Veterináři: Riziko zavlečení prasečího moru z Polska se zvýšilo

Praha 19. listopadu (ČTK) – Africký mor prasat se dostal na západ Polska. Nové ohnisko nemoci, které polské dozorové orgány vyhlásily, leží 120 kilometrů od Česka a 80 kilometrů od hranic s Německem. Riziko zavlečení choroby na české území se tak výrazně zvýšilo, řekl dnes ČTK mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. ČR má v boji s nemocí světový primát, protože se jí podařilo chorobu na svém území vymýtit.

„S ohledem na zkušenosti, které s africkým morem prasat máme, důsledně kontrolujeme dovozy ze všech zemí. Bohužel, rizikové je chování některých turistů nebo například řidičů kamionů, kteří mohou odhodit kus jídla u silnice, a nemoc se tak může dostat stovky kilometrů daleko od nejbližšího ohniska. V tuto chvíli neexistuje vakcína proti nemoci, musíme tedy co nejvíce dodržovat veškerá preventivní opatření,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Už dříve se nechal slyšet, že otázkou není zda, ale spíš kdy se znovu nemoc na české území vrátí.

Veterináře znepokojuje také vzdálenost nového nálezu u obce Slawa v okrese Wschowa v Lubušském vojvodství od ostatních ohnisek. Je totiž 360 kilometrů daleko od nejbližšího nálezu choroby u divočáka a 300 kilometrů od ohniska v domácím chovu prasat ve východní části Polska. „Doposud nebyla zjištěna žádná epidemiologická souvislost s ostatními případy afrického moru prasat v Polsku, a nebyla tedy ani objasněna cesta přenosu viru afrického moru prasat do této lokality. Dnes obdržela SVS informaci o nálezu dalšího uhynulého nakaženého divočáka ve stejném regionu Polska mimo zamořenou oblast, zhruba šest kilometrů od prvního nálezu,“ dodal Vorlíček.

V ČR, která je od letošního dubna oficiálně zemí bez afrického moru prasat, stále platí mimořádná veterinární opatření, například zákaz přikrmování a omezení vnadění divokých prasat, je nařízený jejich intenzivní lov, ale platí také zákaz dovozu trofejí z divočáků ze zemí s morem nebo zákaz používání sena a slámy z těchto zemí v chovech prasat. „Riziko představuje také maso a masné výrobky z vepřového masa z domácích porážek a z neznámých zdrojů, to samé platí také pro maso z neprohlédnutých prasat divokých a výrobky z něj,“ dodal ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Nyní je africký mor prasat v Evropě na Ukrajině a v Srbsku a dále v deseti členských státech EU, včetně Slovenska.

Africký mor prasat je vysoce nakažlivé virové onemocnění prasat domácích i divokých. Nakažená zvířata se neléčí, musejí se usmrtit, vakcína neexistuje. Pro lidi není virus nebezpečný.

S nemocí se kromě mnoha evropských států potýká rovněž Čína, která je největším vývozcem vepřového na světě. Podle odborníků bude muset do budoucna zlikvidovat asi třetinu své letošní produkce vepřového, tedy asi 18 milionů tun, dvakrát více, než kolik činí roční celosvětový export.

zdroj: obrázek

Nová technologie má nabídnout šetrnější vyšetření očí

Praha 19. listopadu (ČTK) – Lékaři v současnosti znají téměř 1000 vzácných onemocnění očí. Řada z nich je rozpoznána už v raném věku pacientů. Šetrnější postup během vyšetření a rychlejší diagnostiku má nabídnout přístroj Clarus 700, který na dnešní tiskové konferenci v Praze představili zástupci Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze.

Podle lékařky centra klinické oční genetiky VFN Petry Liškové je známo 900 vzácných očních onemocněních. Nejtěžší typ dystrofie sítnice je diagnostikován už do šesti měsíců věku dítěte. Další dystrofie sítnice s časnou manifestací lékaři rozpoznají zhruba do pěti let věku, jsou však i výjimky, kdy se na problém přijde později. Doba, za kterou lékař u vzácných nemocí určí diagnózu, je různá. „Některá onemocnění poznáme okamžitě, protože jsme již viděli 20 až 30 rodin, u některých třeba, když je to třeba jeden pacient v republice, to může trvat déle,“ uvedla lékařka. Podle Liškové je nyní v péči oční kliniky VFN několik tisíc pacientů se vzácným onemocněním očí a stále přibývají.

Nový přístroj Clarus 700, který je na klinice už v provozu, má pacientům poskytnout šetrnější a především detailnější vyšetření očí a přispět k rychlejší diagnostice a zahájení léčby. Dovede zaznamenat oční pozadí v rozsahu 133 stupňů, běžné fundus kamery podle přednostky oční kliniky Jarmily Heissigerové dosáhnou zhruba 50 stupňů. Vedle zobrazení, které umožňuje lépe přiblížit například délku zjizvení oka, pak upozornila na to, že prostřednictvím umělé inteligence přístroj zastoupí i úkony, které musel dříve provádět lékař.

Při provádění fluorescenční angiografie například musel zvyšovat citlivost pro fluorescent, který je během vyšetření pacientům aplikován do těla, problematické bylo i sledování obou očí. Podle Heissigerové má lékař při vyšetření málo času na to, aby zachytil, jak se cévy chovají v časné fázi fungování přípravku. Někdy tak lékaři provedli jen vyšetření jednoho oka a další se konalo o několik týdnů později. Opětovné aplikování fluorescentu je však podle lékařky pro některé pacienty rizikové, může vyvolat alergickou reakci. Heissigerová doplnila, že přístroj slouží i pacientům s běžnějšími očními vadami a lékaři s ním denně provedou zhruba na tři desítky vyšetření – včetně pacientů jiných oddělení, kteří trpí očními problémy přidruženými k jiným onemocněním.

VFN je v současnosti jedinou nemocnicí, která přístroj používá. Podle vyjádření zástupců nemocnice se přístroj na území Evropské unie začal distribuovat letos na jaře.