Studie: Pandemie covidu-19 ovlivnila i zrak dětí, které chodily…

„Když děti nechodí ven a nemají dostatek slunečního světla, sítnice oka nevytváří dopamin, což přispívá ke vzniku krátkozrakosti,“ uvedla argentinská dětská oční lékařka Carolina Picottiová, hlavní autorka studie zveřejněné ve vědeckém časopise The Lancet. Podle Piccotiové k zastavení progrese krátkozrakosti stačí, aby děti byly alespoň dvě hodiny denně na slunečním světle.

Picottiová spolupracovala se dvěma desítkami oftalmologů z různých argentinských regionů a sledovala děti od pěti do 18 let. Za rok během pandemie se u nich v průměru zhoršila krátkozrakost o 40 procent. „Toto číslo je nejen velmi vysoké, ale také potvrzuje hypotézu, že ke krátkozrakosti přispívají nejen genetické faktory, ale i životní styl,“ míní autorka této studie.

K podobným závěrům došel i profesor Michiganské univerzity David Musch, který je spoluautorem studie zveřejněné letos v lednu na odborném zdravotnickém serveru JAMA Network. Tato studie porovnávala úroveň krátkozrakosti u více než 100.000 dětí na základních školách v čínské provincii Šan-tung v letech 2015 až 2020. Její autoři rovněž došli k závěru, že lockdowny vyhlášené kvůli pandemii covidu-19 krátkozrakost výrazně zhoršily, a to nejvíce u dětí ve věku šest až osm let.

Zahraniční průzkum

Deník El País dnes také připomněl průzkum prováděný v Kolumbii, Mexiku a Chile, podle něhož za pandemie covidu-19 trávily tři čtvrtiny dětí mnohem více času před počítačovými či televizními obrazovkami. Skoro polovina z nich uvedla, že seděli před počítačem či televizí o tři až šest hodin déle než obvykle a u skoro třetiny to bylo o více než šest hodin. Koukání do elektronické obrazovky také může způsobovat únavu očí, dočasně rozostřené vidění či bolesti hlavy. Podle Picottiové není vědecky prokázáno, že by záření z obrazovek způsobovalo krátkozrakost. Různé studie ale podle ní ukázaly, že kvalitu zraku může ovlivnit vzdálenost od obrazovky, velikost písma či kontrast.

Také Světová zdravotnická organizace (WHO) už dříve uvedla, že krátkozrakých lidí v posledních dekádách přibývá, a odhadla, že v roce 2050 bude krátkozrakostí trpět polovina světové populace. Nyní má problémy s ostřením předmětů ve větší dálce asi třetina obyvatel Země.