Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Aktuálně

Nobelovu cenu za lékařství mají američtí objevitelé tepelných a hmatových…

  • 4 října, 202120 října, 2021
  • by andrlovak1

Objevy obou vědců jsou podle Karolínského institutu využívány k vývoji léčby mnoha nemocí včetně chronických bolestí. “To opravdu prolamuje jedno z tajemství přírody,” řekl tajemník Nobelova výboru Karolínského institutu Thomas Perlmann při oznamování vítězů. “Je to vlastně něco, co je zásadní pro naše přežití, takže je to velmi významný a dalekosáhlý objev,” dodal Perlmann.

Čerství laureáti Nobelovy ceny se podíleli na průlomovém objevu receptorů TRPV1, TRPM8 a piezo kanálků. Pětašedesátiletý newyorský rodák Julius konkrétně použil kapsaicin, štiplavou látku z chilli papriček, k identifikování senzoru v nervových zakončeních, která v pokožce reagují na žár. O 12 let mladší Patapoutian, který se narodil v Libanonu, v buňkách citlivých na tlak objevil nový druh čidel, která reagují na mechanické stimuly v pokožce a vnitřních orgánech.

Perlmann řekl, že dovolat se oběma oceněným před oficiálním vyhlášením laureátů nebylo jednoduché a podařilo se to teprve s pomocí jejich příbuzných. Když je pak zastihl, byli prý velmi překvapení a reagovali radostně. “Měl jsem na rozhovor s nimi jen pár minut, ale byli neuvěřitelně šťastní,” řekl Perlmann. “A pokud mohu soudit, byli velmi překvapení a trochu šokovaní,” dodal šéf Nobelova výboru.

Nervový systém

Před objevy nebylo jasné, jak nervový systém teplotu a mechanické podněty proměňuje na elektrické impulzy, uvedl Nobelův výbor. David Julius na konci 90. let minulého století započal na Kalifornské univerzitě v San Francisku práci s kapsaicinem. Tehdy už bylo známo, že tato látka při kontaktu aktivuje receptory bolesti, ale nebylo jasné jak. Julius se svým týmem identifikoval gen, který činí buňky citlivými na kapsaicin. Další výzkum ukázal, že gen tvoří předlohu pro bílkovinu, která v buněčných stěnách zastává funkci iontového kanálu, tedy jakéhosi tunelu, který je důležitý pro vedení nervových signálů. Vědci tak identifikovali receptor bolesti reagující na bolestivý žár. Receptor později dostal označení TRPV1.

Patapoutian se zabýval především otázkou, jak tělo vnímá tlak a dotyky. Vědec, který od roku 2000 pracuje v biomedicínském výzkumném centru Scripps Research v kalifornském městě La Jolla, se svým týmem zkoumal buňky, které reagovaly elektrickými signály na dotyky pipetou. Vědci postupně vypnuli jednotlivé geny, dokud nenašli gen, který umožňuje vnímání hmatu. Také on vytváří iontový kanál, který dostal označení podle řeckého slova pro tlak piezo1.

O něco později následoval objev iontového kanálu piezo2, který je citlivý nejen na tlak, ale také umožňuje vnímání pohybu a pozice v prostoru. Oba receptory se podílejí na regulaci důležitých tělesných funkcí, jako jsou krevní tlak, dýchání nebo kontrola močového měchýře.

Nobelovka v minulých letech

Loni Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Američané Harvey Alter a Charles Rice a Brit Michael Houghton za objevy, které přispěly k identifikaci viru hepatitidy C. Toto ocenění od roku 1901 dostalo 222 lidí, ve dvou třetinách případů byla udělena kolektivně dvěma či třem osobám. Jejím nejmladším laureátem se stal v roce 1923 ve 32 letech Kanaďan Frederick Banting, který ji dostal za objev inzulínu. Nejstarším nositelem této ceny se stal ve svých 87 letech Američan Francis Peyton Rous, jenž byl oceněn v roce 1966 za výzkum rakoviny.

Před dnešním oznámením nových laureátů média spekulovala, že cenu za medicínu by mohli dostat vědci, kteří přispěli k výzkumu takzvaných mRNA vakcín proti covidu-19 a tím i k velmi rychlému vývoji vakcín proti covidu-19.

Nejvýznamnější ocenění v oboru lékařství je dotováno deseti miliony švédských korun (zhruba 25 milionů Kč). V úterý bude oznámeno, kdo získá cenu za fyziku, ve středu za chemii, ve čtvrtek za literaturu. V pátek bude ohlášen držitel či držitelka Nobelovy ceny za mír. Jako poslední jsou každoročně vyhlašovány ceny za ekonomii, jejichž laureáti budou známi v pondělí 11. října. Slavnostní předávání Nobelových cen se uskuteční 10. prosince, na výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela (1833-1896).

Zpravodaj

Vizitky letošních laureátů Nobelovy ceny za lékařství

  • 5 října, 20208 října, 2020
  • by CRS Webmaster

Stockholm/Praha 5. října (ČTK) – Vizitky letošních laureátů Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství (řazeni abecedně):

 

Harvey J. Alter (85)

——————–

– Alter působí jako vedoucí sekce infekčních nemocí a náměstek ředitele pro výzkum při oddělení transfuzní medicíny v Lékařském centru Warrena Granta Magnusona, které spadá pod Národní výzkumný ústav zdraví (NIH) ve Washingtonu, jenž je nejprestižnější institucí svého druhu v USA.

– V polovině 70. let 20. století Alter se svým výzkumným týmem prokázali, že většina případů hepatitidy po krevní transfúzi není způsobena viry hepatitidy A nebo B. Navzdory tomu ale trvalo ještě několik let, než byl virus hepatitidy C identifikován. Alter existenci viru potvrdil v roce 1988. Do té doby byla hepatitida C nazývána non-A, non-B hepatitidou.

– Hepatitida C je infekční onemocnění, které postihuje především játra. Hepatitida C často není doprovázena žádnými příznaky, chronická infekce však může vést ke zjizvení jater a po mnoha letech až k cirhóze či k rakovině jater. Hepatitida C se přenáší primárně krví při nitrožilní aplikaci drog, používáním nesterilních zdravotnických pomůcek a krevní transfúzí, pohlavním stykem nebo z matky na dítě při porodu. Nelze proti ní očkovat.

– V roce 2000 byla Alterovi a jeho kolegovi Michaelu Houghtonovi, který virus nakonec objevil, udělena za objev viru hepatitidy C prestižní Laskerova cena za “průkopnickou práci vedoucí k objevu viru, který způsobuje hepatitidu C, a k vyvinutí metod vyšetření, které ve Spojených státech snížily riziko hepatitidy pocházející z krevních transfúzí z 30 procent v roce 1970 na téměř nulovou úroveň v roce 2000”. Je držitelem i dalších ocenění.

– Alter se narodil 12. září 1935 v New Yorku. Lékařství vystudoval na Rochesterské univerzitě, postgraduálně studoval na řadě prestižních univerzit nejen v USA. Působil jako profesor. Již jako mladý vědec se společně s Američanem Baruchem Blumbergem podílel na objevu viru hepatitidy B.

 

Michael Houghton

—————-

– Britský vědec a profesor kanadské Albertské univerzity se na objevu viru hepatitidy C podílel společně se svými kolegy z amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Houghton navázal na výzkum Harveyho Altera, který jako první přišel na to, že většina případů hepatitidy po krevní transfúzi není způsobena viry hepatitidy A nebo B. Houghton se svými kolegy použili k identifikaci a objevu neznámého viru v roce 1989 a k vývoji diagnostického testu nový přístup molekulárního klonování. V druhé polovině 80. let se také podílel na identifikaci viru hepatitidy D.

– Houghton, který se narodil v Británii, získal společně s Alterem prestižní Laskerovu cenu.

– K vědecké práci ho prý inspirovaly knihy o Louisi Pasteurovi, průkopníkovi v očkování. Vystudoval Východoanglickou univerzitu (1972) a doktorát získal na londýnské Královské koleji (1977). Kariéru začínal ve farmaceutickém průmyslu, v roce 1982 nastoupil do biotechnologické společnosti Chiron, která mu umožnila podílet se na objevu viru hepatitidy C.

– Houghton také se svými kolegy z Albertské univerzity v roce 2013 oznámil, že jsou blízko vývoji nové vakcínu, která by mohla působit proti všem typům žloutenky. Vakcína je nyní ve fázi klinických zkoušek. Je také autorem desítek patentů.

 

Charles M. Rice (68)

——————–

– Americký virolog, který se zabývá výzkumem viru hepatitidy C. Od roku 2001 je profesorem na Rockefellerově univerzitě v New Yorku, působí v akademické sféře i na dalších školách.

– Vystudoval zoologii na Kalifornské univerzitě v Davisu (1974). Doktorát z biochemie získal na Kalifornském technologickém institutu v roce 1981, později zde čtyři roky pokračoval v dalším výzkumu. Poté začal v roce 1986 působit jako odborný asistent na lékařské fakultě Washingtonské univerzity. Stal se profesorem.

– Za svoji práci Rice obdržel řadu významných ocenění, mimo jiné v roce 2015 Cenu Roberta Kocha či o rok později Laskerovu cenu (oceněni tehdy byli též Ralf Bartenschlager a Michael J. Sofia).

– Rice je členem Americké asociace pro vědecký pokrok, členem Národní akademie věd (od roku 2005), v letech 2002 až 2003 byl prezidentem Americké virologické společnosti.

– V minulosti přispíval do odborných periodik se zaměřením na lékařství a virologii, na svém kontě má přes 400 publikací.

– Rice se narodil 25. srpna 1952 v Sacramentu v Kalifornii.

ped mav jd

Kalendář akcí

Březen

Duben 2025

Květen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
28
29
30
1
2
3
4
Duben

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

3

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
5
6
7
8
9
10
11
Květen

4

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

5

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

6

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

7

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

8

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

9

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

10

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
12
13
14
15
16
17
18
Květen

11

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

12

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

13

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

14

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

15

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

16

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

17

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
19
20
21
22
23
24
25
Květen

18

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

19

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

20

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

21

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

22

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

23

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

24

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
26
27
28
29
30
31
1
Květen

25

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

31

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS