Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Sex a intimní zdraví

Protiprávně sterilizované ženy získají možnost odškodnění

  • 3 srpna, 2021
  • by andrlovak1

Možnost získat odškodné se týká žen, které byly sterilizovány mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012, tedy v období od platnosti zákona o zdraví lidu do přijetí nové normy pro zdravotnické zákroky. V uvedeném období se ženy pro sterilizaci nemusely podle tvůrců zákona rozhodnout svobodně, ale po přesvědčování nebo hrozbě odebrání dětí či dávek.

Žádost by podle zákona mohly postižené ženy podat od příštího roku, budou mít na to tři roky. Zákon podle poslankyně zakazuje skartaci zdravotní dokumentace těchto žen po dobu deseti let. Žádosti bude posuzovat ministerstvo zdravotnictví. Proti zamítavému rozhodnutí ministra v rozkladovém řízení by byla možná bezplatná soudní žaloba. Odškodnění nebude podléhat zdanění. Odškodnění by se mohlo týkat podle autorů poslanecké předlohy zhruba 400 lidí. Stát by tedy mohl vyplatit na odškodněních asi 120 milionů korun.

Podezření na nucené sterilizace v Česku, a to především romských žen, zveřejnilo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů. Desítky žen se pak přihlásily veřejnému ochránci práv, některé se obrátily i na soudy. Vládní výbor proti mučení navrhl zavést odškodné už v roce 2006. V roce 2009 se za protiprávní zákroky tehdejší kabinet omluvil.

Zpravodaj

Eutanazii uznává jen několik zemí, v Evropě státy Beneluxu

  • 19 března, 2021
  • by andrlovak1

Madrid/Praha 18. března (ČTK) – Vybrané údaje o eutanazii ve světě (španělský parlament dnes definitivně schválil zákon o eutanazii):

 

– Eutanazie obecně znamená možnost úmyslně usmrtit na jeho žádost pacienta s nevyléčitelnou nemocí za účelem zkrácení jeho utrpení. Ve většině zemí světa je nezákonná, uznává ji jen velmi málo států: Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, Kolumbie, Kanada a vloni v říjnu ji odhlasoval v referendu i Nový Zéland. Eutanazii povolují také některé australské státy.

– Jako první země na světě legalizovalo eutanazii v dubnu 2002 Nizozemsko. Belgie, která jej následovala v témže roce, se pak před sedmi lety stala první zemí na světě, kde byla legalizována dětská eutanazie bez ohledu na věk. Podobně nizozemská vláda vloni v říjnu oznámila, že chystá legalizaci eutanazie u nevyléčitelně nemocných dětí ve věku od jednoho roku do 12 let (eutanazie je v zemi legální pro děti starší 12 let, které mohou dát souhlas, a pro děti do jednoho roku se souhlasem rodičů). V Lucembursku je eutanazie legální od března 2009.

– Španělští poslanci podpořili návrh zákona o eutanazii vloni v únoru. V polovině loňského prosince schválila zákon dolní komora tamního parlamentu a dnes španělský parlament zákon definitivně schválil. Španělsko se tak stalo čtvrtou zemí s podobným zákonem v Evropě.

– Portugalský parlament schválil zákony legalizující eutanazii a asistovanou sebevraždu v prvním čtení vloni v únoru. V zemi bylo dosud povoleno jen ukončení léčby ve výjimečných případech. Letos na konci ledna parlament zákon schválil, ale tamní ústavní soud, na který se obrátil prezident, před několika dny legislativní text vrátil zákonodárcům k přepracování v některých bodech.

– Novozélandský parlament odhlasoval v listopadu 2019 návrh zákona, který by legalizoval eutanazii nevyléčitelně nemocných. Konečné slovo pak měli vloni na podzim v referendu voliči. Podle tamního tisku by první pacienti mohli využít eutanazie zhruba za rok od konání referenda.

– Ve Francii je od roku 2005 přípustná pasivní eutanazie spočívající v odpojení od přístrojů a nepřímá eutanazie, při níž silné léky tiší bolest a zároveň jako vedlejší účinek urychlují umírání. V Británii je přerušení péče v některých případech povoleno od roku 2002.

– V některých dalších státech je legální takzvaná asistovaná sebevražda, tedy sebevražda vykonaná s pomocí jiné osoby. Může se jednat o laika, nebo o lékaře. Rozdíl mezi asistovanou sebevraždou a eutanazií spočívá v tom, že při eutanazii vykonává akt usmrcení napomáhající osoba, zatímco při asistované sebevraždě sebevrah sám.

