových onemocnění krvetvorby a vrozených poruch imunity.

“Dochází k poklesu počtu nepříbuzných darování. Nejvyšší počet 670 zpracovaných štěpů byl v roce 2009, od roku 2012 to však byly pouze desítky či jednotky ročně,” uvedl Pytlík. Postupně byl podle něj snížen počet odběrových porodnic z 35 na tři. “Již vyrobené štěpy jsou ovšem nadále k dispozici jak českým, tak i zahraničním pacientům,” dodal.

Dál se podle Pytlíka rozvíjely odběry příbuzenské a takzvaně autologní, kdy je pupečníková krev zamýšlena k použití u dítěte, jemuž byla odebrána. “Přestože je využití autologní pupečníkové krve předmětem rozsáhlého výzkumu, v současné době není žádná léčebná situace, kdy by použití štěpu bylo všeobecně uznávané a nenahraditelné,” uvedl.

Pokračuje se také v příbuzenských odběrech, kdy je zamýšleným příjemcem dítě, které trpí vrozenou či získanou poruchou krvetvorby či imunity nebo krevním nádorovým onemocněním.

Od roku 1994 došlo v bance ÚHKT ke zhruba 200 odběrům příbuzenským, dosud z nich bylo využito šest. Od roku 2006 bylo provedeno zhruba 25.000 nepříbuzných odběrů, většina nebyla zpracována z důvodu nedostatečného počtu odebraných buněk. K použití je připraveno zhruba 4200 štěpů, 85 už bylo podáno. Náklady na zpracování a uskladnění štěpu jsou za deset let zhruba 20.000 korun.

“Po rozvoji a následném širokém využívání této léčebné metody její význam poklesl. Pupečníkové štěpy, zejména příbuzenské, však stále mají svůj význam u vybraných pacientů,” dodal. U komerčních bank pupečníkové krve je možné za poplatek uchovat pupečníkovou krev pro vlastní potřebu.