Odbornice: Poruch příjmu potravy za covidu přibylo, riziko je…

„Nedávná analýza dospěla k závěru, že prevalence poruch příjmu potravy se od počátku 21. století zvýšila z 3,5 na 7,8 procenta,“ uvedla předsedkyně Sekce pro poruchy příjmu potravy odborné společnosti Hana Papežová. „V období pandemie covid-19 se jejich nárůst ještě významně zvýšil, podobně jako úzkostné stavy, sebepoškozování, nebo závislostní chování,“ dodala.

Anorexie, tedy duševní onemocnění charakterizované neustálou snahou hubnout, má ze všech psychiatrických diagnóz nejvyšší úmrtnost. Pacienti mají pětkrát vyšší pravděpodobnost předčasné smrti a 18krát vyšší pravděpodobnost sebevraždy.

Přibývá také lidí s poruchou příjmu potravy, která se projevuje přejídáním. Potýkalo se s ním ve svém životě přibližně 2,8 procenta žen a procento mužů. Mezi obézními lidmi jich může být podle Papežové i více než 40 procent.

„Problémy s přejídáním mohou být omezeny na noc, spojeny s poruchou spánku a navazovat na období anorexie nebo bulimie. Stejně jako u anorexie platí, že pokud začne mít tělesné dopady a přidají se psychické problémy jako ztráta zájmů, zhoršení vztahů kvůli soustředění na jídlo, poruchy koncentrace a spánku, je rozhodně na místě vyhledat odbornou pomoc,“ uvedla.

Excesivní cvičení

Mezi poruchy příjmu potravy odborníci řadí i excesivní cvičení. Sportování je podle Papežové škodlivé v případě, kdy je nutkavé, a může vézt až k sebepoškozování. Pacient pak sportuje víc, než je pro něj zdravé.

„Jinak se nenají, má pocit, že bez sportu si jídlo nezaslouží, nebo strach, že nebude hubnout nebo neudrží svou podváhu. Když nesportuje dostatečně, má pocity viny a úzkost, pocity selhání,“ popsala. Nemocní pak sportují třeba i navzdory svým vážným zdravotním potížím, například když mají horečku nebo vymknutý kotník.

Dostupnost péče pro pacienty s poruchami příjmu potravy není podle odborníků dostatečná. Včasné vyhledání péče je přitom důležité pro úspěch léčby. „V Česku se nyní soustředíme zejména na projekty cílené na dostupnost odborné péče, zavedení psychoterapeutické výuky pro nutriční odborníky a zlepšení online preventivních programů,“ sdělila Papežová.

Odborníci se věnují také výzkumu, například vlivu mikrobiomu ve střevech a genetiky nebo přenos poruch příjmu potravy mezi generacemi. Na pomoc pacientům provozují také webové stránky Healthy and Free.