Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Zpravodaj

Dinosaurus měl stejný nádor kosti, jaký dnes trápí člověka

  • 6 srpna, 202013 srpna, 2020
  • by Lucie Fílová

Ottawa 6. srpna (ČTK) – Když vědci v kanadské provincii Alberta v roce 1989 vykopali zkamenělinu dinosaura zvaného centrosaurus, povšimli si těžce deformované kosti na noze. Objev tehdy připsali zahojené zlomenině, z nových poznatků však vyplývá, že se jednalo o nádor kosti – stejný, který dnes postihuje i člověka. Ze zvířete, které žilo před 76 miliony let, to učinilo prvního známého dinosaura, který měl zhoubný nádor, píše agentura Reuters.

Zhruba šest metrů dlouhý, býložravý centrosaurus žil v období křídy. Hlavu mu zdobil dlouhý roh a kostěný límec, podobně jako například známějšímu triceratopsovi. Na jeho lýtkové kosti však vyrostl “nádor větší než jablko”, říká paleontolog David Evans z Královského ontarijského muzea v Torontu, který se na studii publikované v odborném časopise Lancet Oncology podílel.

“Tento významný nález dokazuje, že dinosaury nezávisle na tom, jak velcí nebo mohutní se zdají, trápila řada stejných nemocí, které nalezneme u dnešních zvířat nebo u lidí – včetně rakoviny. Dinosauři nám připadají jako mýtické nestvůry, ale byla to skutečná zvířata, která stíhala ošklivá zranění a nemoci,” dodal Evans.

Příčinou úmrtí pradávného plaza však pravděpodobně nebyla rakovina. Jeho tělo paleontologové objevili společně s pozůstatky stovky dalších centrosaurů, což naznačuje, že uhynul následkem přírodní katastrofa, jako například při záplavách. Nádor sice tomuto jedinci mohl snížit pohyblivost, před útoky velkých predátorů ho však chránilo právě stádo, domnívá se Evans.

nim šeb

Doporučené články

Čas na kontrolu znamének

  • 16 července, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Kůže je největším orgánem lidského těla. Je nepostradatelná, chrání nás i krášlí – pro krásné opálení jsou lidé ochotní strávit na sluníčku minuty a hodiny. O svou pokožku bychom se proto měli řádně starat – zvenku i zevnitř. Odráží se na ní životní styl i psychika. K takové prevenci rozhodně patří i návštěva dermatologa.

Podle dat Všeobecné zdravotní pojišťovny, jejímiž klienty je zhruba 60 procent české populace, přibývá počet onkologických pacientů – za dva roky jejich počet vzrostl o 2,5 procenta. V roce 2019 se jich léčilo více jako 317 tisíc. A nejčastěji právě s nádorem kůže – zde je nárůst mezi lety 2017 až 2019 až 6,32 procent.

Není proto třeba zmiňovat, že prevence rakoviny kůže je důležitá – případnému poškození kůže je samozřejmě lepší předcházet, než ho později léčit. Obecně se doporučuje podstoupit preventivní prohlídku jednou ročně nebo při pozorování změn pigmentových útvarů.

Když tmavne a zvětšuje se

Většina nádorů kůže je plně léčitelná, pokud se zachytí včas. Co tedy vlastně sledovat? Obecně lze znaménka rozdělit právě na vyvýšená mateřská a tmavá plochá. Přestože hmatatelná znaménka působí na člověka jako více nebezpečná a často jsou nevzhledná, jsou to právě ta plošná nenápadná, která stojí za pozornost. Při bližším pozorování často mění barvu – tmavnou, rozšiřují se, svědí, jejich povrch zdrsňuje, kůže kolem může poblednout. V určitém stadiu se znaménko může vyvýšit nad kůži. V takovém případě by mohlo jít o zhoubný kožní nádor – melanom.

Důležité je však zmínit, že ne všechna podezřele se chovající znaménka jsou nebezpečná. Růst a jeho změna mohou sice ukazovat na rakovinu, ale může jít jen o takzvané předrakovinové stadium – v takovém případě je nutné znaménko vyjmout. Proto by jakékoliv měnící se znaménko měl vidět lékař. Je zkrátka lepší navštívit doktora desetkrát zbytečně než jednou pozdě.

Způsobů odstranění znamének je několik. Nejčastěji jde o odstranění skalpelem – Tkáň se totiž dá po vyjmutí vyšetřit, čímž se potvrdí nebo vyvrátí rakovinové bujení. Po zákroku sice zůstane malá jizva, ta se ale dá v dnešní době odstranit laserem.

Další možností je užití laseru samotného. Plusy? Po jizvě nejsou skoro žádné stopy. Avšak znaménko se po zákroku nedá vyšetřit. Právě následná diagnostika znaménka po je však velmi důležitá, proto lékaři používají laser většinou pouze v případech kosmetických „úprav“.

Zpravodaj

Pacienti s rakovinou slinivky nemají všude stejný přístup k léčbě

  • 18 listopadu, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 18. listopadu (ČTK) – Pacienti s nádorem slinivky nemají podle organizace Onkomaják ve všech regionech stejně rychlý přístup k léčbě. Měli by proto vyhledávat spíše velká onkologická centra. Odborníci doporučují operaci, která je základní možností léčby, absolvovat ideálně do tří týdnů od diagnózy. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci ke čtvrtečnímu Světovému dni rakoviny slinivky.

Tento typ rakoviny je čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí na nádorové onemocnění v Česku, v roce 2025 může být podle odborníků druhou nejčastější. “Chirurgie je aktuálně jediná léčebná modalita. Ostatní jsou jen na omezení růstu nádoru nebo jeho zmenšení,” uvedl přednosta 1. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze Zdeněk Krška.

Podle ředitele VFN Davida Feltla, který dříve působil jako radiační onkolog, se ukázalo, že pokud má pacient nádor omezený na slinivku, tedy nemá metastázy, tak předoperační kombinace ozařování a chemoterapie dokáže zlepšit léčebné výsledky. Kolem 60 procent nemocných kvůli pozdnímu objevení nádoru ale už metastázy má.

Pomoci nádor objevit včas mohou podle onkologů i organizace Onkomaják zejména praktičtí lékaři. Ti, protože se s pacientem potkávají pravidelně, mohou odhalit například zhubnutí bez příčiny, třeba i navzdory cukrovce, které může být jedním z varovných příznaků.

Pozdní stanovení diagnózy je podle přednosty Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty a VFN Luboše Petruželky spolu s rychlým šířením nádoru a jeho metastázováním a vysokým procentem recidivy důvodem relativně krátkého přežití nemocných. “Bez operace se přežití pohybuje kolem šesti měsíců, potom se rozšíří na dva roky,” dodal Krška. Pokud je nádor odhalený včas, je možné pacienta ale i zcela uzdravit.

Mezi první příznaky patří také bolesti břicha, svědění kůže nebo nevolnosti. Jedním z pozdních může být zežloutnutí jako při žloutence, protože jsou postižena játra. Od vzniku první nádorové buňky do prvních příznaků to podle Kršky trvá 14 až 16 let.

 

zdroj: obrázek

Zpravodaj

V Písku používají při léčbě rakoviny prsu feromagnetické látky

  • 23 října, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Písek 23. října (ČTK) – Písecká nemocnice zatím jako jediná v Jihočeském kraji odstraňuje sentinelové uzliny specifickou metodou. Jde o vyšetření a zákrok, který je součástí léčby rakoviny prsu. Lékaři při tom používají feromagnetické látky. Tuto metodu používají pouze tři nemocnice v Česku. ČTK to řekl ředitel písecké nemocnice Jiří Holan.

“V minulosti se při zhoubném nádoru odstraňovaly všechny uzliny z podpaždí. Některé ženy měly po jejich odstranění dlouhodobé, až několikaleté komplikace ve smyslu otoků horní končetiny. Tyto otoky jsou nepříjemné a zhoršují kvalitu života, zejména pokud se vyskytují na dominantní končetině,” uvedla primářka chirurgického oddělení písecké nemocnice Marta Horáková.

V Písku ročně vykonají přibližně 100 operací zhoubných nádorů prsu, dalších přibližně 50 se týká nezhoubných onemocnění. Nemocnice nyní nově používá ke značení sentinelové uzliny feromagnetickou látku bez potřeby nukleární medicíny. Pacientku tak vyšetří i odoperují na jednom pracovišti v Písku a žena nemusí nikam cestovat. Signál z uzliny lze navíc detekovat dalších sedm dnů, operace první den není nezbytná.

“V oblasti léčby nádoru prsu jdeme s dobou. Je to jedna z hlavních náplní nejen našeho chirurgického pracoviště, ale celé nemocnice, která jako jediné krajské lůžkové zařízení disponuje screeningovým mamografem. Všechny pacientky s nádorem prsu řeší tým, v němž jsou zastoupeni onkolog, radiolog, chirurg a případně další specialista,” uvedla primářka. Dodala, že oddělení navíc spolupracuje s Ústavem péče o matku a dítě, kde se provádí stovky operací tohoto typu ročně a je největším centrem pro léčbu nádoru prsu v České republice.

 

Zpravodaj

Lékaři v Brně provedli 200. operaci mozku u pacienta při vědomí

  • 16 října, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Brno 16. října (ČTK) – Lékaři Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně provedli jubilejní 200. operaci pacienta s nádorem mozku, při které je pacient při vědomí a hovoří s lékaři. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí nemocnice Dana Lipovská. První takovou operaci podle ní nemocnice provedla jako jedna z prvních v České republice v roce 1997.

Pacientem byl šestatřicetiletý Jaroslav Koukol z Jindřichohradecka. “Odoperovali jsme mu nádor, který se nacházel v oblasti zodpovídající za funkce, jako je řeč nebo paměť. Proto jsme ho během operace probudili, komunikovali s ním a testovali tyto schopnosti s cílem zabránit jejich poškození,” uvedl přednosta neurochirurgické kliniky Radim Jančálek.

Pacient mohl vzhledem k věku a fyzické kondici zákrok podstoupit. “Operaci si pamatuju jen matně. Vím, že se někdo na něco ptal, ale na detaily si nevzpomínám. Před operací jsem byl pozitivně naladěný, věřil jsem lékařům,” uvedl Koukol.

Nemocnice provedla první operaci pacienta s nádorem mozku při jeho vědomí v roce 1997. “Operace nazvaná awake kraniotomie byla zpočátku spíše výjimečná. V posledním desetiletí se ovšem stává čím dál běžnější. Lékaři se neomezují pouze na pacienty s nádory mozku, ale také na ty s epilepsií nebo cévním onemocněním mozku. Není to však operace vhodná pro každého pacienta,” řekla Lipovská.

Neurochirurgická klinika Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně provede ročně asi 20 obdobných operací. “Počty postupně narůstají, jak přibývá pacientů s nádory mozku,” poznamenala mluvčí. “Jelikož je naším cílem co nejbezpečnější operace pro pacienta, který se pak bude moct vrátit do běžného života, je pravděpodobné, že podobné výkony budeme do budoucna provádět mnohem častěji a s pacientem komunikovat běžně po celou dobu operace,” uvedl Jančálek. Podle něj je vždy nutné zvážit přínos pro pacienta, pro něhož je probuzení a testování při operaci zvýšenou zátěží. “Díky této technice jsme ovšem schopni operovat nádory, které se dříve považovaly za příliš rizikové, a přitom zachováme kvalitu života pacientů,” dodal Jančálek.

 

Zpravodaj

Na kongres pneumologů se do Olomouce sjedou stovky lékařů

  • 15 října, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Olomouc 15. října (ČTK) – O novinkách v léčbě rakoviny plic, změně péče o tuberkulózní pacienty i rehabilitaci prostřednictvím obrazovky budou v závěru října na kongresu v Olomouci diskutovat stovky českých a slovenských plicních lékařů. ČTK to dnes sdělili organizátoři kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP a Slovenskej pneumologickej a ftizeologickej spoločnosti. Kongres v Olomouci začne 24. října a potrvá do 26. října.

“Plicní nemoci připraví ročně o život více než 10.000 Čechů, léčba těchto nemocí se šplhá do desítek milionů korun. Roste počet pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí, astmatem, rakovinou plic u žen. Na druhou stranu dochází k prudkému vývoji medicínských poznatků a moderní léčby, díky kterým se daří udržovat nemoci lépe pod kontrolou. Věříme, že časem se z některých smrtelných plicních nemocí stanou chronické,” uvedl místopředseda ČPFS ČLS JEP Vítězslav Kolek.

O pacientech s vážnými plicními nemocemi, jejich diagnostice a léčebných možnostech budou v Olomouci diskutovat špičky českého plicního lékařství a onkologie hned první kongresový den. Lékařům budou poprvé představeny průběžné výsledky projektu Lucas, který je zaměřen na data o putování pacienta s rakovinou plic tuzemským zdravotním systémem. Lékaři díky výstupům z projektu zjistí, jak rychle byla rakovina plic diagnostikována, zda pacienti dostávají nejlepší léčbu a zda na ni nečekají příliš dlouho.

“V databázi už máme data od 1450 nemocných ze sedmi největších specializovaných center a další budou přibývat. Mimo jiné zjišťujeme, jak u nich zabírá léčba či jak dlouho trvala diagnostika nádoru. Zjišťujeme typy nádorů a jejich strukturu. Lucas nám umožní odhalit případné trhliny v systému,” podotkl Kolek.

Ročně si diagnózu zhoubného nádoru plic podle organizátorů kongresu vyslechne v průměru zhruba 4500 mužů a 2300 žen, karcinom plic je nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu. “Na nemoc se přichází pozdě. Nádorů, které se dají vyoperovat, je pouze mezi deseti a 15 procenty. Proto nyní jednáme o možnosti celostátního programu časné detekce, který bude spojen s kampaní podporující odvykání kouření,” podotkla předsedkyně českých pneumologů Martina Vašáková, V Česku by se program mohl podle Vašákové týkal až 390.000 vysoce rizikových lidí.

Svůj vlastní blok bude mít na kongresu v Olomouci chronická obstrukční plicní nemoc. Odborníci budou diskutovat například o spolehlivých diagnostikách této nemoci, s níž se u plicních lékařů léčí přibližně 300.000 pacientů a zhruba stejný počet lidí o této své nemoci zatím neví. Diskutovat se bude také o vlivu klimatických změn na změnu výskytu i průběhu plicních nemocí.

 

Zpravodaj

Prsa by si měla žena kvůli rakovině sama vyšetřovat…

  • 13 října, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 15. října (ČTK) – Prsa by si měla žena preventivně sama vyšetřovat každý měsíc. Případů rakoviny se ročně odhalí kolem 7000, nejlépe se léčí v raném stadiu. Od 45 let jsou ženy zvány na vyšetření prsu ve specializovaném centru zdravotními pojišťovnami. Nádory se ale objevují i u mladších žen, u kterých je zásadní právě samovyšetřování. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví a organizací pacientek.

“Samovyšetření by se mělo stát běžnou součástí života. Žena se musí naučit dobře znát anatomii svého prsu,” popsala samovyšetření Nikola Samková z asociace mladých pacientek Bellis.

Začít by se podle ní mělo pohledem do zrcadla, jestli se prsa za měsíc nezměnila. Varováním jsou změny, prohlubně v kůži, pomerančová kůže nebo vpáčená bradavka. Hlavní vyšetření je vleže na zádech s jednou rukou za hlavou a druhou si celý prs třemi prsty krouživými pohyby prohmatat. Návody jsou i na webech mamografických center a pacientských organizací.

Od věku 45 let jsou ženy zvány na pravidelná vyšetření přístrojem, takzvaným mamografem, hradí je zdravotní pojišťovna. “U mladých prsou je mamograf slepý, tam nevidí. Používá se proto až u prsou, která trochu stárnou,” uvedla primářka Mamacenter Miroslava Skovajsová. Mladší ženy lékaři vyšetřují ultrazvukem, pojišťovny na vyšetření přispívají.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) na vyšetření chodí asi 60 procent těchto žen, ročně zhruba 700.000. Ročně se podaří odhalit asi 4000 nádorů. “Daří se tak zachycovat karcinomy prsu v časném stadiu, kterých jsou asi tři čtvrtiny případů. Tím větší je šance, že bude pacientka úplně vyléčená,” dodal ministr. I díky screeningu podle odborníků klesla úmrtnost, mezi evropskými zeměmi je Česko na 34. až 35. místě v počtu žen, které nemoci podlehnou. Od roku 2002 úmrtnost klesla o 30 procent.

Rakovina prsu představuje skoro pětinu všech zhoubných nádorů u žen. Ročně jí jich onemocní asi 7000, po prodělané léčbě jich žije asi 50.000. Každý rok zemře asi 2000 pacientek.

 

Zpravodaj

Zapojte se do kampaně na podporu žen s rakovinou prsu

  • 1 října, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 3. října 2019 (PROTEXT) – Měsíc v růžové má upozornit na onemocnění rakoviny prsu a přispět k většímu povědomí a prevenci, o to se každoročně snaží kampaň Měsíc v růžové a projekt Go pink. Pomoci přitom může každý, a to např. nákupem čerstvých hub, balených květin nebo speciálního Mamma BEER. Kampaň probíhá celý říjen ve všech hypermarketech TESCO.

“Chceme naše zákazníky i kolegy touto kampaní upozornit na to, jak moc důležité je nepodceňovat prevenci. Zároveň můžeme vyjádřit podporu a podat pomocnou ruku těm, kteří už s touto nemocí bojují . Přispět na dobrou věc mohou všichni zákazníci, kteří v průběhu října zakoupí vybrané produkty v našich prodejnách”, říká Patrik Dojčinovič, výkonný ředitel společnosti TESCO v ČR. Veškerý výtěžek z akce půjde na pacientskou organizaci Mamma HELP.

Více informací naleznete na www.mesicvruzove.cz

 

Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.

PROTEXT

Zpravodaj

Různým typům leukémie podlehne v ČR zhruba 700 lidí ročně

  • 30 září, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 2. října (ČTK) – Různým typům leukémie podlehne v ČR zhruba 700 lidí ročně, nejčastěji ve věku 75 až 79 let. Onemocní jich přibližně 1300 ročně, výskyt se od konce 90. let příliš nemění. Více nemocných ale přežije, vyplývá ze statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky do roku 2017. Zhruba 360 lidí za rok zemře kvůli akutní myeloidní leukémii (AML). S tímto typem se léčil Karel Gott, který v úterý v noci zemřel.

Názvem leukémie se označuje skupina nemocí, které se projevují poruchou funkce kostní dřeně a krve. Jde o zhoubný nádor bílých krvinek, které jsou jednou ze složek imunitního systému člověka. AML je jedním ze čtyř hlavních typů leukémií. Každý případ může podle odborníků vyvolat jiná abnormalita v genetické informaci krvetvorné buňky.

Výskyt leukémií stoupá s věkem. Nejčastěji se leukémie obecně projeví mezi 70 a 80 rokem života, častěji postihují muže. AML se nejvíce objevuje u pětapadesátníků až šedesátníků. Příčina rozvoje nemoci není známá, podle odborníků nejsou žádné zřejmé rizikové faktory, projevit se ale může předchozí léčba rakoviny chemoterapií nebo radiačním zářením. Rizikovým faktorem je také cigaretový kouř.

Pacienti se podle informačních materiálů České leukemické společnosti cítí unavení, trpí nechutenstvím a hubnou, v noci se potí a mají zvýšenou teplotu. Nedostatek bílých krvinek vede k častějším infekcím, například zánětům dýchacích či močových cest. Málo krevních destiček může vést ke krvácení z nosu, dásní či vzniku modřin.

Léčba spočívá v chemoterapii a u pacientů, kteří jsou zákroku schopní, následně transplantaci kostní dřeně. Vhodné dárce evidují v Česku dva registry, potřeba by bylo asi 200.000 zapsaných. Český národní registr dárců kostní dřeně eviduje přes 80.000 dárců, Český registr dárců krvetvorných buněk přes 30.000 dárců, částečně se databáze obou překrývají. Díky mezinárodnímu propojení se podaří najít dárce pro 90 procent českých pacientů. Úspěšnost léčby je 60 až 80 procent u dospělých a 70 až 90 procent u dětí.

Čeští lékaři se věnují také výzkumu, daří se jim různé typy leukémie lépe diagnostikovat a zároveň odhalují genetické predispozice, kvůli nimž jsou někteří lidé leukémií více ohroženi. Záleží na pořadí nukleotidů, základních stavebních jednotek lidské DNA, jejíž změny mohou zapříčinit rozvoj nádorového onemocnění. V budoucnu bude možné léky podle těchto změn připravit individuálně na míru každému pacientovi.

 

Zpravodaj

Lékaři: Častou příčinou neplodnosti muže je rozšíření žil varlete

  • 24 září, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 25. září (ČTK) – Častou příčinou neplodnosti muže může být podle lékařů rozšíření žil varlete neboli varikokéla. Způsobuje i bolesti a pokles hladiny mužských hormonů. Postihuje deset až 20 procent mužů. Na dnešní tiskové konferenci to novinářům řekli zástupci centra Iscare, které se věnuje léčbě neplodnosti.

“Nejčastěji je způsobena vrozeným snížením kvality žilní stěny. Rozšíření žil způsobuje zhoršení odtoku krve z varlat s mnoha důsledky. Mimo jiné zvyšuje teplotu varlat a tlak v jejich žilním systému. Tyto negativní vlivy vedou k poruchám tvorby spermií, ke snížení jejich počtu a ke zhoršení jejich kvality, které mohou vést až k neplodnosti,” uvedl primář centra Jan Lacheta. Častěji se problémy objevují u levého varlete.

Muži mohou pociťovat bolest od varlete do třísla, která se projevuje zejména při namáhavé činnosti, sportu, dlouhém stání nebo sezení, například při řízení auta. Stejně jako u křečových žil na nohách je rozšíření žil varlat dědičné. Častěji se objevuje u hubených a vysokých mužů, kteří jsou fyzicky aktivní.

U mužů, kteří se léčí kvůli neplodnosti, lékaři odhalí varikokélu častěji. Rozšířené žíly mají vliv na počet spermií i na mužské pohlavní hormony. Mění se dokonce DNA spermie. “Zlepšení parametrů spermiogramu po operaci varikokély nastává u 80 procent pacientů,” uvedl urolog a sexuolog kliniky Iscare Lukáš Bittner.

Odstranit potíže je možné také operativně, kdy se rozšířené žíly podvážou a přeruší. Některé druhy dražších operací zdravotní pojišťovna nehradí. Laparoskopický zákrok pod mikroskopem trvá asi 60 až 90 minut. Operuje se asi třícentimetrovou ránou, pacient po něm odchází domů za několik hodin. Dva týdny nesmí sportovat.

Na příčinách neplodnosti páru se podílejí muži i ženy přibližně stejně často. Mužské plodnosti podle odborníků škodí například kouření nebo obezita, zhoršuje se s věkem. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) měli muži v roce 2010 o tři čtvrtiny méně spermií než v 50. letech minulého století.

 

Navigace pro příspěvky

1 … 5 6 7 8

Kalendář akcí

Květen

Červen 2025

Červenec
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
30
1
2
3
4
5
6
Červen

30

Žádné akce
Červenec

1

Žádné akce
Červenec

2

Žádné akce
Červenec

3

Žádné akce
Červenec

4

Žádné akce
Červenec

5

Žádné akce
7
8
9
10
11
12
13
Červenec

6

Žádné akce
Červenec

7

Žádné akce
Červenec

8

Žádné akce
Červenec

9

Žádné akce
Červenec

10

Žádné akce
Červenec

11

Žádné akce
Červenec

12

Žádné akce
14
15
16
17
18
19
20
Červenec

13

Žádné akce
Červenec

14

Žádné akce
Červenec

15

Žádné akce
Červenec

16

Žádné akce
Červenec

17

Žádné akce
Červenec

18

Žádné akce
Červenec

19

Žádné akce
21
22
23
24
25
26
27
Červenec

20

Žádné akce
Červenec

21

Žádné akce
Červenec

22

Žádné akce
Červenec

23

Žádné akce
Červenec

24

Žádné akce
Červenec

25

Žádné akce
Červenec

26

Žádné akce
28
29
30
31
1
2
3
Červenec

27

Žádné akce
Červenec

28

Žádné akce
Červenec

29

Žádné akce
Červenec

30

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS