Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Zpravodaj

Hygienici nedoporučují koupání v nádržích Těrlicko či Brušperk

  • 29 srpna, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Ostrava 29. srpna (ČTK) – Voda na některých místech v Moravskoslezském kraji je nadále nevhodná ke koupání. Kvůli cerkáriím, což jsou larvy motolic způsobující svědící vyrážku, hygienici nedoporučují koupání v Těrlické přehradě na Karvinsku a nádrži Brušperk na Frýdecko-Místecku. Kvůli nadměrnému množství sinic je nevhodná ke koupání i voda v nádrži Baška na Frýdecko-Místecku a Vrbickém jezeře v Bohumíně na Karvinsku. Zákaz koupání dál platí v rybníku Pod hradem v Bohušově na Bruntálsku. ČTK to dnes sdělila ředitelka krajské hygienické stanice Helena Šebáková.

Hygienici tento týden letos naposledy odebrali vzorky vody na sledovaných koupacích místech v okresech Opava, Bruntál a Karviná. “Rozbory vody potvrdily přetrvávající vyhovující kvalitu vody v opavské nádrži Stříbrné jezero, na koupacích místech Leskovec a Roudno 1 na vodní nádrži Slezská Harta i v rybnících Tvrdkov a Edrovice na Bruntálsku,” uvedla Šebáková. Pro koupání vyhovuje i voda na letním koupališti v Ostravě-Porubě a nádrži v areálu Hei park v Odrách-Tošovicích na Novojičínsku.

Zhoršená kvalita vody je na Slezské Hartě v Nové Pláni. Hlavně malým dětem, těhotným ženám a alergikům hygienici doporučují, aby se tam po koupání osprchovali, nejlépe v pitné vodě.

Hygienici zkontrolovali také dvě stravovací provozovny, které v létě ještě neprověřili. Stánek na porubském koupališti i bufet v areálu štěrkovny v Hlučíně na Opavsku byly bez závad.

Aktuální informace o kvalitě vody ke koupání ve volné přírodě mají zájemci k dispozici na internetových stránkách www.khsova.cz.

 

Zpravodaj

Lékař: Resuscitace, i když není třeba, málokdy způsobí újmu

  • 28 srpna, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 28. srpna (ČTK) – Laická resuscitace člověka, který nemá srdeční zástavu, málokdy způsobí vážnější zdravotní újmu. Lidé by se proto neměli bát pomoc poskytnout. Řekl to na dnešní tiskové konferenci České lékárnické komory ke Světovému dni první pomoci lékař Jiří Pokorný, který se specializuje na urgentní medicínu a školení první pomoci. Každoročně záchranáři resuscitují téměř 8000 lidí, zásadní je ovšem pomoc laiků před jejich příjezdem.

U člověka s podezřením na zástavu srdce je podle odborníků důležité zjistit, jestli dýchá. Dýchací cesty zprůchodní zaklonění hlavy a zvednutí brady. “Asi 40 procent lidí má při zástavě takzvaný gasping, hlasitě a lapavě se snaží nadechnout. Postupně ale pokusy slábnou,” dodal Pokorný. Je proto třeba resuscitovat, tedy začít člověku ležícímu na zádech nataženýma rukama stlačovat hrudník asi pět centimetrů hluboko s frekvencí 100 až 120 stlačení za minutu. Pokračovat je třeba až do příjezdu sanitky, což je v ČR v průměru 11 minut.

Častěji než se srdeční zástavou se lidé setkávají s drobnými poraněními jako jsou puchýře, odřeniny nebo řezné rány. Lékárníci doporučují mít doma či na dovolené příruční lékárničku zejména s dezinfekcí a obvazovým materiálem. “I z malého poranění, škrábnutí či oděrky může vzniknout infikovaná těžko se hojící rána. Je potřeba správně ošetřit každou ránu,” řekl viceprezident České lékárnické komory Aleš Krebs.

