Lékařka: Zpožděnou spánkovou fází trpí sedm až 16 pct.…

Podle neuroložky Ivy Příhodové z Neurologické kliniky 1.LF UK k synchronizaci lidského biologického rytmu se 24hodinovým denním cyklem slouží řada podnětů. Jde například o střídání světla a tmy, pravidelný příjem jídla nebo pracovní režim. „Při zpožděné spánkové fázi postižený jedinec usíná minimálně o dvě hodiny později, než by měl, a s tímto zpožděním se také probouzí. V případě dětí je problematické i hodinové posunutí spánku,“ řekla Příhodová.

Zpožděný spánek podle vědců nemusí být nutně kratší či méně kvalitní. Jde o normální spánek v nenormálním čase. A právě to je zpravidla problém při nutnosti vstávat do práce či školy. Lidé trpící touto poruchou tak svůj spánek mnohdy ještě zkracují, což má řadu zdravotních a sociálních dopadů. Příhodová popsala, že pacienti si stěžují na denní pospávání, únavu, zhoršení paměti a pozornosti i delší reakční čas, což zvyšuje riziko nehod a úrazů. „Pacienti navíc častěji trpí změnami chování, nervozitou, podrážděností, depresí či úzkostí a u dospívajících se dokonce zvyšuje hrozba sebevražedných myšlenek,“ popsala.

V pubertě ke vzniku zpožděné spánkové fáze přispívají i hormonální vlivy – konkrétně opožděné uvolňování melatoninu, „hormonu spánku“. Podle lékařů ho sice lze doplnit skrze léčiva, Příhodová však zdůraznila, že dospívající by měli večer omezit hlavně pobyt u televize, počítače i mobilního telefonu. Modré světlo, které vyzařují monitory, uvolňování melatoninu blokuje. „Někteří pacienti hrají počítačové hry nebo komunikují přes tablety běžně do dvou, do tří, ale i ještě pozdějších ranních hodin. Ráno je rodiče dlouze budí do školy a někdy se jim to ani nepodaří. Pokud ano, spánkový deficit, který se na nich během dne samozřejmě podepisuje, dospávají pacienti až o víkendu,“ podotkla Příhodová. Podle vědců může spánková porucha souviset i s genetickými dispozicemi, psychiatrickými chorobami i povahovými rysy člověka.

Léčba poruchy vedle podávání melatoninu a psychoterapie zahrnuje hlavně režimová opatření. Kromě omezení večerního používání elektroniky by dospívající před spaním neměli vyvíjet ani intenzivní duševní aktivitu, přes den se naopak mají pohybovat na denním světle a mít určitou fyzickou zátěž.

Světový den spánku organizuje od roku 2008 Výbor Světového dne spánku, který spadá pod Světovou asociaci spánkové medicíny. Každoročně připadá na poslední pátek před jarní rovnodenností. Cílem akce je přiblížit přínosy kvalitního spánku a upozornit na nutnost prevence a léčby spánkových poruch.