IKEM začal v párových výměnách ledvin spolupracovat s Izraelem

Praha 19. srpna (ČTK) – Pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) začal v párových transplantacích ledvin od žijících dárců spolupracovat s Izraelem. O podpisu memoranda s Národním transplantačním centrem státu Izrael dnes informoval v tiskové zprávě. Od roku 2016 má IKEM podobnou smlouvu s Rakouskem.

První operace by mohly být naplánované na druhou polovinu letošního roku. “Vždy se totiž jedná o specifický proces a v tomto případě, kdy jsou spolupracující centra velmi vzdálená, bude příprava obzvláště náročná, zejména co se logistiky týče,” uvedl ředitel IKEM Michal Stiborek.

Párové výměny nemocnice zavedly v případech, kdy se ledvina, kterou se rodinný příslušník rozhodne nemocnému věnovat, pro jeho příbuzného nehodí, ale najde se vhodný příjemce jinde. “Bohužel s nimi nebyli kompatibilní, tedy shodní zejména v krevní skupině, a proto vznikl program párových výměn,” vysvětlil přednosta Transplantcentra IKEM Ondřej Viklický.

Letos do konce července v IKEM podle dat Koordinačního střediska transplantací voperovali 20 ledvin od žijících dárců. Transplantace ledvin provádí také šest dalších fakultních nemocnic v Česku, jde o nejběžnější transplantace. Letos jich za prvních sedm měsíců bylo provedeno 115, loni 508 za celý rok.

Loni v září lékaři z IKEM organizovali řetězovou transplantaci ledvin s Rakouskem. Tři dárci byli z rodin nemocných, jeden altruistický. Páry dal dohromady počítačový program. Příprava k operaci trvala tři měsíce.

“Bylo důležité, abychom s rakouskými kolegy začali s odběrem ledvin ve stejný čas. Zkrátili jsme tím kritický čas mezi odběrem a samotnou transplantací orgánu,” uvedl loni přednosta Kliniky transplantační chirurgie Jiří Froněk. I cesta odebraných ledvin mezi oběma nemocnicemi musela být co nejrychlejší. Rakouský vůz proto doprovázela na českém území česká dopravní policie se zapnutými výstražnými majáčky a na území Rakouska zase rakouská policie.

Vzdálenost mezi Vídní a Prahou je asi 300 kilometrů. Mezi nemocnicemi v Izraeli a Prahou, kde výměny IKEM plánuje, je vzdálenost 2600 kilometrů.

The National: Nemocnici pro poutníky do Mekky povede poprvé…

Mekka (Saúdská Arábie) 9. srpna (ČTK/The National) – K péči o účastníky pouti do Mekky bylo letos vyčleněno několik desítek tisíc zdravotníků. V dočasně zřízených klinikách a nemocnicích pomohou těm, kdo budou mít zdravotní problémy. Doktorka Imán Aškarová pracuje v těchto dočasných zařízeních, která jsou v provozu vždy dva týdny, už 20 let. Letošek pro ni ale bude premiérou, protože byla jako vůbec první žena jmenována ředitelkou kliniky postavené na jednom z rušných poutních míst. Napsal o tom blízkovýchodní list The National.

Aškarová se připravovala na to, že letošek bude posledním rokem její služby o pouti hadždž. Pracovala většinou v pohotovostním oddělení kliniky zřízené v údolí Miná, kde před výstupem na pahorek Arafát nocují ve stanech statisíce poutníků. Služba tam byla vždy velmi rušná.

“Nikdy není příliš pozdě, je to úžasný konec mé kariéry při hadždži,” řekla listu lékařka. V nemocnici, která je největší v Miná, bude řídit 550členný personál.

“Pracovat o pouti je naprosto odlišná zkušenost. Při naší běžné denní práci je to rutina, nic vzrušujícího. Když přijdete na hadždž, vzrušení je veliké,” dodala žena. Ona i ostatní personál budou muset být schopni pomoci tisícům cizinců, kteří přijeli na tato posvátná místa islámu ze všech koutů světa.

Aškarová poprvé pracovala jako zdravotnice v poutním období v roce 1989. Od té doby vynechala jenom několikrát, když dokončovala studia. Vracela se do nemocnic v různých pozicích. “Pracovala jsem jako všeobecná lékařka, specialistka, kardioložka, jako šéfka jednotky intenzivní péče, ve vedení oddělení kritických případů,” sdělila. Před deseti lety byla jmenována ředitelkou nemocnice zřízené mezi Mekkou a Džiddou pro lidi nakažené chřipkovým virem.

Ve funkci ředitelky nemocnice na rušném místě v Mekkce bude ale poprvé, dosud toto zařízení řídili jenom muži.

Aškarová o pouti zažila mnoho nezapomenutelného. Nejvíc vzpomíná na děti narozené poutnicím v Miná nebo na pahorku Arafát. “Někdy jim rodiče dávali jména jako Miná nebo třeba Íd,” řekla. Íd al-adhá je muslimský svátek oběti, který se slaví poslední tři dny poutě.

Nejzábavnější a zároveň nejbizarnější byl ale případ jedné Egypťanky. Do nemocnice přišla první den svátku íd al-adhá s manželem, jehož stav byl kritický. “Snažili jsme se ho zachránit, nasadili jsme všechny prostředky resuscitace, ale pacient bohužel zemřel,” popsala situaci lékařka. Co bylo na věci nečekané, byla ženina reakce. “Byla bez sebe nadšením, zářily jí oči, výskala. Mysleli jsme, že jde o nervové zhroucení a snažili jsme se ji zklidnit. Řekla nám ale ‘Proč se snažíte mne uklidňovat? Mám radost za něj, protože přijel na hadždž zemřít a ono se to stalo’,” bránila se Egypťanka.