– Asistovaná sebevražda je podle údajů Světového sdružení společností práva na smrt (WFRtDS) nyní legální například ve Švýcarsku, Belgii, Nizozemsku, Lucembursku, Kanadě a v několika státech USA.

– Ve Švýcarsku je asistovaná sebevražda legální již od roku 1942. Země také toleruje nepřímou eutanazii a pasivní eutanazii. Podobně ve Švédsku je pasivní eutanazie legální od roku 2010.

– V Rakousku rozhodl ústavní soud vloni v prosinci, že země porušuje základní právo na svobodu jednotlivce tím, že pokládá asistovanou sebevraždu za trestný čin, a nařídil vládě, aby do konce roku 2021 příslušný zákon zrušila.

– Podobně v Německu rozšířil možnosti eutanazie pro vážně nemocné vloni v únoru ústavní soud v Karlsruhe, podle jehož rozhodnutí je dosavadní zákon omezující asistované sebevraždy protiústavní, a proto také neplatný. Omezuje základní práva těžce nemocných.

– Ostře odmítavé stanovisko má proti eutanazii a asistované sebevraždě Vatikán. Tyto praxe označil za neospravedlnitelný “akt vraždy”. Uzákonění eutanazie je podle Vatikánu důkazem “úpadku právních systémů”. Podobně odmítavě se k této praxi staví i tradičně katolické země, Polsko a Irsko.

– V Česku eutanazie ani asistovaná sebevražda legální není. Novou snahu o legalizaci eutanazie, kterou předložili mimo jiné poslanci ANO a Pirátů, odmítla vláda vloni v červenci. V Česku se nyní eutanazie trestá jako vražda. Mezi odpůrce snahy uzákonit v tuzemsku usmrcení pacienta lékařem patří i prezident Miloš Zeman.

Zpravodaj

Zdravotnické prostředky budou i na elektronický poukaz

  • 16 února, 202116 února, 2021
  • by andrlovak1

Praha 16. února (ČTK) – Poukazy na zdravotnické prostředky budou moci lékaři vydávat také elektronicky. Reklamu na léčivé přípravky čeká omezení. Změny přinesou předlohy o bezpečnosti zdravotnických prostředků, které dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu média informoval Hrad.

Na rozdíl od elektronického receptu na léky bude využívání elektronických poukazů na zdravotnické prostředky dobrovolné. Elektronické poukazy by měly pomoci zejména lidem, kteří tyto výrobky odebírají pravidelně. Pro poukaz například na inkontinenční pomůcky nebudou muset chodit k lékaři.

Zdravotnickými prostředky jsou například také protézy, berle, pleny, naslouchátka či invalidní vozíky a pomůcky pro diabetiky. Zákon vychází zejména z unijního nařízení, které reagovalo na sérii kauz závadných prsních implantátů. Každý z nich nyní musí mít kartu s vysvětlením použití i rizik.

Zákon ruší části národní právní úpravy zdravotnických prostředků, které se staly s účinností evropského nařízení nadbytečnými. Český zákon zahrnuje jen oblasti, kde to nařízení umožňuje.

Norma předpokládá výrazně podrobnější dokumentaci, registrační povinnosti nebo vymezuje dozorovou roli Státního ústavu pro kontrolu léčiv, a to i při kontrole dodržování regulace reklamy. Změny čekají také pravidla výdeje zdravotnických prostředků. U nejméně rizikových pomůcek už nebude nutné, aby je pacientům dávali lidé s příslušnou odbornou způsobilostí. Nebude to ale platit u optických prostředků. Zákon zakáže obnovu zdravotnického prostředku určeného pro jedno použití, protože není možné stoprocentně vyloučit ohrožení zdraví pacientů při opakovaném použití.

S novým zákonem souvisí další novela, která v souladu s jiným evropským nařízením upravuje diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, k nimž patří třeba těhotenské testy. V předloze Sněmovna zakázala takovou reklamu na různé výrobky, která je bez opodstatnění popisuje jako léčivé přípravky nebo zdravotnické prostředky a naznačuje, že mohou zlepšit zdraví. V propagaci těchto výrobků se nebudou smět objevovat doporučení vědců, zdravotnických odborníků nebo obecně známých lidí. Reklamu na zdravotnické prostředky a na zdravotnické prostředky in vitro zákon obecně nově reguluje.

Zpravodaj

Novela školského zákona zavádí povinné i vzdělávání na dálku

  • 12 srpna, 202013 srpna, 2020
  • by Lucie Fílová

Praha 12. srpna (ČTK) – Novela školského zákona, kterou v pondělí projedná vláda, zavádí pro děti povinnost účastnit se distanční výuky jako součásti povinné školní docházky. Dosud ji česká legislativa nijak neupravovala. Formu výuky na dálku návrh nestanoví, škola ji má přizpůsobit podmínkám žáka. Změna zákona je reakcí na epidemii covidu-19, kvůli které byly školy uzavřené od poloviny března a některé až do června. Podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol Michala Černého je zákonná úprava potřebná, má ale svá úskalí.

Povinná výuka na dálku se týká krizového stavu podle krizového zákona nebo uzavření škol z nařízení ministerstva zdravotnictví nebo krajské hygienické stanice.

“Děti, žáci a studenti jsou povinni vzdělávat se distančním způsobem s výjimkou dětí v mateřské škole, pro které není předškolní vzdělávání povinné,” píše se v materiálu pro jednání vlády. Povinně chodí jeden rok do mateřských škol předškoláci. Na dálku se nemusí vzdělávat také v jazykových a základních uměleckých školách.

“Způsob poskytování vzdělávání a hodnocení výsledků vzdělávání distančním způsobem přizpůsobí škola podmínkám dítěte, žáka nebo studenta pro toto vzdělávání,” uvádí návrh. U dětí, které nemají počítač, tak musí škola podle důvodové zprávy například umožnit, aby si žák učivo a úkoly vyzvedl ve škole nebo je předat telefonicky. Ministerstvo může podle návrhu také určit jiný způsob přijímacích zkoušek nebo ukončování vzdělání.

Školy si musí podle zákona zakotvit podmínky distanční výuky do školních řádů. Upravit v nich mají podle ministerstva i způsoby hodnocení nebo omlouvání z výuky, pokud se jí žák například z důvodu nemoci nemůže zúčastnit.

Vzdělávání má být podle návrhu se stávajícími personálními a materiálními zdroji. “Zároveň zákon vytváří prostor pro systémové nastavení vzdělávání distančním způsobem a obhajitelnost vynakládání veřejných prostředků na tento způsob vzdělávání,” píše se v důvodové zprávě. Primárně je třeba se zaměřit na školy základní, které zajišťují povinnou školní docházku.

Problém distanční výuky v rodinách, které nemají počítač nebo přístup k internetu, novela zákona neřeší, řekl dnes ministr školství Robert Plaga (ANO) České televizi. Dodal, že jeho resort teď jedná s ministerstvem financí o poskytnutí dotace školám na nákup počítačového vybavení, softwaru či připojení, a to nejenom pro učitele, ale i pro potřebné žáky. Podle Plagy by základní školy mohly na tyto účely dostat až 1,5 miliardy korun.

Podle Černého by mohl riziko přinést odstavec v návrhu, který na jedné straně ukládá žákům se výuky na dálku účastnit a školám ji potřebám konkrétního žáka přizpůsobit.

“Umím si představit, že tyto formulace mohou být oboustranně zneužitelné, pokud by si účastníci vzdělávacího procesu chtěli vzájemně ‘škodit’,” uvedl. Učitelé mohou mít obtížně splnitelné nároky, rodiče nesmyslné požadavky. “Bude-li to nutné, role arbitrů připadne v tomto případě zřejmě ředitelům škol, potažmo České školní inspekci,” dodal Černý.

Přesto je podle něj úprava správná, protože se ukázalo, že určitá část dětí se jarní dálkové výuky neúčastnila. Protože bylo vzdělávání dobrovolné, tak rodina i škola na jejich vzdělávání rezignovaly. “Jednorázový výpadek ještě není fatální, ale pokud by se měla obdobná situace ještě jednou nebo vícekrát opakovat, získala by část této generace už těžko zacelitelné mezery ve vědomostech,” doplnil.

Pandemie koronaviru výrazně zasáhla do druhého pololetí uplynulého školního roku. Od 11. března byly školy plošně zavřené, otvírat se začaly postupně a částečně až po dvou měsících. Do konce školního roku byla docházka dobrovolná a děti se mohly učit i z domova. Do základních škol chodilo v minulém školním roce zhruba 953.000 dětí a do středních škol 424.000.

