Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Výzkumy a studie

Vědci: Bakterie černého kašle zřejmě umí obnovit svůj důležitý…

  • 25 listopadu, 2021
  • by andrlovak1

Podle odborníků se průběhu doby bakterie černého kašle zbavila stovek genů, které pro infekci lidí nepotřebovala. Vědci takové ztráty považují za zpravidla nevratné. Nyní však tým z AV zjistil, že nejméně pro jeden z důležitých genů těchto bakterií to neplatí. Jde o gen zodpovědný za export manganu, prvku klíčového pro přežívání patogenních bakterií v lidském hostiteli. Bakterie sice tento gen znehodnotila, tým však prokázal, že kvůli nefungujícímu exportéru může zadržovat mangan ve svých buňkách, což jí usnadňuje přežití v nepříznivých podmínkách. Vedoucí výzkumného týmu Branislav Večerek k tomu uvedl, že lidský organismus se, mimo jiné, infekci brání právě tím, že znemožní bakterií přístup k manganu. “A snaží se je de facto ́vyhladovět,” podotkl vědec.

 

Výsledky výzkumu také naznačují, že si Bordetella pertusis pamatuje doby, kdy bývala bakterií ve volné přírodě, kde se setkávala i s vysokými koncentracemi manganu. A v přítomnosti pro ni škodlivých koncentrací manganu umí zmíněný gen překvapivě opravit a obnovit export.

 

“Tento typ flexibilní adaptace na nedostatek či přebytek manganu nebyl dosud popsán a přináší tak novou představu o evoluci patogenních bakterií v průběhu jejich postupné adaptace na hostitelské prostředí,” sdělil první autor studie Jan Čapek.

 

Příznaky

Černý kašel je vysoce infekční bakteriální onemocnění dýchacího traktu. Jedním z typických příznaků onemocnění je dávivý kašel. Záchvaty kašle mohou přetrvávat několik týdnů, rekonvalescence může trvat i měsíce.

 

Podle Státního zdravotního ústavu loni v Česku onemocnělo černým kašlem 696 lidí, o polovinu méně než v roce 2019. Podle odborníků jsou pravidelně zaznamenávány dvou až pětileté cykly nárůstu nemocnosti a následného poklesu. Posledního vrcholu nemocnosti Česká republika dosáhla v roce 2014, kdy černým nebo též dávivým kašlem onemocnělo 2521 lidí.

 

Černým kašlem a jeho komplikacemi jsou nejvíce ohroženy děti do jednoho roku života. Proto jsou také děti už v prvních měsících života očkovány. Plošné očkování proti černému kašli bylo v Česku zavedeno v roce 1958. Do té doby se nemocí ročně nakazily i desítky tisíc lidí. Očkování ale nechrání člověka na celý život, po nějaké době se může člověk znovu nakazit.

 

 

Výzkumy a studie

Vědci vyvinuli metodu pro citlivější diagnostiku hluboko v tkáních

  • 24 srpna, 202126 srpna, 2021
  • by CRS Webmaster

Podle AV sice současné zobrazovací metody jako rentgen, výpočetní tomograf (CT) nebo ultrazvuk umožňují pohled hluboko do tkání zcela neinvazivně, nová zobrazovací metoda však z vyšetření poskytne mnohem více detailních informací pro přesnější diagnózu. Zobrazí a vzájemně odliší různé části tkáně, jako je myosin a kolagen, hluboko uvnitř těla s vysokým rozlišením, srovnatelným s běžným mikroskopem.

Vývojem technologie zobrazování pomocí multimodových optických vláken se na ÚPT zabývá vědecká skupina Komplexní fotoniky. Cílem jejího výzkumu podle AV je pomoci tomu, aby klasickou biopsii, při které dochází ke skutečnému odběru tkáně, nahradila optická biopsie. Ta umožňuje určit onemocnění z informací získaných zobrazením uvnitř těla po zavedení miniaturního endoskopu. Výhodou je, že při takovém vyšetření dojde jen k velmi malému poškození okolní tkáně.

“Ten sen o optické biopsii je už ve vědeckém oboru poměrně dlouho. V podstatě jde o to, jakým způsobem získat chemickou informaci přímo uvnitř tkáně. To v současné době není možné, a proto se dělají biopsie, které se pak odesílají do speciálních laboratoří, kde se chemicky upravují a na základě toho získáme nějakou představu o rozložení důležitých biologických molekul v dané tkáni. Toto by šlo nahradit právě pomocí optické metody,” sdělil ČTK vedoucí skupiny Komplexní fotoniky Tomáš Čižmár.

“Náš příspěvek je, že se nám to podařilo implementovat pomocí miniaturního endoskopu, který je silný asi jako silný vlas. Takže i v poměrně citlivých částech těla, nebo citlivých orgánech jako je třeba pancreas (slinivka břišní, pozn. redakce), by člověk nenadělal paseku a byl by schopen ty obrazy získat okamžitě,” popsal ČTK vědec.

Vědec zároveň upozornil, že technologie je zatím ve fázi vývoje. “Zatím se pohybujeme pořád, řekněme, v umělých podmínkách. Což znamená, že studujeme post mortem vzorky z myších modelů. Ten transfer do lékařské vědy bude trvat hodně dlouho,” řekl Čižmár.

“Nelineární metody jsou pro zobrazování biologických vzorků velmi důležité. Ačkoli máme ještě před sebou velký kus cesty, ukázka tohoto typu pokročilého nelineárního zobrazování prostřednictvím multimodového vlákna otevírá mnoho možností pro další aplikace vláknových endoskopů,” sdělila pak k metodě Johanna Trägårdh, vedoucí týmu pro nelineární zobrazování optickými vlákny.

Oblast optická biopsie využívá také další nelineární zobrazovací metody, jako je například koherentní Ramanova spektroskopie. Pomocí ní odborníci v tkáni rozliší třeba lipidy a proteiny. Tuto metodu podle AV Čižmárův tým aplikoval pomocí miniaturního optického vlákna. Výsledky výzkumu publikoval předloni.

V současném výzkumu podle Čižmára tým v podstatě ukázal, že je chemické zobrazovací metody založené na pokročilých verzích Rahmanovy spektroskopie schopen aplikovat. Výzkum by mohl pomoci i v oblasti neurověd, ostatně právě na aplikace cílené na neurovědy se Čižmárova skupina primárně zaměřuje. Čižmár ČTK sdělil, že holografická endoskopie se začala vyvíjet jako nástroj pro studování neuronových okruhů uvnitř zvířecích modelů. Podotkl, že nedostupnost technologie, která by zobrazila interakci neuronů uvnitř živé tkáně také v podstatě znemožňuje rychlý výzkum oblastí, kde dochází patologiím – například Alzheimerově chorobě. “My se snažíme tuto díru technologicky zaplnit,” uzavřel výzkumník.

sar mal

 

Výzkumy a studie

Vědci objevili nový jev, který může zkomplikovat transplantaci kostní…

  • 14 července, 202115 července, 2021
  • by andrlovak1

Krvetvorný systém je zodpovědný za produkci veškeré krve v lidském organismu, která rozvádí kyslík do různých částí těla a chrání před infekcemi. Systém produkce krvinek v podstatě funguje jako rozvětvený strom. Kmen, který dává vzniknout všem odlišným typům buněk, představují krvetvorné kmenové buňky. Někdy je však “strom” narušen a nevětví se správně.

Pokud standardní léčba selže, je pro tyto pacienty konečnou možností právě transplantace kostní dřeně. Při ní je odstraněn nefunkční krvetvorný systém a pacient dostane transfuzi krvetvorných kmenových buněk od zdravého dárce. Ty se v kostní dřeni usadí a časem pomnoží, čímž vytvoří funkční krvetvorný systém, uvádí zpráva.

Úspěch postupu je podle odborníků závislý na kvalitě a vhodnosti krvetvorných kmenových buněk v dárcovském vzorku. NK buňky, specializovaní “bojovníci” likvidující infekce nebo rakovinné buňky, za normálních okolností na vlastní zdravé buňky neútočí. Pokud jsou však přítomny ve vzorku od dárce představují, podle nových zjištění vědců, riziko pro vzácné a citlivé krvetvorné kmenové buňky.

Rizika

“NK buňky se během transplantace aktivují a pak produkují protein interferon gama, který negativně ovlivňuje schopnost krvetvorných kmenových buněk kolonizovat tělo dárce a vede ke zhoršení jejich kondice,” popsala Meritxell Alberich-Jordová. “Tato pozorování nás vedou k myšlence, že odstranění přirozených zabíječských buněk ze vzorku dárce nebo inaktivace interferonu gama během transplantace kostní dřeně by mohlo zlepšit úspěšnost tohoto klinického postupu,” vysvětlila vědkyně.

Studii o objevu byla publikována v časopisu Stem Cell Reports. Na výzkumu skupina Meritxell Alberich-Jordová spolupracovala s kolegy z pražských lékařských fakult Univerzity Karlovy a kolegy z Brazílie a Spojených států.

Výzkumy a studie

Vědci z Brna s japonskými kolegy přišli na to, jak zabránit…

  • 19 května, 202120 května, 2021
  • by andrlovak1

Způsob léčby popsali vědci ze svatoanenského centra a z Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně spolu s japonskými kolegy. Klíčovou látkou je uměle vytvořený takzvaný RNA aptamer. Funguje jako past na takzvané ligandy, což jsou většinou malé proteiny tvořící komplex s buněčnými receptory, které pak dokážou aktivovat. V případě achondroplázie jde o jeden konkrétní receptor, jehož zvýšená aktivita zpomaluje růst buněk chrupavky. Pokud se však aptamer naváže na ligand, nemůže už aktivovat tento receptor zpomalující růst buněk, čímž se zabrání poruchám růstu.

Podle vedoucího výzkumného týmu Pavla Krejčího vyvinula konkrétní RNA aptamer japonská firma původně při řešení slepoty. “Nicméně jsme si všimli jeho potenciálu pro léčbu poruch růstu a začali jsme spolupracovat právě v této oblasti,“ popsal Krejčí začátky spolupráce před pěti lety.

Nyní látka vstupuje do první fáze klinických zkoušek. Je testována u japonských pacientů. Výsledky jsou podle vědců velmi slibné, testování nového léku je však běh na dlouhou trať. „Lék na achondroplázii Vosoritide, na jehož výzkumu jsem se podílel, se k prvním pacientům dostane po více než šestnácti letech,“ dodal Krejčí.

Podle něj má tým rozpracovaných asi 15 projektů. Jedním z nich je výzkum aptamerů, které by nefungovaly jako past na ligand, ale inhibovaly receptory přímo. Výsledkem by podle Erlebacha mohla být nová generace molekul s velkým potenciálem pro léčbu nemocí souvisejících s poškozením různých orgánů, nejenom kostí. „Snažíme se vytvořit most mezi základním a klinickými výzkumem. Zatím se nám to daří, snad to vydrží i do budoucna,“ doplnil Krejčí.

Achondroplázie je genetická forma trpasličího vzrůstu. Výška u lidí s touto nemocí je v dospělosti průměrně 125 centimetrů. V České republice se ročně rodí čtyři až pět dětí s touto poruchou, uvedl Erlebach. Před čtyřmi lety založili vědci ze svatoanenského centra jejich registr, díky němuž sbírají data o jejich zdravotním stavu.

Výzkumy a studie

Vědci z Brna zjistili více o chování virů, může to vést…

  • 4 května, 2021
  • by andrlovak1

Dosud vědci věděli, že se rhinovirus naváže na lidský protein a přichytí se na povrchu buňky. Protein poté vyšle do buňky signál, který způsobí, že buňka virus pohltí. Uvnitř buňky virus vypustí svůj genom s geneticky uloženou informací a převezme kontrolu nad buňkou, aby zajistil produkci nových virových částic.

Nebylo jasné, co způsobuje uvolnění genomu z viru, což ale tým okolo doktoranda Dominika Hrebíka zjistil. Dosud vědci spekulovali o tom, že uvolnění genomu nastává poté, co je vir vystavený kyselému prostředí lidského těla. Tým okolo Hrebíka to ale vyvrátil a zjistil, že genom se uvolňuje reakci s kyselým prostředím těla až ve chvíli, kdy se virus navázal na lidský protein buňky, přičemž právě tento protein hraje zásadní roli. “Abych potvrdil svou hypotézu, zkusil jsem další experiment, kde jsem vytvořil komplex viru a receptorů, který byl následně vystaven kyselému pH. Když jsem dal vzorek do kryo-elektronového mikroskopu, okamžitě jsem viděl, že téměř všechny viry uvolnil svůj genom,” řekl Hrebík, který chování rhinovirů popsal v nedávno publikované studii.

Experimenty prováděné výzkumným týmem podle Jarour ověřily Hrebíkovu teorii, že receptor hraje klíčovou roli při uvolňování genomu. “To je skutečnost dosud neznámá. Objev by mohl vést k novým antivirovým terapiím založeným na principu blokování tvorby komplexu viru s receptory nebo blokování uvolňování genomu uvnitř buňky,” dodala muvčí.

Rhinoviry podle ní patří mezi nejčastější příčiny infekcí, způsobují nachlazení a další respirační nemoci. Příznaky zahrnují bolest v krku, rýmu, ucpaný nos, kýchání a kašel. “Ačkoliv má onemocnění jen malé přímé zdravotní důsledky pro pacienty, je spojené s obrovskými náklady při zmeškání vyučování, práce i na vynaložené lékařské péči,” uvedla Jarour.

Zpravodaj

Vědci z Brna se více zaměří na prevenci cukrovky

  • 18 března, 2021
  • by andrlovak1

Brno 18. března (ČTK) – Vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (FNUSA-ICRC) se zaměří na prevenci cukrovky. Jde o nemoc, kterou trpí každý dvanáctý Čech, cukrovka je čtvrtou nejčastější příčinu úmrtí v ČR. Navíc jde o jednu z chorob, které můžou způsobovat vážné komplikace při onemocnění covid-19, uvedla dnes v tiskové zprávě mluvčí nemocnice Dana Lipovská.

Problémem je podle vědců skutečnost, že pacientům je cukrovka často diagnostikována až v pozdějších stadiích onemocnění. Existuje přitom podle nich řada rizikových faktorů, které mohou k rozvoji nemoci přispět a kterým lze předcházet právě prevencí. Nejvyšší stupeň rizika je takzvaný prediabetes, což je mírné zvýšení hodnot glukózy nad normální hodnotu. Pacienti s touto diagnózou mají trvale vysoké riziko (až 70 procent) rozvoje cukrovky 2. typu, která se může objevit kdykoli. A právě období prediabetu je podle vědců ideální čas pro účinnou kampaň prevence a informovanosti obyvatel o nebezpečí, které je může potkat.

Právě informace ale podle vědců v širší populaci chybějí. “Například v Brně zatím neexistuje program prevence cukrovky a navíc je obtížné nějaký nastavit, pokud osm z deseti lidí riziko spojené s prediabetem ignoruje,” uvedl Juan Pablo Gonzalez Rivas, vedoucí výzkumného týmu Kardiovize FNUSA-ICRC.

Při hodnocení více než 2000 obyvatel Brna a blízkého okolí ve věku 25 až 64 let vědci z Kardiovize zjistili, že téměř 65 procent z nich má vysoké riziko rozvoje cukrovky 2. typu v následujících letech. V současné době tak pracují na preventivní strategii, která by cílila právě na tuto rizikovou skupinu. Půjde podle nich o kombinaci důležitých změn, které povedou ke zlepšení životního stylu. Nejprve se vyhodnotí současný stav jedince, například pohybová aktivita, zdravotní anamnéza či stravovací návyky a na základě toho se stanoví riziko rozvoje diabetu 2. typu. Poté bude následovat konzultace s lékařem, nutričním poradcem a trenérem za účelem sestavení individuálního plánu. Cílem bude motivovat pacienta ke snížení váhy a obecně zlepšit jeho zdraví a kvalitu života.

“V červenci plánujeme provést pilotní studii, poté již chceme mít k dispozici finální verzi preventivního programu pro dobrovolníky,” uvedl Gonzalez Rivas. Doplnil, že pokud se to podaří v lokálním měřítku, vědci by rádi tento program rozšířili pro celou českou populaci.

Při cukrovce organismus není schopen produkovat dostatečné množství inzulínu. Většina jídla, které člověk zkonzumuje, je v těle rozložena na jednoduchý cukr – glukózu. Lidské tělo glukózu využívá jako zdroj energie. Glukóza je v těle transportována krví. Aby buňky mohly glukózu z krve využít, potřebují k tomu právě inzulín. Bez tohoto hormonu tedy buňky nemohou získat energii z potravy. Lidé s cukrovkou nemohou využívat svou krevní glukózu, což vede k vzestupu hladiny cukru v krvi a dalším závažným důsledkům, jako například postižení zraku, onemocnění ledvin či postižení nervů, oběhového systému a dalších. Existují dva hlavní typy cukrovky, přičemž přibližně 95 procent pacientů trpí cukrovkou 2. typu.

 

Zpravodaj

Vědci získali miliony eur na vývoj pokročilého mikroskopu

  • 18 ledna, 202128 ledna, 2021
  • by andrlovak1

Praha 18. ledna (ČTK) – Téměř čtyři miliony eur (zhruba 105 milionů Kč) z evropského programu Horizont 2020 získal tým, jehož součástí jsou vědci z ČR. Prestižní grant pomůže k vývoji nové hybridní zobrazovací techniky. Díky ní by vědci mohli například detailně studovat buněčné membrány či vlastnosti proteinů, aniž se poškodí vzorky. Akademie věd ČR (AV) dnes ČTK o projektu informovala v tiskové zprávě. Za Česko na něm spolupracuje tým Mariany Manuely Amarové z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV.

Vyvíjená technika má název optická elektronová mikroskopie blízkého pole (Optical Near-field Electron Microscopy ‒ ONEM). Podle vědců kombinuje pozorování vzorku světlem a elektronovou mikroskopií.

“Je to zcela nový přístup, který využívá to nejlepší z obou světů. Věříme, že náš přístup vyústí ve vývoj unikátní techniky, jež umožní sledovat biologické systémy ve vysokém detailu,” poznamenala Amarová. “Biologové a odborníci z dalších vědeckých oborů budou mít možnost pozorovat dosud neviditelné detaily nejrůznějších materiálů a biologických rozhraní, například buněčných membrán,” zdůraznila vědkyně.

Tým z Česka sestaví ONEM mikroskop pro měření ve vodných prostředích. Podle AV jsou vzhledem k “všudypřítomnosti vody” v živých organismech vývoj i zavedení neinvazivních zobrazovacích technik pro měření ve vodných prostředích velmi důležité.

“Nový mikroskop by měl dosáhnout rozlišení tří nanometrů (3 miliontin milimetru), a to při vysokých frekvencích snímání v rozlišení několika milisekund po delší dobu, navíc bez poškození vzorku,” popsala Amarová. “Umožní rovněž zkoumání široké škály elektrochemických jevů, jakými jsou koroze, transport hmoty v bateriích a přepínání tekutých krystalů,” upřesnila vědkyně. Technologie se podle ní uplatní jak v oblasti membránové biologie, tak při studiu vlastností bílkovin nebo tvorby pórů.

“Při takto pokročilém prostorovém a časovém rozlišení bezpochyby posílí naše chápání rozmanitých biologických procesů odehrávajících se v blízkosti buněčných membrán,” konstatoval výzkumník Radek Šachl, který se na projektu podílí jako vedoucí oddělení biofyzikální chemie. Podle AV se do projektu zapojí i výzkumníci z oddělení nízkodimenzionálních systémů. Ti budou mimo jiné vyvíjet speciální povrchy pro nanášení biologických vzorků do ONEM mikroskopu

Vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského na projektu spolupracují s výzkumníky z Vídeňské univerzity a Univerzity v Leidenu.

Zpravodaj

Avízo, 13.1.: On-line debata vědců o strategii kolem vakcinace…

  • 12 ledna, 202114 ledna, 2021
  • by andrlovak1

13.01 v 17:00h – On-line debata vědců o strategii vakcinace proti nemoci covid-19

Pořádá Seznam Zprávy ve spolupráci s Nadačním fondem Neuron a společností Deloitte. Zúčastní se imunolog Václav Hořejší, expert na infekční nemoci Ladislav Machala, psychiatr Cyril Höschl, hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal nebo ekonom Filip Matějka.

podívejte se zde: https://1url.cz/LzcLd

Pramen: Zdeněk John, zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy, tel.: Zdenek.John@sz.cz,ČTK

Zpravodaj

Olomoučtí vědci vyvinuli látky, které účinně hubí rakovinné buňky

  • 14 září, 202025 září, 2020
  • by CRS Webmaster

Olomouc 14. září (ČTK) – Vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vyvinuli další látky, které se v budoucnu mohou stát součástí léčby rakoviny. Vykazují totiž výrazné účinky proti nádorovým buňkám a nízkou toxicitu vůči zdravým lidským buňkám. Tato nová skupina koordinačních sloučenin mědi obsahuje ve své struktuře přírodní látky izolované z plodů maklury oranžové. Objev již chrání národní patent. ČTK to dnes sdělil vedoucí olomouckého týmu vědců Zdeněk Trávníček.

Olomoučtí vědci se podle Trávníčka dlouhodobě snaží rozšířit spektrum protinádorových látek o takové, které budou účinnější než nyní užívaná léčiva na bázi sloučenin kovů, zejména platiny, a zároveň budou mít znatelně vyšší účinnost vůči nádorovým buňkám při nižších nežádoucích účincích. “Našim prozatím posledním počinem v této oblasti je vývoj již třetí generace koordinačních sloučenin mědi, které se od již dříve prezentovaných látek obsahujících měď, jež získaly patentovou ochranu v roce 2012 a 2017, výrazně liší složením a strukturou,” uvedl.

Z pohledu účinnosti na lidské nádorové buněčné linie jsou tyto nové sloučeniny srovnatelné se svými předchůdkyněmi vyvinutými experty RCPTM. “Nejúčinnější z látek překonávají účinek dodnes nejužívanějšího komplexního léčiva cisplatiny až stonásobně, přičemž jejich toxicita na zdravé lidské jaterní buňky se jeví jako téměř zanedbatelná,” podotkl člen výzkumného týmu Ján Vančo.

Nové unikátní komplexy mědi by v budoucnu mohly být použity v terapii zaměřené na léčbu zhoubného nádoru vaječníků, prsu, prostaty, tlustého střeva a konečníku i nádorového onemocnění kostí či plic. Trávníček ale upozornil na to, že cesta k případnému použití připravených látek jako léčiv je ještě dlouhá a spletitá a k jejich možnému uplatnění je potřeba provést řadu experimentů.

Samotný vývoj koordinačních sloučenin mědi trval zhruba pět let. Na látky s protinádorovým účinkem se olomoučtí vědci zaměřují řadu let. Tým profesora Trávníčka získal celkově již 17 národních a dva evropské patenty, jež chrání biomedicínské použití řady sloučenin na bázi zlata, mědi, železa, platiny či tantalu. Všechny mají výrazné protinádorové a některé i protizánětlivé účinky.

beh hj

Navigace pro příspěvky

1 2 3 4

Kalendář akcí

Březen

Duben 2025

Květen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
28
29
30
1
2
3
4
Duben

30

Žádné akce
Květen

1

Žádné akce
Květen

2

Žádné akce
Květen

3

Žádné akce
5
6
7
8
9
10
11
Květen

4

Žádné akce
Květen

5

Žádné akce
Květen

6

Žádné akce
Květen

7

Žádné akce
Květen

8

Žádné akce
Květen

9

Žádné akce
Květen

10

Žádné akce
12
13
14
15
16
17
18
Květen

11

Žádné akce
Květen

12

Žádné akce
Květen

13

Žádné akce
Květen

14

Žádné akce
Květen

15

Žádné akce
Květen

16

Žádné akce
Květen

17

Žádné akce
19
20
21
22
23
24
25
Květen

18

Žádné akce
Květen

19

Žádné akce
Květen

20

Žádné akce
Květen

21

Žádné akce
Květen

22

Žádné akce
Květen

23

Žádné akce
Květen

24

Žádné akce
26
27
28
29
30
31
1
Květen

25

Žádné akce
Květen

26

Žádné akce
Květen

27

Žádné akce
Květen

28

Žádné akce
Květen

29

Žádné akce
Květen

30

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS