Studie: Dlouhý spánek po obědě může být časným příznakem…

Zjištění by mohla pomoci sjednotit rozporuplné výsledky studií, které měří účinky zdřímnutí přes den na kognitivní zdraví starších lidí. Některé předchozí výzkumy zdůrazňovaly přínos malé siesty po obědě pro dobrou náladu, bdělost a výkonnost při řešení úkolů.

Nejnovější studie uvádí, že zvyšující se počet šlofíků souvisí s vyšší pravděpodobností vzniku mírné kognitivní poruchy nebo Alzheimerovy choroby.

„Může to být znak zrychleného stárnutí,“ uvedla psychiatrička Yue Leng z Kalifornské univerzity v San Francisku. „Hlavní závěr je, že pokud jste nebyli zvyklí podřimovat a všimli jste si, že začínáte být přes den více ospalí, může to být signál zhoršujícího se kognitivního zdraví,“ dodala lékařka.

Vědci sledovali po dobu několika let více než 1000 lidí v průměrném věku 81 let. Účastníci nosili každý rok zařízení podobné hodinkám, které sledovalo jejich pohyb až po dobu 14 dní. Výzkumníci interpretovali každé delší období bez aktivity od 9:00 do 19:00 hodin jako spánek.

Testování

Účastníci každý rok podstoupili testy k vyhodnocení poznávacích schopností. Na začátku studie nemělo 76 procent z nich žádnou kognitivní poruchu, 20 procent mělo mírnou kognitivní poruchu a čtyři procenta trpěla Alzheimerovou chorobou.

U lidí, kterým se nerozvinuly kognitivní poruchy, se podřimování po obědě prodloužilo v průměru o 11 minut ročně. Po diagnóze mírné kognitivní poruchy se tento nárůst zdvojnásobil na celkových 24 minut a po diagnóze Alzheimerovy choroby se téměř ztrojnásobil na celkových 68 minut, uvádí studie.

Účastníci výzkumu, kteří si zdřímli více než hodinu denně, měli celkově o 40 procent vyšší riziko vzniku Alzheimerovy choroby než ti, kteří si zdřímli méně než hodinu denně. A lidé, kteří si zdřímli alespoň jednou denně, měli o 40 procent vyšší riziko vzniku Alzheimerovy choroby než ti, kteří si zdřímli méně než jednou denně.

Mozky po smrti pacientů

Předchozí výzkum, který porovnával mozky po smrti pacientů, ukázal, že u osob s Alzheimerovou chorobou bylo zjištěno méně specializovaných neuronů, které podporují bdělost.

Neobvyklé spánkové vzorce, nespavost a nekvalitní noční spánek jsou u lidí s demencí běžné, ale nejnovější práce ukázala, že důležitou roli hraje i běžný šlofík. Autoři uvedli, že pocit stále větší ospalosti během dne může být časným příznakem toho, že v mozku probíhají změny, které jsou předzvěstí demence.

Podle Yue Leng není možné vyloučit, že podřimování způsobuje kognitivní problémy. Neexistuje ale biologický mechanismus, kvůli kterému by mohlo způsobit Alzheimerovu chorobu.