Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Prevence a léčba

V době epidemie covidu klesl počet pacientů s rakovinou, VZP…

  • 9 května, 2022
  • by andrlovak1

Počet takzvaných screeningových prohlídek, tedy plošného vyšetřování určité skupiny zdravých lidí, například v konkrétní věkové skupině, v době pandemie poklesl o 227.000. Pravidelně se takto lidé vyšetřují kvůli rakovině prsu, děložního hrdla, tlustého střeva a konečníku. Pojišťovny je zvou na vyšetření i dopisem.

 

“Těchto 227.000 prohlídek, které se neuskutečnily, může znamenat velmi vážný problém. Včasný záchyt nemoci je pro efekt léčby klíčový. Je tedy otázka, kolik nádorů jsme kvůli takovému výpadku v prevenci neodhalili,” popsal ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

 

S rakovinou se v posledních letech léčí více než 300.000 klientů VZP. Loni na jejich léčbu pojišťovny vynaložila 16,8 miliardy korun. Nejčastěji jde o nádory kůže (67.000 pacientů), prsu (55.000) a mužských pohlavních orgánů (49.000).

 

V letech před epidemií počet celkem léčených pacientů setrvale rostl, mezi roky 2019 a 2020 byl pokles o více než 16.000 lidí. “Lze předpokládat, že se na tomto faktu podepsala na jedné straně oslabená imunita pacientů, a tedy vyšší úmrtnost na covid-19, na straně druhé také nižší návštěvnost preventivních prohlídek. Tedy bylo méně záchytů lidí, kteří o svém onemocnění zkrátka ještě nevědí,” doplnil.

 

Pojišťovna tak podle náměstka Ivana Duškova chystá kromě pokračujícího zasílání dopisů pacientům, kteří na preventivní prohlídky nechodí, také mediální kampaň. Začít by měla v polovině května a stát bude desítky milionů korun.

 

Náklady investované do prevence se ale podle odborníků vyplatí. Předsedkyně České onkologické společnosti Jana Evangelisty Purkyně Jana Prausová uvedla, že léčba jednoho pacienta stojí často řádově i miliony korun. Například náklady pojišťovny na moderní biologickou léčbu nádorů vzrostly za posledních pět let o více než dvě miliardy, loni byly 5,8 miliardy korun.

 

Většina nádorů se dá mnohem lépe léčit, pokud se na ně přijde včas. U některých druhů rakoviny je šance na úplné uzdravení v takovém případě i vyšší než 90 procent. Screeningové prohlídky u lidí, kteří zatím nemají žádné potíže, jsou proto důležitým nástrojem prevence.

 

“VZP rozesílá svým klientům měsíčně zhruba 80.000 pozvánek na preventivní prohlídku v jednom ze screeningových programů, na nějž mají nárok. Naším cílem je, aby forma i obsah těchto pozvánek byly dostatečně mobilizující a přiměly adresáta se na prohlídku skutečně objednat,” doplnil náměstek Duškov. Každý rok přijde dopis od pojišťovny s pozvánkou k vyšetření zhruba milionu lidí.

 

Na vyšetření, které má odhalit rakovinu prsu, jsou ženy ve screeningovém programu zvané od 45 let. Screening rakoviny děložního hrdla je součástí každoroční gynekologické prohlídky, ženy ve věku 35 až 45 let jsou navíc vyšetřovány i na nákazu HPV virem, která tento druh rakoviny často předchází.

 

Oběma pohlavím jsou určená vyšetření, která mají odhalit rakovinu tlustého střeva či konečníku, na které každý rok v ČR umírá kolem 3500 mužů a žen. Od 50 let mohou lidé podstoupit vyšetření na skryté krvácení ve stolici nebo kolonoskopii, při níž lékař prohlíží přímo sliznici střeva.

 

Nově od letošního roku plicní lékaři také preventivně vyšetřují dlouhodobé aktivní či dřívější kuřáky nad 55 let kvůli riziku rakoviny plic. Pacienti pravidelně podstupují CT vyšetření plic. Ročně tato nemoc zabije více než 6500 lidí.

 

Vývoj počtu onkologických pacientů (klientů VZP) v letech 2017 až 2021:

RokPočet pacientůMeziroční změna
2017309.901
2018314.159+ 4258 (+ 1,4 %)
2019317.544+ 3385 (+ 1,1 %)
2020301.078– 16.466 (- 5,2 %)
2021302.510– 1432 (- 0,5 %)

zdroj: VZP

 

Prevence a léčba

Vědci popsali obrannou strategii rakovinných buněk proti dopadu ozařování

  • 3 května, 2022
  • by andrlovak1

Poškození DNA se v lidských buňkách vyskytuje přirozeně a bývá účinně opravované velkým množstvím opravných drah DNA. To však podle vědců potřebuje čas – a závislost rakovinných buněk na rychlém nekontrolovaném buněčném dělení tudíž způsobuje, že se neumí vypořádat s velkými poškozeními DNA, která způsobují vysoké dávky záření. Radiační terapie tak účinně zabíjí nádorové buňky, přesto se nádory pacientům často vracejí. Mechanismy, které nádorovým buňkám pomáhají vyhnout se buněčné smrti po masivním ozáření, vědcům bohužel nejsou stále dobře známé.

 

Jednu z obranných strategií nádorových buněk nedávno objevil a popsal tým, jehož členy jsou i vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR (ÚMG AV). Experti zjistili, že nádorové buňky mohou v reakci na záření aktivovat endogenní nukleázu CAD – enzym, který rozkládá nukleové kyseliny, včetně DNA, v celém genomu. Zatímco přetrvávající poškození DNA je pro buňku obecně špatné, tým zjistil, že poté, co radiační terapie způsobí počáteční poškození DNA, si nádorové buňky provedou další zlomy DNA samy. Tím pozastaví svůj buněčný cyklus v bodě před začátkem buněčného dělení.

 

“Zatímco normální buňky obvykle přeruší své cykly dělení v tzv. kontrolním bodě G1 fáze, je tento mechanismus většinou u rakovinných buněk defektní,” sdělil spoluautor výzkumu Jiří Bártek z ÚMG. “Proto hlavní možností, jak zabránit katastrofickému buněčnému dělení s poškozenými chromozomy, které by dělící se buňky zabilo, je zůstat ve druhém kontrolním bodě G2 fáze těsně předtím, než se buňky začnou dělit. Mnoho defektů způsobených CAD ‘říká’ nádorovým buňkám, aby počkaly, dokud neopraví nebezpečnější zlomy DNA vyvolané radioterapií,” vysvětlil vědec.

 

Studie také ukázala, že experimentální blokování funkce CAD způsobilo, že nádorové buňky, na rozdíl od normálních a zdravých buněk, byly vůči záření citlivější. To by podle vědců mohlo být využito k budoucímu zlepšení výsledků radioterapie.

 

Výzkumný tým koordinoval Claus Storgaard Sørensen z Kodaňské univerzity. Vedle vědců z Dánska a Česka na výzkumu spolupracovali i experti ze Švédska, Kanady a Švýcarska.

 

Výzkumy a studie

Kuřáci zjišťují, zda nemají rakovinu plic

  • 29 dubna, 2022
  • by andrlovak1

Od nového roku jim v tom pomáhá speciální program

 

Praha, 19. 4. 2022 – Devětapadesátiletá Alena ze středních Čech je jednou z těch, kteří si mohou oddychnout. Její plíce jsou bez nádorů. Prokázalo to CT vyšetření, které absolvovala v rámci programu časného záchytu rakoviny plic, jenž odstartoval počátkem tohoto roku. Na nízkodávkové CT posílají vytipované pacienty plicní lékaři. Pilotním programem by mohly v pěti letech projít statisíce lidí mezi 55. a 74. rokem, kteří kouří buď po dobu 20 let asi 20 cigaret denně, nebo 10 let kolem 40 cigaret za den. Cílem programu je zachytit nádor plic včas, tak aby jej šlo operovat a zcela odstranit. Podle pneumologů by program včasného záchytu mohl zvýšit podíl těch, kterým lze nádor operativně odstranit, ze současných 15 % až na 50 %.  

 

„Na pneumologii mě poslala moje praktická lékařka kvůli častému pokašlávání a opakovaným zánětům průdušek. Plicní lékařka mi rovnou nabídla, abych se zapojila do programu časného záchytu rakoviny plic,“ popisuje zkušenost paní Alena, která splňuje všechny parametry – je jí více než 55 let a přibližně 40 let kouří 10–15 cigaret denně. „Paní doktorka mi vše podrobně vysvětlila, jaká vyšetření mě čekají a proč je pro mě tento program dobrý. A já se rozhodla, že do toho půjdu. Poslala mě na rentgen, provedla spirometrické vyšetření plic a dostala jsem žádanku na CT,“ vysvětluje paní Alena. Na nízkodávkové CT se objednala do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. „Termín jsem dostala rychle. Do týdne jsem měla po vyšetření, a navíc na mě byli všichni milí,“ říká. Zprávu zaslali pracovníci nemocnice přímo plicní lékařce. Ta na základě výsledků všech vyšetření konstatovala, že plíce paní Aleny jsou bez nálezu. „Z výsledku jsem měla velkou radost,“ uzavírá paní Alena, která se pokouší přestat s kouřením. Další kontrola plic v rámci programu ji čeká za rok.

 

Paní Alena měla štěstí, kouření – ať už aktivní, nebo pasivní – totiž rakovinu plic způsobuje z 90 %. Každý rok v Česku onemocní přibližně 6 500 lidí a asi 5 400 na karcinom plic zemře. „Rakovina plic je nemoc, která zabije drtivou většinu těch, u nichž se objeví. Zákeřnost nemoci spočívá v jejím ‚tichém‘ postupu, nebolí, a lidé s už jasnými příznaky k nám přicházejí pozdě. V 85 % případů již nelze nádor operativně odstranit. Osm z deseti nemocných tak umírá zbytečně,“ vysvětluje prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. Jak dále připomíná, situaci nepomohla pandemie covidu-19, kdy někteří pacienti zaměňovali příznaky rakoviny plic právě za tuto infekci.

 

Už sedm lidí z Brandýsa nad Labem poslala na CT tamní plicní lékařka a předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů ČPFS prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová. „Zatím se nám vrátili s negativními výsledky, tedy bez známek rakoviny plic,“ říká pneumoložka s tím, že ochota pacientů zařadit se do programu je značná. „Snažíme se jim poradit, aby přestali kouřit, to je pro řadu z nich výrazně složitější.“

 

Do časné detekce rakoviny plic se zapojili také praktičtí lékaři – mezi svými pacienty vyhledávají ty, pro něž by byl program vhodný, a posílají je k plicnímu lékaři. Vyšetření s pomocí zobrazovací metody CT pak provádí akreditovaná radiologická pracoviště, která výsledky posílají zpět pneumologovi, a ten stanoví další postup. „Pokud vyšetření objeví nádor v časném stadiu, jde pacient na operaci a má šanci se zcela uzdravit,“ doplňuje prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová. Co přesně ty, kteří se zařadí do programu, čeká, ukazují plicní lékaři ve videu, které je k vidění na webu https://prevenceproplice.cz.

Česká pneumologická a ftizeologická společnosti ČLS JEP (ČPFS)

Odborná lékařská společnost, která řeší problematiku všech respiračních nemocí včetně tuberkulózy po stránce prevence, vyhledávání, diagnostiky i terapie. ČPFS vytváří doporučené klinické postupy, vypracovává odborná stanoviska k různým problémům z vlastní iniciativy nebo na žádost orgánů státní správy. Odborné sekce ČPFS prohlubují a rozšiřují informace v jednotlivých funkčních specializacích oborů pneumologie a ftizeologie. Hlavními směry odborného zaměření těchto oborů jsou nemoci spojené s bronchiální obstrukcí, nádory dýchacího ústrojí, infekční záněty včetně tuberkulózy, intersticiální a granulomatózní plicní procesy, poruchy dýchání ve spánku, léčba cystické fibrózy dospělých a další plicní nemoci. Informace o společnosti lze nalézt na www.pneumologie.cz.

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)

Cílem spolku je prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce mezi laiky a odborníky, zlepšení obecného povědomí o problematice plicních nemocí a organizování aktivit sloužících ke zlepšení situace pacientů se závažnými plicními nemocemi. Od roku 2019 se věnuje i pacientům s rakovinou plic. Odborně činnost ČOPN garantuje odborná společnost (ČPFS). Informace o ČOPN lze nalézt na portále www.copn.cz.

 

O Národním screeningovém centru ÚZIS ČR

Národní screeningové centrum (NSC) vzniklo za účelem podpory a zlepšení screeningu a prevence vážných onemocnění v České republice. NSC nabízí občanům nové či vylepšené screeningové nebo preventivní programy týkající se například chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), tyreopatie v těhotenství, kritických vrozených srdečních vad u novorozenců či nádorových onemocnění. V současnosti je NSC financováno z prostředků čerpaných z fondů Evropské unie a svoji činnost realizuje za podpory Ministerstva zdravotnictví ČR. Informace o aktivitách NSC najdete na https://nsc.uzis.cz.

 

Kontakt pro novináře:

Mgr. Veronika Ostrá: ostraveronika@gmail.com, +420 776 245 881

 

 

Prevence a léčba

Jaké látky z potravin nám chybí v prevenci rakoviny? Zjistíme to…

  • 30 března, 2022
  • by andrlovak1

Byla by to ideální situace. Měli bychom seznam látek získávaných z potravin, které nás ochrání před rakovinou. Jednou za čas bychom zašli na preventivní odběr krve a lékař by nám řekl, které látky nám chybí, kolik jich musíme mít a z jakých potravin je získat. Ale je to vůbec možné? Zeptali jsme se MUDr. Richarda Piknera, Ph.D., přednosty odboru klinických laboratoří a kostního metabolismu Klatovské nemocnice a spolupracovníka projektu LabTestsOnline.cz

 

Zní to velmi jednoduše, ale bohužel to tak nefunguje. Za prvé je nutné si uvědomit, že nádorová onemocnění nejsou jedním typem nádoru postihující jeden lidský orgán. Naopak, jedná se o různorodou skupinu onemocnění, která vznikají v lidském těle. Jejich společným rysem je ztráta kontroly množení a specializace buněk v příslušném místě s následnou schopností se postupně šířit do okolí a do celého těla.

 

Každá látka ovlivňuje jiný orgán v těle

Kromě genetického pozadí, chronického stresu, zánětu nebo obezity patří jistě k příčinám vzniku nádorových onemocnění životní styl a chemické látky, které dýcháme, jíme, pijeme, vstřebáváme kůží apod.  Řada těchto látek má již prokázaný pro-nádorový efekt, o řadě látek tušíme a o řadě látek ještě netušíme. Jejich vliv a kombinace mají na různé orgány různý dopad.  Složení vzduchu bude jistě více ovlivňovat plíce, zatímco složení stravy tlusté střevo, svou roli zde hraje i správná či špatná mikroflóra. Jako je nádorové onemocnění individuální choroba, tak individuální bude složení chemických vlivů, které u daného člověka mohly vzniku nádoru napomoci.

 

Je tedy obtížné provádět plošné vyšetření všech potenciálně pro-nádorových látek, které na konkrétního jedince mohou působit. A navíc se spektrum těchto látek u každého jedince s časem mění. Proto je nesmírně těžké individuálně určit látky, které preventivně chrání před nádorovým onemocněním konkrétního jedince.

 

Jakou prevenci tedy zvolit

Z toho jasně vyplývá, že základní zásadou je komplexní péče o vlastní zdraví, kde v prevenci se uplatňuje především řádná životospráva. 12 jednoduchých, ale pro mnohé lidi těžko splnitelných zásad, shrnuje Evropský kodex proti rakovině. Najdete ho na www.labtestsonline.cz Jednoznačně   je pak nezbytnou prevencí podrobná diskuse se svým praktickým lékařem při preventivních prohlídkách, kdy lze identifikovat potencionální rizikové faktory a rizikové lokality vzniku nádoru, stejně tak účast na screeningových programech na karcinom prsu, tlustého střeva, děložního čípku.

Testování zdraví prospěšných látek

Přesto je možné říct, že existují látky s prospěšným proti nádorovým potenciálem. Mezi ně řadíme antioxidanty (flavoidy, resveratrol, vitaminy C, E, D, kyselina listová, stopové prvky zinek, selen, glukany (původem z hub), probiotika, fibráty, polyphenoly zeleného čaje atd. Jak již bylo výše uvedeno, individuální riziko nádorového onemocnění bude vyžadovat i individuální spektrum preventivních látek, a je tak prakticky nereálné provádět v tomto ohledu laboratorní vyšetření, i když metody stanovení jednotlivých látek již samozřejmě existují.  Kromě toho by to bylo nesmírně nákladné, neboť by pravděpodobně muselo být stanoveno celé spektrum těchto látek, přičemž jejich koncentrace v čase se jistě bude v závislosti na stravě a životním stylu měnit. Ještě bych chtěl upozornit na to, že nadměrné užívání výše uvedených látek v různých kombinacích může zdraví i poškodit.

 

 

Prevence a léčba

Mnohočetný myelom – záludná nemoc, kterou není snadné porazit.…

  • 18 března, 202224 března, 2022
  • by andrlovak1

Praha, 14. března 2022: Mnohočetný myelom – onemocnění, které je pro většinu lidí stále neznámé. Přesto se jedná o druhou nejčastější rakovinu krve v naší zemi. Ročně si v České republice vyslechne tuto diagnózu asi 450 osob, většinou starších 60 let. Stejně jako u jiných onkologických onemocnění, i v případě mnohočetného myelomu hraje klíčovou roli včasná diagnostika. První příznaky nemoci jsou však nenápadné a snadno zaměnitelné s běžnými potížemi provázejícími stáří – bolestí zad nebo únavou. Zvyšování povědomí veřejnosti o této nemoci a možnostech její léčby je proto cílem Národního dne myelomu, který se každoročně koná 30. března. Jeho součástí bude letos kampaň „MY A ON“, která má dodat pacientům a jejich blízkým naději, že i s touto diagnózou je možné žít kvalitní život.

 

Mnohočetný myelom (MM) je druhé nejčastější nádorové onemocnění krve u nás, veřejnosti je však stále málo známý. Mnozí lidé si jej například pletou s melanomem, tedy kožním nádorem, nebo také s myomem – nezhoubným nádorem děložní svaloviny. Slovo myelom vzniklo spojením řeckého myelo – dřeň, a přípony – om, což znamená nádor. Mnohočetný pak odkazuje na skutečnost, že v kosti, kde roste, je často více ložisek. Jedná se tedy o nádorové onemocnění kostní dřeně, které postihuje plazmatické buňky – typ bílých krvinek důležitých pro imunitu. Tyto buňky pak neprodukují tělu prospěšné protilátky, ale pouze jednu, která organismu naopak škodí. Protože se myelomové buňky tvoří v kostní dřeni, postihují nejvíce kosti a dochází k odbourávání kostní hmoty.1

 

Nemocných přibývá

MM nejčastěji postihuje lidi ve věku 60 až 70 let, ale může se objevit i v mladším věku; o něco častěji onemocní muži než ženy.2 „V České republice je každoročně diagnostikováno přibližně 450 nových případů nemoci, v současné době se s mnohočetným myelomem léčí celkem 3 000 pacientů. Ačkoli se tedy jedná o poměrně vzácné onemocnění, pacientů stále přibývá.3 Příčina vzniku myelomu, podobně jako u řady dalších nádorových onemocnění, není dosud přesně známa. Zvyšující se výskyt nemoci však koreluje s věkem a nejsou bohužel známy ani jednoznačné rizikové faktory. Mezi ty pravděpodobné patří např. častý kontakt s toxickými látkami, předchozí chemoterapie pro jiné nádorové onemocnění či špatné životní prostředí,“ říká MUDr. Alexandra Jungová, Ph.D., lékařka z Hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň.2

 

Příznaky MM mohou snadno zmást

Počáteční příznaky MM jsou velmi rozmanité a často připomínají běžná, méně závažná onemocnění. Nejčastěji se objevují bolesti kostí v oblasti zad a hrudníku. Jsou vytrvalé, a běžné léky proti bolesti je nezmírňují. Lidé s MM mají také výrazně oslabenou imunitu, takže trpí opakovanými infekcemi, zejména dýchacích cest. Únava, slabost a dušnost i při mírné námaze jsou spojeny s anémií, která je další komplikací tohoto onemocnění. Zhoršují se také funkce ledvin a pacienti mají příznaky typické pro osteoporózu, včetně snížené tělesné výšky. Dochází u nich k úbytku kostní hmoty, což vede k častým zlomeninám. Může dojít i k náhlému prasknutí žeber, končetin nebo obratlů, které poškodí míchu a způsobí vážné ochrnutí.

 

Příznaky nemoci obvykle přivedou pacienta k lékaři až v pokročilém stadiu, takže navzdory pokroku v léčbě je MM často diagnostikován pozdě.1,2 Typickým průběhem mnohočetného myelomu, pokud je pacient léčen, jsou pak opakující se aktivity onemocnění, tzv. relapsy, střídané remisemi, kdy na určitou dobu vymizí příznaky a projevy nemoci, ale nikoliv nemoc samotná.4

 

Klíčovou roli při rozpoznávání těchto symptomů hrají praktičtí lékaři. Právě pro ně byl připraven projekt CRAB. Zkratku tvoří počáteční písmena anglických slov označujících čtyři hlavní příznaky onemocnění, kterých je potřeba si u MM všímat: Calcium – vysoká hladina vápníku, Renal – postižení ledvin, Anemie – chudokrevnost, Bone – postižení kostí. „Cílem projektu CRAB je zlepšení obecných znalostí o časných příznacích mnohočetného myelomu, jakož i o nových možnostech jeho léčby a tím i jeho lepší prognóze. Právě proto je ale nutné diagnostikovat onemocnění co nejdříve, ideálně do 3 měsíců od objevení prvních příznaků. Nemocní s pokročilým onemocněním mají samozřejmě prognózu horší. Kromě praktických lékařů jsme v rámci projektu CRAB oslovili i lékaře dalších odborností, a to zejména nefrology, neurology a ortopedy, do jejichž ambulancí mohou nemocní pro obtíže spojené s mnohočetným myelomem přijít a kteří by tak měli v rámci diferenciální diagnostiky myslet i na možnost tohoto onemocnění“ vyjmenovává prof. MUDr. Vladimír Maisnar, Ph.D., MBA., ze IV. interní hematologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové.

 

Diagnostika nemoci

MM nelze zcela vyléčit – stanovením diagnózy tak začíná běh na dlouhou trať s cílem chorobu zastavit tak, aby vymizely její příznaky, a v této fázi ji udržet. Podobně jako u jiných nemocí, je proto důležitá včasná diagnostika a brzké zahájení léčby. „Jako první se s pacienty setkávají nejčastěji praktičtí lékaři, kteří musí právě na tuto „vzácnou“ diagnózu myslet. Takže u pacientů s chronickými bolestmi zad je nutné provést laboratorní, rentgenologické vyšetření a v případě patologického nálezu pak kontaktovat spádové hematoonkologické či hematologické pracoviště. Diagnóza je pak většinou stanovena až tam, a to na základě doplnění dalších vyšetření (cytologie, histologie, elektroforéza),“ upřesňuje MUDr.  Alexandra Jungová, Ph.D., a dodává: „Je proto důležité, aby se pacienti nenechali při vyšetření odbýt se slovy, že bolesti zad jsou běžnou součásti stárnutí, zejména, pokud má pacient nové bolesti páteře nebo kostí trvající déle než 4 týdny.“ Pacienty s touto diagnózou lze u nás dále léčit v sedmi univerzitních a deseti regionálních centrech.3

Léčba a prognóza

Cílem léčby je snížit počet myelomových buněk, aby se obnovila tvorba kostní tkáně a krve. Přesný postup se však liší v závislosti na věku pacienta nebo pokročilosti nemoci. Stejně jako u většiny nádorových onemocnění se k léčbě používá chemoterapie, někdy může pomoci i radioterapie. V mnoha případech je nutná následná transplantace kostní dřeně. Součástí léčby je také podpůrná terapie, která má zabránit vzniku a rozvoji příznaků.1,4,5

 

V posledních letech došlo k významnému pokroku v léčbě pacientů s MM, který podstatně zlepšil prognózu nemocných. Jedná se o největší pokroky nejen v hematoonkologii, ale i v onkologii obecně. Byly objeveny nové skupiny léků a naději nabízí také biologická léčba. Kromě toho v současné době probíhá několik klinických studií, které by mohly vést k dalším účinným léčebným postupům, jako je např. genová terapie.

 

„Zatímco na konci minulého století přežívali pacienti s MM v průměru 2,5 až 3 roky, dnes je pětileté přežití možné až u poloviny nemocných nad 70 let věku. Nemocní mladší 70 let profitují z vysokodávkové léčby následované autologní transplantací periferních kmenových buněk a jejich přežití dnes dosahuje mediánu kolem 8 let. Podle současných trendů lze tedy očekávat, že se v příštích několika letech podaří dosáhnout dlouhodobé remise a s tím spojeného trvalého vyléčení až u 30 % pacientů a že nejméně polovina z nich přežije 10 let. Pokrok v léčbě mnohočetného myelomu, kterého se v posledních 20 letech podařilo dosáhnout, je tak téměř největší ze všech nádorových onemocnění vůbec,“ vypočítává prof. MUDr. Vladimír Maisnar, Ph.D., MBA.,

 

 Nutno ovšem dodat, že tento trend byl částečně zpomalen koronavirovou pandemií. Stejně jako u mnoha jiných onemocnění došlo i u mnohočetného myelomu k poklesu včasného odhalení nových případů a ke snížení přežití pacientů s MM v důsledku vyššího rizika infekce vyvolaného virem SARS-CoV-2 a potažmo úmrtnosti na covid-19.7

 

Podpora pacientů

Každoročním připomenutím tohoto vážného onemocnění a také snahou o zvýšení informovanosti veřejnosti je i Národní den myelomu, který připadá na 30. března. Byl vyhlášen před pěti lety pacientskou organizací Klub pacientů mnohočetný myelom a skupinou předních českých odborníků sdružených v České myelomové skupině. Právě tyto dvě organizace nabízí lidem, kterým do života vstoupila diagnóza MM, pomoc a podporu.

 

V rámci Národního dne myelomu probíhá letos také edukativní kampaň pro širokou veřenost s názvem „MY A ON“, zaštítěná Klubem pacientů mnohočetný myelom. Jejím cílem je vysvětlit, že navzdory této diagnóze není třeba se vzdávat, ale naučit se s mnohočetným myelomem žít a vést nadále kvalitní plnohodnotný život. A to jak v případě pacienta, tak v případě jeho blízkých.

 

Aktuální informace o mnohočetném myelomu poskytuje rovněž řada webů zaměřených na pacienty a jejich rodinu, například www.myeloma.cz nebo www.mnohocetnymyelom.cz. Zdrojem informací jsou také brožury vydávané Klubem pacientů mnohočetný myelom, kde mohou pacienti s MM najít další podporu při zvládaní obtížné životní situace.

Nejčastější nádorová onemocnění krve:

LeukémieLeukémie je nádorové onemocnění krvetvorby, které se vyznačuje zmnožením bílých krvinek, které jsou nezralé a neplní svou normální funkci. Tyto krvinky můžeme nalézt v kostní dřeni pacienta, v jeho krvi a někdy i v jiných orgánech.8
LymfomLymfom je obecné označení pro nádorové onemocnění lymfatického systému, jehož buňky se nekontrolovaně množí – postižená uzlina se začne zvětšovat a ztrácí svou původní funkci.9
Mnohočetný myelomMnohočetný myelom je zhoubná choroba kostní dřeně, která vzniká nekontrolovaným množením myelomových buněk v kostní dřeni.4

 

Použité zdroje:

  1. https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2009/04/06.pdf
  2. http://www.zdraviamy.cz/co-to-je-mnohocetny-myelom-a-co-zpusobuje/
  3. https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/uspesnost-lecby-mnohocetneho-myelomu-v-cesku-se-zvysuje/1737605
  4. https://www.fnbrno.cz/areal-bohunice/interni-hematologicka-a-onkologicka-klinika/mnohocetny-myelom/t1286
  5. https://www.myeloma.cz/
  6. https://medicina.cz/clanky/11682/34/Narodni-den-myelomu-30-brezen/
  7. https://www.nature.com/articles/s41408-021-00588-z
  8. https://www.linkos.cz/pacient-a-rodina/onkologicke-diagnozy/lymfomy-c81-85/
  9. https://www.fnbrno.cz/areal-bohunice/interni-hematologicka-a-onkologicka-klinika/mnohocetny-myelom/t1286

 

Kontakt pro média:

Alexandra Prochorová

alexandra.prochorova@insighters.cz, +420 776 153 172

Prevence a léčba

Podle španělských vědců by testy stolice mohly pomoci odhalit…

  • 10 března, 2022
  • by andrlovak1

Rakovinu slinivky v počátečních stádiích často nedoprovázejí žádné příznaky, a tak se běžně stává, že lékaři toto onemocnění zjistí teprve v pokročilejších fázích, kdy už se dá hůře léčit. Když nádor roste, může způsobit nespecifické příznaky, jako jsou poruchy trávení, změny ve vyprazdňování nebo bolesti zad či břicha. Někteří pacienti absolvují několik návštěv u praktického lékaře, než se rakovinu slinivky podaří diagnostikovat. V současnosti se méně než jeden z dvaceti lidí trpících nejběžnější formou rakoviny slinivky dožívá více než pěti let po stanovení diagnózy. Včasnější zachycení choroby by tyto naděje zvýšilo, uvádí BBC.

 

Tým španělských vědců, který výsledky své studie publikoval v časopisu Gut, pracoval s pacienty z jedné nemocnice v Barceloně a jedné v Madridu. Jen část účastníků výzkumu trpěla rakovinou slinivky, ostatní fungovali jako kontrolní skupina. Odevzdali vzorky slin a stolice a vědci pak zkoumali, zda v nich jsou u pacientů s rakovinou slinivky a u lidí bez tohoto onemocnění nějaké rozdíly. Zatímco u slin se nic neprokázalo, vzorky stolice se u těchto dvou skupin lišily. Střevní bakterie, houby a další mikrobi měli odlišný genetický profil. Tak se jasně podařilo odlišit pacienty s rakovinou slinivky bez ohledu na to, v jakém stádiu onemocnění byli. Charakterické znaky střevního mikrobiomu se tak zřejmě objevují už v rané fázi nemoci. Španělští vědci doporučili, aby se v tomto výzkumu pokračovalo. Jejich kolegové v Německu poznatky už potvrdili na malé skupině pacientů a testy se konají i v Japonsku.

 

 

Prevence a léčba

AFP: Děloha, vagina, ňadra aneb francouzské start-upy, které řeší…

  • 24 února, 2022
  • by andrlovak1

V Lille na severu Francie společnost Lattice Medical rekonstruuje prsa ženám, které o ně přišly během léčby rakoviny. Start-up založený v roce 2017 vyvinul implantát, který regeneruje pacientčinu vlastní tukovou tkáň.

 

“Nabízíme alternativu k silikonovým implantátům: implantát vytištěný ve 3D, který používá biologické materiály, jež se vstřebávají,” vysvětluje Julien Payen, spoluzakladatel společnosti, která chce ještě letos zahájit klinickou studii svých výrobků.

 

Její produkty jsou jednou z technologií, které se objevují na rostoucím trhu takzvaných femtech firem. Termín vznikl spojením slov femme (žena) a technologie. Tento pojem souhrnně označuje společnosti, které vyvinuly technologie určené ke zlepšení zdraví a spokojenosti žen.

 

Do tohoto nového segmentu patří i diagnostické nástroje, zejména pro endometriózu. Start-up Ziwig, založený a vedený Yahyou El Mirem, vyvinul test ze slin, který podle firmy umožňuje včasné odhalení všech forem endometriózy. Využití má například u žen bez trvalé zdravotní péče. Test je založen na vysoce výkonné technologii sekvenování a využívá umělou inteligenci. Společnost Ziwig zřídila i platformu pro následnou péči o pacientky.

 

Vznikají také mnohé aplikace pro chytré telefony, které se věnují menstruačnímu cyklu, určení přesného data ovulace nebo péči o ženy po porodu.

 

Start-up ze Štrasburku Fizimed vyvinul sondu pro posílení pánevního dna. Ve spojení s aplikací sonda umožňuje ženě cvičit “doma, v naprostém soukromí a navíc se zábavnými prvky, které zvyšují motivaci” ke cvičení, vysvětluje Emeline Hahnová, zakladatelka Fizimedu. Jeho sonda je už v prodeji a v Německu je dokonce hrazena ze zdravotního pojištění.

 

Vznik všech těchto společností je důkazem změny myšlení a vynáší na světlo témata, která byla až donedávna opomíjená: zvláštnosti zdraví žen, píše AFP.

 

“Tento trend teprve startuje, ale téma už zařadilo vyšší rychlost. Dříve se mluvilo spíš o rakovině prostaty než o endometrióze. Lidé už o tom ale začínají otevřeně mluvit,” domnívá se Chahra Louafiová, ředitelka odboru investic do zdravotnictví ve státní investiční bance Bpifrance.

 

Tento specifický trh bude mít v roce 2024 hodnotu 50 miliard dolarů (1,08 bilionu korun), odhaduje americká společnost Frost & Sullivan. Odhady se sice mění, segment se ale v každém případě týká poloviny obyvatel planety.

 

“V tomto sektoru přibývá stále více kvalitních projektů,” což přitahuje investory, uvádí Julien Payen.

 

Podnikatelé se ovšem shodují, že cesta bude ještě dlouhá. “Femtech firmy používají slova, která nejsou příliš častá, jako vagina nebo děloha. Ne každý je ale vnímá stejně,” říká Hahnová. Na stránkách některých prodejců ve Spojených státech jsou “některé pomůcky určené ke cvičení pánve považovány za produkty pro dospělé,” dodává. Některé zdravotnické pomůcky pak algoritmy velkých internetových firem promění ve vibrátory.

 

“Čeká nás ještě dlouhá cesta,” domnívá se El Mir. Investoři se podle něj “zaměřují na klasické patologie, které přitahují velkou část investic. Na zdraví žen se orientuje jen malá část z nich.” Je to otázka peněz, ale nejen jich. “Financování je důležitým prvkem, ale tyto otázky se musí stát celospolečenským tématem,” říká El Mir.

Prevence a léčba

Evropský parlament poukázal na velké rozdíly v léčbě rakoviny, vyzval…

  • 15 února, 202221 února, 2022
  • by andrlovak1

Podle zprávy evropských poslanců je nezbytné výrazně posílit prevenci a včasnou diagnózu rakoviny a podporovat životní styl, který snižuje riziko vzniku nádorů. Zpráva tvrdí, že vzniku nádorů lze předejít až ve 40 procentech a zabránit lze podle ní také až 60 procentům úmrtí na rakovinu. Český člen parlamentního výboru, europoslanec Ondřej Knotek (ANO), poukázal na to, že v současnosti je rakovina druhou nejčastější příčinou úmrtí v EU a její podíl, a tudíž i náklady na léčení, budou beze změny přístupu dále růst.

 

Na některých aspektech prevence se ale v debatě evropští poslanci neshodli. Evropská poslankyně za zelené Manuela Ripaová vyzvala k přísnějšímu označování na obalech potravin, které mohou být škodlivé pro zdraví, a také alkoholu. Další její kolegové chtějí přísnější regulaci reklam na alkoholické nápoje. Europoslankyně z Francie Joëlle Mélinová či její kolega z Itálie Marco Dreosto z krajně pravicových stran Národní sdružení a Liga uvedli, že by přísnější označení vína mohlo ohrozit vinařský sektor jejich zemí. Samotná komise počítá se snížením “škodlivého pití alkoholu” o nejméně deset procent do roku 2025.

 

Někteří levicoví poslanci pak odmítli další růst zdanění tabákových produktů, protože jejich spotřeba je často spojená se sociálními problémy, které vyšší odvody neřeší. Debaty také vzbuzuje otázka zdanění elektronických cigaret a dalších alternativ k cigaretám založených na odpařování.

 

Dalším výrazným tématem byly rozdíly v kvalitě diagnózy a léčení rakoviny v jednotlivých zemích. “U nás nedává rakovina žádnou šanci na přežití,” uvedl rumunský europoslanec Nicolae Štefanutsa s tím, že včasná diagnóza v jeho zemi je nízká a následná léčba nákladná. Frakce evropských lidovců upozornila, že “ve východní Evropě mají pacienti o 30 procent menší šanci na uzdravení než pacienti v západní Evropě”. Evropská komisařka Stella Kyriakidisová uvedla, že komise chce dosáhnout toho, aby každá členská země dosahovala minimálních standardů v léčbě a diagnóze nádorů.

 

Česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM), která byla členkou speciálního výboru, označila zprávu za “poměrně kvalitní”. Nedostatky vidí hlavně v otázkách financování, protože řada navrhovaných opatření je i velice nákladná. Tento názor sdílí i její český kolega z výboru Knotek. Ten řekl, že Evropská komise vyzývá členské státy k vytvoření špičkových onkologických center a k posílení spolupráce mezi nimi. Samotná unie ale nemá ve zdravotnictví přímé pravomoce. Může však pomoci například s koordinací či sdíleními dat a zkušeností a na projekty mohou státy čerpat peníze z unijních fondů.

České zdravotnictví

Nové lineární urychlovače ve FN Olomouc zkrátí a zefektivní ozařování…

  • 12 ledna, 202214 ledna, 2022
  • by andrlovak1

Zatímco u starších technologií ozařování onkologicky nemocného pacienta trvalo až desítky minut, nové urychlovače proces provedou za několik minut. “Umožní nám to krásně zvládnout neustále rostoucí počet pacientů, který se na nás valí. Jsme rádi, že přístroje máme tři. Jsou zcela identické, takže když bude na některém prováděn plánovaný servis, tak pacienty můžeme ozařovat na jiném, což jsme u předchozích přístrojů nemohli,” uvedl Doležel.

 

Moderní přístroje navíc umožňují snížit radiační zatížení zdravých orgánů, takže lze cíleně zvyšovat dávku záření do požadovaného místa lidského těla. “Pomocí adaptivní radioterapie lze dokonce modifikovat ozařovací plán na základě změn tumoru i zdravých tkání v průběhu ozáření, takže už nemusíme používat jeden plán na celý průběh ozáření. Můžeme to adaptovat, což zase vede k lepším onkologickým výsledkům a k nižší toxicitě,” řekl Doležel.

 

Tři lineární urychlovače stály více než 200 milionů korun, související stavební práce přišly bezmála na 37 milionů korun. “Zahájení provozu lineárních urychlovačů znamená kvalitativní skok v onkologické péči nejen v našem regionu. Příchod nových technologií v kombinaci s expertizou v dalších oblastech radiační a klinické onkologie posouvá naše pracoviště mezi přední evropská centra,” uvedl přednosta onkologické kliniky FN Olomouc Bohuslav Melichar.

 

Modernizace přístrojového vybavení ozařoven byla zahájena loni v březnu, první lineární urychlovač byl uveden do provozu v září. Postupně následovaly další dva. Vybudována byla i masivní stínicí stěna z ocelových plátů o celkové tloušťce 37 centimetrů, která váží 64 tun. “Svislé železobetonové konstrukce dosahují tloušťky 1,3 metru , vodorovné dokonce 1,65 metru. Použity byly také barytové omítky či výplně otvorů stíněné olovem,” uvedl vedoucí odboru investic FN Olomouc František Valíček.

 

FN Olomouc je šestou největší nemocnicí v ČR. Zařízení má pět desítek pracovišť, bezmála 1200 lůžek a 4226 zdravotnických i nezdravotnických zaměstnanců. Ročně je ve FN Olomouc hospitalizováno zhruba 55.000 pacientů a lékaři provedou 22.000 operací.

Prevence a léčba

Umělá inteligence pomůže odhalit rakovinu

  • 18 listopadu, 202118 listopadu, 2021
  • by andrlovak1

Technologie zrychlí hledání polypů ve střevech

Umělou inteligenci už nenajdeme jen v robotice nebo sci-fi, stále častěji nachází své uplatnění v medicíně. Její schopnosti nově používají specialisté na trávicí trakt, jimž pomáhá nacházet střevní výrůstky – polypy – při endoskopickém vyšetření. Určité druhy polypů se totiž mohou časem rozvinout ve zhoubný nádor. Technologie jednotlivé polypy dokáže rozeznat a „říci“, zda je nález neškodný, nebo naopak předchází rakovinnému bujení. Lékaři si od umělé inteligence slibují rychlejší, ale především častější a přesné nálezy polypů ve střevech. To podle nich v důsledku sníží četnost výskytu rakoviny tlustého střeva. Stovky odborníků o tom budou mluvit na 7. kongresu České gastroenterologické společnosti ČLS JEP, který startuje v online podobě 10. listopadu.

 

Kolorektální karcinom je jedním z nejčastějších nádorových onemocnění v ČR, každoročně postihne asi 7 700 pacientů a přibližně 3 400 pacientů na něj zemře. Odhalení polypů v tlustém střevě je klíčovým krokem, jak tomuto druhu rakoviny předcházet, a umělá inteligence v něm může hrát významnou roli. „Obraz z endoskopu při vyšetření analyzuje v reálném čase speciální software. Pokud zjistí výskyt hledané abnormality, např. polypu, označí ji obdélníkem přímo na obrazovce,“ vysvětluje fungování systému prof. MUDr. Stanislav Rejchrt, Ph.D., z II. interní gastroenterologické kliniky LF UK a FN v Hradci Králové. Technologie se navíc z nových nálezů neustále učí a postupně čím dál lépe vyhodnocuje nálezy. „Software dostane ke zpracování velký počet obrázků určitých typů polypů a jejich histologii. Následně si vytvoří algoritmus, podle něhož dokáže při vyšetření polyp nejen rozpoznat a upozornit na něj na obrazovce, ale také správně klasifikovat,“ dodává. Ne každý polyp totiž vede k rakovině. Lékaři hledají tzv. adenomové polypy, které se časem mohou proměnit v nádor. Hledání polypů ale není jedinou možností, kde se technologie může uplatnit. „V současné době se zkouší například možnost posouzení hloubky invaze karcinomu ve střevě, což má význam při rozhodování o způsobu léčby. Další uplatnění nalezla umělá inteligence při vyhodnocování kapslové endoskopie, zpočátku pouze pro identifikaci krvácení, ale s rozvojem technologie i v rozpoznání cévních malformací nebo vředů,“ vyjmenovává prof. Rejchrt.

 

Přestože technologie lékařům významně pomůže, nemyslí si, že by je měla v blízké budoucnosti nahradit. „Rozpoznání polypu za pomoci umělé inteligence může být rychlejší ve srovnání s lidským okem. Navíc systém neustále vyhodnocuje celou plochu zobrazované sliznice, tedy se nezaměřuje cíleně na určitou oblast, jako to někdy činí endoskopující lékař. U začínajících či méně zkušených endoskopistů tak může software urychlit jejich učící křivku a zlepšit četnost nálezu adenomů. Nicméně technologie má stále pouze funkci druhého pozorovatele a nemůže ve vyhodnocení všech možných nálezů při endoskopii lékaře nahradit,“ říká prof. Rejchrt.

 

Jak uvádí doc. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D., předseda České gastroenterologické společnosti, praxe ukazuje, že i specialista může přehlédnout až 20 % polypů. „Věříme, že do pěti let budou používat umělou inteligenci při endoskopii všichni,“ uzavírá doc. Urban.

 

Navigace pro příspěvky

1 2 3 4 5 6 … 8

Kalendář akcí

Květen

Červen 2025

Červenec
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
30
1
2
3
4
5
6
Červen

30

Žádné akce
Červenec

1

Žádné akce
Červenec

2

Žádné akce
Červenec

3

Žádné akce
Červenec

4

Žádné akce
Červenec

5

Žádné akce
7
8
9
10
11
12
13
Červenec

6

Žádné akce
Červenec

7

Žádné akce
Červenec

8

Žádné akce
Červenec

9

Žádné akce
Červenec

10

Žádné akce
Červenec

11

Žádné akce
Červenec

12

Žádné akce
14
15
16
17
18
19
20
Červenec

13

Žádné akce
Červenec

14

Žádné akce
Červenec

15

Žádné akce
Červenec

16

Žádné akce
Červenec

17

Žádné akce
Červenec

18

Žádné akce
Červenec

19

Žádné akce
21
22
23
24
25
26
27
Červenec

20

Žádné akce
Červenec

21

Žádné akce
Červenec

22

Žádné akce
Červenec

23

Žádné akce
Červenec

24

Žádné akce
Červenec

25

Žádné akce
Červenec

26

Žádné akce
28
29
30
31
1
2
3
Červenec

27

Žádné akce
Červenec

28

Žádné akce
Červenec

29

Žádné akce
Červenec

30

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS