Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Zpravodaj

Nemocnice v Bohumíně nabízí nově CT vyšetření

  • 18 listopadu, 20193 srpna, 2020
  • by CRS Webmaster

Bohumín (Karvinsko) 18. listopadu (ČTK) – Bohumínská městská nemocnice dnes otevřela nové CT pracoviště, obyvatelé tak za vyšetřením již nebudou muset jezdit do okolních zdravotnických zařízení. Nový počítačový tomograf lékařům umožní rychle a přesně diagnostikovat akutní i chronická onemocnění. Za přístroj nemocnice zaplatila téměř pět milionů korun, nutné stavební úpravy za 3,5 milionu uhradilo město. ČTK to dnes řekla mluvčí radnice Lucie Balcarová.

“Nový CT přístroj je pro naši nemocnici klíčový, a to hlavně pro chirurgické a interní obory. Umožní nám provádět i náročná vyšetření rychle, přesně a maximálně efektivně. Lékařům přinese vysoce kvalitní obrazy a pacienty nebude zbytečně zatěžovat, protože pro vyšetření je zapotřebí jen nízká dávka rentgenového záření,” uvedl ředitel nemocnice Svatopluk Němeček.

Podle primářky radiodiagnostického oddělení Simony Bobkové se CT bude nejčastěji používat k vyšetření při úrazech hlavy, páteře, ale také při podezření na cévní mozkovou příhodu nebo k diagnostice a posouzení rozsahu nádorových onemocnění.

Stavební práce nemocnice zahájila letos v březnu, od léta přístroj testovala. Samotné CT vyšetření trvá deset až 30 minut, vlastní skenování pak jen několik vteřin. Nemocnice předpokládá, že na něm ročně provede až 4500 vyšetření.

Dosud pacienti museli za vyšetřením jezdit do okolních měst, například do Karviné. “Transport vždy znamená časové zdržení, a to může ohrožovat život pacienta. Pracoviště budou moci využívat nejen Bohumíňáci, ale také lidé z okolních měst. Výrazně se jim tak zkrátí čekací lhůty na toto specializované vyšetření,” doplnil Němeček.

Nemocnici v Bohumíně má město pod svou správou už 23 let. Posledních pět let přispívá na její provoz ročně 18 milionů korun, investuje i do modernizace nemocnice. Aktuálně plánuje rozšíření parkování a přesun všech ambulancí, umístěných po jednotlivých odděleních, do jedné budovy.

 

Zpravodaj

Vláda nemíní zavést úhradu lékařům za vystavení e-neschopenky

  • 18 listopadu, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 18. listopadu (ČTK) – Vláda neplánuje zavést úhradu pro lékaře za vystavení e-neschopenky. Po dnešním zasedání kabinetu to novinářům řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Elektronická varianta má proces zjednodušovat, úhrada proto nedává smysl. Podobný názor vyslovil před dvěma týdny i premiér Andrej Babiš (ANO) s tím, že se na věci shodl s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD).

Úhradu za vydání e-neschopenky podpořil v říjnu poslanecký výbor pro zdravotnictví. Ministerstva práce i zdravotnictví ale úkon platit odmítají, podle obou ministrů je to povinnost toho druhého. Elektronické neschopenky se budou používat od ledna příštího roku. Babiš před dvěma týdny řekl, že lékaři chtějí za vystavení 100 korun.

Vojtěch dnes uvedl, že vláda dnes záležitost probírala. “Shodli jsme se na tom, že v tuto chvíli neplánujeme hradit nad rámec toho, co je stávající úhrada. Převážil názor v tom smyslu, že jde o krok, který by měl zjednodušovat celý proces, tím pádem nedává tolik smysl dávat novou úhradu,” uvedl. Podle premiéra by mohla úhrada lékaře motivovat, aby neschopenek vydávali víc.

Elektronické neschopenky měly původně fungovat od letošního ledna. První Babišova vláda ale chtěla projekt zrušit a připravit nový od roku 2021. Po nástupu Maláčové se práce na e-neschopence obnovily, spuštění se ale odložilo na leden 2020.

 

Zpravodaj

V českolipské nemocnici volají v krizi na pomoc ARO

  • 18 listopadu, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Česká Lípa 19. listopadu (ČTK) – Zaměstnancům Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa slouží pro případ krize přímá linka na anesteziologicko-resuscitační oddělení (ARO). Telefonní číslo mají pracovníci druhého největšího zdravotnického zařízení v Libereckém kraji přímo na svých identifikačních kartách z druhé strany. Obrátit se na něj mohou v případě, že by někdo třeba na chodbách nemocnice zkolaboval. Je to přímá linka na ARO, odkud vybíhá tým, který má k dispozici veškeré vybavení, řekl dnes ČTK generální ředitel nemocnice Pavel Marek.

Ministerstvo zdravotnictví doporučilo nemocnicím vytvořit speciální telefonní linku a tým, který bude zasahovat při náhlém zhoršení pacientova stavu. O metodickém pokynu informovalo ministerstvo v pondělí v tiskové zprávě. Doporučení je reakcí na nedávný případ z pardubické nemocnice, kdy chlapec zůstal po operaci mandlí v bdělém kómatu. Pomoc krvácejícímu dítěti provázely zmatky a průtahy, policie v kauze z roku 2017 obvinila letos nemocnici a tři zdravotníky.

V metodickém pokynu doporučuje ministerstvo každému poskytovateli akutní lůžkové péče, včetně jednodenní, vytvořit resuscitační tým pro zásahy mimo běžná oddělení intenzivní a specializované péče a každoročně všechny zdravotníky školit v nácviku řešení krizových situací. “Náhlé zhoršení zdravotního stavu pacienta mimo oddělení intenzivní akutní lůžkové péče nebo specializované ambulantní péče je předvídatelnou rizikovou situací, na jejíž řešení musí být poskytovatelé zdravotních služeb systémově připraveni,” uvedl v tiskové zprávě ministr Adam Vojtěch (za ANO).

V českolipské nemocnici systém funguje už několik let a podle hejtmanova náměstka pro zdravotnictví Přemysla Sobotky (ODS) mají podobný systém pro nenadálé události i v dalších nemocnicích v Libereckém kraji. “Všechny velké nemocnice to mají, když je malér, volají se doktoři z ARO a sestřičky, protože ti jsou nejoprávněnější zachraňovat lidský život,” řekl Sobotka. V souladu s doporučeními Evropské resuscitační rady by měl být tým dostupný na lince 2222. Sobotka ale sjednocení pod jedno číslo považuje za zbytečné. Nabouralo by to podle něj systém, který v nemocnicích dnes funguje.

 

Zpravodaj

USA: Úmrtí dávaných do souvislosti s e-cigaretami je už přes…

  • 15 listopadu, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

New York 15. listopadu (ČTK) – Počet mrtvých dávaných do souvislosti s kouřením elektronických cigaret je ve Spojených státech už 42. Uvedlo to ve čtvrtek americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Oběti pocházejí ze 24 států USA. Potvrzených případů nemocných je nyní 2172. Před týdnem CDC informovalo o 39 mrtvých a 2051 nemocných.

Příčina závažných poškození plic stále není objasněna, CDC ale jako problematickou látku identifikovala acetát vitaminu E. To je syntetická forma vitaminu E, který patří k nejdůležitějším antioxidantům v těle. Acetát vitaminu E, známý také jako alfa-tokoferyl acetát, se běžně používá v prostředcích na ochranu proti slunečnímu záření nebo péči o pokožku.

“Je to poprvé, co jsme zjistili podezřelou chemickou látku v biologických vzorcích pacientů s tímto poškozením plic,” napsala CDC na svém webu. Vysvětlila, že acetát vitaminu E byl nalezen ve vzorcích tekutiny odebrané z plic pacientů, kteří měli problémy po kouření elektronických cigaret. Zmíněná látka se do kuřáckých směsí přidává jako aditivum, především kvůli zahuštění produktů obsahujících kanabinoid THC.

“CDC doporučuje nepoužívat pro elektronické cigarety produkty s obsahem THC, obzvláště pak ty neoficiálního původu, jako jsou přátelé, rodina či místní nebo internetoví překupníci,” varovalo středisko. Domnívá se, že acetát vitaminu E by do kuřáckých produktů neměl být přidáván, dokud nebude lépe pochopen jeho vztah ke zdraví plic. CDC rovněž apelovalo na uživatele, aby do směsí pro elektronické cigarety nepřidávali žádné příměsi, které výrobci přímo nedoporučují.

Ačkoli se zdá, že acetát vitaminu E s plicním onemocněním souvisí, nemá CDC dostatek důkazů k vyloučení dalších prověřovaných chemikálií. Středisko uvedlo, že zkoumá vícero látek a že je také možné, že choroba má více než jednu příčinu.

