PwC:Nejčastěji nemocní jsou zaměstnanci v automobilovém průmyslu

Praha 29. října (ČTK) – Nejčastěji nemocní jsou zaměstnanci v automobilovém průmyslu, nejméně naopak v menších high-tech firmách. Pracovníci v pojišťovnictví mají nejvíce absencí, v loňském roce doma průměrně strávili 17,9 dne. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti PwC, která vyhodnotila průměrnou nemocnost a absenci pracovníků na českém trhu.

Počet absencí i nemocnost zaměstnanců ovlivňují pracovní pozice, segment trhu i velikost firmy. Nejpropastnější rozdíl přitom stále panuje mezi manuálními pracovníky a managementem. Zatímco průměrná míra absence u manuálních pracovníků ve stavebnictví dosahuje 8,6 procenta, u manažerů v high-tech a chemickém průmyslu je téměř jedenáctkrát nižší, když činí 0,8 procenta.

Celková míra absence je u manuálních pracovníků 7,2 procenta, u managementu 1,9 procenta. Ve srovnání s výsledky z roku 2017 klesla nemocnost i celkový počet absencí u většiny sledovaných firem. Analytici ale už nyní upozorňují na růst nemocnosti, který odstartoval v letošním červenci po opětovném zrušení karenční doby.

“Náklady na absenci zaměstnance dosahují až dvojnásobku nákladů jeho odměny. V prvních čtrnácti dnech nemoci zaměstnanci platíte náhradu mzdy, zároveň se musíte vypořádat s potenciálně sníženou produktivitou na jeho pracovišti a v mnoha případech je třeba zajistit náhradu takového zaměstnance po dobu jeho absence, což jsou další náklady navíc,” uvedl expert PwC Martin Hůrka.

Často nemocní manuální pracovníci ve stavebnictví loni přeskočili své kolegy ze sektoru automobilového průmyslu, kteří se na první příčce umístili v předloňském roce. Automobilový sektor si prvenství udržel v nejvyšším počtu strávených nemocí v přepočtu na jednoho zaměstnance. Zaměstnanci tam byli v průměrů nemocní 13,6 dne, což je o tři dny déle než v roce 2016.

Hlavním důvodem je podle Hůrky náročnost práce v automobilovém průmyslu i stavebnictví. “Je nutné si uvědomit, že práce v tomto oboru je opravdu vyčerpávající, často fyzicky i psychicky. Vliv na nemocnost zaměstnanců může mít i jednotvárnost práce u výrobních linek. Lidé pracující na nižších pozicích mají často i nižší chuť do práce jít a naopak vyšší tendenci ‘hodit se marod’,” dodal.

V nemocnosti se pak projevují i nejrůznější sezonní vlivy, které se mohou zdát banální, ale pro některé zaměstnavatele jsou ohrožující. Příkladem může být třeba start zahrádkářské sezóny, během které zaměstnanci raději tráví pracovní dobu na zahrádkách než v zaměstnání.

Téměř šestidenní rozdíl v počtu absencí lze sledovat i na základě velikosti firmy. Ve firmách nad 600 zaměstnanců pracovníci absentují v průměru 14,2 dne v roce. V malých firmách pod 200 zaměstnanců absence dosahuje 8,4 dne. Jen o něco menší rozdíl pak lze sledovat i v samotné nemocnosti. “Lidé v menších firmách mají často užší vztah k firmě i jejím představitelům a cítí vyšší zodpovědnost do práce přijít,” podotkl Hůrka.