Ročně ukončí školu jeden či dva lékaři zaměření na hygienu

Praha 4. června (ČTK) – Ročně ukončí vzdělání jeden či dva lékaři zaměření na hygienickou službu. Krajské hygieny, které hrály v epidemii nemoci covid-19 zásadní roli, získaly 137 nových služebních míst nejen pro lékaře, ale i pro další zaměstnance včetně právníků nebo pracovníků v IT. Podle odborníků ale bude problematické je obsadit. Lékaři pracující na hygienických stanicích v režimu služebního zákona jako úředníci mají nástupní plat zhruba o deset tisíc nižší než v nemocnicích. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

“Krize ukázala, že role zaměstnanců orgánů veřejného zdraví byla pro vypátrání pozitivních osob, jejich izolaci a případnou karanténu, stěžejní,” řekla Hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová.

Podle ní bylo na konci května na čtrnácti krajských hygienických stanicích 2094 zaměstnanců, z nichž 196,6 bylo úvazku pro lékaře a zhruba 660 dalších odborných pracovníků vzdělaných v oboru veřejného zdraví, přírodovědných nebo podobných oborech. “Největší zátěž epidemie řešilo 369 zaměstnanců v sekcích ochrany a podpory veřejného zdraví,” dodala Rážová. Velká část lékařů-hygieniků se podle ní blíží hranici 60 let.

Novela zákona o ochraně veřejného zdraví má aspoň pro lékaře výši platů srovnat. Dosud nastupující lékař na hygieně začínal na 22.980 korunách, v nemocnici na 33.420 korunách. Navíc musel absolvovat i úřednickou zkoušku, což by se podle šéfa Krajské hygienické stanice Libereckého kraje a bývalého hlavního hygienika Vladimíra Valenty, mělo také změnit. Rozdíly v platech ale zatím zůstávají pro střední zdravotnický personál a vysokoškolsky vzdělané pracovníky v jiných oborech. Valenta je jedním ze spoluautorů návrhu novely, která vrátila pro hlavního hygienika také povinnost mít právě lékařské vzdělání.

Lékaři studují nejprve medicínu zaměřenou všeobecně, po promoci se specializují. V případě zaměření na hygienu studují čtyři roky. Podle šéfa katedry hygieny, proděkana 3. lékařské fakulty UK Pavla Dlouhého, který je zároveň předsedou Společnosti hygieny se obor studuje na všech osmi lékařských fakultách. “Kdyby z každé vycházeli dva ročně, situace by se výrazně zlepšila,” dodal. S hlavní hygieničkou se shodl i v tom, že kvůli platům často i vystudovaní hygienici jdou pracovat do jiných lékařských oborů nebo mimo zdravotnictví.

Se 137 novými služebními místy na krajských hygienách budou podle Rážové hygienici na případnou další epidemii lépe připraveni. “Budeme schopni došetřit až 400 nových případů denně,” uvedla. Dalších 17 míst vznikne na odboru hlavního hygienika na ministerstvu zdravotnictví, kde má být pohotovostní operační centrum. To má ale problémy volná místa obsazovat dlouhodobě. “Když neobsadíme do nějaké doby místo v systému státní služby, tak o to místo přicházíme,” doplnil Valenta.

Krajské hygienické stanice sehrály v boji s epidemií koronaviru zásadní roli. Krajské hygieny mají na starosti místní opatření, rozhodli například na začátku o uzavření obcí na Litovelsku nebo v současné době o zpřísněných podmínkách na Karvinsku kvůli ohnisku epidemie v dole Darkov. Jejich zaměstnanci také v rozhovorech s nakaženými, takzvaných epidemiologických šetřeních, zjišťovali, kde se nemocný infikoval a s kým byl v kontaktu. Rizikové osoby pak oslovovali a posílali do karantény.

Pod hlavního hygienika také od 25. května přešel projekt takzvané chytré karantény, který má na starosti řízení kapacit odběrových míst, laboratoří a vyhledání kontaktů nakažených.

van mal