Nouzový stav platil po záplavách či orkánu, nyní od 12. března

Praha 1. dubna (ČTK) – Základní fakta o nouzovém stavu (vláda vyhlásila nouzový stav na 30 dnů 12. března kvůli šíření koronaviru, nyní oznámila, že ho chce prodloužit o dalších 30 dní, takže by platil do 11. května; zvláštní schůze Sněmovny, která má na programu návrh na prodloužení nouzového stavu, je svolána na úterý 7. dubna od 10:00):

– Nouzový stav je státní krizové opatření vyhlašované v případě závažných živelních, ekologických nebo průmyslových katastrof nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost.

– Vyhlášení nouzového stavu (a také stavu ohrožení státu a válečného stavu) upravuje ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR.

– Nouzový stav vyhlašuje vláda, v případě nebezpečí z prodlení premiér, přičemž vláda jeho rozhodnutí do 24 hodin od vyhlášení schválí nebo zruší. Vláda o vyhlášení nouzového stavu musí neprodleně informovat Poslaneckou sněmovnu, která může vyhlášení zrušit.

– Nouzový stav může být vyhlášen na celém území státu nebo jen někde. Trvat může až 30 dnů, se souhlasem Poslanecké sněmovny i déle.

– Současně s vyhlášením nouzového stavu musí vláda vymezit, která práva stanovená ve zvláštním zákoně a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou základních práv a svobod omezují a které povinnosti se ukládají.

– Vláda například může nařídit evakuaci osob a majetku z vymezeného území, zakázat vstup, pobyt a pohyb na vymezených místech, rozhodnout o ukládání pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky k řešení krizové situace či rozhodnout o bezodkladném provádění staveb, terénních úprav nebo odstraňování staveb za účelem zmírnění nebo odvrácení veřejného ohrožení vyplývajícího z krizové situace.

– Rozhodnutí o nouzovém stavu se zveřejňuje v hromadných sdělovacích prostředcích a vyhlašuje se podobně jako zákon.

– Nouzový stav končí uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, pokud vláda nebo Sněmovna nerozhodnou o jeho zrušení před uplynutím této doby.

– Nouzový stav nemůže být vyhlášen z důvodu stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů.

Příklady vyhlášení nouzového stavu v České republice:

Srpen 2002 – nouzový stav byl vyhlášen kvůli povodním, které zasáhly celé Čechy; 12. srpna byl nouzový stav vyhlášen v pěti krajích (Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském, Středočeském a v Praze), o den později i v šestém, Ústeckém kraji; trval v pěti krajích do 31. srpna, v Karlovarském kraji byl zrušen 16. srpna.

Duben 2006 – nouzový stav byl vyhlášen při záplavách, které začaly 28. března a zasáhly rozsáhlá území v Čechách a na Moravě; platil od 2. dubna do 19. dubna v sedmi krajích – Jihočeském, Středočeském, Ústeckém, Pardubickém, Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském.

Leden/únor 2007 – vláda vyhlásila nouzový stav poté, co 18. ledna orkán Kyrill, který zasáhl Evropu, způsobil značné škody i v ČR; nouzový stav především omezoval vstup do lesů a platil pro kraje Vysočina, Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský a Liberecký a některé okresy Královéhradeckého, Moravskoslezského a Středočeského kraje; trval od 25. ledna do 5. února.

Červen 2013 – v souvislosti se záplavami, které způsobily smrt 15 lidí a škody v řádu miliard korun, vláda vyhlásila nouzový stav 2. června od 21:00; platil pro celé Čechy s výjimkou krajů Pardubického, Karlovarského a Vysočiny. Od 12. června jej vláda postupně rušila, naposledy skončil 28. června v Ústeckém, Středočeském a Královéhradeckém kraji.

sat mal