Nemocní vykazují stejné příznaky včetně kašle, dýchavičnosti a únavy a někteří též zvraceli či měli průjem.

V Evropě nárůst počtu plicní choroby v souvislosti s užíváním e-cigaret zaznamenán nebyl. Podle agentury DPA se potíže zjevně omezují na Severní Ameriku.

 

Zpravodaj

Kolik hodin tráví lidé v ČR pod umělým osvětlením?

  • 15 listopadu, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 15. listopadu 2019 (PROTEXT) – Každý desátý člověk v ČR tráví pod umělým osvětlením více než 16 hodin denně

Společnost Signify zveřejnila celosvětový průzkum zaměřený na postoj lidí k osvětlení. Z průzkumu vyplývá, že přestože se mnoho lidí obává ztráty zraku (58 %), jen velmi málo z nich podnikne kroky k jeho aktivnímu udržování.

Celkově 86 % dotázaných by se raději vzdalo sluchu před zrakem, ale pouze třetina (33 %) se aktivně stará o své oči nebo chodí na pravidelné prohlídky. Navíc kvalita osvětlení může mít na pohodlí očí značný vliv. Nicméně pouze třetina dotázaných (32 %) tuto skutečnost bere v úvahu při koupi žárovek.

Problémy očí způsobené špatným umělým osvětlením se zhoršují s jeho dlouhodobým používáním. Celosvětově více než polovina (58 %) lidí tráví více než osm hodin denně pod umělým světlem.

Nejméně Němci, 51 % z nich dokonce méně než osm hodin denně. Naopak každý desátý člověk (12 %) v České republice tráví pod umělým osvětlením více než 16 hodin denně – celosvětový průměr je přitom pouze 7 % lidí.

 

Zpravodaj

Vědecká studie prozkoumá užívání psychedelik a konopí v Česku

  • 14 listopadu, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Klecany (u Prahy) 14. listopadu (ČTK) – Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) zahajují studii, která prozkoumá užívání psychedelik a konopí v ČR. Jejím cílem je mimo jiné příprava podpůrných služeb nejen pro závislé uživatele. Odborníci také chtějí získat poznatky o zkušenostech a důsledcích spojených s užíváním těchto látek, které podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti ročně užije až několik set tisíc obyvatel ČR, informoval dnes ČTK mluvčí NUDZ Jan Červenka.

Do anonymního výzkumu se na www.psychedelickyvyzkum.cz může zapojit každý, kdo má s užíváním psychedelik a konopí minimálně jednu zkušenost.

V kontrolovaném prostředí mohou být podle klinických studií psychedelika poměrně bezpečná, ale jejich užívání s sebou přináší také rizika a výsledkem užití látky může být panický či úzkostný stav, nespavost nebo přetrvávající poruchy vnímání. “Některým rizikům je přitom možné předcházet a případné obtíže úspěšně řešit s pomocí odborníků. V současnosti se ale uživatelé v České republice mnohdy nemají kam obrátit,” uvedla hlavní řešitelka výzkumu psycholožka Rita Kočárová.

O psychedelických látkách se v posledních letech často diskutuje v souvislosti s jejich možným uplatněním v terapii duševních onemocnění, jako jsou deprese, úzkosti či závislosti. O přínosech či rizicích jejich rekreačního užívání ale odborníci stále nemají dostatek informací, proto spustili průzkum, který potrvá do konce ledna příštího roku.

Podpůrné služby, které chtějí experti připravit na základě výzkumu, by mohly nabízet mimo jiné odbornou péči a poradenství uživatelům v případě obtíží. Zkoumání se vedle klasických psychedelik, jako je například LSD, psilocybin či ayahuasca, zaměřuje i na užívání konopí. Jeho cílem je také shromáždit zkušenosti lidí s širokým spektrem méně obvyklých látek, kterým jiné výzkumy dosud nevěnovaly větší pozornost.

 

Zpravodaj

Kuřákům s plicní nemocí budou nově dostupné moderní léky

  • 14 listopadu, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 14. listopadu (ČTK) – Kuřákům s chronickou plicní nemocí budou nově zdravotní pojišťovny hradit moderní léky. Musí ale spolupracovat s lékařem a kouření postupně omezovat. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci u příležitosti Světového dne chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), která je nejčastější příčinou transplantací plic v ČR. V Česku má toto onemocnění, které je způsobené z velké části právě kouřením, asi 300.000 lidí. Přibližně 45.000 z nich je kuřáků.

 

“Pacienti, kteří absolvovali intervenci proti kouření, užívají léky podle pokynů lékaře a snižují počet vykouřených cigaret, se nově zařazují do kolonky spolupracující kuřák a otevírají se jim dveře k moderní léčbě,” uvedla předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti a přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice Martina Vašáková.

Většina lidí podle ní nedokáže přestat kouřit ze dne na den, jsou na nikotinu závislí. Léčba jim umožní se lépe vyrovnávat s nedostatkem vzduchu v plicích, nebudou se dusit. V důsledku ušetří i systém veřejného zdravotního pojištění.

“Nebudou tak často, nebo dokonce vůbec muset do nemocnice s výrazným zhoršením příznaků, kde pak podstupují dražší léčbu včetně například pobytu na jednotkách intenzivní péče,” dodala Vašáková. Pacienti s cukrovkou podle ní také dostávají léky, přestože třeba kouří nebo nedodržují dietu.

Nemoc je důsledkem chronického zánětu průdušek, který vede k jejich zužování a ke zvýšené tvorbě hlenu. Odborníci odhadují, že 300.000 lidí se s ní v ČR léčí, stejný počet zatím o ní zatím neví. “Potýkají se s chronickým kašlem, únavou, zadýchávají se, ale k lékaři nejdou,” uvedla lékařka. Často bývá nemoc zaměňovaná s astmatem. Nejde vyléčit, ale zpomalit. Kromě kouření souvisí její výskyt se znečištěným prostředím, genetikou a opakovanými záněty dýchacích cest.

Většina pacientů jsou kuřáci a lidé nad 50 let, objevují se ale i mladší. “Roste nám generace lidí, kteří se narodili předčasně a jejich plíce se nestačily řádně vyvinout. U nich hrozí dokonce i v pubertě,” řekl přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové Vladimír Koblížek. Předčasně narození mají 40procentní riziko rozvoje dlouhodobého postižení dýchacího ústrojí.

 

Zpravodaj

Švédsko chce řešit 25 pct případů u lékaře na dálku,…

  • 14 listopadu, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 14. listopadu (ČTK) – Švédsko chce za čtyři roky řešit čtvrtinu kontaktů pacientů s praktickým lékařem na dálku, teď má asi čtyři procenta. Češi s telemedicínou teprve začínají, zejména v soukromém zdravotnictví. Podle Daniela Soukupa, který je manažerem Virtuální kliniky EUC, péči prostřednictví videokonzultací, chatu nebo telefonátu veřejné zdravotní pojištění nehradí. Řekl to na dnešní odborné konferenci Ambulance 21. Podle odhadů odborníků by telemedicínu mohlo využívat až milion nemocných, zejména chronických pacientů.

Zatímco Češi podle průzkumu OECD z roku 2017 chodí k lékaři osmkrát za rok, Švédové méně než třikrát. Podle Soukupa také proto, že to k němu mají někdy i hodně daleko. “Lékař vás musí alespoň jednou vidět osobně. Další konzultace už mohou být na dálku,” uvedl.

Snížení počtu návštěv lékařů ale ve Švédsku podle něj vyvolalo změny v jejich odměňování. “Sice se zvýšila kapacita a pacienti tolik nečekali, ale ordinacím klesly příjmy,” dodal. V Česku si pacienti konzultace na dálku musí hradit sami, případně jim je jako benefit nabízejí některé menší zdravotní pojišťovny. Podle dřívějšího vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) s pojišťovnami už o úhradě jedná.

České ordinace podle Soukupa začínají zavádět nejprve jednodušší prvky telemedicíny, jako je jednoduchá poradna nebo objednávací systémy. EUC svou virtuální kliniku spustilo v polovině července. Lékaři jsou zatím schopni poradit s několika desítkami témat, v příštím roce to podle Soukupa bude až 90 procent problémů.

Nejprve pacient vyplní poměrně podrobný dotazník, z něhož se lékaři vytvoří souhrnná zpráva. Potom se s ním spojí lékař, do ordinace si ho pozve podle webu EUC asi ve 30 procentech případů. “Když budeme už vědět, s čím pacient přichází, dokážeme se na něj připravit a práci zrychlit,” uvedl.

Největší výhodou kontaktu s lékařem na dálku má být podle Soukupa možnost konzultace odkudkoliv, kde je telefon nebo notebook připojený k internetu, a ve srovnání s návštěvou ordinace i menší časová náročnost. Lékaři může snižovat administrativu, protože je hovor nebo chat automaticky uložen do zdravotní dokumentace. Nevýhodou může být počáteční nedůvěra pacientů i lékařů.

Podobně může nemocný konzultovat s lékařem také například přes portál uLékaře, Doktorfone, MůjDoktor24 nebo další podobné služby. Stojí od několika desítek po zhruba 300 korun. Poradenství po telefonu nabízejí pojištěncům také některé zdravotní pojišťovny, například Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR, Oborová zdravotní pojišťovna nebo RBP (dříve Revírní bratrská pokladna).

Telemedicíně se v Česku věnují ale i státní zařízení. Fakultní nemocnice Olomouc provozuje Národní telemedicínské centrum, které se má do budoucna stát centrem elektronizace zdravotnictví v Česku.

Telemedicína se v jeho pojetí zaměřuje na předávání informací například o krevním tlaku či srdečním tepu mezi pacientem a lékařem pomocí telekomunikačních a informačních technologií. Používají se k tomu e-maily, mobilní aplikace a měřicí přístroje s bezdrátovým přenosem signálu. Díky tomu může lékař zjistit aktuální stav pacienta a na dálku mu poradit nebo poskytnout službu. Lékaři tak mohou sledovat například kardiaky a diabetiky.

 

Zpravodaj

Pro pacienty trpící dystrofií je nadějí genová terapie

  • 13 listopadu, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 13. listopadu (ČTK) – V Česku žije zhruba 350 lidí trpících svalovou dystrofií typu Duchenne. Onemocnění je nevyléčitelné, pacienti podstupují jen léčbu příznaků. Naději představuje rozvoj genové terapie, uvedli dnes zástupci pražské Fakultní nemocnice v Motole na tiskové konferenci. Duchennova svalová dystrofie je nejzávažnější a nejagresivnější svalovou dystrofií. Způsobuje ochabnutí a ztrátu aktivní svalové hmoty.

Příčinou onemocnění je mutace genu, díky kterému vzniká dystrofin – bílkovina nezbytná pro správnou funkci svalových buněk. V případě dystrofie typu Duchenne však dystrofin chybí. Nemoc postihuje výhradně muže, na 3500 narozených chlapců připadá jeden nemocný. První příznaky se zpravidla projeví kolem dvou let věku, postupně se zhoršuje pohyblivost nemocných, kteří nakonec skončí na invalidním vozíku. Nemoc pacientům komplikuje i dýchání či polykání.

Nemocní v současnosti podstupují jen symptomatickou léčbu. “U typu Duchenne je základem dlouhodobá léčba kortikoidy, plus léčba příznaků,” uvedla vedoucí lékařka motolského neuromuskulárního centra Jana Haberlová.

Zásadní přelom lékaři vidí v rozvoji genových terapií. Jako příklad uvedli lék Zolgensma určený lidem se spinální svalovou atrofií. “Je to první genová léčba v medicíně vůbec. Lék by měl být schválen Evropskou lékovou agenturou příští rok, zatím je pro české pacienty dostupný částečně formou klinických studií,” řekla Haberlová. Částka za ampuli léku Zolgensma, která by mohla v podstatě opravit vadný gen a vyléčit člověka nadobro, je ovšem velmi vysoká. Podle ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka se blíží 49 milionům korun za ampuli. Genové terapie označil jako medicínu snů, která je však extrémně náročná na financování.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) k tomu řekl, že je v jednání několik variant, jak by se podobně drahé léky pro pacienty se vzácnými onemocněními mohly v budoucnu nakupovat.

Zástupci pražské Fakultní nemocnice v Motole dnes také převzali certifikaci pacientské organizace Parent Project Muscular Dystrophy (PPMD) založenou rodinami dětí nemocných dystrofiemi typu Duchenne/Becker. Ta oceňuje jak úroveň daného pracoviště, tak spolupráci lékařů s pacienty. V certifikaci organizace PPMD vidí i šanci jak zapojit více pacientů trpících neuromuskulárními onemocněními do klinických studií a rozvíjet mezinárodní spolupráci.

PPMD vznikla ve Spojených státech v roce 1994, od roku 2001 existuje její česká odnož. Sdružuje rodiče a příbuzné dětí trpících jak Duchennovou dystrofií, tak i mírnější Beckerovou dystrofií a dalšími vzácnými nervosvalovými onemocněními.

Neuromuskulární centrum v Motole je jedno z devíti neuromuskulárních center v Česku. Další jsou v Plzni, v Pardubicích, v Ostravě a v Brně.

ZDROJ: Obrázek

Zpravodaj

Fakultní nemocnice v Plzni pořídí robota na některé typy operací

  • 12 listopadu, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Plzeň 12. listopadu (ČTK) – Fakultní nemocnice v Plzni (FN), největší zdravotnické zařízení na jihozápadě Čech, koupí příští rok za 50 milionů korun robota na některé typy chirurgických, urologických a gynekologických operací. Ve volném operačním sále bývalé vojenské nemocnice vybuduje centrum robotické chirurgie. Jde o největší investici do přístrojového vybavení v příštím roce, řekl dnes ČTK ředitel Václav Šimánek.

“Jsme jediná velká nemocnice a jediný kraj, který neprovozuje robotickou chirurgii,” uvedl. FN zařízení pořizuje až nyní, protože pomocí robotů se dříve prováděly jen hlavně operace prostaty a zdravotní pojišťovny zákroky málo platily. “Teď změnily svoji politiku a robotická chirurgie už se vyplatí. Zároveň se trochu rozšířilo spektrum výkonů a je tam i benefit pro pacienta, protože zákroky jsou jemnější a je rychlejší rekonvalescence. Doba hospitalizace se zkrátí v průměru z 9,9 na čtyři dny,” řekl ředitel. Už dnes pracuje s roboty také onkogynekologie a chirurgové operující konečník a tlusté střevo.

“Jde vlastně o laparoskop s robotickým ovládáním pomocí joysticků. Je tam jiná optika i operační nástroje, které mají klouby podobné rukám. Chirurg si například v břiše dovolí jemnější zákroky. Může operovat, jako kdyby tam měl ruku, ale klíčovou dírkou,” řekl.

Centrum robotické chirurgie vznikne na menším chirurgickém oddělení bývalé vojenské nemocnice na Borech, kde je lůžková kapacita a volný nový operační sál. Budou tam docházet jeden až dva lékaři ze dvou chirurgických, urologického a gynekologického pracoviště. “Je to úplně jiná operativa, ale servis kolem toho je stejný, tedy obsluha robota, instrumentářka a nástroje jsou si hodně podobné,” řekl ředitel. Sanitáři budou umět robota zapojit, ovládat a spustit jeho ramena, instrumentářky budou připravovat nástroje. “A chirurg specialista, jehož práce je drahá, bude mít připravený veškerý servis a nemusí ani pacienta vidět. Sedne si ke konzole, koukne na obrazovku, vidí břicho, odoperuje a odjede. Instrumentářka nebo mladší chirurg pak ránu zašijí,” uvedl.

V hlavním areálu FN na Lochotíně dnes podle Šimánka není volný operační sál ani lůžková kapacita, navíc chirurgové se budou operace nějakou dobu učit a první výkony potrvají déle. “Nelze tedy zkoušet roboty například na urologické klinice, která je dnes přetížená, protože hlavně onkologická problematika v Plzeňském i Karlovarském kraji roste a čekací doby už jsou teď hodně dlouhé,” uvedl ředitel. Navíc na Lochotíně jsou specializovaná centra, kam se vozí těžké úrazy.

 

Navigace pro příspěvky

1 … 5 6 7 8 9 … 14

Kalendář akcí

Březen

Duben 2025

Květen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
28
29
30
1
2
3
4
Duben

30

Žádné akce
Květen

1

Žádné akce
Květen

2

Žádné akce
Květen

3

Žádné akce
5
6
7
8
9
10
11
Květen

4

Žádné akce
Květen

5

Žádné akce
Květen

6

Žádné akce
Květen

7

Žádné akce
Květen

8

Žádné akce
Květen

9

Žádné akce
Květen

10

Žádné akce
12
13
14
15
16
17
18
Květen

11

Žádné akce
Květen

12

Žádné akce
Květen

13

Žádné akce
Květen

14

Žádné akce
Květen

15

Žádné akce
Květen

16

Žádné akce
Květen

17

Žádné akce
19
20
21
22
23
24
25
Květen

18

Žádné akce
Květen

19

Žádné akce
Květen

20

Žádné akce
Květen

21

Žádné akce
Květen

22

Žádné akce
Květen

23

Žádné akce
Květen

24

Žádné akce
26
27
28
29
30
31
1
Květen

25

Žádné akce
Květen

26

Žádné akce
Květen

27

Žádné akce
Květen

28

Žádné akce
Květen

29

Žádné akce
Květen

30

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS