Armáda se zapojila do projektu hledající dárce kostní dřeně

Praha 30. října (ČTK) – Vojáci se zapojí do projektu, který hledá možné dárce kostní dřeně. Aktivitou s názvem Armáda dává naději chtějí oslovit nejen příslušníky armády, ale i širokou veřejnost. Do projektu se společně s armádou zapojila Ústřední vojenská nemocnice v Praze, Nadace pro transplantace kostní dřeně a Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD). Cílem je nalézt co nejvíce potenciálních dárců kostní dřeně, kteří tak mohou zachránit životy lidí včetně malých dětí s chorobami krvetvorby. Do registru potenciálních dárců může vstoupit člověk do 35 let, který netrpí vážnými chorobami.

“Projekt by mohl oslovit veřejnost, která bude následovat naše kroky,” řekla poradkyně náčelníka generálního štábu Lenka Šmerdová. Poznamenala, že již nyní se do registru zapisují stovky vojáků. Armáda chce nyní zintenzivnit informování potenciálních dárců o okolnostech možného zapojení do registru. Podle ředitele ČNRDD Daniela Pagáče to jsou právě vojáci, kteří jsou ideálními dárci, protože to jsou často zdraví, mladí a sportovně založení muži. “Navíc, kdo jiný než oni a další příslušníci bezpečnostních složek by měli jít veřejnosti příkladem,” poznamenal.

Mezi propagátory zapojení do registru je například olympijský vítěz v moderním pětiboji David Svoboda, člen ASC Dukla Praha. “Přestože jsem voják a sportovec, tak jehly a stříkačky zrovna moc rád nemám, ale co se týká vstupu do registru dárců kostní dřeně, tak to bylo velmi snadné,” řekl ČTK. Stačilo podle něj dát trochu krve. “To málo, co jsem ztratil, jestli se to tak dá vůbec říct, nemůže vůbec vyvážit to, co někomu můžu dát,” zdůraznil.

Mezi propagátory dárcovství patří i rotmistr Tomáš Stránský, několikanásobný účastník vojenských misí v Afghánistánu. Přesvědčuje k tomu především rekruty, kteří nastupují na výcvik do Vyškova. Lidé podle něj často nevědí, co vstup do registru znamená a mají z něho strach. Když informace získají, počet zájemců vzrůstá.

Vhodná kostní dřeň se nehledá podle krevních skupin, ale podle deseti dědičných tkáňových znaků bílých krvinek, které se liší ve světovém i regionálním měřítku. V současnosti se krvetvorné buňky získávají odběrem kostní dřeně z pánevních kostí nebo odběrem kmenových buněk z periferní krve. Druhá metoda se obejde bez narkózy. Ani první není podle lékařů nebezpečná či výrazně bolestivá, několik dnů podle nich místo odběru bolí podobně, jako když člověk “spadne na zadek”.

V Česku fungují dva registry dárců. V ČNRDD je aktuálně zapsáno přes 91.000 lidí. Menší registr provozovaný IKEM má asi 30.000 dárců, obě databáze se částečně překrývají. Registry jsou celosvětově propojeny, databáze tak čítá asi 34 milionů lidí. Podle Pavla Jindry, vedoucího lékaře ČNRDD a primáře hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň, zhruba každý čtvrtý pacient svého dárce nenalezne, nebo se ho podaří nalézt příliš pozdě. Databázi je proto podle něj potřeba stále rozšiřovat. Cílem je počet potenciálních dárců zhruba zdvojnásobit.

Krvetvorné buňky se používají pro léčbu pacientů s leukemií. Ročně jí v Česku onemocní kolem stovky lidí, u dalších zhruba 1000 lidí se objeví porucha krvetvorby. Transplantace je úspěšná u dospělých z 60 až 80 procent, u dětí ze 70 až 90 procent.

Akce zaměřené na nádory nových členů se v Česku objevují poměrně často. Lidé se je většinou rozhodnou organizovat po nějaké osobní zkušenosti s nemocí. Dárce hledaly už například různé sportovní kluby mezi svými fanoušky, vysoké školy, hasiči nebo policisté.

Záchranáři ze Zlínského kraje mají nové výcvikové středisko

Zlín 22. října (ČTK) – Zdravotnická záchranná služba (ZZS) Zlínského kraje má nové vzdělávací a výcvikové středisko. Vzniklo nástavbou na sídle ZZS ve Zlíně. Investice si vyžádala 38 milionů korun, řekl dnes ČTK ředitel krajské záchranné služby Josef Valenta.

Záchranáři mají k dispozici víc výukových prostor pro teoretickou přípravu i praktický nácvik. Nové vybavení a simulátory umožňují nácvik situací, které se co nejvíce podobající reálným zásahům. K dispozici je například výukový model člověka, který umožní nacvičit péči o pacienta v kritickém stavu, simuluje různá zranění včetně amputovaných končetin či střelných zranění, srdeční, dechové a neurologické potíže. “Na figuríně se dá nacvičit například drenáž hrudní dutiny, různá vyšetření. Figurína reaguje na podněty i léky,” uvedl záchranář a lektor Jaroslav Sedlář. V místnosti je také kamerový systém, který umožní po dokončení nácviku situaci rozebrat.

K dispozici je i počítačová místnost, počítače jsou vybaveny aplikací pro simulaci událostí s hromadným postižením lidí, dispečerskou aplikací pro výcvik operátorů a operátorek. V exteriéru je prostor pro výcvik zejména transportních technik i za nepříznivých podmínek.

Ročně se ve středisku bude školit asi 3600 lidí, lektorů je 20. “Nové prostory vytvářejí takové podmínky, abychom byli schopni najednou školit až 80 účastníků rozdělených do menších skupin deseti až 12 lidí, aby efektivita školení byla co největší,” uvedl Valenta. Přes polovinu účastníků školení podle něj tvoří zdravotničtí záchranáři, účastní se jich také policisté, profesionální i dobrovolní hasiči. “Školení budeme nabízet zdravotnickému personálu krajských nemocnic, zájem je ze strany úřadů na proškolení pracovníků v podobě první pomoci,” uvedl Valenta.

Podle Sedláře se úroveň školení v novém středisku výrazně zvýšila. Dodal, že v poslední době stoupá počet výjezdů k chronickým pacientům a kritická péče se upozaďuje, záchranáři však musí být neustále připraveni na všechny situace. “Nedá se to nahradit ničím jiným než tréninkem a nácvikem situací. Záchranář se někdy dostane například k dítěti v kritickém stavu třeba jen jednou za život, ale musí to znát a musí to umět,” uvedl Sedlář.

Výstavba střediska začala loni v červnu a skončila letos v říjnu, 21 milionů korun dal na investici Zlínský kraj, necelých 16 milionů šlo z evropských dotací a milion korun ze státního rozpočtu.

Ordinace pro bezdomovce mohou získat dotaci až 7,5 milionu…

Praha 22. října (ČTK) – Poskytovatelé zdravotních služeb mohou získat na dva roky až 7,5 milionu korun na provoz ordinace pro bezdomovce v Praze, Brně, Ostravě, Liberci, Olomouci nebo Plzni. Peníze z Evropského sociálního fondu rozdělí ministerstvo zdravotnictví, které o tom dnes informovalo v tiskové zprávě. V Česku žije podle ministerstva práce téměř 24.000 bezdomovců, z toho 2600 bylo mladších 18 let.

Nejvíce lidí bez domova je v Moravskoslezském kraji a Praze, zhruba polovina žije venku nebo využívá přechodné noclehárny pro lidi bez přístřeší. V Praze už podobné ordinace fungují včetně zubní, psychiatrické a gynekologické, často mají ale problém získat pro ni lékaře. Na jejich provoz přispívá magistrát.

“Náš zdravotní systém garantuje všem občanům stejný přístup ke zdravotní péči. Nicméně osoby bez přístřeší se často hůře sociálně adaptují, nemají osvojené hygienické návyky a vedle zdravotních obtíží, které se u nich vyskytují, se objevují i obtíže s komunikací. Mnohdy tak v případě problémů nevyhledají pomoc, jelikož mají obavy, že je lékaři nepřijmou,” uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Ordinace podle něj mohou pomoci s rozpoznáváním infekčních a parazitárních onemocnění u jejich populace. Současně budou působit i preventivně ve vztahu k zneužívání návykových látek a vzniku závislostí.

Podmínkou poskytnutí dotace je pilotní provoz ordinace na 24 měsíců. Zájemci mají možnost podat žádost od 18. do 29. listopadu. Podrobnosti uvedlo ministerstvo na webu.

V Moravskoslezském kraji žije asi 3540 bezdomovců, v hlavním městě zhruba 3250 a v Jihomoravském kraji přibližně 2450. Většina bezdomovců v metropoli nepochází z Prahy, ale přišla do metropole z jiných krajů, nízké procento z ciziny. Trvalé bydliště má v Praze pouze 40 procent lidí žijících na ulici.

Mezi bezdomovci přespávajícími venku a v noclehárnách je 80 procent mužů. V azylových domech žije 30 procent žen, 38 procent mužů a 32 procent dětí.

zdroj: obrázek