Zpravodaj Praha – 11:00 TK k nové koncepci urgentních příjmů a lékařské pohotovostní služby v ČR za účasti ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a náměstka pro zdravotní péči Romana Prymuly. Akreditace na e-mail: tisk@mzcr.cz.
Místo: Ministerstvo zdravotnictví, Palackého nám. 4, Praha 2, místnost č. 355
Pramen: Gabriela Štěpanyová, tel.: 725 590 276, 224 972 167
ČTK
Zpravodaj Praha 18. září 2019 (PROTEXT) – V týdnu od 23. do 27. září pořádá Život dětem o.p.s. tradiční Srdíčkové dny. Dobrovolníci ze středních škol a učilišť vyrazí opět do ulic svých měst, aby kolemjdoucím nabídli sbírkové předměty. Tentokrát to budou oblíbené magnetky se zvířátky za 30 Kč a různobarevné propisovací tužky rovněž za 30 Kč. Z výtěžku sbírky Život dětem dalším rodinám s vážně nemocnými dětmi, o které se jeden z rodičů musí starat vlastně celý den. Tváří těchto Srdíčkových dnů jsou dvě sestřičky, Karolínka a Michalka. Mají stejnou, velmi zákeřnou a bohužel nevyléčitelnou nemoc. Přitom na začátku, pár měsíců po porodu, se zdálo, že jsou obě holčičky zdravé. Když byl ale Karolínce rok a půl, začala se špatně pohybovat a rodičům se měnila před očima. Běhali s ní po nejrůznějších vyšetřeních, až se nakonec dozvěděli velmi zdrcující diagnózu. Jejich Karolínka trpí vzácným genetickým onemocněním – mukopolysacharidózou. A za pár dnů čekala rodiče další rána. V té době už měli tříměsíční Michalku. Lékaři udělali testy i u ní a zjistili, že malá Michalka má bohužel stejně jako Karolínka mukopolysacharidózu. Rodiče se s touto pro ně dosud zcela neznámou zákeřnou nemocí začali seznamovat. Zjistili, že zdravé, většinou hyperaktivní dítě, se postupně přestane vyvíjet, ztrácí pohybové, později i komunikační, a dokonce i polykací schopnosti, až je nakonec zcela upoutané na lůžko a zůstává ve všem odkázané na péči svých blízkých. Dožívá se průměrně patnácti let až dvaceti let. Pro rodiče dětí s touto nemocí je velmi těžké žít s vědomím, že takový osud čeká obě holčičky. Starší Karolínka má už dneska problémy s pohybem, na mladší blonďatou Michalku tyto změny teprve čekají. Bohužel neexistuje žádný lék, který by je před tímto tragickým osudem ochránil. Rodiče budou potřebovat nejrůznější pomůcky, které jim péči o jejich nemocné dcery usnadní. V tom jim můžeme pomoci my. Hodně síly, energie a osobní statečnosti ale musejí v sobě najít sami.
Pomozte Karolínce a Michalce na jejich velmi těžké cestě a kupte si od dobrovolníků magnetku nebo propisovací tužku. A pokud náhodou dobrovolníky nepotkáte, můžete se podívat na webové stránky: www.zivotdetem.cz a v e-shopu si můžete objednat ty předměty, které se Vám budou líbit. Přispět můžete pochopitelně také zasláním dárcovské SMS ve tvaru DMS ZIVOTDETEM60 na číslo 87777. Pomoci můžete taky zasláním příspěvku na sbírkový účet 83297339/0800 s variabilním symbolem 1234.
Život dětem ze srdce děkuje všem, kterým osud nemocných dětí není lhostejný.
Kontakt:
MgA. Maria Křepelková – ředitelka Život dětem o.p.s.
mobil: 603216461
mail: maria.krepelkova@zivotdetem.cz
ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.
Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.
PROTEXT
Doporučené články Nevím jak vy, ale já sama do nedávna ani netušila, co to Movember vlastně je. Ale jak se říká: ,, ZDRAVÍ MÁME JENOM JEDNO”, tak si pojďme společně říct, co se k nám v blízké době vlastně blíží.
Movember je charitativní kampaň, která mění pohled na zdraví mužů. Zabývá se nejen hrozbou rakoviny prostaty a varlat, tato kampaň má mnohem více cílů. Upozorňuje také na problematiku duševního zdraví a sebevražd. Ne jen ženy, ale i muži by měli pravidelně navštěvovat svého lékaře.
Název vznikl odvozením od angl. MO- česky knír, který si tvz. MO bratrové nechávají narůst jako symbol této kampaně v průběhu měsíce listopad – angl. NOVEMBER.
Přesně před patnácti lety seděla partička kamarádů v jedné z australských hospod u piva. Společně narazila na téma charit zabývajících se zdravím žen, ale sami si uvědomili, že chlapi postrádají něco, kde by mohli angažovat ve jménu vlastního zdraví. Během další diskuze o módě a posledních trendech vzešla myšlenka přinést alespoň na jeden měsíc zpátky do módy opět knír, užít si tak přitom trochu srandy a současně vydělat nějaké peníze pro dobrou věc.
Austrálie byla dobyta. MOVEMBER se posunul na mezinárodní úroveň (Anglie, Irsko, Nový Zéland, Kanada a Spojené státy). Celá tato kampaň se rozrostla do dalších pěti zemí a je nám ctí, že Česká republika je jednou z nich společně s Finskem, Holandskem, Španělskem a Jihoamerickou republikou.
Za dobu své existence nasbírali MO-bratři několik desítek milionů dolarů na boj proti rakovině. Rakovina prostaty, varlat, psychické problémy, nedostatek pohybu – nejběžnější zdravotní problémy a komplikace mužů. Rakovina prostaty je v České republice nejčastější formou nemoci. Podlehlo až 1 600 pacientů.
Navzdory svému relativně nízkému výskytu v porovnání s jinými nádory představují nádory varlat nejčastější nádorové onemocnění mladých mužů (maximum mezi 25–39 lety) a jejich výskyt během posledních desetiletí vzrůstá. Nejvyššího výskytu dosahují tumory varlat ve vyspělých zemích, první místo zaujímá Norsko, Česká republika zaujímá celosvětově sedmou pozici.
Nádory varlat patří v porovnání s ostatními nádorovými onemocněními v populaci mezi ta relativně vzácná. U mladých mužů však představují nejčastější nádorové onemocnění, a proto si zaslouží pozornost. V případě včasného záchytu jsou nádory varlat velmi dobře léčitelné a právě včasným odhalením onemocnění si mohou mladí muži nejvíce pomoci.
V současnosti se počet nových pacientů zvyšuje v průměru o 5 000 každý rok, proto vyšetření nepodceňujte. Onemocnění postihuje nejčastěji muže vyššího věku, není však úplnou vzácností ani u jedinců mladších.
Zpravodaj Praha 13. září (ČTK) – Delší čekací doby na vyšetření jsou podle zástupců České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) a Koalice soukromých lékařů i důsledkem “převyšetřovanosti”. Češi mají vyšší počet kontaktů s lékařem než lidé z okolních zemí. Řekli to dnes na tiskové konferenci. Vyjádřili se také k protestům takzvaného krizového štábu českého zdravotnictví vedeného odbory.
“Češi mají průměrně 11 kontaktů s lékařem za rok, v sousedním Rakousku je to šest kontaktů. Ale dožíváme se přibližně stejného věku,” doplnil předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP Svatopluk Býma. Podle štábu jsou ale dlouhé čekací lhůty na vyšetření a operace důsledkem nedostatku personálu, který ze zdravotnictví odchází kvůli nízkým platům.
Lékaři pacienta vyšetřují příliš často. To přináší spoustu výsledků, které ale nic nového nepřinášejí,” uvedl člen předsednictva lékařské společnosti, internista Jan Škrha. Podle předsedy Internistické společnosti ČLS JEP Richarda Češky je to součástí takzvané “alibistické medicíny”, kdy se spousta vyšetření dělá jen proto, aby se lékař později vyhnul žalobě pacienta.
Dlouhé čekací lhůty na vyšetření považuje krizový štáb za jeden z příznaků krize zdravotnictví. Další je podle nich špatná personální situace, přetěžování zdravotníků a nízké platy. Vyšší by podle nich měla být částka, která příští rok do zdravotnictví půjde. Pojišťovny plánují příjmy systému veřejného zdravotního pojištění asi 350 miliard korun a na péči chtějí vydat asi 335 miliard korun. Podle štábu je ale třeba ještě asi o 19 miliard víc.
