MedNews.cz

Nemocnice hradeckého kraje zvýší mzdy o 6 pct na víc…

10 ledna, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Hradec Králové 10. ledna (ČTK) – Mzdy v nemocnicích Královéhradeckého kraje letos vzrostou o šest procent. Průměrná mzda všech pracovníků nemocnic by se letos měla zvýšit na přibližně 42.400 korun z loňských asi 40.000 korun. Na růstu mezd se dohodlo vedení Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje s odbory. ČTK to dnes řekla mluvčí holdingu Lucie Chytilová.

Kraj má nemocnice v Trutnově, Jičíněm, ve Dvoře Králové nad Labem a v Náchodě, pod který spadá i rychnovská nemocnice. Nemocnice mají celkem asi 2900 zaměstnanců.

Náklady nemocnic na mzdy by se letos měly kvůli růstu mezd zvýšit celkem o 98,2 milionu korun. To je o téměř sedm milionů korun více, než o čem holding původně uvažoval. “Finální (mzdová) dohoda je pro obě strany kompromisem,” uvedla mluvčí. Mzdový nárůst podle ní z větší části pokryjí zvýšené úhrady od zdravotních pojišťoven, část musí ředitelé zajistit úsporami, a to zejména provozních nákladů. Mzdové náklady tvoří zhruba 70 procent všech nákladů nemocnic.

“České zdravotnictví se potýká s dlouhodobou personální krizí. Navýšení mezd je způsobem, jak zaměstnancům poděkovat za jejich práci, které si vážím. Zároveň ale nemůžeme dopustit, aby výdaje na mzdy překročily ekonomické možnosti našich nemocnic,” řekl k dohodnutému růstu mezd předseda představenstva Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje Marian Tomášik.

Nemocnice Královéhradeckého kraje za prvních devět měsíců loňského roku vykázaly zisk 7,4 milionu korun po ztrátě 64,1 milionu korun ve srovnatelném období roku 2018. V kladném výsledku se projevily hlavně zvýšené příjmy od zdravotních pojišťoven.

Ve výsledku hospodaření za loňská první tři čtvrtletí je započítána poměrná část krajské provozní dotace nemocnicím, která by loňský rok měla dosáhnout 224 milionů korun po předloňských 236 milionech korun. Peníze kraj dává na udržení chodu ztrátových nemocničních oddělení prostřednictvím takzvané vyrovnávací platby.

Mzdovou dohodu tento týden oznámila také společnost Nemocnice Pardubického kraje, která zastřešuje pět krajských nemocnic. Většina jejích zaměstnanců bude mít v lednové výplatě o 1650 korun víc, lékaři podle stupně kvalifikace o 2000 nebo 2500 korun. Nárůst tarifních mezd je v pardubických nemocnicích vyšší, než je vládou schválené zvýšení tarifních platů o 1500 korun.

V celé ČR byla loni ve třetím čtvrtletí průměrná mzda 33.697 korun hrubého měsíčně.

Zdeněk Rychtera dr

Aktuálně

AFP: V Brazílii rekonstruují obličeje s pomocí smartphonů

9 ledna, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Sao Paulo (Brazílie) 9. ledna (ČTK/AFP) – Denise Vicentinová se na sebe dívá do zrcadla a propuká v pláč. Tato brazilská padesátnice, která přišla o oko a velkou část sanice v důsledku rakoviny, pohlíží na svou novou tvář s protézou, jejíž model byl vytvořen pomocí 3D tisku. Píše o tom agentura AFP.

“Teď už vím, že se budu cítit mezi lidmi lépe,” říká Vicentinová na klinice v Sao Paulu, kde se léčila.

Agentura AFP sledovala tuto pacientku více než rok a půl. Od března 2018 přinášela fotografie a videa Denisy Vicentinové z průběhu několika klíčových etap rekonstrukce obličeje náročné jak po fyzické, tak po psychické stránce.

Vědci z univerzity Paulista používají smartphony a 3D tisk k tomu, aby vytvořili modely pro protézy ze silikonu. Tato průkopnická metoda silně snížila náklady a o polovinu zkrátila dobu výroby protézy.

“V minulosti trvalo hodiny, než jsme protézu ručně vymodelovali, a procedura byla velmi invazivní,” vysvětluje Rodrigo Salazar, který proces řídil.

“Dnes vytváříme trojrozměrné modely pomocí fotografií pořízených chytrým telefonem,” říká. To umožňuje získat věrný model s přesnými rozměry tváře za mnohem nižší cenu, než tomu bylo u obvyklých zařízení.

Paní Vicentinová je jedním z 50 pacientů, o něž se doktor Salazar a jeho kolegové starají od roku 2015 a kteří s ohledem na estetické hledisko potřebují tyto snímatelné protézy.

Tým se specializuje na protézy čelistí a tváře, které umožňují rekonstrukci obličeje u pacientů postižených vrozenými vadami, nemocemi nebo úrazy.

Život paní Vicentinové se změnil před 30 lety, když se jí na tváři objevil nádor. Ten byl dvakrát odstraněn, ale po 20 letech se znovu objevil ve zhoubné formě. Postupně tak ztrácela části pravé tváře, ale také kvůli tomu přišla o manžela a důstojnost.

“Snažila jsem se nevěnovat pozornost kosým pohledům, když jsem jela metrem nebo vlakem. Na některých místech jsem cítila, jak se na mě lidé dívají, a někteří odešli, jakmile mě uviděli,” vzpomíná.

Paní Vicentinové se špatně jedlo a mluvilo, neboť přišla o čelist. Za tlumočníka jí sloužila její dcera Jessica.

Ve světle rozvoje technik 3D tisku v posledních letech napadlo kolegu doktora Salazara Luciana Diba, aby využil této techniky pro výrobu protéz. “Jednou jsem viděl, jak si lidé tisknou na 3D tiskárně v obchodním centru, a řekl jsem si, proč by to nešlo s protézami,” vysvětluje.

S pomocí smartphonu udělal doktor Salazar 15 fotografií tváře paní Vicentinové, podle nichž vznikl trojrozměrný numerický model. Tisk 3D posloužil jako vzor pro vytvoření protézy ze silikonu, pryskyřice a umělých vláken.

Výroba celkově trvala jen 12 hodin, polovinu času, jaký zaberou dosud používané metody, které vyžadují v přepočtu až 11,25 milionu Kč. Nová technika si vystačí s chytrým telefonem a počítačem.

Paní Vicentinovou ještě čekají další etapy, zvláště rekonstrukce rtů a čelisti, ale již nyní se cítí jako nový člověk. “Tak dlouho jsem se musela dívat na tvář, z níž kus chyběl, nyní jsem šťastná. Protézu sundávám jen proto, abych ji vyčistila, spím s ní,” dodává.

Dnes má klinika na čekací listině pacienty v Sao Paulu, ale také v Limě, kde má Peruánec Salazar vlastní kliniku.

Vědci doufají, že jich letos ošetří několik desítek.

pel mka

Aktuálně

Kanadský zpěvák Bieber oznámil, že má boreliózu a mononukleózu

9 ledna, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Ottawa 9. ledna (ČTK) – Kanadský zpěvák Justin Bieber, který patří mezi největší popové hvězdy současnosti, na svém instagramovém profilu informoval, že trpí na lymskou boreliózu a má mononukleózu. Uvedl, že má za sebou pár těžkých let, ale že se mu dostává správné léčby a dává se dohromady.

Pětadvacetilý Bieber si na instagramu postěžoval, že mnoho lidí o něm říká, že vypadá strašně a že užívá metamfetamin. “Nevěděli o tom, že mi byla nedávno diagnostikována lymská borelióza a kromě toho mám závažnou formu chronické mononukleózy,” uvedl zpěvák. Tyto nemoci se podle něho podepsaly na stavu jeho pleti, fungování mozku, energii a celkovém zdravotním stavu. Více o tom chce vysvětlit v seriálu, který prý brzy zveřejní na kanálu youtube.

Bieber před několika dny vydal po čtyřech letech svůj první sólový singl. Píseň Yummy má být také první skladbou pátého studiového alba, jehož vydání zpěvák ohlásil na tento rok.

Lymská borelióza se projevuje horečkou, bolestí svalů a kloubů, vyrážkou nebo ochrnutím obličeje. Pokud není léčena, může vést k artritidě, problémům s nervovou soustavou a se srdcem. Přenášejí ji především klíšťata a očkování proti ní neexistuje. Při její léčbě se používají antibiotika. Infekční mononukleóza je virové onemocnění, které se přenáší slinami a které se zpočátku projevu je jako chřipka nebo angína. Postihuje například játra.

hab jd

Aktuálně

Na Vysočině meziročně ubylo zásahů zdravotních záchranářů

9 ledna, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Jihlava 9. ledna (ČTK) – Záchranáři z Vysočiny měli loni 47.157 výjezdů, méně než v roce 2018, kdy jich zaevidovali 48.208. Ubylo také leteckých zásahů. Z celkového počtu zásahů jich bylo 508, což odpovídá situaci v roce 2017. Předloni bylo leteckých zásahů 644. ČTK to řekl Petr Janáček, mluvčí Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina (ZZS).

Úrazy loni záchranáře zaměstnávaly méně než v roce 2018. Počet zásahů kvůli nim meziročně klesl přibližně o 2500 na 8992 výjezdů. Přibyla naopak péče o pacienty s psychiatrickou diagnózou.

Náklady na provoz záchrany v loňském roce ještě nejsou přesně stanovené. “Z aktualizovaného rozpočtu je předpokládáme ve výši 403 milionů korun. Konečné číslo bude známo asi v polovině února,” řekl mluvčí. Stanovený podle něho není ani rozpočet na letošní rok. Organizace předpokládá, že poroste minimálně o navýšené osobní náklady, což by odpovídalo rozpočtu 425 milionů korun.

Největší investicí loňského roku byl nákup osmi sanitních vozů za více než 21 milionů korun. Letos by měla mít ZZS k dispozici dalších sedm nových sanitek a jednu takzvanou XXL sanitku pro transport extrémně obézních pacientů a pacientů s extrémně nakažlivou nemocí. “Plánované investice na rok 2020 zahrnují například realizaci veřejné zakázky na další obnovu vozového parku v počtu osmi nových sanitních vozů. V roce 2020 také připravujeme veřejnou zakázku na uzavření rámcové smlouvy na nákup až 65 ks transportních defibrilátorů-monitorů. Počty zakoupených kusů se budou řídit finančními možnosti rozpočtu,” řekl Janáček.

ZZS je příspěvkovou organizací kraje. Záchranáři zasahují na Vysočině s více než půl milionem obyvatel z 21 základen, kde je k dispozici 29 pozemních výjezdových skupin a jedna letecká. Pro ZZS pracuje na Vysočině asi 405 lidí.

V prvním čtvrtletí tohoto roku by měla být v Jihlavě dokončena stavba nového vzdělávacího a výcvikového střediska, ve kterém bude ZZS školit i členy integrovaného záchranného systému. Stavba za asi 85 milionů korun je od loňského listopadu zkolaudovaná a čeká na vnitřní vybavení.

Statistika zásahů Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina

Rok	2018	2019
Počet zásahu, z toho:	48.208	47.157
interní potíže	32.838	31.893
úrazy	11.488	8992
cévní mozkové příhody	1153	1145
akutní srdeční problémy	905	787
psychiatrická onemocnění	1266	3036

Zdroj: Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina

vkr hj

Aktuálně

Středočeským záchranářům loni opět přibylo výjezdů

9 ledna, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Kutná Hora 9. ledna (ČTK) – Středočeským záchranářům stále přibývá výjezdů. Loni zaznamenali 148.000 případů, meziročně zhruba o 10.000 více. Ošetřili 121.000 lidí, předloni to bylo kolem 118.000. Udržet dojezdový čas je kvůli vyššímu počtu případů někdy komplikované, řekl na dnešním výročním setkání odborů středočeské záchranné služby ředitel krajských záchranářů Jiří Knor.

Poukázal na to, že počet traumat se nemění a jejich závažnost spíše klesá a stejné je to i s infarkty. Přesto výjezdů přibývá, jde totiž často o případy, které záchranné službě nepříslušejí. “Stáváme se naprosto nepostradatelnou složkou společnosti,” uvedl Knor.

Podle něj není možné, aby záchranka fungovala jako levný taxík. Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková však upozornila na to, že lidem v některých případech nezbývá nic jiného než zavolat sanitku, protože nemají, kam by se jinam obrátili.

Typickým pacientem středočeské záchranky je senior s více nemocemi, u nějž se objeví zdravotní potíže. “Naše práce není hlavně o dopravních nehodách, není o infarktech nebo cévních mozkových příhodách, ale je to hlavně o ošetřování babiček a dědečků,” řekl Knor.

Krajští záchranáři loni oživovali přes 1000 lidí se srdeční zástavou, úspěšní byli v 394 případech, což je podle Knora vysoké číslo. Denně pomáhali v průměru 333 pacientům, nejvíce jich ošetřili po vánočních svátcích. Šlo většinou o bolesti břicha, opilost a zranění utrpěná při napadeních. Operátoři záchranné služby loni zaznamenali 666 komplikací při předání pacienta.

Mimořádnou událostí, kterou musela záchranná služba závěrem loňského roku zvládnout, bylo omezení péče v benešovské nemocnici po útoku počítačovým kryptovirem. Posádky záchranné služby vozily pacienty do jiných zařízení. “To byla práce navíc, byla to komplikace. Málokdo si umí představit, co znamená výpadek jedné nemocnice,” uvedl Knor.

Středočeská záchranka je největší v republice. Podle ředitele ji trápí nedostatek lékařů, do plného počtu by jich potřebovala ještě 30.

khj

Aktuálně

Vyšetřování střelby v čekárně FNO potrvá asi do poloviny roku

8 ledna, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Ostrava 8. ledna (ČTK) – Vyšetřování okolností tragické střelby v čekárně polikliniky ostravské fakultní nemocnice potrvá pravděpodobně do poloviny roku. ČTK to dnes řekl dozorující státní zástupce David Bartoš. S kriminalisty se snaží zjistit hlavně motiv dvaačtyřicetiletého střelce, který sedm lidí zabil, dva zranil a spáchal sebevraždu. Zjišťují i původ nelegálně držené pistole – vražedné zbraně. Od útoku v pátek uplyne měsíc.

“Předpokládám že vyšetřování potrvá minimálně šest měsíců. V polovině roku by mohlo být ukončeno,” uvedl Bartoš. Dodal, že v případu figurují desítky svědků. “Větší počet jsme už vyslechli,” řekl. Vyšetřovatelé musejí počkat na závěry znalců a posudky. Jde například o posudek z oborů balistiky, soudního lékařství, chemie či genetiky.

Zatím policisté nenechali vypracovat psychologický profil pachatele. Nechtějí komentovat ani to, zda byl nemocný. Podle jedné z verzí si totiž údajně vsugeroval závažnou nemoc a byl nespokojen s přístupem lékařů, kteří na nic nepřišli. Střelba prý měla být reakcí na tuto nespokojenost.

“Zda trpěl nějakou nemocí, nemůžeme potvrdit. Nemáme k dispozici výsledky pitev,” doplnil Bartoš.

S pomocí kamerových záznamů policisté už znají pohyb střelce po areálu nemocnice. “V tom, jak se pohyboval, se policie orientuje. Je zaznamenáno, že procházel areálem nemocnice a polikliniky. Šel kolem několika oddělení. Jestli si tak tipoval místo útoku, to je zatím jen hypotéza,” doplnil žalobce. Dodal, že policisté už znají i jeho pohyb po útoku. “Podařilo se vysledovat pohyb až na místo, kde vystoupil z auta a zastřelil se,” dodal.

Lidé mohou finančním darem podpořit rodiny obětí. Na různé účty už zaslali téměř deset milionů korun. Ostravská fakultní nemocnice zřídila účet s číslem 73030761/0710, kam mohou dárci přispívat do 31. března 2020. K dnešnímu dni se na účtu sešlo bezmála 7,1 milionu. Na transparentním účtu VŠB-TUO bylo dnes téměř 390.000 korun. Účet má číslo 291463872/0300.

Vězeňská služba (VS) s policejním odborovým svazem pořádá sbírku pro rodiny dvou zastřelených příslušníků VS. Dnes na účtu číslo 4200555535/6800 bylo víc než 1,2 milionu. Sbírku vyhlásila i Základní škola Ivana Sekaniny, která chce pomoci rodině Petra Langa, jednoho z příslušníků VS. K lékaři doprovázel nezletilou dceru a zachránil jí život. Lidé mohou přispívat na účet 1012201912/5500. Dosud zaslali téměř 600.000 korun.

Sbírka vznikla i na podporu rodiny zaměstnance celní správy, jejž střelec připravil o manželku a matku jeho synů. Peníze lze zasílat na transparentní účet Spolku celníků ČR 2801736826/2010. Dnes na něm je 559.000 korun.

Dvaačtyřicetiletý muž zahájil palbu bez varování v čekárně traumatologické ambulance nemocniční polikliniky v úterý po 07:00. Pacienty střílel z bezprostřední blízkosti do hlavy a hrudníku. Z nemocnice se mu podařilo utéci před příjezdem policie.

dvc sd

Aktuálně

Ministr: Pojišťovny by měly vymáhat náklady za léčbu neočkovaných

8 ledna, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 8. ledna (ČTK) – Zdravotní pojišťovny by měly podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) vymáhat náklady na léčbu nemoci, proti níž se člověk nepodrobil povinnému očkování. Legislativa to podle něj už v současné době umožňuje. Řekl to v debatě o návrhu změny zákona o ochraně veřejného zdraví na jednání sněmovního zdravotního výboru.

“V současné době se tím zabýváme a došli jsme k závěru, že to současná legislativa umožňuje. Pokud někdo nesplní zákonnou povinnost se očkovat a povede to k jeho onemocnění, budeme chtít, aby zdravotní pojišťovny po něm náklady na léčbu vymáhaly,” řekl ministr.

S názorem, že by bylo vhodné diskutovat o vymáhání nákladů, přišel náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula poté, co se loni v září objevil případ tříletého chlapce hospitalizovaného v Brně kvůli tetanu. Matka ho odmítla nechat očkovat povinnou vakcínou a neřekla to ani lékařům v nemocnici.

Sněmovna v současné době projednává také zákon, podle kterého má stát odškodňovat rodiče, kterým dítě zemře nebo je vážně poškozeno povinným očkováním. U dětí by pojišťovny vymáhaly náklady po rodičích.

Výborem dnes projednávaná novela zákona o ochraně veřejného zdraví byla podle ministra vyvolaná zejména nutností adaptovat do české legislativy nařízení Evropské unie v oblasti kontrol a bezpečnosti práce. Ministerstvo ale připojilo další změny, například právě v oblasti očkování. Navrhuje, aby k současné povinnosti mít všechna povinná očkování pro přijetí do státní školky připojit také stejnou povinnost pro dětské skupiny nebo soukromé školky.

Kritici současné úpravy poukazují na to, že do školky děti být přijaté nemohou, zatímco do školy povinně nastoupit musí, ať očkované nebo ne. Pozměňovací návrhy poslanců se týkají také zákazu přijmout neočkované dítě na školu v přírodě nebo tábor. U školy v přírodě by ministerstvo podle náměstka Prymuly nemuselo na zákazu trvat.

V Česku jsou děti povinně očkovány proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám, záškrtu, tetanu, dávivému kašli, virové hepatitidě B, Haemophilus influenzae b a dětské obrně. Včetně nepovinných vakcín je to ročně milion dávek. Proti infekci jsou v případě vysoké proočkovanosti chráněni i ti, kteří ze zdravotních důvodů očkováni být nemohou.

Názory na prospěšnost očkování se liší. Roste počet rodičů, kteří děti očkovat nenechávají nebo ho odkládají do vyššího věku, protože je považují za nebezpečné. Vadí jim zejména kombinované vakcíny proti několika nemocem najednou. Závažné nežádoucí účinky ale podle lékařů nejsou prokázány. Odpůrci argumentují případy nervového poškození či narušením vývoje dítěte.

Rodičům, kteří děti očkovat odmítnou, hrozí pokuta až 10.000 korun. Situací se zabývaly i soudy, několik kauz čeká i na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

van mal

Aktuálně

Studenti liberecké univerzity se zapojí do výzkumu na Harvardu

7 ledna, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Liberec 7. ledna (ČTK) – Dvojice studentů Technické univerzity v Liberci se na Harvardově univerzitě zapojí do vývoje umělé ledviny, jejímž základem je nanovlákenná membrána. Doktorandi Markéta Klíčová a Jakub Erben z textilní fakulty se specializují na tkáňové inženýrství. Ke spolupráci si je vybral profesor Donald E. Ingber, který je spoluzakladatelem a prvním ředitelem Wyssova institutu při Harvardově univerzitě, řekl dnes ČTK mluvčí liberecké univerzity Radek Pirkl.

Institut Wyss pro biologicky inspirované inženýrství se zabývá vývojem inovativních technologií pro využití nejen v medicíně. Jeho týmy hledají inspiraci především v přírodě, v přirozených biologických procesech a inovativních řešeních, která příroda vytváří. Institut se zaměřuje na aplikovaný výzkum a transfer výsledků bádání do komerční praxe. Liberečtí studenti jedou do Bostonu na půlroční stáž, zapojí se do vývoje umělé ledviny, založené na systému takzvaných “origami organs”.

Ledvina patří k nejčastěji transplantovaným orgánům. Vědci z Wyssova institutu by nepoměr mezi čekateli a dostupnými orgány chtěli snížit. Základem ledviny je matrice z nanovlákenných membrán, která se po vzoru tradiční japonské techniky poskládá do co možná nejmenšího objemu. Tu pak osadí ledvinovými buňkami. Matrice, která zprvu slouží jako “lešení” pro růst ledvinových buněk, je z biodegradabilního materiálu, po čase se tak vstřebá a zůstanou jen buňky obklopené mezibuněčnou hmotou – ledvina.

“Velmi jemná struktura skládaných nanomembrán by měla v ideálním případě prorůst ledvinovými buňkami. Pak bude origami orgán plnit stejnou funkci jako klasická ledvina – filtrovat z krevního oběhu člověka nečistoty a škodlivé látky a odvádět je jako moč,” vysvětlil princip Jakub Erben, který už v minulosti spolupracoval například s vědci centra pro výzkum rakoviny v USA na vývoji umělého brzlíku. Za vývoj tkáňového nosiče, který slouží jako základ pro tvorbu organoidu brzlíku, získal loni Cenu Théophila Legranda.

Markéta Klíčová získala za svou náplast z nanovlákenného materiálu pro krytí pooperačních ran na střevech cenu v soutěži česko-polsko-německých studentských nápadů a prací. “Budeme první čeští studenti v institutu. Sice máme s Jakubem již nějaké zkušenosti, ale jsme stále na začátku. Přesto se s námi profesor Ingber baví, jako bychom byli kolegové. Je potřeba českou vědu a možná českou společnost obecně zbavit pocitu méněcennosti a najít důvěru ve své schopnosti,” řekla ke své stáži Klíčová.

Leona Vacková kš

Aktuálně

Liberecká onkologie má v provozu nový CT simulátor

7 ledna, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Liberec 7. ledna (ČTK) – Liberecká nemocnice dnes uvedla do provozu nový CT simulátor, který zlepší péči o onkologické pacienty v Liberci a celém Libereckém kraji. Přístroj za 17,6 milionu korun využije při přípravě pacientů na ozařování na lineárních urychlovačích. CT simulátor nahradil deset let starý dvoudimenziální přístroj, tento zobrazuje ve 3D. Rozdíl uvidí hlavně aplikující odborník, řekl dnes ČTK klinický radiologický fyzik nemocnice Vít Richter.

“Předtím viděl 2D rentgenový snímek, na kterém nejsou vidět měkké struktury uvnitř pacienta, teď je vidí jako na klasickém CT, to znamená má více informací,” uvedl Richter.

Pořízení CT simulátoru navíc umožní plně využít možností moderních lineárních urychlovačů, které má Komplexní onkologické centrum liberecké nemocnice od roku 2016. “Abychom moli lineární urychlovače a jejich technické možnosti plně využít, je potřeba mít celý kvalitní radioterapeutický řetězec. To znamená být velice precizní a kvalitní ve fázi přípravy ozařovacích plánů,” uvedla primářka radiační onkologie Magda Macháňová.

CT simulátor je podle ní pro přípravnou fázi stěžejním přístrojem. Dělá se na něm první vyšetření u pacientů určených k léčbě nádorů ozařováním a poté ještě kontrolní vyšetření po vytvoření ozařovacího plánu. “Teprve po této kontrole pacient půjde na to první vlastní ozáření, kdy už budeme bezpečně vědět, že léčba bude velice kvalitní a přesná a zaměřená tam, kam má být,” dodala. Pro každého pacienta se musí zpracovat individuální plán ozařování, ročně má oddělení 900 až 1000 pacientů. Na nový přístroj přispěl největší nemocnici v kraji 15 miliony korun Liberecký kraj, který je jejím majoritním vlastníkem.

Nádorová onemocnění jsou podle informací z Českého statistického úřadu (ČSÚ) druhou nejčastější příčinou úmrtí v Libereckém kraji hned po nemocích oběhové soustavy. Novotvary byly v roce 2018 příčinou smrti u 1192 lidí, což je více než čtvrtina všech zemřelých v kraji. Na zhoubné nádory průdušek a plic předloni skonalo 252 lidí, dalších 147 na zhoubné novotvary tlustého střeva, konečníku a řiti a 100 slinivky břišní. Na rakovinu prsu zemřelo 69 lidí. Celkem v roce 2018 zemřelo v Libereckém kraji 4705 lidí. Loňské údaje zatím k dispozici nejsou.

knt hj

Aktuálně

Jihomoravský kraj letos investuje ve zdravotnictví 180 milionů

5 ledna, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Brno 6. ledna (ČTK) – Jihomoravský kraj dá letos na investice ve zdravotnictví asi 180 milionů. ČTK to řekl radní pro zdravotnictví Milan Vojta (ANO). Mezi největší investice patří rekonstrukce ARO v kyjovské nemocnici nebo rekonstrukce stravovacího provozu v břeclavské nemocnici. Podle Vojty obě investice letos začnou a budou pokračovat příští rok. Letos naopak skončí rekonstrukce vyškovské nemocnice, která začala loni. Kraj bude také stavět nové základny záchranářů a koupí jim sanitky.

Rekonstrukce oddělení ušní, nosní, krční (ORL) a neurologie ve vyškovské nemocnici skoro za 130 milionů začala v polovině loňského roku. “Letos to skončí, mělo by to být hotové do půlky roku,” poznamenal Vojta.

Letos začne rekonstrukce ARO v kyjovské nemocnici asi za 70 milionů. “Projekčně to musíme dodělat. Asi na jaře poklepeme stavební kámen. Prostory jsou zastaralé a nevyhovující, přitom ARO je v nemocnici hodně využívané,” řekl Vojta. Mluvčí nemocnice Filip Zdražil už dříve ČTK řekl, že ARO patří k nejstarším v kraji a s výjimkou brněnských fakultních nemocnic je jedním z největších na jižní Moravě.

V Břeclavi kraj opraví stravovací provoz asi za 80 milionů korun. “Část prací uděláme letos a část příští rok. Stravovací provoz už je zastaralý. Vydá asi 1000 jídel denně pro zaměstnance i pacienty,” uvedl Vojta.

Znojemská nemocnice podle mluvčí Petry Veselé chystá například rekonstrukci výtahu v lůžkové části nemocnice nebo úpravu centrálního příjmu, který se rozšíří, přibude tam WC a diskrétní zóna pro pacienty. Hodonínská nemocnice podle náměstkyně pro zdravotní péči Věry Dostálové nainstaluje na oddělení hematologie klimatizaci do prostor odběrového sálu a čekárny nebo tam obmění nábytek a udělá bezbariérové WC.

Kraj letos nachystá za miliony projekty na vznik urgentních příjmů v několika nemocnicích, například ve Znojmě, Břeclavi nebo Kyjově. Chystá nová výjezdová stanoviště záchranné služby nebo nákup nových sanitek.

Kraj zřizuje nemocnice ve Znojmě, Břeclavi, Kyjově, Hodoníně, Ivančicích, Letovicích, Vyškově, Tišnově a Hustopečích. Kromě toho pod něj spadá záchranná služba, dětská léčebna nebo dětská centra.

hor hj

Říjen

Listopad 2024

Prosinec

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

25
26
27
28
29
30
1

Listopad

30

Žádné akce

2
3
4
5
6
7
8

Prosinec

1

Žádné akce

Prosinec

2

Žádné akce

Prosinec

3

Žádné akce

Prosinec

4

Žádné akce

Prosinec

5

Žádné akce

Prosinec

6

Žádné akce

Prosinec

7

Žádné akce

9
10
11
12
13
14
15

Prosinec

8

Žádné akce

Prosinec

9

Žádné akce

Prosinec

10

Žádné akce

Prosinec

11

Žádné akce

Prosinec

12

Žádné akce

Prosinec

13

Žádné akce

Prosinec

14

Žádné akce

16
17
18
19
20
21
22

Prosinec

15

Žádné akce

Prosinec

16

Žádné akce

Prosinec

17

Žádné akce

Prosinec

18

Žádné akce

Prosinec

19

Žádné akce

Prosinec

20

Žádné akce

Prosinec

21

Žádné akce

23
24
25
26
27
28
29

Prosinec

22

Žádné akce

Prosinec

23

Žádné akce

Prosinec

24

Žádné akce

Prosinec

25

Žádné akce

Prosinec

26

Žádné akce

Prosinec

27

Žádné akce

Prosinec

28

Žádné akce

30
31
1
2
3
4
5

Kalendář akcí

Listopad 2024

Listopad

30

Prosinec

1

Prosinec

2

Prosinec

3

Prosinec

4

Prosinec

5

Prosinec

6

Prosinec

7

Prosinec

8

Prosinec

9

Prosinec

10

Prosinec

11

Prosinec

12

Prosinec

13

Prosinec

14

Prosinec

15

Prosinec

16

Prosinec

17

Prosinec

18

Prosinec

19

Prosinec

20

Prosinec

21

Prosinec

22

Prosinec

23

Prosinec

24

Prosinec

25

Prosinec

26

Prosinec

27

Prosinec

28

Prosinec

29

Prosinec

30

Newsletter