Pomáhající člověk by podle Pokorného měl myslet na vlastní bezpečí. Pomoc cizímu, zvlášť pokud krvácí, nedoporučuje bez rukavic. Připomněl také, že pokud jemu samému nehrozí smrt nebo vážné poškození zdraví, má zachránce povinnost poskytnout pomoc danou zákonem. “Pokud má dotyčný alespoň základní teoretické znalosti, není poskytnutí první pomoci příliš složité,” dodal. Při volání na zdravotnickou záchrannou službu navíc operátorka volajícího instruuje.

Od 9. do 15. září si mohou zájemci v lékárnách osvojit základy první pomoci. Dostanou také informační materiály s postupy. Na webu Nebojte se zachránit život najdou také návody na další situace, například otravu houbami nebo popáleniny elektrickým proudem.

 

Zpravodaj

Lékaři v Brně přivedli na svět dítě u ženy s mozkovou smrtí

  • 27 srpna, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Brno 27. srpna (ČTK) – Lékaři ve Fakultní nemocnici Brno udrželi po rekordně dlouhou dobu vitální funkce u ženy s mozkovou smrtí, díky tomu pak mohli v srpnu přivést na svět její dítě. V tiskové zprávě to dnes uvedl mluvčí nemocnice Pavel Žára, dodal, že podrobnosti sdělí zástupci nemocnice na pondělní tiskové konferenci. Podle něj případ nemá ve světě obdoby. Dítě porod přežilo. Podle České televize lékaři provedli císařský řez již v polovině srpna, narodila se holčička o váze 2,10 kilogramu a od pondělí je u otce.

Žára označil situaci za zázrak. “Brněnská medicína se opět stává světovou a lékaři z Fakultní nemocnice Brno zažili další zázrak, který nemá ve světě obdoby. Udrželi vitální funkce u ženy s mozkovou smrtí po rekordní dobu a následně došlo k porodu,” uvedl Žára. Bližší informace nechtěl říct, protože je nemocnice chystá na pondělní konferenci.

Nezávislý odborový svaz Policie ČR ve spolupráci s krajskou policií na Vysočině od 1. června pořádal veřejnou sbírku pro třebíčského policistu, jehož manželka je v brněnské nemocnici v mozkové smrti a lékaři se snaží zachránit její nenarozené dítě. ČTK to tehdy řekl Milan Novotný z odborového svazu. Mozkovou smrt sedmadvacetileté ženy v důsledku masivního krvácení do mozku lékaři konstatovali, když byla v 16. týdnu těhotenství.

Již v lednu 2016 v brněnské fakultní nemocnici porodila žena v kómatu. Lékaři přivedli na svět chlapečka císařským řezem. Žena se dostala do bezvědomí čtyři měsíce před porodem při dopravní nehodě. Chlapeček přišel na svět v 31. týdnu těhotenství matky s váhou 1,9 kilogramu. Zdravotní stav ženy se po porodu začal lepšit, až se zotavila.

Podle České televize je vůbec první zaznamenaný případ, kdy se podařilo zachránit nedonošené dítě ženy v kómatu nebo po mozkové smrti, z roku 1981. V americkém městě Buffalo byla přijata do nemocnice čtyřiadvacetiletá žena se zánětem mozku. Testy poté ukázaly, že u ní nastala mozková smrt. V té době byla ve 23. týdnu těhotenství. Lékaři ji udržovali naživu ještě šest týdnů. Poté se císařským řezem, devět týdnů před termínem porodu, narodilo zdravé dítě. Podle ČT je podobných případů na světě zhruba desítka a u většiny se podařilo dítě zachránit, ale matky zemřely. Existují však i případy, kdy lékaři přivedli na svět dítě u žen v kómatu a ženy potom přežily.

 

Zpravodaj

Zdravotnictví dostane k rozpočtu na rok 2020 navíc 220 milionů

  • 26 srpna, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 26. srpna (ČTK) – Ministerstvo zdravotnictví dostane k rozpočtu na rok 2020 navíc 220 milionů korun. Po dnešním jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou to novinářům řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (oba za ANO). Podle návrhu rozpočtu z června letošního roku měl resort dostat 9,19 miliardy, letos hospodaří s 8,2 miliardy korun.

Peníze podle Vojtěcha půjdou hlavně na podporu míst, kde se vzdělávají mladí lékaři. Ministerstvo na ně dostalo 100 milionů korun k původním 630 milionům. “Jde zejména o praktické lékaře, ale i další odbornosti,” řekl ministr. Dalších 100 milionů navíc půjde na transformaci psychiatrických nemocnic, která je součástí reformy psychiatrické péče. Do budoucna mají mít méně lůžek a více nemocných se má léčit ambulantně. Asi 20 milionů korun navíc půjde na dotace, například pro hospice.

Nejvíce peněz do zdravotnictví nejde ze státního rozpočtu, ale z veřejného zdravotního pojištění. Příští rok by to mělo být 346 miliard korun. Ze státního rozpočtu půjde 77 miliard korun na péči o takzvané státní pojištěnce, tedy důchodce, děti nebo nezaměstnané, kterých je asi 5,9 milionu.

Ministerstvo zdravotnictví z rozpočtu platí provoz státních institucí jako jsou Státní zdravotní ústav, Státní ústav pro kontrolu léčiv nebo krajské hygienické stanice, celkem jich je včetně přímo zřizovaných nemocnic a dalších zdravotnických zařízení 73. V posledních letech hospodařilo s rozpočtem mezi sedmi a osmi miliardami korun. V roce 2015 mělo rekordních 8,5 miliardy korun, poté rozpočet klesal. Loni se opět zvýšil na více než osm miliard.

Ministerstvo musí podle návrhu rozpočtu ušetřit asi 10 procent nákladů na provoz a snížit počet pracovních míst. Na projekty spolufinancované z EU půjde celkem asi 2,025 miliardy korun. Na investice bude mít resort miliardu korun.

O penězích na zdravotní péči pro rok 2020 vyjednávaly do června letošního roku zdravotní pojišťovny se zástupci 14 segmentů zdravotní péče. Zatímco loni se podařilo úhrady dohodnout se všemi, letos oblast nemocnic, lékáren a domácí péče dohody nepodepsala. Ministerstvo tak výši úhrad stanoví ve vyhlášce. Na nedostatek peněz si stěžuje zejména domácí péče, kde sestry berou méně než v nemocnicích. Lékárníci zase argumentují, že nemají zaplacenou zvýšenou administrativu. Více peněz na platy žádaly i zdravotnické odbory.

Pro příští rok se očekává výběr pojistného asi 346 miliard korun, letos to bylo asi o 20 miliard méně. Více než polovinu nákladů na zdravotní péči spotřebuje akutní péče v nemocnicích. Z peněz navíc chtějí pojišťovny více podpořit praktické lékaře, přidají i na drahé moderní léky.

 

Zpravodaj

Veterináři našli při kontrole bio vajec zakázaný insekticid DDT

  • 23 srpna, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

České Budějovice 23. srpna (ČTK) – Veterináři zjistili při mimořádné kontrolní akci bio produktů u jihočeského producenta ekologických vajec zbytky toxického insekticidu DDT. Tento přípravek proti škodlivému hmyzu je už od 70. let zakázán. Ve vejcích se zřejmě objevil kvůli staré ekologické zátěži v objektu, kde jsou slepice chovány. Prodej vajec z chovu proto zatím veterináři zakázali. Řekl to dnes novinářům ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád. DDT objevila SVS v rámci větší akce. Naprostá většina z celkem 104 kontrol bio produktů ale podle Semeráda žádné nedostatky neodhalila.

Slepice ze zmíněného chovu bude muset začít producent vajec kvůli nálezu zbytků DDT chovat jinde. “Jedná se o starou usedlost, mají ji zemědělci a bohužel asi v tom prostředí byl kdysi dávno sklad DDT. Situace se došetřuje,” uvedl ředitel jihočeských veterinářů František Kouba. Veterináři nepředpokládají, že by někdo ještě reálně DDT používal.

Mimořádná kontrolní akce zaměřená na bioprodukty a výrobky z ekologického zemědělství byla letos provedena veterináři poprvé. Porušení předpisů zjistili veterináři u třech ze 144 vzorků. Kromě DDT našli třeba konzervanty v sýrech, které se sice smí používat v konvenční produkci, ale nikoli v biovýrobě. “Zaměřili jsme se na mléčné výrobky, kterých bylo nejvíce, potom na maso, vejce, ryby a med,” dodal Semerád.

Správní řízení povedou podle něj kontrolní orgány ministerstva zemědělství. DDT byl používán v 50. a 60. letech minulého století, v Československu ho stát zakázal v roce 1974. Ještě několik let se ale následně používal pro ničení vší. DDT se hromadí v tkáních, je schopen procházet placentou a přechází také do mateřského mléka. U lidí může poškodit nervový systém a při delšímu vystavení přispět ke vzniku rakoviny jater nebo poruch vývoje plodu.

 

Zpravodaj

Studie: Spotřeba alkoholu od roku 2008 mírně klesla

  • 22 srpna, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 22. srpna (ČTK) – Česko podle různých mezinárodních srovnání zůstává na předních příčkách ve spotřebě alkoholu. Mezi roky 2008 a 2017 spotřeba čistého lihu klesla o téměř šest procent. S případnými regulacemi a omezeními prodeje či reklamy je podle autorů studie z Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), nakládat opatrně. Ministerstvo zdravotnictví ale považuje vysokou spotřebu alkoholu v ČR za problém a některá opatření zvažuje.

Podle Českého statistického úřadu poklesl objem konzumovaného alkoholu, tedy spotřeba čistého lihu, mezi roky 2008 a 2017 o 5,77 procenta. “Studií, které možné regulace zkoumají, je hodně. V zahraničí regulace nefunguje stoprocentně. Jsou země, kde přinesla víc špatného než užitku. Je potřeba se proto bavit o přesných parametrech a jejich zacílení na konkrétní skupiny,” uvedl ředitel výzkumu CETA Aleš Rod. Studie podle autorů nevznikla za finančního přispění žádného výrobce alkoholu, kromě veřejného ji ale konzultovali i se soukromým sektorem.

Dostupnost alkoholu se podle CETA v posledních letech zásadně nezměnila. V roce 2008 bylo možné si za průměrnou mzdu koupit 114 litrů tuzemského rumu nebo 2516 lahvových piv. V roce 2017 to bylo o dva litry méně rumu, ale o 80 piv více.

K omezení nadměrného pití alkoholických nápojů a popíjení mladistvých by v Česku podle odborníků na závislosti a zdravotní dopady alkoholismu nejúčinněji vedlo regulování reklamy a zvýšení daní na alkohol. Sněmovna v červenci schválila zvýšení daně na tvrdý alkohol, tabák a hazard. Na klasické víno je spotřební daň nulová, u piva se liší podle velikosti pivovaru, je ale nižší než u tvrdého alkoholu.

Nadměrné pití ČR ročně podle studie stojí asi 56,6 miliardy korun, a to za ztrátu produktivity, léčbu či kvůli kriminalitě, invaliditě a předčasným úmrtím. Odpovídá to asi 1,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Česko patří k zemím s nejvyšší spotřebou alkoholu na obyvatele. Podle poslední vládní zprávy o užívání drog denně popíjí kolem 600.000 Čechů a Češek, z nich 100.000 nadměrně.

 

Zpravodaj

Nemocnice krev mají, i když darování omezuje mj. cestování

  • 21 srpna, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Brno 21. srpna (ČTK) – Jihomoravské nemocnice přes léto nedostatkem krve netrpí, přestože okruh možných dárců zužují cesty do zahraničí nebo klíšťata. Když krev chybí, zvou zdravotnická zařízení dárce k odběru třeba pomocí facebookových stránek. Nemocnice si v případě potřeby také vypomáhají a posílají krev tam, kde je aktuálně nedostatek, zjistila ČTK v anketě.

“V posledních týdnech máme dobré zásoby transfuzních jednotek, díky kterým pokryjeme každodenní provoz nemocnice,” uvedl mluvčí kyjovské nemocnice Filip Zdražil. “Dobře pracujeme s dárcovskou základnou a odběry domlouváme s dostatečným předstihem,” řekl mluvčí znojemské nemocnice Pavel Jajtner.

Fakultní nemocnice Brno má podle mluvčího Pavla Žáry v registru přes 20.000 dárců. Nikdy jich ale není dost.

Ne všichni mohou přes léto krev darovat. “Dárcovství krve v létě omezuje především vyšší aktivita klíšťat a dovolená v oblastech s výskytem krví přenosných chorob. Dárce pak z preventivních důvodů nemůže po dobu čtyř týdnů darovat krev,” uvedl Zdražil. Riziko představuje také třeba západonilská horečka. Také ti, kteří navštívili například Řecko, Rumunsko nebo Kypr, musí odběr odložit alespoň o měsíc.

Nemocnice lákají nové dárce přes sociální sítě. I díky kampani “450 ml naděje” získala Nemocnice Hodonín krev od 41 prvodárců. “Dárcovství je bezplatné, lidé se většinou spokojí s tím, že udělali dobrý skutek,” uvedla vrchní laborantka Oddělení laboratorní medicíny Nemocnice Hodonín Zuzana Sečková.

Fakultní nemocnice Brno má na facebooku stránku Dárce krve FN Brno, kde se lidé dozví užitečné informace o dárcovství. Nemocnice je upozorní například na aktuální nedostatek některé z krevních skupin a vyzve je k odběru.

Do znojemské nemocnice chodí darovat krev třeba i středoškoláci. “Všimli jsme si, že u nás také funguje jakési rodinné dárcovství díky rodinným vazbám,” uvedl Jajtner.

Eliška Podzemná

Zpravodaj

The Guardian: Ve slumu v Nairobi provozují záchranku místní

  • 20 srpna, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Nairobi 20. srpna (ČTK/The Guardian) – Pro Evalyne Nyangwesovou je každý den jiný. Je totiž podnikatelkou a majitelkou záchranné služby určené pro nemilosrdnou komunitu se sklony ke špatnému zdraví, nemocem a vysoké kriminalitě. Působí v Kibeře, největším slumu v Africe, kam se tradiční ambulance neodváží vydat a i policie si tam počíná opatrně, napsal britský list The Guardian.

Rychlá záchranná služba se tam setkává s extrémy, od domácího násilí po hromadná znásilnění. Zásadní je dochvilnost a soucit. Pokud záchranáři selžou, hrozí jim, že na ně zklamaní kolemjdoucí začnou házet kamení. Není to ale práce pro slabé povahy. V Kibeře řádí cholera a tyfus, stejně jako virus HIV, kterým je tam nakaženo 60 procent dospělé populace.

Navzdory tomu Nyangwesové stále nechybí odhodlání a pro 250.000 nejchudších Keňanů je na příjmu 24 hodin denně. Tu trochu času, která jí zbude, věnuje reklamě. V nemocnicích a kostelech rozdává vizitky nebo po Kibeře lepí nálepky.

Rychlá odezva, jak se její služba nazývá, funguje už třetím rokem. Nyangwesová nápad dostala, když přišla o práci v jedné z nairobských nemocnic. Ona i její manžel mají vystudovanou zdravotní školu. Věděla, že Červený kříž má problémy uspokojit v Kibeře poptávku po zdravotnických službách. Když dodělala záchranářský kurz, zakoupila plně vybavenou ambulanci a druhé menší vozidlo, které se dokáže proplést úzkými hliněnými uličkami. Obě auta byla z druhé ruky. Najala i zaměstnance: Timona a George, vyškolené řidiče záchranky, a Winnieho, záchranáře vyškoleného Červeným křížem.

Dalším úkolem byla komunikace. Nyangwesová nemá k dispozici moderní call centrum, používá jen svůj mobilní telefon, kterým vyřizuje osobní i pracovní hovory. Doufá, že jednoho dne bude mít dostatek peněz na druhý telefon, ten současný má totiž prasklý displej.

Keňské zdravotnictví není zdarma, při jakkoli krátkém kontaktu se zdravotníkem vzniká povinnost uhradit poplatek. “S většinou klientů se prostě domluvíme na částce. Po Nairobi bychom si měli účtovat 5000 šilinků (1100 Kč) za každou cestu. V Kibeře si to ale lidé nemohou dovolit, takže po nich chci 3000 až 3500 šilinků (670 a 780 Kč), podle toho, jak je rodina bohatá. Nikoho, kdo potřebuje pomoc, ale kvůli nedostatku peněz neodmítneme,” dodává záchranářka.

Jejich vozidla stojí v pohotovosti u parku Uhuru Gardens v Nairobi od osmi ráno do šesti večer, šest dní v týdnu. Záchranáři jsou ale připraveni i přes noc. Nyangwesová monitoruje rychlost odezvy. Řidiči musejí být u vozidla do pěti minut od přijetí hovoru a ambulance musí dorazit na místo do 20 minut, i když je třeba se proplést temnými uličkami Kibery, kde jsou dopravní nehody, přepadení a útoky na denním pořádku.

“Podmínky v Kibeře nejsou jednoduché. Je přelidněná a není tu žádná kázeň. Je to tady každý sám za sebe a kvůli tomu je naše práce těžká,” vysvětluje Nyangwesová. “Problémy se objevují při hádkách. Jste tam, abyste vzal někoho z jedné strany sporu do nemocnice, ale ti z druhé strany to nechtějí. Na nás nikdo ještě nezaútočil, ale vím o případech, kdy sanitka přijela pozdě, stav pacienta se zhoršil, dav se naštval a posádku surově zbil,” dodává.

V centru zájmu Nyangwesové stojí ženy. “Život je tady pro ženy těžký. Nevím, proč mají tolik dětí, když oba rodiče nepracují. Muži nic nedělají, celý den pijí alkohol a je na ženách, aby pro rodinu obstaraly jídlo. Když pak přijdou domů, jejich muži jim vezmou peníze a koupí si za ně další alkohol. Nastane hádka – on je opilý a cítí se méněcenný a neschopný postarat se o rodinu. Kvůli tomu je tady hodně znásilnění a domácího násilí. Je to brutální, muži proti ženám používají tyče, mačety i nože,” vypráví Nyangwesová.

Znásilnění je v Kibeře rozšířené. Pachatelé míří na mladé, postarší a na postižené. “Počet znásilnění je vysoký v jakoukoli denní dobu. Nejčastěji znásilňují muži ve středním věku devíti až patnáctileté dívky,” uvádí záchranářka.

Značný počet násilníků ale trestu unikne. “Je to špatné. Přestavte si jako rodič 15leté dívky, že ji zneužije muž, který ví, že on sám má nějakou nemoc. Vy se ji snažíte vychovat tak, aby z ní něco vyrostlo. Ten muž pak udělá něco takového a nestihne ho žádný trest. To bolí,” říká Nyangwesová.

 

Zpravodaj

Zemřel poslední ze zakladatelů IKEM, kardiolog Rudolf Kramář

  • 20 srpna, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 20. srpna (ČTK) – Dnes ráno zemřel poslední ze zakladatelů Institutu klinické a experimentální chirurgie (IKEM), kardiochirurg Rudolf Kramář. Bylo mu 89 let. Institut o tom informoval v tiskové zprávě. Byl jedním ze čtyř chirurgů, kteří se účastnili první transplantace srdce v Československu v roce 1984. Po revoluci odmítl post ministra zdravotnictví.

“Tyto chvíle patří mezi ty nejsmutnější, které člověk zažívá. Odešel poslední z našich chirurgických ‘otců’, kteří stáli u zrodu IKEM. Svým vztahem k pacientům, ale i životu vůbec nám byl v mnohém vzorem. Chvíle s ním prožité zůstanou v mém srdci navždy,” řekl přednosta Kardiocentra IKEM a Kramářův blízký přítel Jan Pirk. Do doby posledního rozloučení bude vlát nad institutem v pražské Krči černá vlajka.

Kramář se narodil v roce 1930 v Řásné u Telče, později žil v Hradci Králové a v Kamenném Přívoze na Benešovsku. V roce 1956 promoval na Fakultě vnitřního lékařství Univerzity Karlovy, dnešní 1. lékařské fakultě. Nejprve nastoupil na chirurgii do nemocnice v Litoměřicích, o šest let později do tehdejšího Ústavu klinické a experimentální medicíny v Thomayerově nemocnici v Praze.

V krčské nemocnici se věnoval nejprve cévní chirurgii a po zahájení kardiologického programu této oblasti. “V obou odvětvích exceloval nejen v klinické praxi, ale také při zavádění nových metod a postupů. Za připomenutí stojí vypracování metody ochrany cévních protéz před infekcí, spoluúčast na zahájení programu cévních rekonstrukcí, stejně jako jeho významný přínos k metodickému přístupu v chirurgické léčbě vasorenální hypertenze,” uvedl IKEM v tiskové zprávě. Tedy vysokého krevního tlaku spojenému se změnami na tepnách.

Podílel se také na zahájení chirurgické léčby ischemické choroby srdeční, zaměřoval se na technické možnosti operačních výkonů i prevenci. Pracoval i na vypracování optimálního způsobu ochrany srdečního svalu v průběhu operací na zastaveném srdci, rozvoji chlopenní chirurgie nebo operacích onemocnění hrudní aorty.

Publikoval desítky článků v českých a zahraničních časopisech, rok působil na stáži v Chicagu a pomohl rozvoji cévní chirurgie na několika českých pracovištích i v tehdejší Jugoslávii. Účastnil se také postgraduálního vzdělávání lékařů.

“V roce 1989 se aktivně účastnil debat s veřejností, Na základě těchto debat přišla po revoluci nabídka na post ministra zdravotnictví, kterou odmítl s tím, že chce léčit lidi, ne úřadovat,” uvedl dále IKEM. Docenturu získal Kramář až po roce 1989.

 

Zpravodaj

Klíšťovou encefalitidou se v Česku letos nakazilo zatím 297 lidí

  • 16 srpna, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 16. srpna (ČTK) – Klíšťovou encefalitidou se letos v Česku nakazilo do konce července 297 lidí. Více než třicet případů bylo zaznamenáno ve Středočeském, Pardubickém, Moravskoslezském, Jihomoravském a Jihočeském kraji. Vyplývá to z údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Nemocných zřejmě kvůli delší inkubační době ještě přibude. Loni bylo případů za celý rok přes 700.

Výskyt nemoci se zhoršuje s oteplujícím se počasím, vrcholí o letních prázdninách. Letos ale sezona začala dříve. Od ledna do dubna byl počet nemocných podle vedoucího oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Jana Kynčla nejvyšší za posledních deset let.

“V porovnání s loňským rokem je nejvyšší nárůst evidován v Libereckém a Pardubickém kraji, kde se počet zdvojnásobil. Počty nemocných klíšťovou encefalitidou se budou v srpnu ještě dále zvyšovat vzhledem k pokračující vysoké aktivitě klíšťat v letním období, ale i k delší inkubační době nemoci,” uvedl v tiskové zprávě Kynčl.

Za tři roky se počet nakažených klíšťovou encefalitidou v ČR zdvojnásobil. Zatím nejvíc nemocných bylo v roce 2006, kdy se nakazilo přes 1000 lidí. Prevencí nemoci je očkování. Zatímco své děti nechávají rodiče očkovat poměrně často, sami se nechrání. Proočkovaná je asi čtvrtina populace.

“O očkování dětí je zájem, proto jsme rádi, když současně přesvědčíme i rodiče, aby se nechali očkovat. Riziko závažného průběhu nemoci a možných následků je v jejich případě větší,” sdělila praktická lékařka pro děti a dorost z Prahy Hana Cabrnochová.

V Česku není vakcína hrazená z veřejného zdravotního pojištění, zdravotní pojišťovny na něj ale přispívají až 1500 korun za rok. Jedna vakcína stojí asi 1500 korun, k vybudování ochrany jsou třeba dvě dávky v odstupu 14 dní až tří měsíců, další pak do roka. Potom následuje pravidelné přeočkování po třech až pěti letech, na které ale lidé často zapomínají.

Klíšťata přenášejí dvě nebezpečná onemocnění. Lymeská borelióza se léčí pomocí antibiotik, vědci se snaží také proti ní vyvinout vakcínu. Proti viry způsobené klíšťové encefalitidě naopak neexistuje léčba, jen očkování. Zatímco borelióza se přenáší po 24 hodinách, k nákaze virem encefalitidy stačí přisátí trvající dvě hodiny.

Pacienti po nakažení encefalitidou obvykle trpí horečkou s bolestí hlavy, kloubů či svalů. Pokud nemocní dodržují klidový režim, nemoc většinou ustoupí do dvou až sedmi dní. Jinak může přejít v zánětlivé postižení mozkových blan.

Nemocní s boreliózou jsou unavení a mají zvýšenou teplotu. Typická červená skvrna v místě přisátí klíštěte či bodnutí jiného hmyzu může mít vybledlý střed, objevuje se asi u poloviny nakažených. Ve druhé fázi mohou být postiženy klouby, centrální nervový systém a někdy také srdce.

 

Počty nakažených klíšťovou encefalitidou v předchozích letech:

Rok20192018201720162015201420132012201120102009200820072006
Počet297*7126875653514106255738615898166315461029

zdroj: SZÚ

 

Navigace pro příspěvky

1 … 9 10 11 12

Kalendář akcí

Duben

Květen 2025

Červen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
26
27
28
29
30
31
1
Květen

31

Žádné akce
2
3
4
5
6
7
8
Červen

1

Žádné akce
Červen

2

Žádné akce
Červen

3

Žádné akce
Červen

4

Žádné akce
Červen

5

Žádné akce
Červen

6

Žádné akce
Červen

7

Žádné akce
9
10
11
12
13
14
15
Červen

8

Žádné akce
Červen

9

Žádné akce
Červen

10

Žádné akce
Červen

11

Žádné akce
Červen

12

Žádné akce
Červen

13

Žádné akce
Červen

14

Žádné akce
16
17
18
19
20
21
22
Červen

15

Žádné akce
Červen

16

Žádné akce
Červen

17

Žádné akce
Červen

18

Žádné akce
Červen

19

Žádné akce
Červen

20

Žádné akce
Červen

21

Žádné akce
23
24
25
26
27
28
29
Červen

22

Žádné akce
Červen

23

Žádné akce
Červen

24

Žádné akce
Červen

25

Žádné akce
Červen

26

Žádné akce
Červen

27

Žádné akce
Červen

28

Žádné akce
30
1
2
3
4
5
6
Červen

29

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS