MedNews.cz

Svatoanenská nemocnice otevřela odběrové místo pro dárce krve

13 října, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Brno 14. října (ČTK) – Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně dnes otevřela nové odběrové místo pro dárce krve, mezi první dárce patřil i ředitel nemocnice Vlastimil Vajdák. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí nemocnice Dana Lipovská. Dosud dobrovolníci krev v této nemocnici darovat nemohli. Nemocnice musela krev také nakupovat.

Dárcovství podpořili i hokejisté Komety Brno Tomáš Plekanec, Jakub Lev a Tomáš Malec, kteří ale v sezoně darovat krev nemohou.

Odběrové centrum je v prvním podzemním podlaží (-1) budovy B1. “Centrum bude fungovat jednou týdně, a to každé pondělí od 6:30 do 10:30. Dárci se mohou telefonicky objednat na čísle 543 182 190. V průběhu října spustíme i elektronické objednávání,” uvedla Lipovská. Do budoucna chce nemocnice odebírat krev dna dny v týdnu a postupně počet dnů ještě zvýšit.

Jedním z prvních dárců byl i ředitel Vajdák. “Rád bych poděkoval všem, kteří nás podpoří, ať už krev sami darují, nebo o tom řeknou dalším zájemcům,” poznamenal. Dárcovství podpořila i hokejová Kometa Brno, slavnostního otevření se zúčastnili hráči Plekanec, Lev a Malec. “V zahraničí, kde jsem hrál, je běžné, že hráči podobné akce podporují. Je to věc, která si zaslouží pozornost. Dárcovství krve je velmi důležité. My sice v sezoně krev darovat nemůžeme, ale rádi na to upozorníme,” uvedl Plekanec.

V minulosti svatoanenská nemocnice transfuzní oddělení měla, nyní ale dobrovolníci krev darovat nemohli. Nemocnice odebírala pouze takzvané autotransfuze od pacientů, kteří se chystali na operaci a krev darovali sami sobě. Dobrovolníci tak museli jezdit do Fakultní nemocnice Brno, která má transfuzní stanici v Bohunicích, vzdálených od centra několik kilometrů.

Zpravodaj

Asociace: Dostupnost léčiv zajistí čtyři léky s účinnou látkou

13 října, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 14. října (ČTK) – Léky prakticky nemají výpadky dodávek, pokud existují alespoň čtyři přípravky se stejnou účinnou látkou. Uvedla to dnes Česká asociace farmaceutických firem (ČAFF). Podle dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) v současné době chybí v lékárnách asi šest desítek nenahraditelných nebo obtížně nahraditelných přípravků hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Jejich výpadky byly nahlášeny během posledního roku.

Podle analýzy nebylo za poslední rok alespoň měsíc dostupných 31 účinných látek. “U účinných látek, které jsou zastoupené v České republice alespoň čtyřmi a více léčivými přípravky, k výpadkům bez adekvátní náhrady prakticky nedochází,” uvedl Hynek Valerián z české pobočky společnosti IQVIA, která pro ČAFF analýzu zpracovala.

Nejčastějším důvodem výpadků jsou podle ministerstva zdravotnictví problémy související s výrobou a dodavatelským procesem. Problém se surovinami často postihne celou Evropu, protože některé se vyrábějí jen na jednom či dvou místech.

Někdy může být pro výrobce finančně výhodnější lék dodat do jiné země. “Když si firma vyhodnotí, že pro ni není dostatečně obchodně zajímavé ho vyrábět, nemá žádný stát páku, jak ji k tomu donutit,” uvedl k tomu dříve náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel.

Na problematiku výpadků léků dlouhodobě upozorňuje Česká lékárnická komora (ČLnK). Podle ní není někdy možné lék nahradit ani takzvanou generickou substitucí, tedy lékem se stejnou účinnou látkou, ale jiným názvem. Takové je možné vyrábět poté, co originálnímu léku skončí patentová ochrana. “Nemohou tak učinit v případě, že ji pacient výslovně nechce. Velmi komplikovaná je také náhrada nedostupného léčivé přípravku ve chvíli, kdy pacient není schopen pochopit generickou záměnu a hrozí zhoršení léčby,” uvedl viceprezident ČLnK Aleš Krebs.

V Česku se ročně prodají léky za 70 miliard korun, z toho 50 miliard vydají na léky za recept pojišťovny. Za problematické považuje ministerstvo to, že distributoři část léků dodaných do Česka obratem vyvezou do zemí, kde za ně zaplatí víc. Získají tak ročně tři až pět miliard korun.

Zpravodaj

Zdravotník z Brna pomohl vynalézt nový katetr pro řešení arytmií

10 října, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Brno 11. října (ČTK) – Klinický inženýr David Pospíšil z Fakultní nemocnice Brno se na stáži ve Spojených státech podílel na světovém vynálezu pro zlepšení diagnostiky srdečních arytmií. Díky novému katetru se u pacientů s poruchami srdečního rytmu zkrátí doba výkonu a jejich uspání, řekl dnes ČTK Pospíšil. Podle něj trvá několik let, než se nový přístroj poprvé použije na živém člověku.

Pospíšil absolvoval doktorskou stáž na The George Washington Univerzity, kde pracoval na verzi katetru pro diagnostiku a terapii srdečních arytmií pocházejících z výtokových traktů srdečních komor. Navrhl řešení, které se univerzita rozhodla zahrnout pod americký patent a také patent s celosvětovou platností. “Díky novému katetru dojde u pacientů k rapidnímu zkrácení doby výkonu. Po zavedení a rozložení katetru se během několika málo srdečních stahů zmapuje celá zájmová oblast. Nyní je to tak, že zmapování oblasti trvá déle,” uvedl Pospíšil. V případě nalezení problému se ihned může přistoupit k jeho řešení. Celý proces podle Pospíšila bude díky novému přístroji kratší, tím pádem bude i člověk kratší dobu uspaný.

V týmu, který na novém katetru pracoval, bylo včetně Pospíšila pět lidí, vedoucím byl Igor Efimov. “Na základě předešlých úspěchů získal profesor Efimov grant ve výši 2,5 milionu dolarů (asi 58 milionů korun) na další výzkum konformní elektroniky pro léčbu komorových arytmií a o naše řešení je velký zájem mezi biomedicínskými firmami,” uvedl Pospíšil.

Stáž podle něj byla ojedinělou zkušeností a příležitostí dostat se na špičkové biomedicínské pracoviště. “Mohl jsem se také podílet na vzniku technologie, která nám v budoucnu umožní daleko efektivněji, tedy bezpečněji, rychleji a lépe léčit srdeční arytmie,” dodal Pospíšil.

zdroj: obrázek

Zpravodaj

Zachránce lidí v autobusu dostal medaili Libereckého kraje a kurz

10 října, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Oldřichov v Hájích (Liberecko) 11. října (ČTK) – Záslužnou medaili Libereckého kraje prvního stupně za záchranu lidských životů převzal dnes Ivo Raisr. Před měsícem se ujal na rychlostní silnici nedaleko Liberce řízení autobusu a zabránil nehodě, když řidič zkolaboval. V autobuse v tu dobu bylo 50 lidí, nikomu se nic nestalo.

Kromě medaile dnes obdržel jednačtyřicetiletý softwarový specialista i ocenění od starosty Oldřichova v Hájích, kde žije. Největší radost mu ale udělal poukaz na absolvování řidičského kurzu skupiny D, aby mohl řídit autobus. “Musím si nastudovat, co to obnáší, co mě čeká a pak se do toho pustím,” řekl dnes ČTK. Kurz absolvuje ve střední škole Na Bojišti v Liberci. Podle ředitele školy Zdeňka Krabse může kurz podstoupit, i když nemá řidičské oprávnění na nákladní vozy. “Potrvá mu to asi tak měsíc, aby měl určitým způsobem zvládnutou teorii a hlavně odježděný potřebný počet jízd,” řekl Krabs.

Duchapřítomně se Raisr zachoval ráno 16. září, kdy jel jako pasažér na lince z Liberce do Prahy. Řidič autobusu zkolaboval, když jel po čtyřproudé silnici v serpentinách před Hodkovicemi nad Mohelkou. Jedoucí vozidlo s 50 lidmi následně nabouralo do svodidel. Náraz do bariéry byl natolik silný, že vymrštil bezvládné řidičovo tělo na podlahu vozu. Raisr, ač nevlastní řidičský průkaz pro autobus, na to okamžitě zareagoval a převzal řízení. S autobusem ujel zhruba kilometr, než našel místo, kde mohl bezpečně zastavit.

“Vždy stojí za to poděkovat lidem, kteří udělali něco mimořádného a myslím, že situace, ve které se Ivo Raisr ocitl, mimořádná byla a vsadím se, že ne každý by se zachoval tak duchapřítomně jako on,” řekl při předávání medaile hejtman kraje Martin Půta (SLK).

“Kdyby tam seděl člověk podobně duchapřítomný, tak udělá to samé,” míní Raisr. Do Prahy jako pasažér jezdí linkovým autobusem stále. Už si ale nesedá dopředu k řidiči. “Zásadně si dávám rezervaci na zadní sedadlo. Říkám si, že ať je to někdo jiný, kdyby se náhodou něco stalo,” dodal muž, který je navržený i na ocenění Gentleman silnic.

Zpravodaj

Vlastivědné muzeum výstavou mapuje historii zubního lékařství

9 října, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Olomouc 10. října (ČTK) – Šlapací zubní vrtačku, zubní křeslo z počátku 20. století či pec pro vypalování dentální keramiky najdou návštěvníci na nové výstavě Vlastivědného muzea v Olomouci. Expozice mapující historii a současnost zubního lékařství zaujme diváky i dalšími kuriozitami jako je kovový rozvěrač úst a držič rtů nebo dobový zubní skleník. Výstava, kterou muzeum připravilo ve spolupráci s olomouckou klinikou zubního lékařství, bude otevřena do 17. listopadu.

“Pro mne to byl zajímavý výlet do historie olomouckého zubního lékařství. V roce 1949 olomoucká stomatologie ve fakultní nemocnici neměla nic víc než dřevěnou budovu, pět pracovníků včetně uklízečky a žádného studenta. Po 70 letech máme dvě specializované kliniky s desítkami zaměstnanců, s tisícovkami vyškolených stomatologů a s neuvěřitelným vybavením,” řekl dnes novinářům vedoucí historického ústavu muzea Filip Hradil. Pokrok je tak podle něj patrný nejen v technologiích, ale i v otázce personální či ve vybavení.

Exponáty na výstavu zapůjčili soukromí sběratelé či olomoucké kliniky, pocházejí také ze sbírek muzea. Autoři výstavy je hledali také po půdách zubních lékařů a část získali také ze Stomatologického muzea 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. “Výstava představuje současnou podobu stomatologie ve všech jejích základních oborech a seznamuje návštěvníky s vývojem některých lékařských metod a zákroků, které si tento úzce specializovaný obor v průběhu doby osvojil,” uvedl zubní lékař Ladislav Korotvička, který uspořádání výstavy inicioval.

Vlastivědné muzeum v Olomouci nepořádá výstavu se stomatologickou tematikou poprvé, ale navazuje na starší tradice. V roce 1958 se v muzeu uskutečnila dokumentační výstava O výsledcích ortodontické péče, kterou uspořádal tehdejší přednosta zubní kliniky Josef Šimek. V roce 1986 se zde uskutečnila výstava Vysoké školy pro vědu a praxi, na níž se prezentovala také řada nově vyvinutých přístrojů pro zubní praxi.

Současná výstava s názvem Historie a současnost zubního lékařství aneb Víme, jak na zubní kaz se koná při příležitosti jubilejního 10. ročníku mezinárodní konference zubních lékařů, dentálních hygienistek, sester a studentů zubního lékařství v Olomouci.

Zpravodaj

Vysočina přispěje na chod školních družin při nemocnicích

6 října, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Jihlava 7. října (ČTK) – Kraj Vysočina uvolní na provoz školních družin při nemocnicích v regionu asi milion korun. Reaguje tak na to, že provoz přestal být hrazený ze státního rozpočtu. Přesto chce, aby tyto družiny pro dětské pacienty nemocnic v kraji zůstaly v provozu. Předpokládá, že je bude platit i v dalším roce. Novinářům to řekl hejtman Jiří Běhounek (za ČSSD). Na Vysočině funguje Základní škola a Mateřská škola při zdravotnických zařízeních Kraje Vysočina sdružující školská zařízení v šesti nemocnicích v kraji.

Zaměstnává pět učitelek základních a mateřských škol, jejichž platy hradí ministerstvo školství. Na nemocniční družiny a jejich pracovníky ale stát od letošního roku neplatí. Nemocnice mají ale o zachování této služby zájem. Personál je vítaným doplněním zdravotnického týmu díky vazbě, kterou dokáže během hry s dětmi vybudovat, řekla Jana Sedláková, ředitelka Základní školy a Mateřské školy při zdravotnických zařízeních Kraje Vysočina.

Šancí, jak opět získat státní peníze i pro družiny v nemocnicích, je podle ní změna školní družiny na školní klub, jehož chod stát hradí. Bude se snažit změnu formálně zajistit už příští rok. Hejtman Běhounek dnes řekl, že je kraj připravený na chod družin dál přispívat. Nemocniční družiny ze státního financování vypadly loňskou novelou vyhlášky o zájmovém vzdělávání.

Havlíčkobrodskou nemocnici začaly navštěvovat učitelky základní a mateřské školy už brzy po vzniku dětského oddělení v roce 1947, řekla její mluvčí Petra Černo. “Po roce 1989 byla z důvodů rychle se zkracujících hospitalizací funkce učitelů ZŠ zrušena a omezen i počet učitelek MŠ a jejich pracovní doba,” řekl Černo. Dnes v nemocnici funguje herna s pedagogickým dozorem. Čas dětem krátí i to, že mohou být i v nemocnici v péči rodičů a neomezená možnost návštěv.

Učitelka pracuje také v nemocnici v Novém Městě na Moravě, kde škola vznikla v roce 1953. Děti ji oslovují teto. “Pokud zdravotní stav dětem dovolí trávit čas v nové velké herně, mohou si hrát tam, pokud musí být pacient na lůžku, teta přijde na chvíli za ním přímo na pokoj,” řekla mluvčí nemocnice Tamara Pecková. Družina dnes částečně pomáhá i rodičům, kteří doprovázejí hospitalizované dítě. Pokud je dítě pod dohledem pedagoga, má rodič chvíli čas pro sebe.

V pelhřimovské nemocnici byla základní škola od roku 1954, pracovaly v ní i čtyři učitelky. Dnes mají děti na starosta vychovatelka a učitelka mateřské školy. Školní zařízení mají v kraji také nemocnice v Třebíči, Jihlavě a Psychiatrická nemocnice Havlíčkův Brod.

Zpravodaj

Intenzivní neurorehabilitaci dětí mají od ledna hradit pojišťovny

6 října, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Ostrava 7. října (ČTK) – Intenzivní neurorehabilitaci dětí s dětskou mozkovou obrnou by od ledna měly začít hradit pojišťovny. Při dnešní konferenci Máme jiné dítě, nechceme jiný život, která se věnuje péči o rodiny dětí s , to dnes v Ostravě řekl ředitel odboru přímo řízených organizací ministerstva zdravotnictví Jan Michálek. Intenzivní rehabilitační péči mají dětem poskytovat odborné léčebné ústavy.

Ke změně úhradové vyhlášky přispěla i dvouletá studie Sanatorií Klimkovice, která prokázala, že standardní koncepce rehabilitace dětí s dětskou mozkovou obrnou je nedostatečná a intenzivní neurorehabilitace dětem pomáhá výrazněji. Odborný garant studie, lékař Zdeněk Machálek řekl novinářům, že kapacita v odborných léčebných ústavech nebude dostačující.

Z vyhlášky vypadly lázně, které přitom na rozdíl od léčebných ústavů intenzivní neurorehabilitaci dětí už poskytují. “Budeme se snažit, aby do toho byly zařazeny i lázně,” řekl poslanec Aleš Juchelka (ANO).

Děti s dětskou mozkovou obrnou nebo jiným poškozením mozku mají problémy například s polykáním, rozvojem řeči, opožďuje se jejich pohybový vývoj, mohou mít i problémy s chápáním toho, co se kolem nich děje. Intenzivní rehabilitaci si dosud rodiče musí platit sami. Peníze shánějí různými způsoby, za měsíční rehabilitaci platí více než 60.000 korun. “Dokonce ještě stále sbíráme víčka. Nějaká malá částka z toho ještě občas je,” uvedla například maminka dítěte s mozkovou obrnou i dalšími onemocněními Lucie Matouš Rosická.

Michálek řekl, že pojišťovny by dětem měly platit dva cykly intenzivní neurorehabilitace po 28 dnech během 12 měsíců, přičemž mezi těmito cykly by měla být alespoň šest měsíců pauza. “Pokud léčba bude mít efekt, což se posuzuje před léčbou, po léčbě, pak těch cyklů může být samozřejmě víc,” uvedl.

Podle něj může být tato péče hrazena i v lázních. Musí mít ale na příslušný výkon smlouvou s pojišťovnou. “Ministerstvo se znovu podívá na možnosti, jak rozšířit tuto péči například i na ambulance, tak aby byla dostupná pacientům co nejblíže, tam, kde ji potřebují,” řekl Michálek.

Dodal, že intenzivní neurorehabilitace je pro děti obrovským přínosem a její zařazení do úhrad placených pojišťovnami bere jako úspěch. “Byl schválen léčebný postup, náplň činnosti, co se s člověkem má během dne dělat,” řekl lékař.

Péče v lázních se ale platí jinak než v odborných léčebných ústavech, v nichž je péče hrazena na základě bodového systému za jednotlivé výkony. Aby v lázních mohly pojišťovny intenzivní neurorehabilitaci dětí hradit, musely by podle něj lázně vyčlenit část lůžkové kapacity a udělat z ní odborný léčebný ústav. “My jsme předložili druhý návrh, že to samé lze udělat tak, že pojišťovny nasmlouvají v lázních nějakou kapacitu za podmínek, že to budou platit balíkem,” řekl Machálek.

zdroj: obrázek

Zpravodaj

Turnov chce mít urgentní příjem v nemocnici na jednom místě

3 října, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Turnov (Semilsko) 3. října (ČTK) – Turnov chce mít urgentní příjem v nemocnici na jednom místě, v plánu je i výstavba nového pavilonu pro zlepšení intenzivní péče. Odhadem na to bude potřeba přes 170 milionů korun bez daně. Starosta města Tomáš Hocke (Nezávislý blok) dnes novinářům řekl, že v optimistickém případě se začne stavět v roce 2021.

Zatím je hotová jen studie a musí se vyřešit i to, z čeho se výstavba zaplatí. Turnov o tom jedná s Krajskou nemocnicí Liberec (KNL), pod niž turnovská nemocnice patří. “Zatím směřujeme k dohodě, že část by zaplatila nemocnice (KNL) ze svých provozních peněz a máme usnesení zastupitelstva, že část by bylo ochotno zaplatit město,” uvedl Hocke.

V turnovské nemocnici je nyní interní a chirurgický příjem na různých místech. “Když přijde někdo na pohotovost, tak musí spíše intuitivně tušit, zda má jít na chirurgii či internu,” řekl starosta. Řešením by podle něj byla plánovaná přístavba ambulantního traktu za více než 50 milionů korun, kde by vznikl urgentní příjem. Kromě toho by tam bylo možné rozšířit zázemí pro IBD centrum, které se zabývá nespecifikovanými záněty střev.

Ve fázi studie je zatím i výstavba pavilonu mezi stravovacím traktem a bývalým dětským oddělením, náklady se odhadují na 120 milionů korun. “Měla by to být stavba o třech podlažích, kde to nejzásadnější a nejdůležitější, co nemocnice potřebuje, je rekonstrukce a rozšíření intenzivní péče,” řekl starosta. Počet lůžek pro anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO) by se díky novému pavilonu mohl zvýšit ze sedmi na devět. “Devět bychom chtěli proto, aby se sem vrátila intenzivní péče v oblasti interního lékařství. A pak potřebujeme intenzivní péči pro IBD centrum, protože pacienti před nebo po zákroku ji potřebují. A hodilo by se nám rozšíření intenzivní péče také pro chirurgii,” uvedl Hocke.

V plánu je využít jedno patro nového pavilonu k vybudování důstojného zázemí pro personál nemocnice a jedno pro vytvoření další lůžkové stanice. “Nechceme rozšiřovat kapacitu turnovské nemocnice, ale chceme zlikvidovat pětilůžkové pokoje, které máme na chirurgii a které si myslíme, že nepatří úplně do tohoto století. A rádi bychom pokoje snížili na standardní dvě lůžka,” dodal Hocke.

Zpravodaj

Stavba traumacentra ve vinohradské nemocnici vyjde na 7 mld…

2 října, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 3. října (ČTK) – Stavba traumacentra se 770 lůžky ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady (FNKV) vyjde asi na sedm miliard korun. Projekt je připravený deset let, premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) jej dnes na tiskové konferenci označili za prioritu a chtějí na investici hledat státní peníze. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) nedávno podmínil souhlas s Babišovým projektem úřednické čtvrti v Letňanech výstavbou nové nemocnice v této části města, podle něho ji Praha potřebuje víc než traumacentrum ve vinohradské nemocnici.

Traumacentrum je nemocniční oddělení, kde se koncentrují pacienti ve vážném stavu, například po úrazech či dopravních nehodách. “Domluvili jsme se, že na tom začneme hned pracovat, bude to jedna z priorit,” uvedl Babiš. Podle něj by projekt mohl být podpořen například z rozvojového fondu vytvořeného bankami. Původní náklady byly před deseti lety spočítány na 4,7 miliardy korun, současné odhady jsou asi sedm miliard korun.

Primátor Hřib dnes ČTK řekl, že premiér se mýlí, pokud mluví o stavbě traumacentra. “Takže si to shrňme. Pan premiér se fotí s vizualizaci tzv. traumacentra v Letňanech a poté v Krči. Přitom jde ve skutečnosti o rekonstrukci Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Traumacenter totiž je v Praze už několik. Tenhle projekt slibuje ministerstvo zdravotnictví Praze už deset let a je už ve fázi stavebního povolení,” uvedl Hřib. Podle primátora jde o investici ministerstva do vlastního majetku. Navíc tento projekt neřeší problémy Nemocnice Na Bulovce. “Přijde mi proto krajně nevhodné, že pan premiér to spojuje s jednáním o Letňanech,” dodal Hřib. Nadále prý trvají zmíněné požadavky města.

Vinohradská nemocnice se potýká s problémy danými jejím umístěním v mnoha menších pavilonech. Ročně vynaloží jen na převoz nemocných mezi nimi asi 35 milionů korun. Pokud nemocného do této nemocnice transportuje vrtulník, musí být přeložen do sanitky a převezen do pavilonu. Nový projekt počítá podle nového ředitele FNKV Petra Arenbergera s heliportem na střeše. Do nové budovy se přesune současné traumacentrum a více než polovina všech lůžek vinohradské nemocnice.

Projekt je podle ředitele připravený včetně platného stavebního povolení, nemocnici stál už 150 milionů korun.

Podle ministra Vojtěcha je vinohradské traumacentrum největší v Česku. V jeho spádové oblasti tvořené východní částí Prahy a částí Středočeského kraje žije kolem 1,5 milionu lidí. “Vinohradská nemocnice má průměrně 4893 hospitalizací s traumaty ročně. Je to více než 20 procent ze všech pražských nemocnic,” uvedl ministr. Spolu s Bulovkou a Thomayerovou nemocnicí, kterou premiér navštíví v pátek, do ní míří také nejvíc pražských sanitek. Sídlí tam největší popáleninová klinika, kam se převážejí pacienti z celé ČR.

FNKV je jednou z deseti českých fakultních nemocnic, v Praze kromě ní sídlí Všeobecná fakultní nemocnice a Fakultní nemocnice Motol.

Zpravodaj

Liberec nechá očkovat všechny strážníky proti žloutence

1 října, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Liberec 2. října (ČTK) – Liberec nechá očkovat proti žloutence typu A i B všechny své strážníky. Nejčastěji se vystavují riziku nákazy, řekl dnes novinářům primátor Jaroslav Zámečník (Starostové pro Liberecký kraj). Právě v Liberci je jedno z ohnisek žloutenky typu A v Libereckém kraji, nemoc se šíří hlavně mezi nitrožilními uživateli drog a lidmi bez domova. V Liberci a Jablonci v této komunitě letos onemocnělo zatím 21 lidí.

“Strážníci přicházejí často do styku s bezdomovci, případně sbírají, když někdo najde, injekční stříkačky,” uvedl Zámečník. Častokrát také strážníci poskytují první pomoc při úrazech nebo asistují u dopravních nehod. Na očkování strážníků vydá letos Liberec 200.000 korun a příští rok dalších 100.000 korun.

V předchozích týdnech nechali hygienici na své náklady očkovat několik desítek lidí z řad bezdomovců a uživatelů drog v Liberci a Jablonci. “Očkování v ohnisku nákazy je v tuto chvíli nejefektivnějším nástrojem, jak zabránit přenosu nákazy do většinové populace. Riziko přenosu onemocnění v těchto komunitách je opravdu velmi vysoké,” řekla nedávno krajská ředitelka odboru protiepidemického v Liberci Jana Prattingerová.

V kraji je kromě Liberce a Jablonce aktuálně ještě jedno ohnisko nákazy, které se ale nešíří mezi bezdomovci a uživateli drog. Je v Turnově a žloutenkou typu A se tam v předchozích dvou týdnech nakazilo 26 lidí. Hygienici předpokládají, že se nakazili prostřednictvím takzvaného vehikula, kterým může například být potravina. Zdroj zatím nezjistili.

Březen

Duben 2025

Květen

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

28
29
30
1
2
3
4

Duben

30

Žádné akce

Květen

1

Žádné akce

Květen

2

Žádné akce

Květen

3

Žádné akce

5
6
7
8
9
10
11

Květen

4

Žádné akce

Květen

5

Žádné akce

Květen

6

Žádné akce

Květen

7

Žádné akce

Květen

8

Žádné akce

Květen

9

Žádné akce

Květen

10

Žádné akce

12
13
14
15
16
17
18

Květen

11

Žádné akce

Květen

12

Žádné akce

Květen

13

Žádné akce

Květen

14

Žádné akce

Květen

15

Žádné akce

Květen

16

Žádné akce

Květen

17

Žádné akce

19
20
21
22
23
24
25

Květen

18

Žádné akce

Květen

19

Žádné akce

Květen

20

Žádné akce

Květen

21

Žádné akce

Květen

22

Žádné akce

Květen

23

Žádné akce

Květen

24

Žádné akce

26
27
28
29
30
31
1

Kalendář akcí

Duben 2025

Duben

30

Květen

1

Květen

2

Květen

3

Květen

4

Květen

5

Květen

6

Květen

7

Květen

8

Květen

9

Květen

10

Květen

11

Květen

12

Květen

13

Květen

14

Květen

15

Květen

16

Květen

17

Květen

18

Květen

19

Květen

20

Květen

21

Květen

22

Květen

23

Květen

24

Květen

25

Květen

26

Květen

27

Květen

28

Květen

29

Květen

30

Newsletter