Registrace léku, o němž mluvil Babiš, by mohla být…

Praha 11. března (ČTK) – Registrace českého léku na covid-19, o němž se zmínil premiér Andrej Babiš (ANO) před odletem do Izraele, by mohla být podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) v řádu měsíců, pokud se prokážou jeho účinky. Přednostka plicní kliniky Thomayerovy nemocnice v Praze Martina Vašáková, která se na vývoji podílí, serveru iDNES.cz řekla, že se jedná o látku bazedoxifen. To ČTK potvrdil i mluvčí centra Biocev Petr Solil. Bližší informace ale kvůli pokračujícímu výzkumu sdělovat nechtějí.

„Její vývoj a následná aplikace je předmětem licenčního procesu, na němž se podílí více partnerů, včetně Univerzity Karlovy a soukromého subjektu. Na doporučení právního zástupce firmy a do návratu vládní delegace z Izraele bohužel nemůžeme k této záležitosti sdělovat žádné další informace,“ řekl ČTK Solil.

Podle mluvčí SÚKL Kláry Brunclíkové lékový ústav schválil provedení klinického hodnocení 5. března. Studie podle ní hodnotí bezpečnost a účinnost bazedoxifenu se souběžně podávanou standardní léčbou u hospitalizovaných pacientů se středně závažným až závažným zápalem plic způsobeným covidem-19.

„Jedná se však teprve o fázi II klinického hodnocení, a nelze tedy předjímat, zda se projeví účinek proti covidu-19,“ sdělila mluvčí. Pokud se účinky potvrdí, bude podle ní muset následovat třetí fáze hodnocení, která by mohla být podkladem pro registraci přípravku. „Hovoříme tedy o horizontu měsíců, nikoliv dnů,“ dodala.

O tom, že se její odborníci podílejí na výzkumu, který má bránit rozvoji takzvané cytokinové bouře u pacientů s covidem-19, informovala 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy už loni v červenci. Centrum nádorové ekonologie univerzity se věnuje zkoumání molekuly interleukinu-6 (IL-6), která při spouštění cytokinové bouře hraje významnou roli.

„IL-6 je molekula naprosto potřebná k tomu, aby byla zahájena imunitní odpověď, která je nutná k potlačení infekce,“ uvedl tehdy hlavní vědecký koordinátor centra a přednosta Anatomického ústavu 1. LF UK Karel Smetana.

Pokud je průběh onemocnění vážný, tělo začne IL-6 a dalších cytokinů vyrábět víc, než potřebuje. „Pod tíhou tohoto nadbytku ve výsledku přestane být organismus správně regulován a pacient zemře,“ dodal. Kdyby se podařilo zabránit produkci IL-6 nebo jejího rozpoznávání příslušným receptorem, nemusí podle něj cytokinová bouře vůbec nastat nebo bude mírnější.

Tím, které léky mohou blokovat rozvoj cytokinové bouře, se zabývají vědci po celém světě. Čeští vědci z CEN upozornili, že kromě drahých léků používaných například v revmatologii umějí IL-6 blokovat také právě mnohem levnější umělé analogy estrogenu bazedoxifen a raloxifen, které se podávají ženám po menopauze kvůli osteoporóze, tedy řídnutí kostí.