Krizový štáb už několik týdnů hlasitě kritizuje ministerstvo zdravotnictví kvůli částce, která by měla být na zdravotní péči k dispozici pro příští rok. Rozdělení peněz do jednotlivých segmentů zdravotní péče se určuje v dohodovacím řízení, kde v první polovině roku jednají pojišťovny se zástupci jednotlivých oblastí péče. Letos se nepodařilo dohody uzavřít s domácí péčí a s nemocnicemi následné péče a akutní péče, do níž jde asi 60 procent peněz za péči. Navýšení plánované do nemocnic podle něj nepokryje žádané zvýšení platů zdravotníků.
Štáb tvoří Česká konfederace odborových svazů, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče, Asociace českých a moravských nemocnic a další organizace sdružující pacienty, lékaře, seniory, zdravotně postižené a poskytovatele domácí zdravotní péče.
Naopak ministra zdravotnictví podporují zástupci Unie zaměstnavatelských svazů či Hospodářská komora ČR. “Všechny odborové požadavky jsou legitimní, ale musí jít za ředitelem nemocnice. Ve Škodovce také ministr průmyslu nestanoví výši platů,” řekl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Lékaři roli odborů respektují, neměly by ale řešit organizaci zdravotnictví.
Podle štábu chybí peníze zejména na domácí zdravotní péči a služby, které poskytují různé agentury, ale také Charita ČR nebo Diakonie. Žádají úhrady navýšit asi o 600 milionů korun, pro sestry v sociálních službách o 300 milionů. Podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) je sice vyhláška pro příští rok už uzavřená, o dalších penězích je pro tyto dvě oblasti ale možné jednat. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu řekl, že by podle něj mohlo jít do zdravotnictví celkově příští rok ještě asi šest miliard korun. Dalším z požadavků štábu je navýšení platů v nemocnicích.
Zpravodaj Praha 12. září (ČTK) – Zpěvák Karel Gott trpí akutní leukémií a ambulantně se léčí ve Všeobecné nemocnici v Praze. Zpěvák to dnes uvedl na svém facebooku. Gott bojoval se zdravotními problémy i v roce 2016. Už v té době ale prohlásil, že ani po těžké nemoci se nehodlá s hudební kariérou rozloučit. Letos v červenci kvůli akutnímu zápalu plic však zrušil představení na festivalu Benátská v Liberci, které mělo být jeho posledním letošním veřejným vystoupením. Na festivalu chtěl oslavit své 80. narozeniny, které připadly na 14. července.
“Zhruba před rokem a půl se u mě objevila porucha krvetvorby v podobě myelodysplastického syndromu,” uvedl Gott a doplnil, že i přes několik druhů léčby přešlo toto onemocnění v uplynulých měsících v akutní leukémii.
“Podstupuji ambulantní léčbu a dojíždím do nemocnice na kontroly, v rámci kterých lékaři sledují můj celkový zdravotní stav,” uvedl Gott na facebooku v reakci na dotaz, který mu ohledně jeho zdraví položil dnešní Blesk. Gott, který je nejslavnějším českým zpěvákem populární hudby, zároveň požádal média o respektování rodinného soukromí.
Zpěvák také uvedl, že před pár dny dotočil záběry pro dokumentární film o svém životě a v současné době dokončuje autobiografii, která vyjde na jaře příštího roku.
Na podzim 2015 lékaři Gottovi diagnostikovali nádorové onemocnění mízních uzlin a zpěvák ihned zahájil cílenou onkologickou léčbu, do konce února 2016 absolvoval šest chemoterapií a 18. března oznámil, že nádorové onemocnění vymizelo. K vystupování na veřejnosti se Gott poté vracel jen pomalu, ještě koncem listopadu 2015 ale za mohutných ovací osobně převzal počtyřicáté Zlatého (či Českého) slavíka.
Loni v únoru byl Gott hospitalizován kvůli silné chřipce ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Z důvodu nemoci zrušil například vystoupení na plese v Českých Budějovicích i na Česko-Slovenském plese v pražském Obecním domě. Kvůli oslabené imunitě letos zpěvák zrušil svůj narozeninový koncert, který se měl 14. června uskutečnit v pražské O2 areně, a následně kvůli zápalu plic zrušil i červencové vystoupení v Liberci.
Gott má na svém kontě skoro tři stovky alb, první je z roku 1965, a desítky milionů prodaných desek. Své poslední album s názvem Ta pravá vydal loni. Populární je nejen v Česku, ale i v Německu či Rusku.
Dlouhý je i seznam zpěvákových ocenění. Například Zlatým a Českým slavíkem byl zvolen dvaačtyřicetkrát, poprvé za rok 1963 a zatím naposledy v roce 2017. Za minulého režimu byl zasloužilým (1977) a národním umělcem (1985), v roce 2009 mu tehdejší prezident Václav Klaus udělil medaili Za zásluhy.
Zdroj foto: stars24.cz
Zpravodaj Bělehrad/Praha 12. září (zvláštní zpravodaj ČTK) – Prezident Miloš Zeman připustil, že zpěvákovi Karlu Gottovi udělí vyšší státní vyznamenání, než dříve dostal. Učiní tak ale asi až příští rok. Zeman to dnes řekl na dotaz novinářů na tiskové konferenci při návštěvě Srbska. Gottovi udělil bývalý prezident Václav Klaus medaili Za zásluhy. Gott dnes oznámil, že trpí akutní leukémií. Zeman mu popřál, aby s nemocí bojoval.
Prezident řekl, že měl letos s Gottem dohodnutou schůzku v Lánech. “Pak do toho ale přišla zpráva, že má zápal plic. No a když se uzdravil, tak bohužel je teď další zpráva,” uvedl. “I vaším prostřednictvím mu mohu popřát, aby bojoval, protože podlehnout nemoci je vždy snadné a bojovat s nemocí někdy vyjde, někdy nevyjde, ale vždycky se to má zkusit,” řekl Zeman.
Na dotaz, zda zváží udělení vyššího státního vyznamenání, než které mu v roce 2009 udělil Klaus, odpověděl, že s tím bude muset něco udělat. “Ale nejspíš až příští rok. Teď už je ten seznam uzavřený,” řekl. Gott od Klause dostal medaili Za zásluhy I. stupně.
Gott dnes na svém facebooku uvedl, že se u něj před rokem a půl objevila porucha krvetvorby. I přes několik druhů léčby přešlo toto onemocnění v uplynulých měsících v akutní leukémii. “Podstupuji ambulantní léčbu a dojíždím do nemocnice na kontroly, v rámci kterých lékaři sledují můj celkový zdravotní stav,” uvedl Gott.
Na podzim 2015 lékaři Gottovi diagnostikovali nádorové onemocnění mízních uzlin a zpěvák ihned zahájil cílenou onkologickou léčbu, do konce února 2016 absolvoval šest chemoterapií a 18. března oznámil, že nádorové onemocnění vymizelo.
Loni v únoru byl Gott hospitalizován kvůli silné chřipce. Z důvodu nemoci zrušil například vystoupení na plese v Českých Budějovicích i na Česko-Slovenském plese v pražském Obecním domě. Kvůli oslabené imunitě letos zpěvák zrušil svůj červnový narozeninový koncert a následně kvůli zápalu plic zrušil i červencové vystoupení v Liberci.
Gott má na svém kontě skoro tři stovky alb, první je z roku 1965, a desítky milionů prodaných desek. Své poslední album s názvem Ta pravá vydal loni. Populární je nejen v Česku, ale i v Německu či Rusku. Je držitelem řady ocenění. Zlatým a Českým slavíkem byl zvolen dvaačtyřicetkrát, poprvé za rok 1963 a zatím naposledy v roce 2017.
Karel Čapek
Zpravodaj Washington 27. srpna (ČTK) – Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa končí s opatřením, které přistěhovalce chrání před deportacemi, pokud oni sami či jejich příbuzní podstupují život zachraňující léčbu. Imigrační úřady to tento měsíc oznámily rodinám migrantů, napsala v noci na dnešek agentura AP. Kritici nový přístup považují za krutý a tvrdí, že změna přinutí zoufalé přistěhovalce raději podstoupit léčbu v jejich zbídačených zemích.
Jen v Bostonu se změna podmínek týká podle organizace poskytující právní služby migrantům zhruba dvou desítek rodin, jejichž děti trpí rakovinou, HIV, mozkovou obrnou, svalovou dystrofií, epilepsií či jinými nemocemi. Další rodiny pak dopisy od imigračních úřadů dostaly také v Kalifornii, Severní Karolíně a dalších státech USA.
Imigrační služba USCIS, která spadá pod ministerstvo vnitřní bezpečnosti, uvedla, že změny v přístupu začaly platit 7. srpna. Týkají se všech dosud nevyřízených žádostí včetně těch, ve kterých migranti po dvou letech opět žádají o prodloužení ochrany. Nárok na výjimku mají pouze příslušníci armády a jejich příbuzní.
Demokratický senátor Ed Markey postup úřadů označil za nové dno Trumpovy administrativy. “Donald Trump doslova deportuje děti s rakovinou,” řekl Markey.
Trump v prezidentských volbách přislíbil zpřísnit imigrační podmínky a ze země deportovat všechny přistěhovalce bez dokladů.
Zpravodaj Praha 20. srpna (ČTK) – Dnes ráno zemřel poslední ze zakladatelů Institutu klinické a experimentální chirurgie (IKEM), kardiochirurg Rudolf Kramář. Bylo mu 89 let. Institut o tom informoval v tiskové zprávě. Byl jedním ze čtyř chirurgů, kteří se účastnili první transplantace srdce v Československu v roce 1984. Po revoluci odmítl post ministra zdravotnictví.
“Tyto chvíle patří mezi ty nejsmutnější, které člověk zažívá. Odešel poslední z našich chirurgických ‘otců’, kteří stáli u zrodu IKEM. Svým vztahem k pacientům, ale i životu vůbec nám byl v mnohém vzorem. Chvíle s ním prožité zůstanou v mém srdci navždy,” řekl přednosta Kardiocentra IKEM a Kramářův blízký přítel Jan Pirk. Do doby posledního rozloučení bude vlát nad institutem v pražské Krči černá vlajka.
Kramář se narodil v roce 1930 v Řásné u Telče, později žil v Hradci Králové a v Kamenném Přívoze na Benešovsku. V roce 1956 promoval na Fakultě vnitřního lékařství Univerzity Karlovy, dnešní 1. lékařské fakultě. Nejprve nastoupil na chirurgii do nemocnice v Litoměřicích, o šest let později do tehdejšího Ústavu klinické a experimentální medicíny v Thomayerově nemocnici v Praze.
V krčské nemocnici se věnoval nejprve cévní chirurgii a po zahájení kardiologického programu této oblasti. “V obou odvětvích exceloval nejen v klinické praxi, ale také při zavádění nových metod a postupů. Za připomenutí stojí vypracování metody ochrany cévních protéz před infekcí, spoluúčast na zahájení programu cévních rekonstrukcí, stejně jako jeho významný přínos k metodickému přístupu v chirurgické léčbě vasorenální hypertenze,” uvedl IKEM v tiskové zprávě. Tedy vysokého krevního tlaku spojenému se změnami na tepnách.
Podílel se také na zahájení chirurgické léčby ischemické choroby srdeční, zaměřoval se na technické možnosti operačních výkonů i prevenci. Pracoval i na vypracování optimálního způsobu ochrany srdečního svalu v průběhu operací na zastaveném srdci, rozvoji chlopenní chirurgie nebo operacích onemocnění hrudní aorty.
Publikoval desítky článků v českých a zahraničních časopisech, rok působil na stáži v Chicagu a pomohl rozvoji cévní chirurgie na několika českých pracovištích i v tehdejší Jugoslávii. Účastnil se také postgraduálního vzdělávání lékařů.
“V roce 1989 se aktivně účastnil debat s veřejností, Na základě těchto debat přišla po revoluci nabídka na post ministra zdravotnictví, kterou odmítl s tím, že chce léčit lidi, ne úřadovat,” uvedl dále IKEM. Docenturu získal Kramář až po roce 1989.