Výuky na dálku se neúčastnilo podle odhadů odborníků asi 10.000 dětí. Plaga v červenci deklaroval, že školy se v září otevřou v běžném režimu, jen s přísnějšími hygienickými opatřeními. Nošení roušek ve školách bude záležet na rozhodnutí hygieniků v konkrétním kraji.

van dto snm

Zpravodaj

Vláda chce zákonem vyřadit hygieniky ze státní služby

  • 29 července, 20203 srpna, 2020
  • by Lucie Fílová

Praha 29. července (ČTK) – Vláda chce v září předložit do Sněmovny návrh zákona, který by vyřadil hygieniky z působnosti zákona o státní službě. Novinářům to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO) a s šéfy krajských hygienických stanic. Podle hygieniků zařazení pracovníků mezi státní úředníky komplikuje jejich přijímání v situaci, kdy jsou hygienické stanice personálně podhodnocené.

“Připravuje se návrh zákona, doufejme, že bychom to mohli v září předložit do Sněmovny. To by určitě pomohlo celému systému,” řekl Babiš. “Hygieny v minulosti nebyly pro nás všechny tak důležité, je potřeba je postavit na úroveň lékařů, zdravotníků,” uvedl premiér.

Platy lékařů v hygienických stanicích začínají nyní na 22.980 Kč, zatímco v nemocnici na 33.420 Kč. Průměrná mzda v ČR byla letos v prvním čtvrtletí 34.077 Kč. Podle hygieniků jsou nižší platy jedním z důvodů menšího zájmu absolventů o práci v hygienické stanici. Kritizují také povinnost složit úřednickou zkoušku kvůli zákonu o státní službě.

Personální posílení hygienických stanic se podle Babiše nyní připravuje. Stanice sice musí na nová místa dělat výběrová řízení, podle premiéra ale existuje výjimka, která umožňuje nové hygieniky okamžitě přijmout na šest měsíců s tím, že se výběrové řízení udělá dodatečně.

Babiš po dnešní schůzce také zdůraznil, že jeho účast na jednání není vyjádřením nedůvěry vůči Vojtěchovi. “Já mu pomáhám, to není, že věřím nebo nevěřím. Samozřejmě má moji podporu,” řekl.

str ptd snm

Zpravodaj

Novela zákon změní úhrady léků nebo kompetence lékařů a sester

  • 3 července, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 3. července (ČTK) – Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou připravuje ministerstvo zdravotnictví, má změnit úhrady moderních léků, dohodovací řízení nebo práci revizních lékařů zdravotních pojišťoven. Přidá také zdravotním sestrám možnost předepisovat některé pomůcky a praktických lékařům nové léky. Zákon by se měl změnit od roku 2022, veřejné zdravotní pojištění budou v návrhu zakotvené změny stát zhruba 100 milionů korun navíc. Novinářům dnes řekl ministr Adam Vojtěch (za ANO).

Mění se několik desítek ze 61 paragrafů zákona, podle ministerstva jde o největší novelu nejméně od roku 2007. Za nejzásadnější změnu ministr považuje změny úhrad drahých inovativních léčiv a přípravků na vzácná onemocnění z veřejného zdravotního pojištění. Pro pacienty by měla být moderní léčiva podle něj dostupnější.

“Pacientů se vzácným onemocněním je málo a někdy se tak nepodaří shromáždit dostatek dat z reálné klinické praxe, podle nichž můžeme lék standardně zhodnotit,” uvedl ministr. Vzácné onemocnění je takové, kterým trpí jeden člověk z 5000. Podle předsedkyně České asociace pro vzácná onemocnění Anny Arellanesové jsou právě pacienti a jejich rodiny největšími odborníky na dané nemoci. Vítá proto jejich možnost podílet se na jednáních o úhradách léků.

Nové léky dostávají v současné době dočasnou úhradu na tři roky. Nově to bude na pět let, a potom se jejich účinnost vyhodnotí. I kdyby úhradu z veřejného zdravotního pojištění po pěti letech lék nezískal, pacienti, kteří ho už dostávali a fungoval jim dobře, ho budou moci užívat i nadále. Platit jim ho nebude pojišťovna, ale výrobce.

V současné době nemocní často žádají, aby jim drahé moderní léky pojišťovny hradily, na v zákoně uvedenou výjimku, takzvaný paragraf 16. Změny by měly eliminovat asi třetinu těchto žádostí, kterých je podle náměstkyně ministra Heleny Rögnerové asi 450.000 za rok. Pojišťovny jich kladně vyřizují kolem 90 procent a platí za ně přes dvě miliardy korun za rok.

Nově budou brát v potaz názory komise složené z odborníků, která lék posoudí pro celou skupinu pacientů. “Pokud komise sezná, že daný lék je skutečně přínosem pro pacienty, vydá stanovisko, které je závazné, a Státní ústav pro kontrolu léčiv pak přizná úhradu,” dodal ministr.

Novela chce také sjednotit rozhodování pojišťoven o těchto žádostech. Dosud je posuzoval revizní lékař, který často nebyl odborníkem na danou specializaci. Neúspěšní pacienti se často obraceli na soudy, které nerozhodovaly jednotně. Nově bude proces běžným správním řízením. Každá pojišťovna zřídí odvolací orgán – revizní komisi, jejímiž členy budou zástupci lékařských společností i ministerstva.

Zákon podle ministra upraví také proces dohodovacího řízení, ve kterém zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče vyjednávají se zdravotními pojišťovnami. Ministerstvo se zaměří na jednotlivé vyjednavače a platnost jejich plných mocí. Chce také více zveřejňovat protokoly z jednání. Mění také úhrady některých zdravotnických prostředků, část budou moci předepisovat i sestry.

van mal

Zpravodaj

Zavedení možnosti eutanazie v Česku je opět ve hře

  • 30 června, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 30. června (ČTK) – Zavedení možnosti asistované smrti v Česku je opět ve hře. Poslanecký návrh zákona o eutanazii podali autoři v čele s Věrou Adámkovou (ANO) a Lukášem Bartoněm (Piráti) do Sněmovny, informovali Piráti v dnešní tiskové zprávě. Předloha by také měla přispět k rozvoji paliativní péče o umírající, která se věnuje mírnění bolesti, ale i psychologické práci s rodinou i umírajícím.

V Česku se nyní eutanazie trestá jako vražda. Ve většině zemí je eutanazie nezákonná. Jako první ji legalizovalo v roce 2002 Nizozemsko. Proti opětovné snaze uzákonit v Česku usmrcení pacienta lékařem už se zvedla i kritika, jednotný názor nemají ani lékaři. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček už loni v prosinci uvedl, že prezident Miloš Zeman by zákon o eutanazii nikdy nepodepsal.

Předloha dává zákonný rámec pro možnost asistované smrti pacientů, kteří se nechtějí vydat cestou paliativní péče, jsou zletilí a svéprávní, jejich žádost je učiněna dobrovolně a bez nátlaku, jsou nevyléčitelně nemocní v důsledku úrazu nebo nemoci a tato situace je podle současných poznatků vědy neodvratitelná, popsal Bartoň. Pacient by měl možnost až do poslední chvíle svou žádost odvolat. Zapojení lékařů by bylo výhradně dobrovolné.

Pirátský poslanec zdůraznil, že návrh obsahuje opatření k co nejmenšímu riziku zneužití eutanazie. Pacient by podával předběžnou a následně kvalifikovanou žádost, lékař by musel jeho stav konzultovat nejméně s jedním dalším odborným lékařem. V některých případech by bylo nutné i stanovisko psychiatra nebo psychologa ve zdravotnictví. V případě jakékoli pochybnosti by záležitost musela zhodnotit etická komise.

Předlohu nejprve posoudí vláda. Rozhodnou o ní zákonodárci. Není však jisté, zda Sněmovna stihne návrh projednat do konce volebního období.

Poslední podobný návrh vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL odmítla v roce 2016. Předloha počítala s tím, že možnost eutanazie by měli mít lidé jen v beznadějném stavu, žádost by posuzovala komise.

mbc rot

Navigace pro příspěvky

1 2

Kalendář akcí

Duben

Květen 2025

Červen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
26
27
28
29
30
31
1
Květen

31

Žádné akce
2
3
4
5
6
7
8
Červen

1

Žádné akce
Červen

2

Žádné akce
Červen

3

Žádné akce
Červen

4

Žádné akce
Červen

5

Žádné akce
Červen

6

Žádné akce
Červen

7

Žádné akce
9
10
11
12
13
14
15
Červen

8

Žádné akce
Červen

9

Žádné akce
Červen

10

Žádné akce
Červen

11

Žádné akce
Červen

12

Žádné akce
Červen

13

Žádné akce
Červen

14

Žádné akce
16
17
18
19
20
21
22
Červen

15

Žádné akce
Červen

16

Žádné akce
Červen

17

Žádné akce
Červen

18

Žádné akce
Červen

19

Žádné akce
Červen

20

Žádné akce
Červen

21

Žádné akce
23
24
25
26
27
28
29
Červen

22

Žádné akce
Červen

23

Žádné akce
Červen

24

Žádné akce
Červen

25

Žádné akce
Červen

26

Žádné akce
Červen

27

Žádné akce
Červen

28

Žádné akce
30
1
2
3
4
5
6
Červen

29

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS