Nobelovu cenu za lékařství mají američtí objevitelé tepelných a hmatových…

Objevy obou vědců jsou podle Karolínského institutu využívány k vývoji léčby mnoha nemocí včetně chronických bolestí. “To opravdu prolamuje jedno z tajemství přírody,” řekl tajemník Nobelova výboru Karolínského institutu Thomas Perlmann při oznamování vítězů. “Je to vlastně něco, co je zásadní pro naše přežití, takže je to velmi významný a dalekosáhlý objev,” dodal Perlmann.

Čerství laureáti Nobelovy ceny se podíleli na průlomovém objevu receptorů TRPV1, TRPM8 a piezo kanálků. Pětašedesátiletý newyorský rodák Julius konkrétně použil kapsaicin, štiplavou látku z chilli papriček, k identifikování senzoru v nervových zakončeních, která v pokožce reagují na žár. O 12 let mladší Patapoutian, který se narodil v Libanonu, v buňkách citlivých na tlak objevil nový druh čidel, která reagují na mechanické stimuly v pokožce a vnitřních orgánech.

Perlmann řekl, že dovolat se oběma oceněným před oficiálním vyhlášením laureátů nebylo jednoduché a podařilo se to teprve s pomocí jejich příbuzných. Když je pak zastihl, byli prý velmi překvapení a reagovali radostně. “Měl jsem na rozhovor s nimi jen pár minut, ale byli neuvěřitelně šťastní,” řekl Perlmann. “A pokud mohu soudit, byli velmi překvapení a trochu šokovaní,” dodal šéf Nobelova výboru.

Nervový systém

Před objevy nebylo jasné, jak nervový systém teplotu a mechanické podněty proměňuje na elektrické impulzy, uvedl Nobelův výbor. David Julius na konci 90. let minulého století započal na Kalifornské univerzitě v San Francisku práci s kapsaicinem. Tehdy už bylo známo, že tato látka při kontaktu aktivuje receptory bolesti, ale nebylo jasné jak. Julius se svým týmem identifikoval gen, který činí buňky citlivými na kapsaicin. Další výzkum ukázal, že gen tvoří předlohu pro bílkovinu, která v buněčných stěnách zastává funkci iontového kanálu, tedy jakéhosi tunelu, který je důležitý pro vedení nervových signálů. Vědci tak identifikovali receptor bolesti reagující na bolestivý žár. Receptor později dostal označení TRPV1.

Patapoutian se zabýval především otázkou, jak tělo vnímá tlak a dotyky. Vědec, který od roku 2000 pracuje v biomedicínském výzkumném centru Scripps Research v kalifornském městě La Jolla, se svým týmem zkoumal buňky, které reagovaly elektrickými signály na dotyky pipetou. Vědci postupně vypnuli jednotlivé geny, dokud nenašli gen, který umožňuje vnímání hmatu. Také on vytváří iontový kanál, který dostal označení podle řeckého slova pro tlak piezo1.

O něco později následoval objev iontového kanálu piezo2, který je citlivý nejen na tlak, ale také umožňuje vnímání pohybu a pozice v prostoru. Oba receptory se podílejí na regulaci důležitých tělesných funkcí, jako jsou krevní tlak, dýchání nebo kontrola močového měchýře.

Nobelovka v minulých letech

Loni Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Američané Harvey Alter a Charles Rice a Brit Michael Houghton za objevy, které přispěly k identifikaci viru hepatitidy C. Toto ocenění od roku 1901 dostalo 222 lidí, ve dvou třetinách případů byla udělena kolektivně dvěma či třem osobám. Jejím nejmladším laureátem se stal v roce 1923 ve 32 letech Kanaďan Frederick Banting, který ji dostal za objev inzulínu. Nejstarším nositelem této ceny se stal ve svých 87 letech Američan Francis Peyton Rous, jenž byl oceněn v roce 1966 za výzkum rakoviny.

Před dnešním oznámením nových laureátů média spekulovala, že cenu za medicínu by mohli dostat vědci, kteří přispěli k výzkumu takzvaných mRNA vakcín proti covidu-19 a tím i k velmi rychlému vývoji vakcín proti covidu-19.

Nejvýznamnější ocenění v oboru lékařství je dotováno deseti miliony švédských korun (zhruba 25 milionů Kč). V úterý bude oznámeno, kdo získá cenu za fyziku, ve středu za chemii, ve čtvrtek za literaturu. V pátek bude ohlášen držitel či držitelka Nobelovy ceny za mír. Jako poslední jsou každoročně vyhlašovány ceny za ekonomii, jejichž laureáti budou známi v pondělí 11. října. Slavnostní předávání Nobelových cen se uskuteční 10. prosince, na výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela (1833-1896).