Vědci z NUDZ: Kvalitní spánek může mít vliv na…

Stres a spánek se podle odborníků navzájem ovlivňují. Člověk ve stresu je kvůli působení hormonů kortizol a adrenalin připravený k akci, a proto pro něj bývá těžké usnout a kvalitně spát. Lidé se spánkovými potížemi mají naopak větší problémy se zvládáním stresu a snáze podléhají svým emocím. Mají tendence propadat do depresí a špatně zvládají vypjaté situace. Nedostatek spánku se kromě jiného výrazně promítá do paměti, přičemž spánek je nezbytný pro zpracovávání zkušeností a převádění informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti.

„Na tom, jak si pamatujeme události, se podílí hned několik druhů paměti. Takzvaná epizodická paměť uchovává informaci o tom, kdy, kde a co se stalo, tj. časový a prostorový kontext. Současně s tím dochází k asociaci jednoduchých podnětů – zvuků, obrazů či pachů s emocionálními reakcemi, například strachem,“ vysvětlil Eduard Kelemen z NUDZ. Jeho tým proto zkoumal, jak je zaznamenání traumatizující události ovlivněno spánkem a hladinou stresového hormonu. Výzkumníci provedli pokus na potkanech, zkoumali jejich strachovou reakci za různě nastavených okolností včetně nedostatku spánku.

Odborníci uvádějí, že pokud někdo zažije situaci, která v něm vyvolá emoci, pak se tato vzpomínka ukládá do dlouhodobé paměti, nicméně emoce k ní vázaná s každým dalším spánkem slábne, respektive se snižuje její intenzita. Proto při vzpomínce na danou situaci takový člověk po nějaké době necítí tak silné emoce, jako když ji prožíval. „Tato funkce je pro náš život nesmírně důležitá. Právě u posttraumatické stresové poruchy ale tento mechanismus pravděpodobně nefunguje. Člověk tak prožívá vzpomínky na danou situaci tak, jako by se děla v současnosti. S tím mohou souviset i časté potíže se spánkem, které u těchto lidí pozorujeme, jako je nespavost nebo noční můry,“ dodala Karolina Janků z Centra výzkumu spánku a chronobiologie NUDZ.

Nyní mohou lidé prožívat stres a úzkost pod vlivem pandemie koronaviru nebo války na Ukrajině. „Pravidelnost a rutina jsou pro spánek velmi důležité a pomáhají nám také při zvládání stresu. Předvídatelnost našich aktivit během dne tak může významně přispět k pocitu bezpečí,“ doplnila Janků. I prostředí, ve kterém lidé spí, by mělo navozovat pocit klidu. Podle odborníků také není vhodné se ke spánku nutit a v případě, že se člověku nedaří usnout, je lepší začít se věnovat klidné činnosti mimo ložnici a vrátit se zpět, až když se cítí ospalí. Pro spánek je důležitá také jak fyzická, tak duševní činnost během dne. Vědci zdůrazňují, že i z hlediska kvality spánku je proto vhodné věnovat určitý čas svým emocím a obavám, a nesnažit se je za každou cenu odhánět.